Související články

Z Prahy by se do budoucna mělo stát kosmické centrum Evropské unie. Od roku 2021 se totiž Česko stane sídlem nové evropské agentury pro kosmický program. Ta vznikne rozšířením stávající organizace GSA, která už nyní z Prahy řídí evropský globální navigační satelitní systém Galileo. Česku to kromě miliardových příjmů do státního rozpočtu přinese příležitost pro vědu a výzkum i prestiž.

Náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou činit 675 miliard korun. Evropská unie by to měla zohlednit v příštím rozpočtovém období. Na twitteru to po jednání s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO), generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem a státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Čtveřice se podle něj shodla na strategii pro zasedání Evropské rady, které začne ve čtvrtek v Bruselu. "Česko chce taky dosáhnout uhlíkovou neutralitu, ale bez jádra to nedáme. EU musí jádro uznat jako bezemisní zdroj. Některé státy jsou stále proti. Musíme je přesvědčit, s pomocí Evropské komise," napsal Babiš. Uhlíková neutralita znamená, že každá země zneutralizuje tolik emisí, kolik vyprodukuje. "Náklady na uhlíkovou neutralitu navíc budou astronomické. Už teď jsme je spočítali na 675 miliard Kč. Chceme, aby to EU zohlednila v příštím rozpočtového období," dodal premiér.

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) podporuje přijetí eura v ČR. Na Setkání lídrů průmyslu a exportu na Pražském hradě to řekl viceprezident SP ČR Radek Špicar. Poukázal na to, že Evropskou unii opouští Velká Británie, kde se platí librou, a hrozí, že o budoucnosti unie budou ve větším měřítku než dosud rozhodovat země z eurozóny. "Proto budeme tlačit na přijetí eura více než kdy v minulosti," uvedl Špicar. Příkladem pro Česko podle něj může být Slovensko, kde se eurem platí už více než deset let. "Celých 67 procent Slováků je rádo, že platí eurem, a ke slovenské koruně už by nikdy nechtěli vracet," podotkl Špicar. Připustil ale, že v ČR je situace opačná, když zhruba 70 procent lidí euro nechce. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale zopakovala, že současná vláda datum přijetí eura v ČR nestanoví. Česko podle ní plní takzvaná maastrichstská kritéria pro vstup do eurozóny. "Jsem ale přesvědčena o tom, že stanovení data v tomto kabinetu nepadne. Nemáme dořešený problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí," upozornila.

Problémy kolem brexitu ukazují, že případné vystoupení Česka z Evropské unie je v krátkodobém horizontu vyloučené. Mluvit o tom mohou jen nezodpovědní politici, řekl na akci Euro Business Breakfast bývalý prezident Václav Klaus. "Vidíte, jak je mučena velká, mocná, ekonomicky silná, demokraticky staletí existující Velká Británie, jak je jí to vystoupení znemožňováno všemi možnými způsoby, a to ještě Británie má tu výhodu, že je to ostrov u Evropy, není v srdci Evropy. Jestli se jí to nemůže podařit, tak já myslím, že vystoupení (Česka) je dneska dětinský návrh, který může říkat pouze nezodpovědný člověk," řekl Klaus. Fungování EU kritizoval, o odchodu z ní ale podle něj lze mluvit jedině jako o politickém cíli v řádu několika desetiletí. Podle Klause EU není demokratická a její hlavní cíl je získat centrální moc na úkor jednotlivých členských států. Unie podle Klause ohrožuje českou národní suverenitu, když například usiluje o ovlivňování českého energetického mixu nebo když se v ní častěji rozhoduje kvalifikovanou většinou, což umožňuje přehlasování jednotlivých zemí.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) nechce zveřejnit audit Evropské komise o údajném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), podle ní je obsah dokumentu důvěrný. S dokumentem se podle ní seznámili pouze úředníci ministerstva, kteří se vyjádří, zda Česko souhlasí nebo nesouhlasí se závěry auditu. Znění auditu je konečné, Česko ale má podle Dostálové dva měsíce na to, aby se vyjádřilo k doporučením obsaženým v auditu. Pokud by Česko část závěrů odmítlo, má ještě nárok vyvolat slyšení o věci u EK. Dostálová řekla, že sama obsah dokumentu nezná a že je důvěrný. Nechce ho proto zveřejňovat ani poskytnout poslancům nebo členům vlády. Podle opozičních poslanců by kabinet audit zveřejnit měl, vzhledem k hrozícímu vracení milionů korun z poskytnutých dotací to považují za veřejný zájem. Piráti, ODS, TOP 09, STAN a KDU-ČSL prosadili, že se o auditu bude ve čtvrtek dopoledne debatovat na plénu Sněmovny. Pro návrh hlasovaly i koaliční ČSSD a hnutí ANO. Auditní zprávu má k dispozici i pražský magistrát. Úřad nyní podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) s právníky zkoumá, jaké sankce by hrozily v případě, že by dokument zveřejnili.

