Související články

Organizace pro pomoc uprchlíkům žádá ministra vnitra Martina Pecinu, aby na nadcházející schůzce ministrů spravedlnosti a vnitra zemí EU v Lucemburku ve čtvrtek a v pátek hájil zájmy nelegálních migrantů, jejichž život je v nebezpečí. ČTK to oznámil ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. "Uprchlíci umírají ve velkých počtech ve vodách omývajících břehy Evropské unie a Evropská unie dosud nevytvořila žádný systém nebo typ víza, který by jim umožnil bezpečný a legální vstup na cestě před ohrožením života z důvodů pronásledování v zemi původu," uvedl Rozumek. Jako příklad ohrožení životů migrantů uvedl případ pěti stovek imigrantů z Libye, které ve druhém květnovém týdnu italská pobřežní stráž nechala deportovat zpět do země jejich původu. Nezkoumala přitom, zda ve své domovině nejsou pronásledováni, což považuje za nepřijatelné. "Česká republika by vzhledem ke své uprchlické historii měla být mezi prvními, kdo se této praxi postaví," dodal Rozumek.

Ministři zemědělství Evropské unie se v Brně zavázali, že se budou zabývat rozdílnou úrovní zemědělských dotací mezi jednotlivými členskými státy EU. Evropská komise v roce 2011 předloží konkrétní podobu reformy společné zemědělské politiky Evropské unie, řekla eurokomisařka Mariann Fischerová-Boelová. Politici a zemědělští experti počítají s tím, že legislativní návrhy komise, které ale ještě musejí schválit členské státy EU a Evropský parlament, by měly od základů změnit současný systém rozdělování zemědělských dotací, na něž plyne téměř polovina rozpočtu unie. Obecně platí, že farmáři ze států, které do unie vstoupily po roce 2004, dostávají méně peněz než státy, které jsou členy evropského společenství delší dobu. "Tato disproporce činí už teď, a zejména pak po roce 2013 bude činit systém přímých plateb málo věrohodným a obtížně obhajitelným," uvedl náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč. Zatímco v současnosti například řečtí farmáři získávají v až 600 eur na hektar orné půdy, v Lotyšsku je to jen 100 eur. Češi získávají zhruba 200 eur, což je značně méně než unijní průměr.

Zemědělci z nových členských zemí EU požadují vyrovnání přímých plateb na úroveň danou přístupovými smlouvami již v roce 2010, nikoliv až v roce 2013, kdy se tak má stát. Chtějí také větší podporu producentům mléka. Vyplývá to z textu deklarace, kterou předali eurokomisařce pro zemědělství Mariann Fischerové-Boelové účastnící se neformální rady ministrů zemědělství v Brně. Na kongres nevládních agrárních organizací přijeli zástupci 13 unijních zemí, včetně chovatelů mléčného skotu z Německa, Rakouska, Nizozemí a Francie, tedy starých členských států. Přes určité výhrady ze strany zejména francouzského zástupce při hlasování o textu deklarace pro ni všichni zdvihli ruku, sdělil ČTK prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.

Lidské zdroje české vědy zaostávají za zbytkem Evropy, populace českých vědců stárne, podpora vědy je nesystémová a směřuje ze značné části do organizací, které ji zhodnocují podprůměrně, nebo dokonce znehodnocují. Půdu pod nohama ale ztrácí i celá Evropa. Vyplývá to z tiskových zpráv, které vydal projekt Česká hlava, organizátor Evropského fóra vědy a techniky. Fórum se v těchto dnech koná v Praze. Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku je jedním z nejnižších v Evropě, a to i přes růst absolventů v posledních letech. Mezi stovkou nejlepších evropských univerzit se umístila pouze pražská Univerzita Karlova, a to na samém konci. Vážným problémem je i stárnutí vědecké základny. Věková kategorie od 45 do 64 let přesahuje 40 procent. Raritou ČR je růst počtu řešitelů vědeckých projektů ve věku mezi 65 a 80 lety. Evropa také doplácí na únik mozků. Podle odhadů z roku 2004 pracovalo v USA podle informací České hlavy 100.000 vědců z Evropy, a to těch nejúspěšnějších. V roce 2007 tři čtvrtiny profesorů působících na deseti nejprestižnějších amerických univerzitách získaly své vzdělání mimo USA.

O ochraně zbytku evropské divočiny se od středy radí experti EU pod vedením českého předsednictví v Praze. Téma se týká také Národního parku Šumava a diskutovaného bezzásahového režimu v tamních smrkových lesích, který s sebou nese i vytváření větších holin. Nový ministr životního prostředí Ladislav Miko, přicházející z Evropské komise, chce v příštím půl roce stabilizovat jako bezzásahovou méně než třetinu Šumavy. Uvedl, že pokud společnost chce jako prioritu vyzvednout procesy v přírodě, musí si zvyknout, že příroda se vyvíjí a má různé fáze vývoje, přičemž některé se líbí víc, některé míň. "Nicméně v konečném důsledku je příroda úplnější a blíže tomu původnímu stavu, když ji necháme fungovat," řekl ministr s biologickým vzděláním na tiskové konferenci. Příroda ve své původní podobě, které se dá říkat divočina, zaujímá pouhé procento rozlohy Evropy. Další čtyři procenta území jsou přírodě velmi blízká, což znamená, že se v nich bez zásahů člověka může příroda vrátit ke svému původnímu stavu.

