Související články

Poslední vývoj na české vnitropolitické scéně je podle nového českého ministra zahraničí přijatelný pro Evropskou unii a nová česká vláda je v Evropě vnímána jako plnohodnotná vláda. Jan Kohout to řekl po setkání se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem. Kohout si zvolil Německo jako druhou zemi, kterou po pátečním nástupu do funkce šéfa české diplomacie navštívil. Už v neděli zamířil na Slovensko. Do Německa přijel z Bruselu, kde se zúčastnil jednání zástupců EU a Kuby. Steinmeier označil svého nového kolegu za "starého známého" a připomněl jeho předchozí působení ve vysokých diplomatických funkcích. Díky Kohoutovým zkušenostem tak vzájemné diplomatické vztahy podle Steinmeiera nepotřebují žádný nový začátek. Druhý muž německé vlády rovněž ocenil schválení lisabonské smlouvy minulý týden v horní komoře českého parlamentu.

Evropská komise ani Rada Evropské unie, které nyní předsedá Česká republika, nemohou podniknout žádné kroky proti takzvanému českému náhubkovému zákonu. Vyplývá to z odpovědí českého předsednictví a EK na interpelaci německého europoslance Alexandera Alvara. Europoslanec se ptal Evropské komise i Rady EU, zda si jsou vědomy, že by nedávno přijatý český zákon měl precedens v nějaké jiné unijní zemi. Rada EU ve své odpovědi uvedla, že jde o vnitřní záležitost Česka, k níž nemůže zaujmout stanovisko. Je nicméně názoru, že svoboda názoru patří v Evropské unii mezi základní práva a že státy, které je omezují, se mají zodpovídat před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku. Ani Evropská komise nemůže podle jí stanovených kompetencí vyšetřovat údajné porušení základních práv, pokud se netýká porušení předpisů platných v celé sedmadvacítce. Výkonný orgán ale připomíná, že svobodu projevu lze omezit jen ve vymezených případech.

Jednatřicet grafických děl z Oblastní galerie Vysočiny vycestuje do Bruselu. Stanou se součástí výstavy Grafika 60. let 20. století, která se uskuteční v budově Evropské komise. Kraj Vysočina se bude příští týden v Bruselu prezentovat vícekrát. Jako jediný z českých krajů tam předvede své regionální potravinářské produkty a uspořádá večer věnovaný hudbě Gustava Mahlera. Hudební večer má připomenout skladatelovy vazby na Vysočinu i blížící se výročí jeho narození. Novinářům to řekl hejtman Jiří Běhounek.

Prioritou nového ministra pro místní rozvoj Rostislava Vondrušky bude získávání peněz z evropských fondů. Chce definitivně vyřešit situaci kolem monitorovacího systému, bez kterého se čerpání dotací z Bruselu neobejde. Vondruška to řekl po uvedení do funkce.

V Praze začalo čtyřdenní setkání zástupců zemí EU a latinskoamerických a karibských států sdružených v takzvané Skupině Rio. Do úterý budou jednat experti 27 členských států unie a 23 zemí skupiny Rio, ve středu a čtvrtek se pak sejdou jejich ministři zahraničí. Tématem zasedání budou například dopady finanční krize, energetická bezpečnost a změna klimatu. Není vyloučeno, že se ministři budou zabývat rovněž takzvanou prasečí chřipkou. Zasedání se řadí mezi největší akce českého půlročního předsednictví v EU. Strategie pomoci Evropské komise pro Latinskou Ameriku na léta 2007 až 2013 zahrnuje podporu sociální soudržnosti, boj proti chudobě, sociální nerovnosti, podporu regionální integraci a hospodářské spolupráce, podporu studentských výměn, podporu demokracie a dodržování lidských práv a udržitelného rozvoje včetně životního prostředí, energetické bezpečnosti a změny klimatu.

Pokud bude mít úřednická vláda premiéra Jana Fischera chuť a odvahu, pak se podle komentátora Mladé fronty Dnes pustí do řešení protikrizového balíčku pro zdravotnictví. Z nejambicióznějšího českého pokusu o reformu zdravotnictví od roku 1993 nezůstane stát na kameni kámen, myslí si autor.

