Související články

Začátkem příštího měsíce si čeští občané podruhé budou moci vybrat své poslance v Evropském parlamentu na dalších pět let. První přímo zvolení čeští europoslanci totiž začali pendlovat mezi Štrasburkem a Bruselem před pěti lety, krátce po vstupu země do Evropské unie.

Prezident Václav Klaus převzal v Mnichově Zlatou Peutingerovu medaili, kterou mu udělilo stejnojmenné Peutingerovo kolegium. Kolegium oceňuje podle údajů na svém webu osobnosti, které přispěly k prosazování jeho myšlenek a cílů. Zasazuje se o rozvíjení demokratické a právní státnosti, svobodného tržního hospodářství a porozumění mezi státy a regiony Evropy i světa. Organizace nese jméno německého kupce a učence Konrada Peutingera, který žil v letech 1465 až 1567. Na jeho myšlenky později navázali zastánci svobodného tržního hospodářství.

Čtvrtinu Čechů "vůbec nezajímají" nadcházející volby do Evropského parlamentu. Vyplývá to z čerstvého průzkumu společnosti TNS pro francouzskou organizaci Fondation pour l'innovation politique. Podle ankety, které se zúčastnilo přes 15.000 Evropanů, projevují největší nezájem o červnové volby Slováci a Lotyši. Největšími nadšenci se naopak zdají být Lucemburčané a Irové, z nichž vybírání budoucích europoslanců "velmi zajímá" 29, respektive 25 procent. Celkově eurovolby nezajímají 53 procent obyvatel evropské sedmadvacítky, naopak alespoň nějaký zájem o ně projevuje 46 procent z nich. V Česku volby "vůbec nezajímají" 25 procent lidí, "spíše nezajímají" 37 procent, alespoň částečně se jimi zabývá 32 procent obyvatel a velmi zajímají šest procent lidí. Ještě euroskeptičtěji vycházejí z ankety Slováci - volby vůbec nezajímají 29 procent z nich, tedy stejně jako v Lotyšsku.

Jablkem sváru je nyní na české politické scéně Lisabonská smlouva. Už před jejím schválením v horní parlamentní komoře bylo známo, že se část senátorů, stejně jako euroskepticky založený prezident Václav Klaus, nesmíří s její ratifikací.

Většina českých spotřebitelů se obává, že výrobci nedávné zrušení povinnosti dodržovat velikosti balení u některých běžných potravin a dalších druhů zboží využijí k nenápadnému zdražení svých výrobků. Lidé také míní, že se nyní budou hůře orientovat v cenách výrobků na pultech obchodů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Factum Invenio. Pravidla letos na jaře uvolnila nová směrnice EU, podle níž se regulace váhy a objemu zboží přežila. Máslo, cukr či mouka teď mohou být v obchodě libovolně velké, jedinou výjimkou zůstávají lihoviny a vína. Výrobci tak mohou produkty například nenápadně zmenšovat při zachování původní ceny. V průzkumu společnosti Factum Invenio zhruba 81 procent dotázaných lidí uvedlo, že tato změna bude pro výrobce příležitostí ke skrytému zdražování. Lidé se také obávají složitější orientace mezi cenami výrobků (69 procent účastníků průzkumu). Tuzemští zákazníci jsou podle společnosti Factum Invenio proto nakloněni rozšíření povinnosti uvádět měrnou cenu výrobků i na prodejny, které ji dosud nemají.

Češi důvěřují i nadále více Organizaci spojených národů (OSN) a Evropské unii (EU) než Severoatlantické alianci (NATO). Důvěra ke sledovaným institucím od minulého roku stoupla. Vyplývá to z únorového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Největší důvěře se mezi dotazovanými těší OSN, které důvěřují téměř dvě třetiny lidí. Evropské unii důvěřuje 60 procent Čechů a NATO 53 procent respondentů. Kolem 40 procent lidí pak věří Evropskému parlamentu (EP) a Evropské komisi (EK). Největší nárůst důvěry zaznamenala Severoatlantická aliance, které věří o devět procentních bodů dotázaných více než loni.

Poslankyně Kateřina Jacques (SZ) a ředitelka české odbočky organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) Dáša van der Horstová před zasedáním vlády předaly českému premiérovi Janu Fischerovi petici s výzvou, aby jedním z témat summitu EU s Čínou bylo dodržování lidských práv. Summit se bude konat ve středu a za české předsednictví unie ho povede prezident Václav Klaus, Fischera ale na jeho okraj čekají bilaterální schůzky s čínskými představiteli. Fischer při převzetí petice slíbil, že si ji důkladně přečte. "Potom si udělám úsudek, co v rámci bilaterálního jednání mého, které navazuje na vlastní summit, je možné pro tu věc udělat," řekl.

Česká republika stále zaostává za evropským průměrem v počtu širokopásmových internetových přípojek na 100 obyvatel. Zatímco v EU je průměr 22,9 přípojky, v Česku je to 17,1 přípojky. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým telekomunikačním úřadem. Česká republika skončila v unii podle lednových údajů osmá od konce. Poslední je za Bulharskem a Rumunskem Slovensko s 10,9 přípojky. Naopak na špici žebříčku jsou Dánsko a Nizozemsko s 37,3, respektive 36,2 přípojky na 100 lidí.

Bylo by dobré, pokud by Irové oznámili termín konání druhého referenda o lisabonské smlouvě na summitu Evropské unie, který se uskuteční ve druhé polovině června v Bruselu. Novinářům to řekl český ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. Irové, kteří o lisabonské smlouvě jako jediní v EU rozhodovali v referendu, tento složitě dojednávaný dokument o reformě fungování a rozhodování v unii loni v červnu odmítli. V prosinci se ale unie dohodla, že dá Irům určité záruky, že lisabonská smlouva nepřinese změny například v oblasti daní, potratů či tradiční irské neutrality. Nyní se členské státy snaží najít formu, jakou by přesně tyto garance měly mít.

Většina irských voličů podporuje schválení lisabonské smlouvy, vyplývá z průzkumu, který zveřejnil irský list The Irish Times. Nyní smlouvu podporuje 52 procent dotázaných, tedy o jedno procento víc než před měsícem. Proti je 29 procent a 19 procent Irů neví. Pokud by se nezapočítávaly hlasy nerozhodnutých, pro smlouvu by nyní hlasovalo 64,5 procenta Irů a proti 35,5. Loni v červnu to bylo 53,4 procenta proti a 46,6 pro smlouvu.

Skutečnost, že středeční summit EU-Čína povede za české předsednictví prezident Václav Klaus, který nesouhlasí s teorií o globálním oteplování, zkomplikuje jednání o "zelené" energii. Na svých webových stránkách to píše zpravodajský server EUobserver. Čína je největším světovým znečišťovatelem ovzduší. Experti doufají, že právě středeční summit by měl poskytnout příležitost zástupcům EU i Pekingu probrat boj s klimatickými změnami před prosincovou klimatickou konferencí OSN v Kodani. "Diskuse ale komplikuje fakt, že pan (Václav) Klaus, který bude schůzce předsedat, popírá, že by globální oteplování bylo výsledkem lidské činnosti," píše EUobserver. Podle něj ale například mluvčí EK Christiane Hohmannová uvedla, že výkonný orgán unie nemá příliš velké obavy o to, že by Klaus odváděl pozornost od debaty o klimatu.