Související články

Udělení nejvyššího rakouského řádu, který prezidentu Václavu Klausovi přivezl do Prahy jeho rakouský protějšek Heinz Fischer, by mohlo mít zvláštní politický význam. Ocenění Klause, který je odpůrcem lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie, by se totiž dalo chápat jako rakouská spoluúčast na blokování ratifikace evropského dokumentu, napsal rakouský deník Der Standard. "Dalo by se namítnout, že to je vnitřní záležitost, do které Rakousku nic není. Bohužel to není pravda. Poprvé to totiž má důsledky pro celou EU, pokud bude v nějakém státě lisabonská smlouva blokována přinejmenším pochybnými praktikami," uvádí Der Standard. Podle něj tak může právě v tuto chvíli Klausovo ocenění vzbudit dojem rakouské spoluúčasti na brzdění přijetí evropského dokumentu. Der Standard dodává, že podle vídeňské prezidentské kanceláře iniciativa k "výměně řádů" vzešla z Pražského hradu a rakouská strana "ze slušnosti" souhlasila. List ovšem míní, že by se "ve vší slušnosti" mělo poukázat na to, že doba pro Klausovo vyznamenání není ideální.

Tento týden měl v Praze přednášku profesor ekonomie na Michiganské univerzitě a bývalý prezidentský kandidát Jan Švejnar. V rámci právě probíhajícího Amerického jara hovořil o současné světové hospodářské krizi. Zdůraznil přitom, že Spojené státy a Evropská unie musí vůči krizi postupovat společně. Milena Štráfeldová položila Janu Švejnarovi několik otázek:

Situaci kolem takzvané prasečí, respektive mexické chřipky ve středu v Praze posuzovali ministři zahraničí zemí EU a latinskoamerických států sdružených ve Skupině Rio. Do Prahy se sjeli zástupci více než čtyř desítek států. Podle ministra zahraničních věcí Jana Kohouta ministři debatovali o tom, jaká opatření jednotlivé země přijaly, a o tom, jak si vzájemně pomáhat. "Je to problém, který se týká nás všech. Vyžaduje si globální společnou odezvu," řekl Kohout. Ve světě je zatím podle údajů kolem 5300 lidí, kteří se nakazili takzvanou prasečí chřipkou. Pacienty eviduje více než 30 zemí včetně evropských. Virus A(H1N1) je kombinací prasečího, ptačího a lidského viru chřipky, experti zmiňovali možnost pandemie. Britští vědci například tvrdí, že by virus mohl napadnout až třetinu lidstva. Dosud mu podlehlo šest desítek osob, většina v Mexiku.

Poslanci ve středu v závěrečném čtení schválili nový zákon o volném pohybu služeb, který umožní podnikatelům například poskytovat dočasně služby v jiných zemích unie pouze na základě povolení mateřské země. Nebude tedy třeba dalších povolení v cizině. Poslanci současně pozměnili účinnost zákona; platit by měl až od konce letošního roku. Někteří poslanci se obávají, že brzké přijetí zákona by mohlo ohrozit domácí podnikatele. Mohlo by se to stát v případě, že okolní země nebudou slaďovat otevírání svého trhu společně s Českem a svůj trh budou ještě nějaký čas chránit pomocí různých bariér. Sněmovna proto zároveň vyzvala vládu, aby dohlížela na to, jak jiné členské země EU otevírají svůj trh se službami podle evropské směrnice o jejich volném pohybu. Tuto směrnici schválený zákon přejímá a země EU ji musí do své legislativy zavést nejpozději do konce letošního roku.

Nový premiér Jan Fischer se ujal role předsedy Rady Evropské unie a při své úvodní návštěvě Bruselu navázal na postoje svého předchůdce Mirka Topolánka.

Poplatky musí být zničeny, opakuje podle komentátora Mladé fronty Dnes středočeský hejtman David Rath stále dokola. A poplatky časem skončí tak jako tak, to si pišme. Možná i s novou ministryní zdravotnictví, která si je - osoba troufalá - dovolila hájit, míní autor.

Češi v úterý sundali ze stěny atria budovy Rady Evropské unie několikatunovou kontroverzní plastiku Entropu, která byla spornou výzdobou českého předsednictví unie. Montéři pomocí vysokozdvižných plošin stáhli na zem celou mozaiku, na níž stále ještě "přežívá" několik zemí včetně Finska či Irska. Tvůrce plastiky David Černý řekl, že demontážní práce pokračují podle plánu a že tedy patrně do Bruselu nepřijede, jak původně plánoval. "Už mě myslím bylo v Bruselu dost," řekl Černý, který prosadil předčasné odstranění plastiky jako symbol svého nesouhlasu s ukončením vlády Mirka Topolánka. Topolánkovu kabinetu vyslovila v březnu nedůvěru Poslanecká sněmovna hlasy poslanců opozičních stran ČSSD a KSČM a čtyř poslanců zvolených původně za strany bývalé vládní koalice. "Pád" Entropy tak ostře kontrastuje s úterní návštěvou nového premiéra Jana Fischera v Bruselu.

Ministři školství EU se v úterý v Bruselu shodli na vzdělávacích cílech evropské sedmadvacítky pro další desetiletí. Novinářům to po jednání oznámila česká ministryně školství Miroslava Kopicová, která debatu vedla. Podle ní mezi vzdělávací priority v EU do roku 2020 i nadále patří zkvalitňování vzdělávání a zvyšování jeho efektivity. Brusel například trvá na svém dřívějším požadavku, aby v následujících letech vzrostl počet lidí, kteří se vzdělávají celoživotně. A naopak aby se snížil počet studentů, kteří předčasně ukončí školní docházku.

Když byla v lednu instalována v budově Rady Evropské unie plastika s názvem Entropa, okamžitě vzbudila pozornost. Prohlíželi a fotili si ji kolemjdoucí, věnovala se jí média, protestovala proti ní Bulharsko či Slovensko, rozruch způsobila i na domácí politické scéně. Teď se Entropa stala opět středem zájmu, v pondělí dopoledne začali dělníci dílo demontovat, ačkoli české předsednictví ještě zdaleka není u konce.

Když se prezident vzepře slušnosti a nepsaným pravidlům, pak by měl existovat nějaký protitah a věrolomný a bláznivý prezident by měl být odvolán, reaguje komentátor v Mladé frontě Dnes na Klausův postoj k lisabonské smlouvě.