Kvůli vyplácení dotací Agrofertu státními úřady podali Piráti trestní oznámení na neznámého pachatele. Podle nich extistuje podezření na porušení povinnosti při správě cizího majetku, zneužití pravomoci úřední osoby nebo spáchání dotačního podvodu. Případem se zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Česko má podle auditu Evropské komise vrátit 451 milionů korun z unijních dotací přidělených Agrofertu. Závěr auditu citoval v úterý Deník N. Komise argumentuje tím, že český předseda vlády je stále konečným vlastníkem společnosti Agrofert, přestože ji vložil do svěřenských fondů. Podle komise Babiš fondy ovládá a má nadále přímý zájem na úspěchu firmy. Komise v závěrečné zprávě konstatuje, že všechny dotace po 9. únoru 2017, kdy se stala účinnou novela českého zákona o střetu zájmů, byly Agrofertu vyplaceny neoprávněně. Babiš opakovaně uvádí, že se ve střetu zájmů necítí. Od chvíle, kdy Agrofert vložil do svěřenských fondů, ho označuje za svou bývalou firmu. Tvrdil také, že Česko žádné peníze za poskytnuté dotace nebude muset vracet.

Soudní dvůr Evropské unie v úterý zamítl českou žalobu proti směrnici omezující držení zbraní. Podle soudu není unijní morma diskriminační a neporušuje unijní zásady, jak namítá Česká republika. Soud to uvedl v tiskové zprávě. Normu zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky navrhla Evropská komise v reakci na teroristické útoky v Evropě. Země EU i europarlament ji schválily předloni. Česko, které bylo od začátku proti, mimo jiné namítalo, že úprava zasahuje do práv vlastníků legálně držených zbraní. Praha proto podala žalobu, která žádala zrušení směrnice. Požadavek podpořily také Polsko a Maďarsko. Soud konstatoval, že české námitky jsou neopodstatněné.

Česko se už nemůže dál odvolávat, směrnici tak musí promítnout do českých zákonů. Jinak by mu hrozily pokuty v řádech desítek milionů korun. Českému rozhlasu to řekla mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. Právě ministerstvo zahraničí Česko u unijního soudu zastupovalo.

Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že s novou zbraňovou legislativou, kterou připravilo ministerstvo vnitra, Česko naplní požadavky na implementaci obsahu evropské zbraňové směrnice. Současně se držitelů zbraní nijak zásadně nedotkne, drtivá většina nic nepozná. Na tom, co má být obsahem novely, se podle Hamáčka rýsuje shoda napříč politickým spektrem. Čeští politici v reakci na zamítnutí žaloby hovoří o nutnosti výsledek respektovat, většina vyjadřuje s verdiktem nesouhlas. Předsedkyně sněmovního branného výboru Jana Černochová (ODS) vyzvala vládu, aby iniciovala celoevropská jednání, která povedou k revizi směrnice. Podle Hamáčka na evropské úrovni vůle k revizi není.

Auditní zpráva Evropské komise ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) je konečná. Potvrdil to mluvčí Evropské komise s tím, že až do Prahy dorazí i český překlad auditu, budou mít úřady dva měsíce na to informovat EK, jaká opatření na základě těchto doporučení přijaly. Auditní zprávu obdrželo ministerstvo pro místní rozvoj v pátek. Jeho šéfka Klára Dostálová (ANO), stejně jako premiér, tvrdí, že nejde o finální verzi a ČR může v uvedené lhůtě podávat připomínky.

Premiér Andrej Babiš /ANO/ v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi zopakoval, že ve svém údajném střetu zájmů neporušil zákon, protože své firmy vložil do svěřenského fondu. Reagoval tak na to, že Evropská komise v pátek do ČR zaslala konečné znění zprávy o auditu dotací, které společnost Agrofert čerpala ze strukturálních fondů Evropské unie.

Obsah zprávy zatím nebyl zveřejněn, byla předána Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, které má evropské dotace ve své gesci. Ředitel české pobočky Transparency International David Ondračka ministerstvo vyzval, aby výsledky auditu zveřejnilo. Ondračka soudí, že zpráva potvrdí, že Babiš je ve střetu zájmů.

Premiér Andrej Babiš /ANO/ v rozhovoru pro Právo zopakoval, že česká strana neustoupí v otázce ilegální migrace. Týká se to jak německého návrhu reformy azylové politiky Evropské unie, tak přijetí sirotků z táborů v Řecku. Babiš potvrdil, že Česká republika odmítla přerozdělování uprchlíků už v roce 2018 a na tomto postoji nehodlá nic měnit. Problém migrace je podle něj třeba řešit systémově.

Na dotaz, jak pokročil plán na vybudování vesničky pro syrské sirotky přímo v Sýrii, premiér uvedl, že zatím "zamrzl", protože syrská strana trvá na tom, aby vesničku vybudovaly syrské firmy. To by podle Babiše bylo třikrát dražší, než kdyby ji postavily firmy z ČR. Šlo prý o jeho soukromou iniciativu. Pokud jde o přijetí sirotků v ČR, nikdo neví, jak jsou ve skutečnosti staří a z jakých zemí pocházejí.

Evropská komise v pátek zaslala českým úřadům konečnou zprávu o výsledcích auditu dotací, které byly vyplaceny skupině Agrofert z evropských strukturálních fondů. Mluvčí komise však označila obsah zprávy za důvěrný a nechtěla ho komentovat. Audit byl předán českému ministerstvu pro místní rozvoj.

Podle předběžné zprávy, která na jaře unikla do médií, je český premiér Andrej Babiš ve střetu zájmů, protože má stále vliv na společnost Agrofert. Česko by kvůli tomu muselo do unijního rozpočtu vracet až 450 milionů korun. Premiér to odmítá s tím, že svůj podnik vložil do svěřenských fondů.