Související články

Řešením současné krize zpracování odpadů v EU má být zvýšení soběstačnosti unie ve zpracování vlastního odpadu. Státy by toho měly docílit zejména vyhledáváním nových trhů pro druhotné suroviny, zabezpečením kapacit pro jejich zpracování, daňovými úlevami zaměřenými na podporu trhu s recykláty a využíváním výrobků z recyklátů při veřejných zakázkách. Shodli se na tom v Praze zástupci ministerstev životního prostředí členských států EU. Závěry ze setkání budou podkladem pro jednání v Radě EU pro životní prostředí, které se bude konat 2. března v Bruselu, řekla Veronika Hunt Šafránková z ministerstva životního prostředí. V důsledku ekonomické krize se zhroutil trh s druhotnými surovinami. "Odpadový papír a plasty přestala dočasně vykupovat Čína a nyní se hromadí ve svozových firmách," řekl již dříve Marek Sýkora ze Svazu měst a obcí. Čína je přitom nejvýznamnějším světovým zpracovatelem druhotných surovin. Radnice v některých krajích tak na krizi doplácí tím, že za určitý odpad musí nebo budou muset platit, aby jim ho zpracovatelé vůbec vykoupili.

Šéf evropského zaměstnavatelského svazu BusinessEurope Ernest-Antoine Seilliére vyzval v dopisu českého premiéra Mirka Topolánka jako šéfa předsednictví EU k bránění všem formám protekcionismu. Dále jej žádal o zasazení zlepšení přístupu firem k financím, zavedení účinných opatření pro hospodářské oživení a k urychlení reforem. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl věří, že se o těchto bodech bude diskutovat 1. března na summitu EU v Bruselu. Naprosto klíčové v nynější situaci je to, že se podniky nemohou uzdravit bez opětovného získávání úvěrů od bank, uvedl Seilliére. Vlády a centrální banky již podle něj učinily důležité kroky v reakci na nejbezprostřednější problémy. Dodal však, že by se měla zvážit další opatření. Vlády a banky by prý například mohly prozkoumat možnost nákupů cenných papírů přímo od podniků. Hospodářská recese začala finanční krizí, takže nyní se musí opět nastolit důvěra mezi bankami, doplnil Míl. Evropské firmy nyní znepokojuje vedle ekonomické situace rovněž energetická bezpečnost a průtahy při dokončování katarského kola jednání o liberalizaci obchodu v rámci Světové obchodní organizace (WTO), podotkl Seilliére. Evropské firmy podle něj rovněž spoléhají na to, že předsednictví EU a Evropská komise zajistí dlouhodobou stabilitu dodávek ruského plynu do Evropy.

Změny jednacích řádů sněmovny a Senátu ve vztahu k lisabonské smlouvě o budoucím fungování EU budou mít formu poslanecké novely. Oficiálně má být předložena příští úterý, sněmovna by ji mohla schválit v březnu a poté postoupit Senátu. Senátorům z ústavní komise, kteří s navrženým postupem souhlasili, to řekl šéf sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS). Novela má zavést takzvaný vázaný mandát pro vládu při rozhodování na úrovni EU. Počítá s tím, že zástupci vlády by mohli souhlasit s předáním rozhodovacích kompetencí z členských států na unijní úroveň pouze tehdy, budou-li k tomu mít souhlas obou komor parlamentu. Ten by měl být třeba i k přijetí opatření v rámci EU nad rámec jejích kompetencí. O novelu usiluje hlavně ODS, podle níž by přijetí této prováděcí úpravy mělo předcházet schvalování lisabonské smlouvy. Sociální demokraté to za nezbytné nepovažují. "Ale v zájmu toho, že lisabonská smlouva má být schválena ústavní většinou, nechceme této věci dělat komplikace. Jsme ochotni tento návrh zákona podpořit," řekl místopředseda sněmovního ústavně právního výboru Zdeněk Jičínský (ČSSD).

