Související články

Česko by v době svého předsednictví EU mohlo organizovat nejen summit EU-Izrael, ale možná i EU-Palestina, řekl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg po jednání se svým egyptským kolegou Ahmadem Abúlem Ghajtem. Projednávali spolu izraelsko-palestinský konflikt, situaci ve Středomoří a české priority při blížícím se předsedání včetně přípravy nejrůznějších summitů. Podle Izraele může Praha při kormidlování unie přispět k urovnání konfliktu tím, že povzbudí úsilí unie o zprostředkování dialogu mezi oběma znepřátelenými stranami a bude nadále udržovat skvělé vztahy s Izraelem. Židovský stát dává najevo, že za mír nesou prvotní odpovědnost především státy v regionu.

EU by v následujícím "českého" půlroku mohla uspořádat také například vůbec první summit s Pákistánem. Praha usiluje též o organizaci prvního seznamovacího summitu s novým americkým prezidentem Barackem Obamou. Česko se také chystá na summit s latinskoamerickými zeměmi.

Evropská unie se dohodla na směrnicích, které by měly přispět k boji proti klimatickým změnám. Takzvaný klimaticko-energetický balíček bude znamenat pro průmysl zemí unie zelenou revoluci a to překvapivě v době, kdy se svět soustředí spíše na finanční krizi, která předznamenává blížící se krizi ekonomickou.

Směr české ekonomiky bude v příštím roce určován především vývojem v západní Evropě, kde již propukla recese. Tuzemská ekonomika by tak podle odhadů měla výrazně zpomalit svůj růst až ke dvěma procentům. Některé odhady ovšem počítají ještě s větším propadem a dokonce i s recesí. Dopad hospodářských problémů v eurozóně na tuzemskou exportně orientovanou ekonomiku už se projevil v říjnovém schodku zahraničního obchodu a poklesu průmyslové výroby i stavebnictví. "Hlavním faktorem, který určí směr české ekonomiky v příštím roce, bude vývoj v západní Evropě. Recese, kterou Evropa prožívá, bude pokračovat i minimálně v první polovině roku, se ještě více podepíše na výsledcích české ekonomiky než dosud," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Kladem probíhající krize a zpomalování ekonomiky je pokles inflace. Ta by měla v lednu klesnout až pod inflační cíl České národní banky ve výši tří procent a ve druhé polovině roku 2009 ke dvěma procentům. V cenách se totiž budou projevovat klesající ceny ropy a rovněž budou odeznívat jednorázové vlivy z loňského roku jako například výrazné zdražení potravin nebo zvýšení snížené sazby DPH. U potravin odborníci v příštím roce nepředpokládají zlevňování, do jejich konečné ceny se totiž promítne zejména růst cen energií a vzrůstající mzdové náklady.

I když klesající cena ropy sníží náklady mnoha firmám, uleví peněženkám domácností po celém světě a zmírní tak negativní ekonomický vývoj, vytváří ve světě zároveň podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka riziko vzniku deflace. "Ta může mít závažné negativní dopady, pokud se v ekonomice zakoření na delší dobu," uvedl. Deflace, tedy pokles cen, může způsobit nárůst reálné úroková míry v ekonomice, což ji zbrzďuje.

Nezaměstnanost ale zřejmě i přes relativně dobrou kondici tuzemské ekonomiky poroste. "Na trhu práce se poprvé výrazně projevily dopady globální recese," komentoval listopadový vzestup míry nezaměstnanosti na 5,3 procenta hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Propouštění se podle ekonomů zatím týká hlavně agenturních pracovníků, ale v příštích měsících zasáhne i kmenové zaměstnance; podíl lidí bez práce by tak mohl příští rok vystoupat k šesti procentům. Zástupci odborů hovoří až o sedmiprocentní nezaměstnanosti.

Lídrem ČSSD pro volby do Evropského parlamentu bude Jiří Havel, vicepremiér pro ekonomiku v bývalé vládě předsedy strany Jiřího Paroubka. Jeho nominaci v Praze potvrdilo širší vedení sociálních demokratů. Paroubek věří tomu, že ČSSD může v evropských volbách dostat přes 35 procent hlasů a získat deset europoslanců, což by byl pětinásobek proti minulým evropským volbám. Jednapadesátiletý Havel, který je nyní stínovým ministrem školství ČSSD, má podle svých slov naopak neskromnou ambici. "Chtěl bych se sociální demokracií tyto volby vyhrát. Máme co napravovat a šanci svoji účast v Evropském parlamentu znásobit," řekl Havel novinářům po své páteční nominaci.

Evropská unie se dohodla na tom, že všechny členské státy budou mít přinejmenším do roku 2014 i nadále svého komisaře. Šéfové států a vlád se na tom ve čtvrtek shodli na schůzce EU v Bruselu. ČTK to řekl důvěryhodný diplomatický zdroj. Dohoda by měla napomoci tomu, aby Irové v opakovaném referendu podpořili lisabonskou smlouvu. Irové ji v červnu odmítli v referendu, čímž značně zkomplikovali přijetí smlouvy v celé Evropské unii. Nynější summit evropské sedmadvacítky se snaží situaci odblokovat. Po čtvrtečním jednání je jisté, že Irsko bude referendum opakovat a že unie vyjde vstříc irským požadavkům, mezi něž patří právě otázka počtu komisařů. Podmínkou dohody je to, aby lisabonská smlouva vstoupila v platnost. Původně se počítalo s tím, že lisabonská smlouva o reformě institucí EU vstoupí v platnost v lednu příštího roku. To se však už nestane. Dokument sice schválily parlamenty 25 zemí, avšak Irové ho v červnovém referendu odmítli. Česká republika, jež se ujme v lednu na půl roku předsednické role v sedmadvacetičlenném bloku, se ke smlouvě zatím jako jediná z unijních států nevyjádřila.

