Související články

Rozdílné složení výrobků ve stejných obalech v jednotlivých zemích Evropské unie, známé jako "dvojí kvalita" zboží, považuje podle nedávného průzkumu společnosti KPMG 77 procent Čechů za problém. Zhruba každý sedmý kvůli tomu nakupuje v zahraničí a téměř třetina lidí z důvodu horší jakosti některé potraviny ani nekupuje. Loni přijatá evropská směrnice dvojí kvalitu omezila, ale nezakázala. České ministerstvo zemědělství se ji proto rozhodlo zpřísnit novelou zákona o potravinách. Za jeho porušení budou hrozit až 50milionové pokuty. Zástupci

Česko udělá maximum pro to, aby Evropská unie za měsíc zahájila přístupové rozhovory se Severní Makedonií a s Albánií. Obě země splnily nutné podmínky, řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) po jednání se severomakedonským protějškem Nikolou Dimitrovem. Podle Dimitrova je třeba posunout vztahy s EU na novou úroveň poté, co Severní Makedonie ztratila celé desetiletí kvůli sporu o název země. Evropská rada původně měla o zahájení přístupových rozhovorů rozhodnout už loni v říjnu, především kvůli nesouhlasu Francie ale toto rozhodnutí nepadlo. Šéfové států a vlád by se měli k otázce vrátit na březnovém summitu EU. Česko dlouhodobě podporuje rozšíření EU o země západního Balkánu.

Výsledek summitu EU o rozpočtu na další období, který skončil bez dohody, neohrozí českou ekonomiku ani firmy, uvedl premiér Andrej Babiš. ČR může totiž ještě čerpat peníze z unijních fondů v rámci stávajících období až do roku 2023. Mimořádný summit věnovaný víceletému rozpočtu bloku po dvou dnech skončil bez dohody. Zástupci 27 zemí navzdory úpravě návrhu nedokázali nalézt shodu na celkové výši rozpočtu pro období 2021-2027. Budou se proto k vyjednávání muset vrátit při další vrcholné schůzce.

Největším překvapením summitu byla podle Babiše pozice Nizozemska, Švédska, Dánska a Rakouska, které odmítly příjmy rozpočtu navržené předsedou Evropské rady Charlesem Michelem ve výši 1,074 procenta hrubého národního důchodu a požadují maximálně jedno procento HND. Skupina států západní a severní Evropy požadovala snížení navrhovaného objemu rozpočtu s odkazem na letošní odchod Británie z EU. Ten způsobí příjmový propad přes deset miliard eur (čtvrt bilionu korun) ročně, což podle původně předložené varianty měly z větší části kompenzovat bohaté země. Evropská komise předložila účastníkům summitu upravený návrh, jenž měl vyjít vstříc požadavkům velké části států. Nová varianta však při krátkém večerním zasedání podporu nezískala.

Jednání o rozpočtu EU na roky 2021 až 2027 provázejí spory. Každá ze zemí chce zohlednit své požadavky. Proti sobě stojí zejména snahy států západní a severní Evropy a skupiny Přátel koheze z východního a jižního křídla EU.

Bývalý velvyslanec při NATO a exministr obrany Jiří Šedivý se dostal do rozhodujícího kola volby šéfa Evropské obranné agentury (EDA). Informaci potvrdil Lidovým novinám (LN) premiér Andrej Babiš (ANO). V čele vlivné unijní instituce stál uplynulých pět let Španěl Jorge Domecq. "Uzávěrka hlasování je 5. března. Do té doby nelze nic předjímat. Post výkonného ředitele agentury patří mezi nejvyšší pozice v oblasti obrany a bezpečnosti Evropské unie," uvedl premiér.

EDA (European Defence Agency) funguje od ledna 2005. Je základnou pro rozvoj společné obrany Evropské unie, platformou pro spolupráci států EU v oblasti evropské obrany i mezi ministry obrany zemí EU. Agentura je aktivní rovněž v pořizování armádní techniky, napsaly LN.

Polsko a Maďarsko jsou podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové křehké demokracie. Česká komisařka to řekla v rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel. Tvrdě v něm kritizuje polskou reformu justice; mluví o zničení a plošném bombardování. V souvislosti s Maďarskem zase hovoří o médiích, která píšou, co vládě vyhovuje.

Jourovou, do jejíž působnosti spadají evropské hodnoty a transparentnost, na polských reformách znepokojuje mimo jiné to, že přinášejí extrémně široké možnosti disciplinárních trestů pro soudce, čímž podle ní ohrožují jejich nezávislost. "Už to není cílený zásah proti jednotlivým černým ovcím, jak ho znají i jiné členské země EU, ale plošné bombardování. Není to žádná reforma, je to zničení," míní.

