Související články

Německo a Rakousko budou zřejmě jedinými členskými státy EU, které uplatní celé sedmileté období umožňující limitovaný přístup nováčků v EU včetně Čechů na pracovní trh, uvedl v Praze vicepremiér pro EU Alexandr Vondra. Přístup za prací tak budou omezovat patrně až do roku 2011. Podle něj naopak Francie, Belgie a Dánsko od restrikcí zřejmě už brzy upustí.

Česko podle statistik patří v Evropské unii k zemím s nejnižší kriminalitou. Vyplývá to z nových údajů Eurostatu o zločinnosti. Trestného činu se podle policejních údajů dopustil zhruba každý třicátý obyvatel ČR, zatímco v "nejhorším" Švédsku to byl každý sedmý občan. Z hlediska počtu trestných činů jsou státy bývalého komunistického bloku, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004 či 2007, bezpečnější než jejich západní sousedé. V přepočtu "na hlavu" evidují nejvíce provinění proti zákonu Švédové, na druhém místě jsou Belgičané a třetí stupínek zaujímají Britové, kde se trestného činu dopustil téměř každý desátý občan. V rozporu s evidovaným počtem trestných činů Česko patří spíše ke státům s vyšším počtem vězňů. Na 100.000 obyvatel jich připadá 178. Proti tomu ve Finsku, které v počtu porušení zákona dopadá výrazně hůře než ČR, je jen 69 vězňů na 100.000 obyvatel. Policie v Česku pro rok 2006 eviduje celkem 336.446 trestných činů. Jejich počet se přitom snižuje. V roce 1995 jich bylo 375.630.

Jedním z nejtěžších úkolů, který čeká Česko během předsednictví EU v prvním pololetí 2009, bude snaha změnit takzvanou společnou zemědělskou politiku. Původním záměrem opatření, která byla přijata před půl stoletím, bylo zajistit soběstačnost Evropy. Nyní se ale spíš řeší, co se zemědělskými přebytky. Na společnou zemědělskou politiku jsou z unijního rozpočtu velké částky. V současnosti to je asi 40 procent rozpočtu Evropské unie, tedy zhruba 44 miliard eur, což je asi 1,1 bilionu korun. Česká vláda chce během předsednictví Česka v unii zahájit debatu o smyslu společné zemědělské politiky. Bude usilovat o snížení finančních prostředků. Pouhými škrty v rozpočtu ale nelze problém financování evropského zemědělství zdaleka vyřešit. Češi se podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče budou snažit v unii prosadit systém, kdy se platby zemědělcům vyplácí na základě plochy jejich hospodářství, nikoliv na základě jejich produkce. Tento systém totiž vede k neefektivní nadprodukci, která deformuje celý zemědělský trh.

Česká vláda sklidila v úterý v Evropském parlamentu kritiku za dohodu se Spojenými státy o bezvízovém styku. Češi s Američany podepsali takzvané memorandum o porozumění a tím rozladili některé evropské partnery. Někteří zákonodárci označili takový postup za nelegální, vyzývali Evropskou komisi, aby jakákoli bilaterální memoranda zmrazila, a volali po jednotném postupu Evropské unie s tím, že Američané se prý snaží unii rozdělit.

Členské země Evropské unie by se měly do konce roku dohodnout na detailech boje s klimatickými změnami. Podle předsedajícího slovinského premiéra Janeze Janši se k tomu na závěr dvoudenního summitu v Bruselu zavázali šéfové vlád "sedmadvacítky". Učinili tak přesto, že vedli spory ohledně ochrany průmyslových podniků před nepříznivým dopadem případných opatření, která mají zmírnit vlivy globálního oteplování. Řadu věcí z déle připravovaného klimaticko-energetického balíčku, který obsahuje praktické kroky pro boj s klimatickými změnami, ale ještě bude třeba doladit. Už loni v březnu se unie zavázala, že do roku 2020 sníží o pětinu emise skleníkových plynů proti roku 1990 a naopak se na 20 procent navýší podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie. Na základě toho Evropská komise vypracovala rozsáhlý balík opatření, které mají zajistit naplnění těchto cílů a které byly předmětem jednání nynějšího summitu. Vyřešit se bude muset i širší otázka obchodování s emisními povolenkami na vypouštění oxidu uhličitého (CO2), což podle premiéra Mirka Topolánka požadují i Češi. Jednat se o tom bude na říjnovém unijním summitu. "Nic není ještě uzavřené," dodal vicepremiér Alexandr Vondra.

