Související články

Spotřebitelského summitu o dvojí kvalitě potravin v EU se 13. října v Bratislavě zúčastní premiéři čtyř evropských zemí (V4), eurokomisařka Věra Jourová, jakož i zástupci dalších členských států evropské osmadvacítky, Evropského parlamentu a spotřebitelských sdružení. Svolání summitu, na kterém bude Českou republiku zastupovat premiér Bohuslav Sobotka, se uskuteční z iniciativy české a slovenské vlády. Bratislava od schůzky očekává diskusi a hledání řešení proti praktikám, které vytvářejí v EU dvě kategorie spotřebitelů. Slovensko i ČR dříve upozornily na odlišné složení zboží, které je pod stejným obalem dodáváno do východní a západní části EU.

Evropská unie by měla zrychlit své rozhodování, v některých věcech je příliš pomalá. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky se na tom shodli unijní lídři na čtvrteční neformální večeři před summitem v Tallinnu. Předseda Evropské rady Donald Tusk podle něj připraví v řádu týdnů příslušné návrhy. Sobotka ale novinářům řekl, že nikdo z unijních představitelů nechce měnit základní smlouvy EU.

Sobotka také podotkl, že vícerychlostní EU se stává realitou. "Je důležité, aby ten posun dopředu, posílená spolupráce některých zemí, neznamenala v žádném případě vznik uzavřených klubů. A aby do budoucna všechny tyto formy větší integrace nebo posílené spolupráce zůstaly otevřeny pro všechny členské země Evropské unie, aby se mohly kdykoliv rozhodnout se k těmto jednotlivým formám posílené spolupráce připojit," řekl.

Český Tuzemák to nemá jednoduché. Nejdřív musel ze svého názvu vypustit slovo rum. Teď přišli evropští vědci s tím, že rumové aroma obsahuje rakovinotvornou látku. Bude muset Tuzemák, rumové pralinky, či další potraviny, změnit své složení?

Evropa je jen jedna. Její západ i východ by měly být soudržné a překonat vzájemné rozdíly. Ve svém bilančním projevu o stavu Evropské unie to ve středu před členy europarlamentu řekl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Premiér Bohuslav Sobotka Junckerův projev ocenil, opoziční občanští demokraté se k němu naopak postavili velmi kriticky.

Prezident Miloš Zeman po jednání se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem znovu odmítl přijímání migrantů do Česka. Vyzval naopak k pomoci v zemích, odkud uprchlíci přicházejí. O pomoci v zemích původu mluvil i Steinmeier. Zároveň ale žádal, aby evropské země respektovaly rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD), který zamítl žaloby Maďarska a Slovenska proti kvótám na rozdělování migrantů a potvrdil platnost programu přerozdělení 120.000 lidí. Zeman odmítl přijímání uprchlíků, a to i v případě, že by za ně mělo dostávat Česko od evropských institucí peníze. "Mám silné pochybnosti o slučitelnosti jejich kultury - mám tím samozřejmě na mysli migranty muslimského typu - s evropskou kulturou," řekl. Odmítl také, že by Praha byla v migrační krizi nesolidární s ostatními evropskými státy, a poukázal na to, že Česko investuje peníze do rozvojové pomoci v zemích, odkud uprchlíci přicházejí.

Steinmeier byl na první oficiální návštěvě Prahy v prezidentské funkci, dříve opakovaně navštívil Česko jako ministr zahraničí. Na Pražském hradě se kromě Zemana setkal i s některými členy vlády, například s vicepremiérem pro vědu a výzkum Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL) a ministrem dopravy Danem Ťokem (ANO).

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) v dopise evropskému komisaři pro migraci obhajuje postoj české vlády k uprchlickým kvótám, uvádí v něm, čím jiným Česká republika k řešení migrační krize přispívá. Uvedla to Česká televize.

"Česká republika je jeden z premiantů v tom pomáhání jiným způsobem, několik set našich policistů bylo v misích, posílali jsme významné finanční prostředky, říkali jsme, abychom řešili migrační krizi v zahraničí, v Africe," řekl televizi Chovanec. Podle něj je ČR v tomto ohledu jednou z nejaktivnějších zemí.

Brexit změnil situaci v Evropě, zůstávat mimo eurozónu je teď ze strategického hlediska rizikové, říká v rozhovoru pro Radio Praha státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.

Česká republika bude společně se Slovenskem, Rakouskem a Francií usilovat o dohodu o reformě sočasného systému vysílání pracovníků do zahraničí. Na schůzce v Salcburku se na tom dohodli rakouský kancléř Christian Kern, český premiér Bohuslav Sobotka a slovenský předseda vlády Robert Fico s francouzským prezidentem. Dohodu by země chtěly dosáhnout do říjnového jednání ministrů práce a sociálních věcí EU o změně příslušné směrnice.

Prezident Miloš Zeman zkritizoval Evropskou unii za dotace na snižování výroby mléka. "Je to zvěrstvo," řekl při zahájení agrosalonu Země Živitelka v Českých Budějovicích. Chovatelé krav a prasat měli dostat jako pomoc při snižování cen mléka a vepřového masa peníze od Evropské unie i z českého rozpočtu. Celkem šlo o 559 milionů korun, což schválila i česká vláda. Část peněz jim ale mohla být vyplacena pouze v případě snížení stanovené nadprodukce. Nesměli ale chovy úplně zavřít. Čeští chovatelé tehdy slíbili, že sníží výrobu o 13.700 tun.

Bývalý český prezident Václav Klaus v polské Toruni převzal Jagellonskou cenu, kterou mu udělila místní univerzita. Ocenění se uděluje za mimořádný příspěvek k politickému, hospodářskému, kulturnímu, vědeckému a sociálnímu rozvoji střední a východní Evropy. Toruńska Szkoła Wyższa je soukromý vysokoškolský ústav založený v roce 2003. V projevu, který zveřejnil na svých webových stránkách, Klaus poukázal na "naivní a neomluvitelně nezodpovědný" vstup České republiky do Evropské unie, kterou označil za postdemokratický a nadnárodní, centralisticky organizovaný útvar. EU podle něj nedbá na parlamentní demokracii, neusiluje o volný trh a přehlíží staré evropské civilizační tradice. Politická korektnost, multikulturalismus a "humanrightismus" se staly opodstatněním pro potlačování svobody slova a pro umlčování opozice, soudí Klaus. Stupeň manipulace podle něj připomíná éru pozdního komunismu. Evropa proto potřebuje zásadní změnu, novou sametovou revoluci.