Poslanecká sněmovna přerušila do 3. února příštího roku projednávání lisabonské smlouvy, jejímž cílem je reforma institucí v Evropské unii. Je to výsledek mimořádné vstřícnosti poslanců za občanské a sociální demokraty, nebo první projev "dohody o neútočení", na níž se v souvislosti s blížícím se předsednictví Česka v Evropské unii v úterý shodli zástupci vlády a opozice?

Lisabonská smlouva, dokument, který rozděluje nejen českou politickou scénu, byl na programu úterní mimořádné schůze Poslanecké sněmovny. Poslanci se rozhodli, že jednání o dokumentu přeruší a vrátí se k němu až začátkem února příštího roku. Česko tak v lednu vstoupí do svého předsednictví, aniž by smlouvu reformující EU ratifikovalo.

Páteční schůzku prezidenta Václava Klause s europoslanci doprovodila podle Hradu ostrá diplomatická roztržka kvůli názorům hlavy státu na EU. Vedoucí Klausovy kanceláře Jiří Weigl novinářům řekl, že šéf frakce evropských zelených Daniel Cohn-Bendit pojal jednání jako "velkou provokaci". Europoslanec prohlásil, že Klaus se choval jako paranoik. Předseda Evropského parlamentu a šéf delegace Hans-Gert Pöttering však soudí, že schůzka na Hradě se odehrála poměrně standardně. Hrad má jiný názor. "Pan Cohn-Bendit zřejmě pojal svoji návštěvu na Pražském hradě i informování o ní jako velkou provokaci a tímto způsobem i při jednání s prezidentem republiky vystupoval. A musím skutečně říct, že takový tón a styl jednání s hlavou našeho státu v těchto prostorách nezazněl po desetiletí. Je to politováníhodné," řekl Weigl.

"Atmosféra byla naprosto chladná. (Klaus) odpovídal jen ve smyslu, že regulace jsou nesmyslné a že evropská ústava a všechno ostatní evropské je šílenost," řekl zase serveru Aktuálně.cz Cohn-Bendit. Podle on-line deníku dodal, že Klaus se choval jako paranoik. "Cohn-Bendit je známý provokatér, revolucionář, já s ním nesouhlasím absolutně v ničem. Chápu, že může někoho svým stylem chování, který překračuje často meze slušnosti, někoho vyprovokovat. Z druhé strany si myslím, že Cohn-Bendita nemá cenu brát vážně, on reprezentuje jen 40 poslanců v sedmsetpadesátičlenném tělese Evropského parlamentu. On prostě byl na barikádách v tom osmašedesátém a dodnes z nich pořádně neslezl," reagoval na hradní přestřelku na dotaz ČTK vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS).

Delegace EP přinesla prezidentovi jako dárek vlaječku Evropské unie a navrhla mu ji na Hradě vyvěsit, což Klaus od svého nástupu do funkce odmítá. Pöttering k setkání europoslanců s prezidentem řekl ČTK, schůzka se odehrála v poměrně standardním duchu, jejíž účastníci se rozešli s konstatováním, že je nutné během blížícího se českého předsednictví spolupracovat. Pöttering hned poté dodal, že osobně důvěřuje premiérovi Mirku Topolánkovi a je přesvědčen, že předsednictví bude úspěšné.

Sněmovní výbor pro evropské záležitosti a výbor zahraniční přerušily projednávání lisabonské smlouvy reformující fungování EU. O smlouvě mají přitom v úterý jednat poslanci na mimořádné schůzi svolané na žádost ČSSD. Návrh na přerušení vznesli zástupci ODS a podpořili ho přítomní poslanci za KSČM. Proti byli sociální demokraté a poslankyně SZ Kateřina Jacques, kteří podporují co nejrychlejší schválení smlouvy. Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek dokonce v úterý pohrozil vládě, že nebude moci počítat s tolerancí ČSSD během českého předsednictví EU, pokud ratifikace dokumentu brzy nezačne. Česko unii povede šest měsíců od 1. ledna 2009. Premiér Mirek Topolánek úterní mimořádnou schůzi k lisabonské smlouvě odmítá. Tvrdí, že by ji mohli poslanci při hlasování v tomto termínu odmítnout. Česká republika je poslední zemí evropské sedmadvacítky, která se k tomuto dokumentu zatím nevyjádřila. Schválily ho dosud parlamenty 25 států, Irové ho odmítli v referendu.

Německá kancléřka Angela Merkelová vyjádřila přesvědčení, že Irsko a Česká republika budou brzy pokračovat ve schvalování lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie a že bude ratifikační proces také úspěšně dokončen. Ve vládním prohlášení k nejbližším úkolům EU před poslanci Spolkového sněmu rovněž vyzdvihla význam nadcházejícího summitu EU-USA, který z titulu země předsedající EU uspořádá Česká republika.