Související články

České regiony může v příštích letech ohrozit mimo jiné pokračující krize a případný rozpad eurozóny. Vyplývá to z návrhu dokumentu Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014 až 2020, který vypracovalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Materiál vedle rizik označuje také silné a slabé stránky regionálního rozvoje. Mezi silné stránky rozvoje regionů zařadila analýza z dílny MMR například nárůst hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele. V letech 2006 až 2010 s výjimkou Libereckého nastal ve všech krajích. Zvyšuje se také vzdělanost populace a ve srovnání s Evropou se Česko těší relativně nízké míře chudoby. Špatnou zprávou ovšem podle studie je, že se rozdíly v HDP na obyvatele mezi kraji zvyšují. Nedaří se také přesouvat výsledky vědy a výzkumu do podnikatelské sféry. Obyvatelstvo navíc stárne, horské oblasti se vylidňují.

Kuřáci za krabičku cigaret v příštích dvou letech zaplatí v průměru o čtyři koruny víc. Důvodem je zvýšení spotřební daně kvůli směrnici EU. Normu schválil Senát a následně ji dostane k podpisu prezident. Zvýšení spotřební daně se týká cigaret a také řezaného tabáku. Krabička cigaret by tak měla být od příštího roku v průměru o dvě koruny dražší než nyní. Od přespříštího roku by se její cena měla zvýšit o další dvě koruny. Více podražit by měly levnější značky cigaret. Ministerstvo financí předpokládá, že příští rok přinese vyšší daň z tabákových výrobků státnímu rozpočtu o 1,4 miliardy korun více a o rok později o dalších 1,7 miliardy korun více ve srovnání s letoškem. Inflaci by mělo zdražení v obou letech zvýšit o 0,14 procentního bodu.

Ceny elektřiny a plynu pro české domácnosti jsou ve srovnání 12 nových členů Evropské unie nadprůměrné. Vyplývá to z údajů Evropského energetického portálu (EEP). Zároveň se ukazuje, že s výjimkou Británie jsou v 15 starých zemích unie ceny energií vyšší než ve východní části sedmadvacítky. V rámci celé Evropské unie jsou ceny plynu pro české domácnosti srovnatelné s francouzskými či španělskými. Za elektřinu platí české domácnosti 127,60 eura za MWh, mezi novými státy EU se tak řadí na páté místo.

Evropská komise požádala členské státy, aby pro letošní rozpočet unie poskytly dodatečných téměř devět miliard eur (asi 225 miliard Kč). Na Česko by podle běžného klíče mělo z této sumy připadnout zhruba 180 milionů eur, tedy asi 4,5 miliardy korun. Rozhodnutí komise se čekalo, neboť v posledních týdnech se ukázalo, že v rozpočtu na některé programy už nezbývá dost peněz. Bez nich by ale například výměnnému studentskému programu Erasmus či programům na podporu vědy a výzkumu hrozily citelné škrty.

Kandidát na prezidenta Ladislav Jakl zveřejnil na internetu "novoroční projev", ve kterém oznamuje vystoupení České republiky z Evropské unie. Členství v EU podle něj přináší zemi "více škody než užitku". Jakl je kandidátem Strany svobodných občanů, která je známá rezervovaným postojem k EU. Česko je podle něj připraveno ke spolupráci s kýmkoli, ale pouze za vzájemně výhodných podmínek. Uchazeč o křeslo hlavy státu v úvodu videa parafrázuje první polistopadový novoroční projev prezidenta Václava Havla. "Ne, Evropská unie nevzkvétá. Evropská unie není prostorem spolupráce a harmonie, ale prostorem rostoucího společenského napětí mezi sociálními vrstvami i národy," uvádí Jakl v úvodu svého projevu. Jakl je tajemníkem současného prezidenta Václava Klause, který také podepsal petici za Jaklovu kandidaturu. Uchazeč o křeslo prezidenta ještě neoznámil dosažení 50.000 podpisů potřebných k reálné účasti v prezidentské přímé volbě.

Senátor a místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier oznámil, že překročil hranici 50.000 podpisů občanů potřebných ke kandidatuře na prezidenta. Představil také svůj volební program, v němž slibuje, že bude bojovat proti korupci, za důstojný život, vzdělání, zdravotnictví a sociální služby pro všechny. Úřadu prezidenta chce "vrátit důstojnost spojenou s tradicemi české a československé demokracie" a hodlá pečovat o důstojné místo České republiky v Evropě a ve světě. Zákon stanoví, že kandidát pro prezidentské volby, při kterých budou v lednu občané poprvé volit hlavu státu sami, musí mít nominaci od deseti senátorů nebo dvaceti poslanců, nebo musí získat 50.000 podpisů oprávněných voličů. Dienstbier se rozhodl pro sbírání podpisů i přes to, že sociální demokracie, za niž kandiduje, má dostatek poslanců a senátorů, kteří mu mohou kandidaturu podepsat.

