Související články

Srbský ministr Ivan Mrkić v pondělí navštíví Prahu, setká se se svým českým protějškem Karlem Schwarzenbergem. Vyloučena není údajně schůzka s premiérem Petrem Nečasem, vyplývá z informací ČTK. Česká republika je velkým a dlouhodobým příznivcem rozšíření EU o Srbsko a další balkánské země. Překážkou na cestě evropské integrace jsou vztahy Bělehradu s bývalou jihosrbskou provincií Kosovem, která v roce 2008 jednostranně vyhlásila nezávislost na Srbsku. Podle poslední hodnotící zprávy Evropská komise pozměnila přístup tak, že Srbsko bude moci zahájit přístupová jednání o vstupu do EU, pokud viditelně zlepší vztahy, přičemž "normalizace" vztahů bude moci pokračovat i poté, co vyjednávání o členství mezi EU a Bělehradem začne. Nezávislost Kosova některé země uznaly, jiné nikoliv. Česká vláda patřila k těm, které samostatnost přijaly.

Plán pojišťoven na rušení nemocničních lůžek je podle místopředsedy ČSSD Michala Haška jednostranným diktátem, o kterém se kraje jako zřizovatelé nemocnic dozvěděly až z médií. Mohl by vést k tomu, že kraje budou muset Evropské unii nebo státu vracet dotace v řádu až stovek milionů korun, které získaly a využily na rekonstrukci nemocnic. Hejtman Hašek to uvedl na stranické tiskové konferenci. Zástupci krajů se podle Michala Haška, který je jihomoravským hejtmanem a šéfem Asociace krajů ČR, chtějí příští týden kvůli rušení lůžek sejít se zástupci pojišťoven i ministrem zdravotnictví Leošem Hegrem (TOP 09).

Podíl zaměstnanců do 40 let v průmyslu a stavebnictví je v ČR nejvyšší v rámci celé EU. Naopak podíl lidí pracujících ve službách je v rámci unie druhý nejnižší za Rumunskem. V průmyslu pracovalo v Česku loni zhruba 904.000 lidí a ve službách 1,35 milionu lidí z celkového počtu 2,3 milionu zaměstnaných do 40 let. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnil Český statistický úřad. V porovnání s našimi sousedy je situace velmi podobná na Slovensku. V Polsku je podle ČSÚ struktura zaměstnanosti výrazně ovlivněna stále vysokým podílem pracujících v zemědělství. "Německo i Rakousko ale mají o 11 až 12 procentních bodů nižší zaměstnanost v průmyslu a tomu odpovídá zároveň vyšší zaměstnanost ve službách," uvádí analýza. Výrazný je podle ní úbytek mladších 40 let v zemědělství a lesnictví, a to od roku 1995 o 62 procent.

Česká i slovenská společnost jsou o něco pestřejší než před rozdělením Československa a přibývá v nich cizinců. Samostatné Česko patří k zemím s jejich největším přílivem. Slovensko je zatím láká mnohem méně. Nejpočetnější skupinu lidí ze zahraničí tam představují Češi. V obou zemích se ale rozrůstají i jiné národnostní menšiny. Obě proto řeší, jak by jejich příslušníky úspěšně začlenily do běžného života. U romské minority se jim to stále nedaří a sklízejí za to kritiku domácích ochránců lidských práv i mezinárodních institucí. Po rozdělení v roce 1993 v Česku žilo 78.700 cizinců. Představovali 0,75 procenta obyvatel. Od té doby se podíl zvedl skoro šestkrát. Příliv zbrzdila až krize. Letos na konci července úřady evidovaly už bezmála 438.000 lidí ze zahraničí. Každý pětadvacátý obyvatel země tak nepochází z ČR. Cizinci nepřicházejí už jen na krátko, ale snaží se v Česku usadit. V SR v roce 1994 pobývalo 16.946 cizinců, tvořili 0,32 procenta obyvatel. Do roku 2010 se podíl zvedl na 1,25 procenta. Lidí ze zahraničí bylo 67.976. V Česku pocházejí tři pětiny cizinců ze tří zemí. Nejvíc jich je z Ukrajiny. Druhou příčku zabírají právě Slováci, za nimi jsou Vietnamci.

Česká republika může být ohrožena návrhy, které provázejí vznik evropské bankovní unie. Takové poselství do Bruselu vzkázal nedávno český premiér Petr Nečas. Sporné body jako společné evropské ručení za vklady by mohly podle politiků ohrozit stabilitu českých bank. Poslanecká sněmovna i Senát bankovní dohled odmítly a negativní postoj má k němu i prezident. Je tedy v Česku vůbec někdo, kdo ho schvaluje?