Za pouhých deset dnů budeme mít šanci rozhodnout o tom, kdo nás bude reprezentovat v unijním zastupitelském orgánu - Evropském parlamentu. Co nám bude při hlasování vodítkem, komu svěříme pravomoc spolurozhodovat o dalším vývoji mnoha oblastí našeho života? A zajímají nás vůbec volby do europarlamentu? O těchto otázkách jsem si povídal s politoložkou Vladimírou Dvořákovou z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Neformální večeří v chabarovské rezidenci ruského prezidenta Dmitrije Medveděva začal ve čtvrtek summit Ruska a Evropské unie. Vlastní jednání v dálnovýchodním Chabarovsku, který má oproti SELČ devítihodinový náskok, budou následovat v pátek. Žádný průlom ve sporných otázkách se ale nečeká. V ruských médiích se dokonce objevily spekulace, že důsledkem by mohlo být snížení počtu každoročních summitů unie s Ruskem ze dvou na jeden. Ani Švédsko, které zakrátko přebere z českých rukou půlroční předsednictví EU, totiž žádný posun v agendě nečeká. S hostitelem Medveděvem jedná za předsednictví unie český prezident Václav Klaus. Schůzky se účastní také předseda Evropské komise José Barroso a vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana. Vztahy mezi unií a Moskvou pošramotila loni v srpnu rusko-gruzínská válka o Jižní Osetii (Moskva dosud vyčítá unii, že se postavila na stranu Tbilisi) a lednový rusko-ukrajinský spor o plyn, který připravil mnohé evropské domácnosti o dodávky ruského plynu a který přiměl unii hledat alternativní dodavatele a přepravní cesty. Sporná se však jeví i ruská opatření na ochranu domácího průmyslu.

Deset bývalých komunistických zemí střední a východní Evropy, takzvaných nových členů Evropské unie, letos zaznamená pokles hrubého domácího produktu asi o tři procenta. Očekává to Světová banka (SB), která zároveň počítá s tím, že region se vrátí k růstu během příštího roku. Relativně nejlépe zpráva hodnotí Českou republiku a Polsko. Východ Evropské unie byl v minulých letech tahounem růstu celého bloku. Hospodářská krize ale na tuto část Evropy doléhá velmi negativně a většina zemí se nevyhne hlubokému propadu. Ekonomiky vyspělých zemí EU sice klesají také, v minulosti ovšem nerostly tak rychle jako noví členové. Světová banka také uvedla, že vyhlídky na růst regionu budou i v dalších čtvrtletích nejisté. Východ Evropské unie zahrnuje Českou republiku, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu a Slovinsko.

Se členstvím v EU je spokojeno 40 procent lidí, což je stejně jako před rokem, uvedl nový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Nespokojeno je 15 procent obyvatel České republiky. Neutrální a rezervovaný postoj má ke členství 38 procent dotazovaných. Podobně dopadl únorový průzkum Eurobarometru, který si nechává pravidelně dělat Evropská komise. Větší spokojenost se členstvím v unii podle průzkumu CVVM vyjadřují mladší lidé, vysokoškoláci, voliči ODS, občané deklarující dobrou životní úroveň a ti, kteří podle svých slov hlasovali v referendu pro vstup do Evropské unie. Naopak nespokojeni jsou častěji lidé se špatnou životní úrovní, sympatizanti KSČM a ti, kteří ve všelidovém hlasování byli proti vstupu do unie. Na otázku, zda se někdy cítí být evropským občanem, odpovědělo kladně 41 procent lidí.

Na 90 procent stížností, které Češi v loňském roce zaslali evropskému ombudsmanovi, nespadalo do jeho kompetence. Většinou se tyto podněty vztahovaly ke státním institucím, jako jsou věznice, soudy, policie nebo úřady práce. Neoprávněné stížnosti proto převážně putují zpět do České republiky, na stůl českého veřejného ochránce práv Otakara Motejla. Evropský ombudsman Nikiforos Diamandouros to ve středu řekl v Praze. V loňském roce si u evropského veřejného ochránce práv stěžovali Češi 66krát. Oprávněných stížností dostal ombudsman Diamandouros šest. V počtu podnětů je ČR mírně pod průměrem Evropské unie. Podle Otakara Motejla je tato skutečnost dána především tím, že Česko není v EU dlouhou dobu, a lidé proto dostatečně neznají formální náležitosti stížností. Nevědí prý například, že nepotřebují překladatele.