Senátní zahraniční výbor jako první z parlamentních orgánů podpořil ratifikaci reformní smlouvy EU. Doporučení nebylo přijato jednomyslně, ze sedmi přítomných členů výboru se proti postavili dva občanští demokraté. Právě ODS chce iniciovat žádost Ústavnímu soudu, aby přezkoumal soulad smlouvy s českým ústavním pořádkem. Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) řekl ČTK, že o přezkoumání by mohl požádat Senát jako celek poté, co smlouvu projednají výbory horní komory. "Přinesou nám určitý závěr, se kterým půjdeme potom, pevně doufám jako plénum Senátu, směrem k Ústavnímu soudu," uvedl Sobotka. Smlouvu mají projednat ještě senátní výbory ústavně-právní a pro záležitosti EU. Sněmovna by měla začít smlouvu projednávat v příštím týdnu. Pokud Ústavní soud smlouvu posvětí, premiér Mirek Topolánek očekává její schválení na podzim. Předpokládá se, že nová smlouva EU by měla platit od roku 2009. Podmínkou je, že ji schválí všech 27 členských zemí unie.

Členské státy Evropské unie budou moci o bezvízovém styku se Spojenými státy nadále jednat bilaterálně. Spolu s nimi se bude o cestování bez víz odděleně snažit i Evropská komise. Na tomto postupu se ve středu dohodli velvyslanci členských států EU, informovala velvyslankyně ČR při EU Milena Vicenová. Komise původně chtěla o vízech vyjednávat za celou unii a v úterý si pro takový postup dokonce sama schválila mandát. Neoficiálně se původně uvažovalo o tom, že tento mandát by schválili právě velvyslanci. Nakonec se ale o něm vůbec nehlasovalo a nadále o něm budou jednat unijní experti.

Nyní víza do USA potřebují lidé ze všech nových zemí unie kromě Slovinců, tedy i Češi. Ze starých členských zemí v americkém bezvízovém programu není jen Řecko. Právě ČR k nevoli některých partnerů v EU podepsala letos v únoru s USA memorandum, které by mělo vést ke zrušení víz pro české občany. Českou republiku ve středu následovali Estonci a Lotyši. Obdobné memorandum by v dalších dne měly podepsat i další nové členské země EU, včetně Slovenska.

Balení výrobků z loňské sklizně chmele ze žatecké oblasti jsou poprvé v historii dodávána do pivovarů s logem a etiketou zeměpisného ochranného označení původu Evropské unie. EU se tak snaží propagovat a chránit zemědělské výrobky a potraviny s výjimečnými vlastnostmi vyprodukované na jejím území. Největší část nově označených balení žateckého chmele směřovala do Japonska, řekl dnes tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Zdeněk Rosa. Žatecký chmel získal ochrannou známku EU loni, označit se jí mohla úroda sklizená v Česku na ploše 3642 hektarů ve zhruba 138 katastrálních územích. "Žádost o ochranné označení původu podal Svaz pěstitelů chmele ČR před čtyřmi lety. Příprava na jednání s Evropskou komisí a Úřadem pro průmyslové vlastnictví však trvala již od počátku roku 2002," uvedl Rosa. Český chmel uspěl jako první, o podobnou registraci nyní usilují němečtí pěstitelé chmele z oblasti Hallertaw a Tettnang.

Velvyslanci členských států Evropské unie se v Bruselu shodli na společném postoji k otázce bezvízového styku se Spojenými státy, informoval mluvčí stálého zastoupení ČR při EU Jan Vytopil. Některé členské státy Evropské unie nedávno rozladil postup Česka, které s USA podepsalo bilaterální memorandum, které má časem vést ke zrušení víz. Češi na jednání souhlasili s tím, že data, která si vymění s Američany, budou v souladu s dohodou o výměně dat cestujících v letecké dopravě mezi Evropskou unií a Spojenými státy (PNR). Komise se původně obávala, že kvůli dohodě mezi USA a ČR by mohli Američané odstoupit od dohody s Evropskou unií. V dokumentu o výměně dat je totiž obsažena i klauzule, podle níž může Washington od dohody jednostranně odstoupit, pokud by ji EU porušila. Evropská komise se pak obává, že tímto porušením by mohl být rozsah dat, které Češi či další země budou na základě bilaterálně uzavřených memorand USA předávat.

Ministři Evropské unie pochválili českou vládu za reformu veřejných financí. Podle očekávání totiž schválili hodnocení takzvaného konvergenčního programu, který je jakýmsi plánem země při přechodu na euro. Hodnocení ovšem neobsahuje jen samou chválu. Unie v něm Českou republiku vyzývá, že musí v reformách pokračovat, především musí uskutečnit penzijní reformu a další reformy ve zdravotnictví. Měla by také snížit počet státních zaměstnanců. Brusel očekává, že letošní deficit veřejných financí bude nižší než plánovaných 2,9 procenta HDP. Existuje ovšem i několik vážnějších rizik, která by měla česká vláda omezit, mimo jiné nepříznivý demografický vývoj. Češi totiž stárnou téměř nejrychleji v Evropské unii.