O hlasy voličů se budou ucházet také další kandidáti parlamentních stran Karel Schwarzenberg (TOP 09), Přemysl Sobotka (ODS), kandidáti menších stran jako Jana Bobošíková (Suverenita) nebo Zuzana Roithová (KDU-ČSL) či někteří nezávislí kandidáti, například hudební skladatel a výtvatník Vladimír Franz.

Česko mělo loni s podílem 40,8 procenta sedmý nejnižší vládní dluh v poměru k hrubému domácímu produktu z 27 států Evropské unie. Suverénně nejnižší byl v Estonsku, kde na konci roku dosahoval 6,1 procenta. Na opačném pólu naopak figuruje krizí těžce stíhané Řecko (170,6), za nímž následují Itálie (120,7) a Portugalsko (108,1). Vyplývá to z dat, která zveřejnil Evropský statistický úřad (Eurostat). Průměrný vládní dluh v zemích eurozóny činil 87,3 procenta HDP, zatímco v celé "sedmadvacítce" 82,5 procenta.

Hrozba, že by Česko mohlo zablokovat plán na vznik jednotného evropského bankovního dohledu, trvá i nadále. Po skončení prvního dne summitu EU to v Bruselu řekl premiér Petr Nečas. Lídři EU se ale shodli, že cílem je vytvořit právní rámec supervize do 1. ledna, aby se vytváření dohledu pod patronátem Evropské centrální banky (ECB) mohlo uskutečňovat během roku 2013. Prezident Václav Klaus označil celou myšlenku bankovní unie za umělé, nepřímé, nedobré řešení. "Nejenom ČR, ale i některé další státy, například Švédsko, upozorňovaly na to, že neznáme podobu všech těch návrhů, které se týkají bankovní unie," řekl kolem půl čtvrté ráno Nečas. "Čili to riziko českého veta tady samozřejmě pořád je. Protože pořád nemáme podrobnou znalost toho, jak by měly legislativní návrhy fungovat, a tudíž, zda jsou zde dostatečné garance pro to, aby bylo zabráněno potenciální destabilizaci českého finančního trhu," dodal. ČR podle Nečase přijela na summit s tím, že spíše než obsah návrhů k bankovní unii by se měla dohodnout procedura jejich projednávání. "Jsme rádi, že se nám to podařilo prosadit," podotkl Nečas. Faktické pozdější spuštění jednotného bankovního dohledu není podle něj odložením jeho vzniku, ale spíše odrazem realističtějšího přístupu evropských politiků vzhledem k možnostem časového a věcného zpracování zvažovaných námětů.

Česko u Soudního dvora EU prohrálo letitý spor o pomazánkové máslo. Tímto názvem už není možné tradiční český výrobek označovat. Neobsahuje dostatečné množství mléčného tuku. Máslo musí podle norem Unie obsahovat přes 80 procent tuku. Unijní předpisy doporučují například označení "roztíratelný tuk". Českým mlékařům se verdikt nelíbí.

Česko u Soudního dvora EU prohrálo v letitém sporu o pomazánkové máslo. Tímto způsobem není podle soudu tento český výrobek možné označovat, neobsahuje totiž dostatečné množství mléčného tuku, jak požadují unijní předpisy. Podle nich jde o "roztíratelný tuk". České ministerstvo zemědělství (MZe) text rozsudku analyzuje.Mlékaři se shodují, že případné přejmenování pomazánkového másla zmate zákazníky a zvýší náklady výrobců.

U lucemburského tribunálu Česko v roce 2010 zažalovala Evropská komise, která v EU dohlíží na dodržování pravidel. Podle nich je možné výrazem "máslo" označovat pouze ty produkty, u nichž mléčný tuk tvoří nejméně 80 procent. Problém je v tom, že české předpisy jsou mnohem tolerantnější, neboť umožňují toto označení používat u výrobků obsahujících nejméně 31 procent mléčného tuku. Česko musí vyhovět rozsudku v co nejkratší době. Pokud tak neučiní, může ho komise znovu zažalovat. Tentokrát však může rovněž navrhnout, aby soud rozhodl o uvalení peněžitých sankcí.

"Kdyby se ten výrobek jmenoval jinak, může se stát, že výrobci nebudou muset respektovat jeho tradiční parametry a mohl by se vytratit z trhu úplně," řekl ČTK předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Mlékaři se podle něj budou snažit ještě využít možné opravné prostředky. Pokud budou skutečně muset výrobek s více než třicetiletou tradicí přejmenovat, jeden z možných názvů je podle Kopáčka "České pomazánkové". Podle ředitele Choceňské mlékárny Pavla Marka by případné nucené přejmenování pomazánkového másla přineslo problémy pro zákazníky, kteří budou mít problém se ve zboží zorientovat. Problémy budou mít i výrobci, kteří budou muset zboží přebalit a s tím souvisí zvýšení nákladů. Předseda představenstva dalšího z výrobců Madety Milan Teplý uvedl, že firma nebude mít žádné ztráty, obaly zpracuje a bude rozhodnutí ignorovat. "Klidně ať nás soudí u bruselského soudní dvora jako Madetu. My jsme se podíleli na vývoji toho výrobku, budu to vyrábět dál," dodal bezprostředně po vynesení verdiktu.