V Maďarsku jsou podle ní změny týkající se demokracie plíživější, ale širší. "Tam jsou postižena i média. Zažili jsme tam velké slučování mediálních domů, které píšou a vysílají, co vládě vyhovuje," upozornila. Už v prosinci Jourová mluvila o tom, že Maďarsko nerozptýlilo obavy týkající se dodržování základních hodnot Evropské unie. Vývoj v zemi označila za nebezpečný, protože se týká řady oblastí od justice po média.

Česká republika nehodlá při vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu Evropské unie dělat kompromisy a bude usilovat o zvýšení příspěvků pro méně vyspělé země proti současnému návrhu. Prohlásil to český premiér Andrej Babiš po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, s nímž probíral českou pozici před mimořádným rozpočtovým summitem plánovaným na 20. února. Vrcholné jednání podle Babiše vzhledem k dosavadní neústupnosti jednotlivých zemí zřejmě dohodu nepřinese.

Babiš Michelovi zopakoval, že Česko chce podobně jako další státy čerpající z fondů soudržnosti v rozpočtu na roky 2021 až 2027 zachovat současný objem peněz na kohezi, z nichž profitují hlavně méně rozvinuté státy. Požadavky zemí východního a jižního křídla EU však narážejí na odpor některých bohatších zemí západu a severu, které by rády i s odvoláním na britský odchod z unie chtěly dále snížit celkovou výši rozpočtu i peněz na kohezi. Současný návrh počítá s tím, že proti končícímu sedmiletému období ubyde ve fondech kohezní politiky téměř 40 miliard eur (skoro bilion korun). Podle Babiše je nynější návrh nepřijatelný, neboť Česko v něm na rozdíl od některých vyspělejších zemí tratí v příspěvcích z unijních fondů.

Vláda by podle Senátu neměla při zavádění zbraňové směrnice EU omezovat právo českých občanů legálně vlastnit zbraň pro vlastní obranu. Horní komora k tomu vyzvala kabinet na základě petice, kterou podepsalo přes 100.000 lidí. Jejich obavy z unijní restrikce držení zbraní označila za důvodné a český zbraňový zákon za dostatečný. "Není důvod, aby Česká republika omezovala nad rámec nezbytný pro boj s terorismem právo českých občanů držet zbraň pro osobní obranu," usnesl se Senát na návrh svého petičního výboru. Stejný postoj zaujal už v roce 2017 po přijetí zbraňové směrnice. Proti se nejhlasitěji postavil předseda senátní ústavní komise Jiří Dienstbier (ČSSD). Podle něj se Senát usnesl, že považuje za důvodné porušení právních závazků vůči Evropské unii, neboť Česko bude muset zbraňovou směrnici zapracovat do svého právního řádu. Neúspěšně doporučoval petici pouze vzít na vědomí. Opačný postoj zastával například předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) nebo Ladislav Václavec (ANO). "Měli bychom si bránit naše zákony a právo na vlastní bezpečnost. Odmítnutím směrnice určitě nijak neomezujeme ostatní státy EU," uvedl.

EU chce směrnicí omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Evropská komise to zdůvodnila mimo jiné nutností přijmout opatření proti terorismu. Kritici ale poukazují na to, že teroristé většinou používají nelegálně opatřené zbraně a že stávající český zákon je dostačující. Českou žalobu na neplatnost směrnice ale Soudní dvůr EU zamítl. Změny vyplývající ze směrnice se mají týkat téměř všech zhruba 300.000 držitelů zbrojních průkazů v ČR. Majitelé by podle směrnice měli nově registrovat také repliky historických zbraní.

Zákonné zavedení sdílených pracovních míst, nová pravidla pro stanovení dovolené i podmínky vysílání pracovníků do zemí EU obsahuje vládní novela zákoníku práce, kterou v úvodním kole podpořila Sněmovna. Právě k úpravě částečných úvazků a dovolených směřovaly výtky části poslanců včetně KSČM, kteří menšinový kabinet ANO a ČSSD v dolní komoře tolerují. Novelu, na níž se dohodla vláda, zaměstnavatelé a odbory, nyní projedná sociální a hospodářský výbor.

Sdílené pracovní místo spočívá v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od změny slibuje zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi či seniorů. "Česká republika potřebuje systém na podporu částečných, flexibilních úvazků," uvedla ministryně Jana Maláčová (ČSSD). Zaměstnavatele by chtěla motivovat ke zřizování sdílených míst dotacemi. Předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová a Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) poukazovali na to, že sdílená pracovní místa jsou pro zaměstnavatele dražší a návrh to neřeší. Skepsi k tomu, že zaměstnavatelé budou sdílená místa v souvislosti s navrhovanou novelou zřizovat, vyjádřil Jan Bauer (ODS).

Červený atletický dres Emila Zátopka si na druhý svátek vánoční v Bruselu oblékla slavná socha čůrajícího chlapečka. Před zraky stovek místních obyvatel i turistů se ve dlouholeté tradici jeho převleků poprvé dostalo na úbor z Česka.