Související články

Evropská komise uvažuje o rušení standardů, které určují například zakřivení okurek či banánů. V minulosti se právě tyto normy staly součástí několika protievropských kampaní, na nichž jejich autoři ilustrovali údajnou byrokratickou přebujelost EU. Jejich zrušení ovšem nebude tak snadné, celá řada členských států včetně České republiky se na jednání ministrů zemědělství EU totiž postavila proti této možnosti. Jednotlivé země se obávají, že zrušení norem by vedlo k podstatnému zhoršení kvality nabízených zemědělských produktů na pultech obchodů. "Nevím jestli si vzpomenete jaká situace nastala před osmi lety, kdy se najednou v obchodech objevily méně kvalitní potraviny, co se týče ovoce a zeleniny. Tomuhle jsme chtěli zabránit," řekl během jednání ministrů zemědělství náměstek českého ministra Stanislav Kozák.

Senát poslal koncem dubna Lisabonskou smlouvu před Ústavní soud. Občanští demokraté prosadili svou a ratifikace reformní smlouvy Evropské unie se tak v Česku odkládá. Není to však jediný problém, na který tento dokument u nás naráží.

Lisabonskou smlouvou, která má dát nová pravidla budoucímu fungování EU, se bude zabývat Ústavní soud. Požádal jej o to Senát. Navrhl, aby ústavní soudci posoudili soulad smlouvy s českým ústavním pořádkem. Ústavní přezkum iniciovala vládní ODS. Naopak zástupci opoziční ČSSD a Klubu otevřené demokracie prosazovali ratifikaci smlouvy bez odkladů, avšak neúspěšně. Podle předsedy senátního ústavně-právního výboru Jaroslava Kubery (ODS), je Lisabonská smlouva převlečená euroústava a směřuje unii k socialistickému federálnímu státu. Pozastavil se mimo jiné nad tím, že smlouva přiznává Listině základních práv Evropské unie stejnou právní sílu jako zakládajícím smlouvám EU. To může znamenat pro Česko obrovské problémy, například povinnost zajistit "důstojnou existenci" i těm, kteří vlastní vinou přišli o majetek, uvedl Kubera.

Česko se na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku při debatě o amerických vízech ocitlo pod palbou kritiky části europoslanců. Důvodem byl jeho postup při jednání s USA o zrušení víz pro Čechy. Víza do USA nyní potřebují lidé z nových zemí, které EU rozšířily po roce 2004, s výjimkou Slovinska. Ze starých unijních států vízová povinnost platí jen pro Řecko. Sedm nových zemí s USA podepsalo memoranda o porozumění, která by měla umožnit zrušení víz v brzké době. Češi, kteří tak k nevoli řady partnerů učinili jako první, čímž odstartovali vlnu dalších podpisů, by víza rádi odstranili už letos.

Převážně zástupci starých členů EU vytýkali ČR nedostatek solidarity či transparentnosti. Belgický liberál Gérard Deprez řekl, že není překvapen, že v tajnosti o tom jednají Američané, ale u členů EU je to prý zvláštní. Zmínil se o ČR a zdůraznil, že právě ona se příští rok postaví na šest měsíců do čela EU jako předsednická země a prý by tak měla jít spíše příkladem. Český europoslanec Jan Zahradil (ODS) odmítl podobné výhrady a vyzval kolegy z jiných zemí, aby Čechům neudělovali lekce z evropanství, protože Evropany jsou všichni. Za ostudu USA označil Libor Rouček (ČSSD) to, že část občanů EU víza potřebuje, zatímco část ne. "Pokud jde o vyjednávání a jeho způsob, já plně souhlasím se svými kolegy, že je potřeba jednat v EU společně," dodal.

Střední Čechy by se měly stát v příštích letech líhní vědců a výzkumníků. Počítají s tím alespoň plány expertů z Akademie věd a pražských univerzit, kteří chtějí ve Vestci u Prahy a na Kladensku vybudovat dva vědeckovýzkumné parky. Kdy se tento záměr promění v realitu, je ale otázkou. Závisí to především na tom, kdy se na projekty podaří získat peníze z EU, zejména z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Představitelé vědeckých institucí to uvedli na tiskové konferenci v sídle středočeského hejtmanství v Praze.

Ve Vestci chce Akademie věd spolu s Univerzitou Karlovou vybudovat za 2,3 miliardy korun Biotechnologické a biomedicínské centrum, které by nabídlo práci 400 až 450 lidem. Další vědeckotechnologický park má vyrůst v Kladně, hodlají ho vytvořit České vysoké učení technické, Česká zemědělská univerzita a Vysoká škola chemicko-technologická. "Všechno závisí na tom, kdy bude operační program Výzkum a vývoj pro inovace schválen v Bruselu," řekl novinářům předseda Akademie věd Václav Pačes. Tereza Brůchová z ministerstva školství v této souvislosti podotkla, že program, který má v nejbližších pěti letech do České republiky přivést zhruba 52 miliard korun, schválila vláda minulý týden. "Nyní se čeká na jeho schválení v Bruselu," řekla ČTK.