České předsednictví Evropské unie svolá v květnu do Prahy mimořádné zasedání členských zemí, které by se mělo věnovat hlavně dopadům hospodářské krize na zaměstnanost. Novinářům to ve středu po setkání s českým premiérem Mirkem Topolánkem řekl předseda Evropské komise José Barroso. "Vše, co děláme, se musí zaměřit na zachování blahobytu našich občanů, což znamená ochránit jejich pracovní místa tam, kde to je možné," zdůvodnil rozhodnutí komise a českého předsednictví svolat další vrcholnou unijní schůzku Barroso. Topolánek upřesnil, že květnové setkání bude mít formu neformálního summitu unie, kterého se zúčastní šéfové států a vlád členských zemí. Jeho cílem bude sladit a uvést do praxe řadu opatření na udržení zaměstnanosti, uvedl český premiér. "Tato otázka si zaslouží zcela samostatnou diskusi," dodal.

Vatikán ocenil snahu českého předsednictví Evropské unie otevřít v unii debatu o péči o děti. Vyplývá to z proslovu vatikánského státního sekretáře Tarcisia Bertoneho na úterním setkání s velvyslanci členských zemí unie ve Vatikánu. ČTK o tom ve středu informovalo české velvyslanectví, které jakožto zastupitelství nynější předsednické země setkání pořádalo a kardinála Bertoneho na ni pozvalo. Druhý nejvyšší představitel katolické církve reagoval na nedávný návrh českého předsednictví zahájit debatu o cílech, které si EU v oblasti péče o děti vytkla a které zahrnují zvýšení počtu jeslí a školek. Návrh vzbudil kritiku Evropského parlamentu, podle něhož ČR nutí ženy vzdát se zaměstnání ve prospěch své "přirozené role", tedy péče o děti, a na schůzce ministrů členských zemí pro rodinu minulý týden v Praze bylo dohodnuto cíle neměnit.

Bertone řekl, že zkušenost České republiky, kde bylo v komunistické éře 25 procent dětí v jeslích, představuje pro všechny země unie významnou příležitost k přehodnocení svobody rodin a k soustředění se na zájem dětí. Uvedl statistiky, které podle něho dokládají "krizi rodiny", a zdůraznil, že přínos rodiny nemohou jiné instituce nahradit. Vatikán se proto podle něho staví proti iniciativám, které "usilují o reinterpretaci lidských práv ve jménu údajného boje proti diskriminaci". Kardinál Bertone dále vyslovil přesvědčení, že národy střední a východní Evropy mohou a musejí dalším zemím unie nabízet své specifické zkušenosti, a označil za důležité, aby se jim naslouchalo s respektem ke kulturním rozdílům, svobodám a principu subsidiarity.

Václav Klaus pochybuje o tom, zda vrcholná evropská schůzka končící až v časných ranních hodinách může přinést racionální řešení nynější ekonomické krize. Vyplývá to z Klausova středečního vystoupení na semináři v Paříži, jež vedlo k úvahám, že český prezident zpochybňuje mimořádný summit Evropské unie, který byl ve středu ohlášen. Pražský hrad však takovou interpretaci odmítl a prohlásil, že prezidentova slova byla vytržena z kontextu. "Nevěřím tomu, že racionální ekonomické řešení přinese jeden summit, který skončí ve čtyři ráno," poznamenal Klaus v reakci na otázku jednoho z účastníků semináře, zda by EU neměla proti nynější hospodářské krizi zasáhnout na vrcholné úrovni. Shodou okolností právě ve středu předseda Evropské komise José Manuel Barroso a český premiér Mirek Topolánek jako představitel předsednické země EU svolali kvůli hospodářské krizi vrcholné unijní setkání na 1. března. Podle mluvčího Hradu Radima Ochvata prezident "odmítavě hovořil o různých jednodenních setkáních (summitech), jejichž cílem je nalézt tu nejvhodnější formu regulace volného trhu".

Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká se stala předsedkyní generálních prokurátorů a nejvyšších žalobců členských zemí EU. Zástupci prokuratur a státních zastupitelství ji jednomyslně zvolili do svého čela minulý pátek v Paříži. ČTK o tom informovala mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství v Brně Renata Malinová. Generální prokurátoři se chtějí vyjadřovat k vývoji evropského práva a judikatuře evropských soudů, uvedla mluvčí. V květnu se prý chtějí setkat v Česku. Vesecká byla pověřena vedením NSZ v září 2005. Dosud největší pozornost podle všeho vzbudila svým rozhodnutím v údajné korupční kauze lidoveckého předsedy Jiřího Čunka, kterým odebrala dohled nad vyšetřováním případu přerovskému žalobci Radimu Obstovi a přidělila ho žalobci Arifu Salichovi do Jihlavy. Salichov poté Čunkovo trestní stíhání zastavil. S tím souvisí i spor vysokých představitelů justice v čele s Veseckou s nynější stínovou ministryní spravedlnosti ČSSD Marií Benešovou. Představitelé justice Benešovou zažalovali kvůli jejím výrokům o "zákulisní justiční mafii", jež pronesla v souvislosti s Čunkovým případem. Prvoinstanční soud ale rozhodl, že se Benešová Vesecké omlouvat nemusí.

České předsednictví by chtělo, aby šéfové států a vlád zemí Evropské unie na mimořádném summitu k současné finanční krizi řekli jasné ne protekcionismu. V Bruselu to řekl český ministr financí Miroslav Kalousek při příjezdu na jednání s resortními kolegy z dalších zemí EU. "České předsednictví má za to, že největším rizikem v současné době je riziko protekcionismu," řekl v reakci na dotaz, co očekává od mimořádného summitu. O svolání summitu do Bruselu v pondělí informoval premiér Mirek Topolánek. Hovoří se o termínu do konce února; datum bude upřesněno během středeční návštěvy Topolánka v belgické metropoli. Jednání bude věnováno zejména plánům na obnovu krizí postižené evropské ekonomiky. Před protekcionismem při setkání s novináři varoval i Kalouskův britský protějškem Alistair Darling. "Lidé mají pravdu, že se obávají jakékoli formy protekcionismu, ať už je chtěný či nechtěný," řekl. Připomněl, že ve 30. letech protekcionistická opatření bránila obnově hospodářství po řadu let. "Chceme zajistit, že bude volný pohyb zboží," zdůraznil Darling. Je ale podle něj na členských zemích, aby si samy rozhodly o konkrétních opatřeních, k nimž například na pomoc bankám či automobilkám přistoupí.

Řada středočeských starostů kritizuje způsob, jakým chce nové vedení regionální rady rozdělovat peníze z Evropské unie. Do letošních jarních výzev například vůbec nezařadilo program týkající se rozvoje měst a obcí, naopak pro krajské zdravotnictví je tam počítáno s 660 miliony korun. Obce přitom do přípravy projektů investovaly miliony korun a nyní je nemohou v plánovaném čase uskutečnit. Hejtman David Rath (ČSSD) tvrdí, že pouze dohání to, co předchozí vedení kraje zanedbávalo. "V každé výzvě se nevypisují všechny programy. My jsme se teď soustředili na programy, které naši předchůdci prakticky nevypsali nebo z nich čerpali strašně málo," namítl hejtman. O peníze například na revitalizaci návsí tak obce budou moci žádat nejspíš až na podzim. Starostům se také nelíbí, kolik peněz má jít do krajského zdravotnictví. Obávají se, že budou chybět jinde. Podle Ratha je ale čerpání peněz na tyto účely nevyhnutelné. "To se rozdělí především na stavební investice, protože ty nemocnice jsou v zoufalém stavu. Obce ale podle Ratha nemají důvod k obavám. "O peníze nemohou přijít, mezi programy nelze převádět. Nelze bez souhlasu Bruselu převádět peníze například z měst do zdravotnictví a naopak," poznamenal. Regionální rada podle něj nicméně sama rozhoduje, které výzvy si vypíše a kdy.

Česká republika má za sebou více než měsíc předsednictví Evropské unii, měsíc plný významných událostí, které vyžadovaly urychlené řešení. A kdo jiný než země šéfující evropské sedmadvacítce by k tomu měla přinejmenším dát impuls. Podařilo se naším politikům obstát v této zkoušce diplomatické dovednosti? Hovořil jsem o tom s politologem Jiřím Pehe.