Vicepremiér a ministr zahraničí Jan Kohout (nominovaný ČSSD) si myslí, že červnový summit EU podpoří právní záruky pro Irsko před tamním druhým referendem o lisabonské smlouvě. Červnové zasedání se odehraje ještě za předsednictví České republiky, zatím však není zcela jasné, zda bude Česko reprezentovat na této události premiér Jan Fischer, prezident Václav Klaus, případně oba. "Pokud jde o právní záruky Irsku, ta pravděpodobnost, že budou přijaty, je velmi velká," řekl Kohout v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Je přesvědčen o tom, že to bude úspěch českého předsednictví, "samozřejmě po ještě velmi intenzivní práci". To samé si myslí i další vicepremiér a ministr obrany Martin Barták (nominovaný ODS). Prezidentův tajemník Ladislav Jakl ale v ČT vyjádřil názor, že záruky jsou jen forma nátlaku na Iry, aby smlouvu napodruhé schválili.

Evropské unii by do konce českého předsednictví měl předsedat nastupující premiér Jan Fischer, řekl ve čtvrtek po summitu EU v Praze odstupující český premiér Mirek Topolánek. Podle něj tento názor nezastává jen on, ale i celá evropská sedmadvacítka. Některá česká a zahraniční média již delší dobu spekulují o tom, že kvůli nástupu úřednické vlády získá v českém předsednictví větší váhu prezident Václav Klaus, který je hlasitým kritikem současné podoby Evropské unie. Spekulace se týkaly například toho, že Klaus povede červnový summit evropské sedmadvacítky, který by se měl zabývat také lisabonskou smlouvu, jejímž je Klaus odpůrcem. Smlouvu ve středu schválil český Senát, ale Klaus ji zatím odmítá podepsat. Její schválení v parlamentu považuje za selhání politických elit. V současnosti je již jasné, že Klaus povede summit EU s Ruskem, Jižní Koreou a podle Vondry existuje i předběžná dohoda, že český prezident povede i dlouho očekávaný a již jednou odložený summit s Čínou, který se uskuteční na konci května v Praze. Klaus navíc již vedl summit s Japonskem, jenž se konal v české metropoli v pondělí.

Evropská unie na summitu k zaměstnanosti v Praze doporučila firmám, aby uvažovaly o zkrácení pracovní doby. Vyplývá to ze závěrů jednání, které má ČTK k dispozici. Unie si od toho opatření slibuje zmírnění vlny propouštění, jež zasáhla EU v době hospodářské krize. "Udržení stávajících pracovních míst, například cestou dočasné úpravy pracovní doby spojené se vzděláváním zaměstnanců," zní jedno ze šesti doporučení, na nichž se dnes unie shodla se zástupci zaměstnavatelů a odborů. Zkrácení pracovní doby ale neznamená, že by zaměstnanci nechodili do práce. V jednom, nebo ve dvou pracovních dnech v týdnu by se ale mohli účastnit vzdělávacích či rekvalifikačních kurzů, které by hradil stát. Stejný projekt představil v březnu odcházející ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas i v Česku, když vyčlenil 3,3 miliardy korun z Evropského sociálního fondu na školení zaměstnanců firem bez zakázek. Jen v ČR by tento systém měl udržet zhruba 70.000 pracovních míst, v Evropě by to teoreticky mohly být miliony.

Evropská unie ve čtvrtek na summitu v Praze oficiálně zahájila takzvané východní partnerství. Projekt by měl prohloubit vztahy unie s některými zeměmi bývalého Sovětského svazu a přinést ekonomické výhody unie i zemím z východní části Evropy, které se nacházejí mimo evropské společenství. "Není možné se tvářit, že na východ od nás nic není, že jsou tam pouze lvi, jsou tam země, které mají evropské ambice," řekl po vrcholném setkání český premiér Mirek Topolánek. Summit byl zřejmě na dlouhou dobu vůbec posledním, kdy se v Praze sešla politická elita unie, přestože řada lídrů členských států do Prahy nedorazila. Ani spuštění iniciativy, která by měla posílit ekonomické, energetické i politické vazby mezi sedmadvacítkou a Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou, se ale neúčastnila řada lídrů významných členských zemí unie samotné. Pokračoval tak trend slabé účasti vrcholných politiků na akcích českého předsednictví, který začal po březnovém pádu vlády Mirka Topolánka. V Praze chyběli například lídři velmocí jako Francie nebo Británie. Důvody absencí se značně liší - od rodinných problémů po zdravotní stav.