Vláda ve středu projedná návrh Národního akčního plánu ČR pro energii z obnovitelných zdrojů (NAP). Dokument vytvořený ministerstvem průmyslu a obchodu by měl nastavit způsob, jak Česko do roku 2020 dosáhne podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie 13 procent, jak po Praze požaduje Evropská unie. Proti navrženému plánu však protestují Teplárenské sdružení ČR a Aliance pro energetickou soběstačnost. Návrh plánu předpokládá, že obnovitelné zdroje se budou v roce 2020 podílet na hrubé spotřebě energie ze 13,9 procenta. NAP zároveň stanovuje, že po dosažení úrovně 13 procent požadované EU nebude v dalším období uplatňována provozní podpora pro žádný obnovitelný zdroj.

Evropská komise obnovila platby z operačních programů Životní prostředí a Doprava, na účet přišlo 43 mld.Kč. Programy patřily k nejproblémovějším v ČR. Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob ČTK řekl, že komise schválila a proplatila žádosti MF o proplacení 876,4 milionu eur (asi 21,7 mld. Kč) za program Životní prostředí a 845,8 milionu eur (asi 21 mld. Kč) za Operační program Doprava. Proplácení těchto dvou operačních programů pozastavila Evropská komise v červnu 2011 (program Životní prostředí), respektive srpnu 2011 (program Doprava). Kvůli pochybnostem komise o tom, jakým způsobem Česko čerpá peníze z evropských fondů, byla pozastavena i řada dalších programů, centrálních i regionálních. Uvolnění dotací pro některé operační programy přišlo již v červenci, z programů Doprava a Životní prostředí přišly ale podle Jakoba první peníze až nyní.

Jediným cílem jednotného bankovního dohledu v EU je podle prezidenta Václava Klause omezit pravomoci centrálních bank a zároveň změnit současné uspořádání unie. Klaus to uvedl na semináři Centra pro ekonomiku a politiku. Podle viceguvernéra České národní banky Vladimíra Tomšíka uvedené návrhy mohou narušit finanční stabilitu a zdraví tuzemských bank. Návrhy EU podle něj paradoxně mohou navíc dluhovou nákazu v EU rozšířit. Klíčové je zabránit stahování likvidity a kapitálu z ČR, zachovat pravomoci národního orgánu i rozhodování o tom, zda se do nějakých fondů vytvořených EU vůbec ČR zapojí. S vytvořením bankovní unie v současné podobě nesouhlasí ani vláda a poslanci. Premiér Petr Nečas dokonce uvedl, že ČR je připravena návrh vetovat. V ČR je totiž 94 procent tuzemských bank ve vlastnictví zahraničních bank. V případě vzniku bankovní unie hrozí, že zahraniční banky by z tuzemských bank odsávaly peníze. ČR má totiž v rámci EU podle údajů ČNB jeden z nejziskovějších bankovních sektorů a banky mají více vkladů než poskytnutých úvěrů, což rovněž není v EU pravidlem.

Vrátit bohatost a život loukám v Krkonoších je cílem pětiletého projektu Life Corcontica, který nyní zahájila správa Krkonošského národního parku. Práce se zaměří na nejcennější horské louky, které dlouhodobě ztrácejí svou bohatost, zarůstají a zanikají. Rozpočet projektu činí téměř 90 milionů korun a ze tří čtvrtin jej hradí Evropská komise. Uvedl to mluvčí správy KRNAP Radek Drahný. Podle správců parku řada tradičních horských luk v Krkonoších v minulých desetiletích degradovala. Aby pestrost luk zůstala zachována, musejí je jejich majitelé pravidelně kosit nebo nechávat spásat. Musejí také vyřezávat náletové dřeviny a likvidovat invazivní rostliny. "Mnozí na takovou péči ale nemají peníze ani znalosti a zkušenosti. Právě zde zasáhne tento projekt," uvedl Drahný. Ochranáři již vybrali několik desítek cenných lučních enkláv po celých Krkonoších, kterým bude věnována zvýšená péče. Vznikne i marketingová studie, která usnadní hospodářům odbyt jejich produktů, například masa, vlny či biomasy.

Lidovecká europoslankyně Zuzana Roithová na ministerstvu vnitra oficiálně podala kandidaturu na prezidentku. Podpořila ji petice s podpisy asi 81.000 lidí. Čestné funkce navrhujícího občana se ujal filozof a bývalý ministr školství Jan Sokol. Sám v roce 2003 neúspěšně usiloval o pozici hlavy státu proti Václavu Klausovi. Zuzana Roithová bude v kampani před lednovou volbou pokračovat. Průzkumy jí ovšem zatím nedávají velké šance na úspěch. Oficiální kandidaturu už podali také příznivci jednoho z favoritů volby, expremiéra Jana Fischera či poslanci a senátoři ODS, kteří nominovali místopředsedu Senátu Přemysla Sobotku. Ve středu hodlá registraci podat někdejší ministr Vladimír Dlouhý, příští pondělí se k tomu chystá umělec Vladimír Franz. O křeslo hlavy státu se ucházejí dále někdejší premiér Miloš Zeman, jehož nominovala Strana práv občanů - zemanovci, předseda TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg či místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier.