Související články

Premiér Andrej Babiš (ANO) je přesvědčen, že členské země EU znovu nepřehlasují Česko v otázce migračních kvót. Podle něj by takový přístup mohl vyvolat odchod dalších zemí z unie. Řekl to novinářům před ranním odletem na dvoudenní summit v Bruselu. Babiš již dříve odmítl trvalý přerozdělovací mechanismus migrantů mezi členskými zeměmi EU, jak je v navrhované reformě evropského azylového systému.

"Myslím, že si uvědomují, že to rozhodnutí o kvótách, které já považuji za nesmyslné a nevyřeší problém ilegální migrace, má celkově negativní dopad na image Evropské unie a Evropské komise. Proto předpokládám, že takovou chybu už ty státy opakovat nebudou," uvedl Babiš k případnému přehlasování. Česko podle něj musí být aktivnější. "Mám pocit, že naše politická scéna je jednotná v názoru na ilegální migraci," podotkl Babiš.

Nedílnou součástí debat o budoucnosti Evropské unie musejí být sociální témata. Na závěrečné tiskové konferenci po neformálním summitu v Göteborgu na jihu Švédska to řekl premiér Bohuslav Sobotka. Zároveň uvítal vyhlášení evropského pilíře, na jehož základě bude vznikat sociální politika EU. Na okraj summitu představitelé členských států pokračovali v dalším kole debaty o budoucnosti EU, tentokrát se věnovali vzdělávání a kultuře, mimo jiné i rozšíření výměnného studentského programu Erasmus.

Pochvalně o evropském pilíři sociálních práv hovořil i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, který Sobotku na summit doprovázel. "Musím říct, že Česká republika může v některých věcech dokonce vyučovat," řekl Středula. Jako příklad zmínil sociální dialog mezi vládou, odboráři a dalšími partnery ze sociální oblasti. Kriticky se Středula postavil k nevyváženosti ve mzdách, které berou zaměstnanci v bohatších unijních státech a lidé v chudších východních zemích. Za nedůstojné označil, že západní firmy platí na východě včetně Česka nízké mzdy. "Máme i řadu problémů, které se týkají bariér ve vstupu na trh práce," dodal premiér Sobotka. Příkladem je otázka zaměstnávání žen. "Máme malé množství pracovních příležitostí na zkrácený úvazek," uvedl. Jako další problémy zmínil nedostatek studentů a absolventů technických oborů, po kterých volá průmysl, a nedostatky v digitálním vzdělání obyvatel na všech úrovních.

Česká republika a další státy ze středu a východu EU nesouhlasí s návrhy, aby byl po roce 2020 přístup k penězům z fondů soudržnosti podmíněn například stavem právního státu v čerpající zemi. Novinářům to po jednání ministrů členských zemí unie odpovědných za evropské fondy řekla česká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

"Pokud některé členské státy - a to dnes bylo viditelné - si tam například dají migraci nebo další věci, to pro nás není přijatelné," prohlásila Šlechtová. Ani podle názoru evropské komisařky Coriny Cretsuové, která za fondy odpovídá, není takové přímé podmínění přístupu k unijním penězům dobré.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR) začne platit na konci května 2018, některé společnosti či instituce ale již nyní začínají žádat své zákazníky o udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů podle nových pravidel. ČTK to řekla Šárka Gregorová ze společnosti Schaffer & Partner. Souhlas musí dát miliony lidí. Obnovou tak bude muset projít drtivá většina databází, kterými disponují například internetové obchody, ale i lékaři, školy či zaměstnavatelé.

Lidé se nyní mohou setkat s tím, že po nich nějaká společnost, banka či zaměstnavatel chce udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů. Pokud si firmy či instituce udělení souhlasu v termínu nezajistí, musí osobní údaje klientů ze svých databází vymazat. V opačném případě jim hrozí sankce, která může v nejhorším případě odpovídat čtyřem procentům z celosvětového obratu společnosti nebo 20 milionům eur (přes půl miliardy Kč).

Hlavním smyslem GDPR je důraz na informovanost. Lidé by měli vědět, jak společnost či instituce nakládá s jejich daty, k jakému účelu je využívá a po jakou dobu. To platí i v případě údajů, které si firmy ukládají pro možnou budoucí reklamaci nějakého výrobku.

Jako příslib a argument na podporu českých postojů ke kvótám na uprchlíky vnímá premiér Bohuslav Sobotka část závěrů skončeného summitu Evropské unie, která se v souvislosti s chystanou reformou evropského azylového systému zmiňuje o potřebě hledat pro tuto věc mezi členskými státy unie shodu. Podle Sobotky ale ještě není v této věci zcela vyhráno a v příštích měsících tak země čekají tvrdá vyjednávání. Klíčovým bodem, který státy EU rozděluje, je návrh, aby v případě krizového migračního tlaku v jedné zemi mohl být spuštěn mechanismus přerozdělení části těchto migrantů do jiných zemí unie podle kvótového klíče. Proti jsou země ze střední a východní Evropy, které podobným způsobem odmítaly už v roce 2015 přes jejich nesouhlas prosazený jednorázový mechanismus podobného typu. Na jednání ministrů vnitra v září 2015 byly tyto země přehlasovány. Podle Sobotky ale nyní s formulací o potřebě konsensu souhlasily i státy, které s ideou kvót na uprchlíky původně přišly.

Podle 56 procent Čechů má ČR z členství v Evropské unii prospěch, jako dobrou věc ji zároveň hodnotí necelá třetina z nich. I to ukázal nejnovější průzkum zkoumající důvěru v evropské instituce a názory na směřování EU, který vytvořili pracovníci Evropského parlamentu. Vyplývá z něj také, že v posledních letech přibývá Evropanů s pozitivním vnímáním unie. Studie s názvem Parlemeter 2017, jejíž výsledky byly zveřejněny ve středu, vychází z osobních rozhovorů s 27.881 Evropany ve věku 15 a více let napříč 28 členskými státy EU v období od 23. září do 2. října 2017. Mapuje názory občanů na členství v bloku, váhu jejich hlasu v EU či priority evropské politiky.

