Související články

Za podmíněné prohloubení dialogu s Běloruskem a dalšími zeměmi zahrnutými do takzvaného východního partnerství a za integraci západního Balkánu do Evropské unie se v německém Spolkovém sněmu přimlouval český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. V rozhovoru s ČTK se vyslovil také pro to, aby se jednou stalo členem unie Turecko. Schwarzenberg členům zahraničního výboru Spolkového sněmu vysvětloval úsilí České republiky o prohlubování takzvaného východního sousedství. "Je žádoucí, abychom navázali vztah s Běloruskem. Měli bychom jim nabídnout evropskou alternativu, ale k tomu také patří požadavek, aby se změnilo chování Běloruska k vlastním občanům," vysvětlil nynější předseda rady ministrů zahraničních věcí EU.

Východní partnerství, které patří mezi priority českého předsednictví EU, chce unie založit také s pěti dalšími bývalými sovětskými republikami - Ukrajinou, Moldavskem, Gruzií, Ázerbájdžánem a Arménií. Partnerství má být odstartováno 7. května na summitu v Praze.

Ministři pro regionální rozvoj zemí EU budou v dubnu v Mariánských Lázních jednat o budoucí politice soudržnosti unie. Výsledkem neformálního setkání by mělo být společné prohlášení obsahující základní principy nové politiky soudržnosti. Na tiskové konferenci po jednání se svou polskou kolegyní Elzbietou Bienkowskou to řekl ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda.

Politika soudržnosti stanoví rámec přibližně pro třetinu celého rozpočtu EU. Podle českého ministra by se měla soustředit na podporu méně rozvinutých regionů. Tento problém je prý o to významnější, že se podle Svobody pravděpodobně objeví ze strany některých států EU tlaky na to, aby dotace směřovaly například do rozvinutých regionů. Ozývají se prý hlasy, že rozvinuté regiony jsou "motorem růstu", a proto je nutné do nich investovat přednostně. Zastáncem směřování peněz do rozvinutých lokalit je například pražský primátor Pavel Bém.

Český chargé d´affaires v Teheránu byl v pondělí jakožto zástupce nynější předsednické země Evropské unie předvolán na íránské ministerstvo zahraničí, kde mu byl tlumočen íránský "ostrý protest proti dvojímu metru Evropské unie". Oznámila to íránská agentura IRNA. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na novinářský dotaz v Bruselu řekl, že o schůzce nemá informace. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová ČTK později sdělila, že český diplomat byl na íránské ministerstvo zahraničí předvolán v návaznosti na demarši z letošního 4. března, kterou Česko předalo za EU a která kritizovala rozsudek smrti nad tamějšími Kurdy. "Oni (Íránci) si potom povolali našeho chargé d´affaires s tím, že vysvětlovali, že šlo o teroristy a podobně," řekla Opletalová. IRNA napsala, že zástupce generálního ředitele oddělení pro lidská a ženská práva na ministerstvu "požádal Českou republiku, aby místo vydávání nepodložených a unáhlených zpráv a prohlášení raději zaujala k teroristické hrozbě zásadový přístup a postoj založený na pravých informacích".

Český ministr vnitra Ivan Langer, jehož země v současné době předsedá EU, a evropský komisař Jacques Barrot v pondělí jménem Evropské unie předali americkému ministrovi spravedlnosti Eriku Holderovi seznam otázek týkajících se věznice na Guantánamu. Informovala o tom agentura AP. Delegace EU se ve Washingtonu snaží vyjasnit podmínky ohledně eventuálního přijetí vězňů z Guantánama v zemích Evropské unie. Podle agentury Reuters obě strany také hovořily o společném postupu v boji proti terorismu. "Schůzka byla hlavně informativní, k žádnému pevnému stanovisku zatím nedošlo," řekla ČTK mluvčí českého ministerstva vnitra Markéta Matlochová. Langer v pondělí večer České televizi řekl, že Česká republika o přijetí vězňů z Guantánama neuvažuje. Jako předsednická země EU bude podle něj vyjednávat o možném celoevropském přístupu k této věci. Již koncem února ale Langer prohlásil, že EU musí od USA nejdříve dostat vyčerpávající informace o zadržovaných.

Recese v Evropské unii se prohlubuje a úměrně tomu kdekdo natahuje ruce k vládám s žádostí o pomoc. A většina vlád také miliardami nešetří. Rezervy jsou ale omezené, a tak si vlády musí stále více půjčovat. Zvyšují tak již existující státní dluhy. Jak je to vlastně s českým státním dluhem? Na to se hlavního ekonoma Raiffeisenbank a bývalého ministra financí Pavla Mertlíka zeptal Zdeněk Vališ.

Vojenské operace pod hlavičkou Evropské unie, řešení přepravních kapacit jednotek států EU i podoba spolupráce s NATO či OSN budou mezi tématy neformálního jednání ministrů obrany členských zemí unie, které ve čtvrtek začne v Praze. Dvou dnům diskusí bude předsedat česká ministryně obrany a první místopředsedkyně vlády Vlasta Parkanová. Ministři obrany zemí EU se v české metropoli sejdou v den, kdy země slaví deset let od vstupu do Severoatlantické aliance.

Ministr financí Miroslav Kalousek měl v úterý důvod natřásat peří a chodit pyšně jako páv. Podařilo se mu totiž vyřešit problém, se kterým se země Evropské unie potácely několik let. Na bruselském jednání ministrů financí zemí Evropské unie, kterému předsedal, navrhl způsob, jak přeřadit některé služby do nižší sazby daně z přidané hodnoty, aby s tím souhlasila celá sedmadvacítka.

Pro bezpečnost České republiky je podle tří ze čtyř Čechů důležitější společná bezpečnostní politika zemí EU než spolupráce s USA. Naopak 28 procent Čechů si myslí, že pro obranyschopnost země je podstatnější spolupráce s USA. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který má ČTK k dispozici. Souvisí to s tím, že 72 procent lidí nesouhlasí s umístěním amerického radaru v Česku, uvedl STEM. Vyhraněný názor na směřování bezpečnostní politiky ČR mají tři čtvrtiny lidí. Celkem 61 procent z nich jednoznačně upřednostňuje spolupráci mezi zeměmi EU, dalších 15 procent se vyslovilo výhradně pro spolupráci s USA. Tomu odpovídá také poměr lidí, kteří souhlasí s výstavbou americké protiraketové základny v Brdech. Na stranu příznivců radaru se podle STEM staví pouze 28 procent lidí. Průzkumu agentury STEM, který se uskutečnil na přelomu ledna a února, se zúčastnilo 1263 lidí.

V Praze se sešli představitelé více než 250 regionů z celé Evropské unie. Šlo zatím o největší akci českého předsednictví. Hlavním tématem byl vliv ekonomické krize na města a kraje.

Tak nám zabili radar, paní Millerová: tak Lidové noviny rozumí aktuálním slovům ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, že bude možné debatovat o smyslu radaru.