Související články

Opatření na podporu ekonomického růstu nesmí být vnímána jako něco, co je v rozporu s důrazem na rozpočtovou disciplínu, míní český premiér Petr Nečas (ODS). V prohlášení pro média předseda vlády podpořil aktivity Evropské komise, které směřují k posílení ekonomického růstu. Petr Nečas ocenil, že nynější činnost a návrhy komise v mnohém reflektují obsah dopisu hlav států některých členských zemí EU včetně ČR, který v únoru zdůrazňoval a žádal právě zvyšování evropské konkurenceschopnosti. Česká vláda podle premiéra důraz na podporu růstu vnímá pozitivně a současně odmítá pokládat rozpočtovou disciplínu a prorůstovou agendu za něco, co se vzájemně vylučuje. Růstu podle Nečase nejde dosáhnout bez konsolidace veřejných financí a úsporných opatření. "Samotná úsporná opatření však nejsou dostačujícím krokem, ale pouze nezbytnou podmínkou. Tuto politiku hodlá česká vláda pod mým vedením naplňovat jak na národní úrovni, tak v rámci svého působení v Evropské unii," uvedl předseda vlády.

Sněmovna těsně před schvalováním opět odložila na žádost premiéra Petra Nečase (ODS) rozhodování o vzniku nového záchranného fondu eurozóny, tedy Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Vrátit by se k němu měla až na příští schůzi. Opozicí ovládaný Senát přitom už vznik tohoto fondu na návrh vlády před dvěma týdny podpořil. Nečas zdůvodnil překvapivý odklad tím, že řada poslanců by ještě chtěla pokračovat v diskusi o fondu, avšak sněmovnu odpoledne čeká schvalování zákonů. Odklad kromě vládní koalice podpořila i opoziční ČSSD. V kuloárech se tak spekulovalo o tom, že pro souhlas se vznikem fondu nemusela být ve sněmovně k dispozici potřebná ústavní většina 120 poslanců. V Senátu měli k návrhu výhrady zejména občanští demokraté, v dnešní sněmovní debatě ale proti vystupovali jen zástupci dříve vládních Věcí veřejných. Varovali, že by se přijetím Česko do budoucna zavázalo k mnohamiliardovým výdajům. Jejich obavy vyvraceli zástupci vlády s tím, že náklady by ČR hrozily jen jako členovi eurozóny.

Členství v EU podle 82 procent Čechů znamenalo nárůst byrokracie a počtu úřadů. Lidé si stěžují také na přílišné omezování evropskými zákony nebo velký vliv EU na českou politiku. Naopak oceňují větší možnost žít, studovat a pracovat v unijních zemích. Vyplývá to z dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky má ČTK k dispozici. Průzkum se konal ve dnech 2. až 9. dubna. Bylo při něm dotázáno 1048 lidí starších 15 let. Česko je členem EU od 1. května 2004.

Karlovarský kraj údajně chybně rozdělil přes polovinu dotací z Regionálního operačního programu. Vyplývá to z auditu, který na projektech provedla v minulých týdnech společnost Deloitte. Chyby se například týkají i dvou největších investic do středních škol v kraji, v Sokolově a Ostrově, uvedl server Aktuálně.cz. Mohlo by to znamenat, že až stamiliony korun Evropská unie kraji neproplatí. Ředitel krajského úřadu Roman Rokůsek ČTK řekl, že zpráva auditorů ještě není definitivní. "My se nyní ke zjištěným nálezům vyjadřujeme. Až teprve poté, co Deloitte posoudí naše námitky, bude výsledek definitivní. Teprve po vypořádání připomínek oni upraví protokol. Je to jako si vyslechnout obžalobu a nemít v ruce obhajobu," uvedl Rokůsek. Audit například vytkl problémy i Sokolovu za jeho investici do rekonstrukce zimního stadionu. Stála zhruba 148 milionů korun.

Do Prahy v půlce května přiletí izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Mělo by s ním dorazit i několik ministrů. Chystá se tak zřejmě společné zasedání s českými protějšky. Netanjahu byl naposledy v Česku loni v dubnu. S předsedou vlády Petrem Nečasem jednali například o zesílení spolupráce obou zemí v oblasti výzkumu a vývoje, ale také o ekonomice či kooperaci armád a obranného průmyslu. V EU je Česko na straně nejbližších spojenců Izraele a čeští politici připouštějí, že v rámci sedmadvacítky se postoje Prahy někdy odlišují. V mezinárodní kampani za lepší vnímání Izraele se angažoval například zesnulý prezident Václav Havel.

Na 90 evropských intelektuálů sepsalo manifest varující před ztroskotáním Evropské unie. Pod textem, který otiskly některé významné evropské listy, jsou podepsáni spisovatelé Hertha Müllerová a Imre Kertész, režisér Wim Wenders, německý exprezident Richard von Weizsäcker a exkancléř Helmut Schmidt i někdejší představitelé EU Jacques Delors a Javier Solana. Z českých osobností se podepsal místopředseda Senátu Petr Pithart, ze slovenských politik Rudolf Chmel a spisovatelé Michal Hvorecký a Martin Šimečka. "Manifest k položení nových základů Evropy zezdola", otištěný například v německém týdeníku Die Zeit a v italském deníku La Repubblica, varuje před koncem Evropské unie. Maximou dnešní evropské politiky je podle něj utvářet štěstí evropského občana "v nouzi i proti jeho vůli".

Projevů antisemitismu v Česku v posledních letech nepřibylo a situace je tu stabilizovaná. ČR se tak liší od jiných zemí Evropy, kde jsou nenávistné výpady proti židovské menšině početnější a také násilnější. Vyplývá to z výroční zprávy o projevech antisemitismu v ČR za loňský rok, kterou zveřejnila pražská židovská obec. Dokument připravilo její středisko bezpečnosti. "V roce 2011 v počtu incidentů ani jejich charakteru nebyl zaregistrován žádný výrazný výkyv," uvedlo středisko. Situaci v ČR hodnotí pro židovskou menšinu jako velmi příznivou. "Důvodem je zejména s Židy tradičně spíše sympatizující naladění většinové společnosti na rozdíl od jejího postoje k řadě jiných menšin," píšou autoři. Podle nich dalším z důvodů může být ale také to, že židovská komunita je v ČR ve srovnání se západními zeměmi velmi malá a její příslušníci se nedají na první pohled identifikovat.

Tři poslanci kývli na výzvu Mladé fronty Dnes a pokusí se žít se svými rodinami z částky odpovídající nejčastější mzdě, kterou berou lidé v Česku. To proto, aby se osobně přesvědčili, jak moc na lidi dopadlo zvýšení daně z přidané hodnoty doprovázené všeobecným růstem cen. Začínají dnes, vyúčtování předloží přesně za týden.

Důvěra v Evropskou unii i její instituce a představitele v Česku soustavně klesá, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Letos v dubnu unii důvěřovalo 40 procent Čechů, a důvěra v ní tak byla poprvé ze všech průzkumů od roku 2003 menší než poloviční. Naopak menší či větší nedůvěru EU vyjádřilo 54 procent dotázaných. Klesá i důvěra v Evropský parlament, Evropskou komisi a unijního prezidenta, ukázal průzkum. Proti loňskému dubnu klesla mezi Čechy i důvěra v Organizaci spojených národů a Severoatlantickou alianci, u těchto institucí ale celkově převažovala důvěra nad nedůvěrou. Průzkumu CVVM se počátkem letošního dubna zúčastnilo 1048 lidí starších 15 let.

Česko-polský spor o technickou sůl a její přidávání do potravin se přesunul i na evropskou půdu. Zástupci Prahy otevřeli tuto debatu v EU a chtějí kvůli tomu změnit unijní systém varování. Státy sice mají povinnost partnery informovat, nejsou ale jasně stanoveny sankce pro případ, že tak nečiní. Praze vadí, že jí Varšava odmítá poskytnout informace o polských potravinách, do nichž byla dána technická sůl. Firmy zapletené v Polsku do aféry prodávaly technickou sůl označenou jako jedlou velkovýrobcům uzenin, zpracovatelům ryb, mlékárnám a pekárnám. Z těchto výroben se mohla dostat do obchodů v celé zemi a možná i do zahraničí. Hygienici z Poznaně tvrdí, že technická sůl, která se v Polsku používá, není nebezpečná pro lidské zdraví. Tamní úřady však odmítají zveřejnit detailní informace. Nedostatek informací českým dozorovým orgánům výrazně komplikuje pátrání po polských potravinách, u kterých je riziko, že obsahují technickou sůl.