Češi v ní dosáhli hned několik prvenství. S 18 procenty pozitivních hodnocení je například v ČR v rámci celé EU nejhůře vnímána instituce Evropského parlamentu, přestože většina českých respondentů uvedla, že země z členství v bloku má prospěch. Nejpozitivněji v tomto ohledu hodnotí členství v Irsku, Litvě nebo Polsku (alespoň 84 procent), podle průzkumu vidí přínos v členství i 55 procent Britů. Češi se dále zřejmě nejvíce z občanů EU obávají terorismu. Téměř 70 procent z nich uvedlo, že terorismus představuje pro EU významnou hrozbu. Před nekontrolovanou imigrací by pak měla EU své občany chránit podle 55 procent Čechů. "Výsledky v České republice, Estonsku, na Slovensku či v Polsku mohou být známkou toho, že politická debata v těchto zemích formuje postoje občanů více než samotná situace v zemi," komentují autoři zprávy skutečnost, že Česko se nepotýká s vysokými počty nelegálních imigrantů ani s teroristickými útoky.

Česká republika ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi zaostává v zaměstnávání vzdělaných cizinců. Vyplývá to ze studie personální společnosti Hays. Podle té pracuje v Česku jen 1 procento vysokoškolsky vzdělaných specialistů. V ostatních zemích EU je to přitom 29 procent. Řada českých firem má nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Schvalování pracovních povolení pro cizince je ale pomalé a složité. Mezi nejuzavřenější patří pracovní trh na Ostravsku, kde pracuje výrazně míň cizinců, než v dalších regionech. Největší podíl pracujících cizinců tam tvoří Slováci a Poláci.

Zájem na tom, aby členské státy EU neustupovaly od dřívějších dohod, tlumočil český premiér Bohuslav Sobotka předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi na jeho společné schůzce se šéfy vlád ČR, Maďarska, Polska a Slovenska (V4) v Bratislavě. Jako příklad Sobotka před novináři zmínil otázku schengenského prostoru volného pohybu osob. Tusk podle Sobotky premiéry zemí V4 informoval i o záměru ohledně zavedení neformálních schůzek lídrů členských států EU. Dodal, že Tusk si od tohoto kroku slibuje vytvoření většího prostoru pro debatu o některých klíčových tématech ohledně EU.

Ministři vnitra zemí Evropské unie v Lucembursku poprvé diskutovali o návrhu Evropské komise na změnu pravidel, kterými se řídí možnost spouštět dočasné hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru. Na návrh mají nyní státy podle náměstka českého ministra vnitra Jiřího Nováčka velmi rozdílné pohledy. Šest zemí, které takové kontroly mají, už ale zároveň oznámilo, že je chtějí udržet i po 11. listopadu, byť většinou formálně z jiných důvodů než dosud.

Česká republika musí zůstat v jádru Evropské unie a co nejdříve, jakmile to bude možné, přijmout euro. Pro ekonomiku závislou na exportu není podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) jiné cesty. Všechny, kteří jakkoliv mluví o vystoupení z EU, označil při vystoupení na sněmu Svazu průmyslu a dopravy na strojírenském veletrhu v Brně za blázny a poloblázny. Setrvání v jádru EU považuje za jedinou alternativu k zajištění bezpečnosti a ekonomické prosperity.

Český export roste sedm let po sobě a letos by se měl pohybovat v objemu okolo čtyř bilionu korun. Daří se exportu do zemí EU, zároveň se oživuje poptávka ze států bývalého Sovětského svazu, z Blízkého východu, z dalších zemí Asie a také z Kanady, s níž podepsala EU hospodářskou a obchodní dohodu, řekl na strojírenském veletrhu v Brně náměstek ministra průmyslu Vladimír Bärtl. Posilování exportu mimo EU je součástí dlouholeté strategie. "V posledních dvou letech jsme zahájili činnost zahraničních kanceláří například v Íránu, Peru, Singapuru, druhou kancelář jsme otevřeli v indickém Bengalúru a v nigerijském Lagosu. V dohledné době bychom rádi otevřeli kancelář v jihokorejském Soulu, ale také v Mnichově. Obchodem se silnými německými partnery totiž čeští vývozci získávají cenné zkušenosti i kontakty na mimounijní trhy. Nezanedbatelná část našeho vývozu do Německa totiž putuje i mimo země EU," uvedl Bärtl.

Evropská komise na nabídce Prahy na nové sídlo Evropského bankovního úřadu (EBA) oceňuje dostatečné prostory či dopravní dosažitelnost. V nabídce ale postrádá podrobnosti o dostupnosti školek či lékařské péče pro rodiny zaměstnanců agentury. Vyplývá to z dnes zveřejněného posouzení nabídek na nová sídla pro unijní lékovou agenturu (EMA) a EBA, které se kvůli brexitu odstěhují z Británie.

Praha se o sídlo EBA uchází společně s Vídní, Bruselem, Paříží, Frankfurtem nad Mohanem, Dublinem, Lucemburkem a Varšavou.

Česko jako nové sídlo unijní agentury pro bankovní dohled nabídlo plánovanou budovu na pražské Pankráci, která by měla být dokončena v roce 2019. Vládní zmocněnec Karel Dobeš v červenci vyjádřil přesvědčení, že Česko řadu potřebných informací již nemusí dokládat, protože Praha pět let úspěšně hostí sídlo Evropské agentury pro globální navigační družicový systém (GSA).