Senát by mohl požádat Ústavní soud o přezkoumání ústavnosti až sedmi částí lisabonské smlouvy, tedy nových pravidel budoucího fungování Evropské unie. Vyplývá to z návrhu, který senátnímu evropskému výboru předložil jeho předseda Luděk Sefzig (ODS). Výbor bude o konečné podobě návrhu rozhodovat příští týden. Vládní ODS usiluje o posouzení ústavnosti lisabonské smlouvy před jejím konečným parlamentním schvalováním, byť je smlouva podle vlády v souladu s ústavním pořádkem. Ani podle senátní ústavní komise není smlouva ve zjevném rozporu s českým ústavním pořádkem, byť by tomto směru některá citlivá místa obsahuje.

Česko chce v prvním pololetí roku 2009 během svého předsednictví Evropské unii například dokončit liberalizaci trhu práce, připravit výhled návrhu rozpočtové reformy po roce 2013 nebo otevřít diskuze o úpravě evropské směrnice o službách. V rozhovoru pro ČTK to řekl místopředseda vlády pro EU Alexandr Vondra. Česko bude podle Vondry usilovat o dokončení volného cestování za prací do všech zemí EU. Čeští občané již nemohou volně cestovat za prací jen do pěti států unie, Německa, Rakouska, Francie, Dánska a Belgie. Tyto země budou moci v dubnu příštího roku prodloužit přechodné období o další dva roky. Vondra má signály o tom, že Francie, Belgie a Dánsko pracovní omezení pro nové země EU již neuplatní, protože tato otázka není v těchto zemích tak citlivá. Otázkou podle něj zůstává Německo, které bude mít před volbami. "Nemá to ekonomické opodstatnění v ekonomické rovině, v té politické je to do nebe volající nerovnost," uvedl. ČR bude také chtít "dotlačit" společně se Švédskem, které povede EU po ČR, výhled návrhu reformy rozpočtu po roce 2013. Spíše se ale prý budou formulovat vize a plány než domlouvat konkrétní kroky.

Lidé mohou od neděle bez pasových kontrol cestovat letadlem z Česka do 23 zemí Evropské unie. Při cestě se prokazují jen palubní vstupenkou a průkazem totožnosti. Úderem půlnoci totiž začala i na tuzemských mezinárodních letištích platit pravidla schengenského bezhraničního prostoru, která zjednodušují a zrychlují odbavení cestujících.

Komunisté chtějí, aby o lisabonské smlouvě, která má místo neschválené euroústavy nově upravit fungování Evropské unie, rozhodli čeští občané v referendu. Ve sněmovně proto příští týden předloží zákon o jednorázovém referendu k této otázce. Uvedl to místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Komunistický návrh ale zřejmě nemá velké šance na úspěch. Ostatní parlamentní strany totiž dávají přednost tomu, aby smlouvu schvalovali zákonodárci. Vládní politici argumentují tím, že nový dokument pouze upravuje již existující smlouvy EU, a není proto zásadním zásahem do suverenity České republiky. ODS ale zároveň chce, aby nová unijní pravidla přezkoumal Ústavní soud.

V 15 starých členských zemích Evropské unie si peníze legálně vydělává 43.000 Čechů, což představuje pouze 0,43 procenta obyvatel. Podle deníku Právo to vyplývá ze studie, kterou vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Nejvíce Čechů pracuje v Německu, Velké Británii a Rakousku, uvádí studie. Česká republika podle výzkumu patří k zemím s nízkým migračním potenciálem. O možnosti najít si práci v zahraničí uvažovala teoreticky třetina dotázaných, reálně asi 15 procent. Skutečně však odchází jen malá část. Češi zůstávají v tuzemsku kvůli růstu životní úrovně a platů, obavám z potíží při hledání práce v zahraničí, jazykové bariéře a očekávané nutnosti přijmout v cizině podřadnou práci. Do zahraničí míří z Česka především mladí lidé okolo 30 let, převážně muži s vysokoškolským či minimálně středoškolským vzděláním. Tato skupina představuje zhruba dvě třetiny českých pracovních migrantů. Lidé s nižším než středním vzděláním s maturitou odcházejí do zahraničí v době sezónních prací.

Základním důvodem pro práci v zahraničí jsou jednoznačně vyšší platy, uvádí průzkum. Češi preferují ten ekonomický model, kdy si během několika let v cizině našetří peníze, se kterými se pak vracejí zpět. Po návratu se také zvýší jejich cena na domácím trhu práce, protože ovládají cizí jazyk.