Související články

Česká republika není podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) schopna sama zaplatit přechod na nízkoemisí ekonomiku, kterou plánuje Evropská unie k roku 2050. Chce proto na to od unie stovky miliard korun mimo dosavadní kohezní fondy. Brabec to uvedl na tiskové konferenci k pondělnímu summitu OSN o klimatu v Madridu a summitu EU na stejné téma v polovině prosince. Premiér Andrej Babiš (ANO) zopakoval, že Česko musí mít také právo samo rozhodovat o výstavbě jaderných zdrojů. Ty by měly v roce 2050 tvořit polovinu energetického mixu.

Česko počítá s tím, že v cílovém roku bude pětinu zdrojů stále tvořit uhlí a plyn. Přechod bude podle Brabce znamenat revoluci ve všech odvětvích, například i v zemědělství a službách. Česko proto bude potřebovat pomoc ve financování, a to mimo stávající programy soudržnosti, kterými Evropa usiluje o dorovnání životní úrovně mezi regiony. "Evropa nám musí umožnit, abychom postavili jaderné bloky. Máme jasný plán, jak chceme stavět, pro nás je jádro klíč," uvedl Babiš. Premiér také vyzval k setkání účastníky studentské stávky za klima, kteří se dnes sešli nedaleko úřadu vlády. "Ti, kteří protestují, s námi nemluví. Já je vyzývám, že se rádi setkáme," řekl. Konec uhelných elektráren v časovém rámci, který požadují stávkující, by podle Brabce znamenal "návrat na stromy".

Česká republika má ve srovnání s EU rezervy v zaměstnávání žen na částečný úvazek. V ČR je zhruba deset procent žen zaměstnaných na částečný úvazek, průměr EU činí 24,5 procenta a v Německu až 37,9 procenta. Na tiskové konferenci to uvedla spoluzakládající členka Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek, pedagožka Anna Putnová. Každý třetí podnikatel v Česku je žena, v počtu podnikatelek se tak ČR od roku 2005 drží na průměru Evropské unie (v roce 2017 - 33,4 procenta). Předloni jich bylo v ČR 32,8 procenta.

"Ženy nemají v ČR bariéry pro vstup do podnikání. To musíme ocenit, protože to není úplně samozřejmé, když se podíváme třeba na jih Evropy, kde jsou psychologické bariéry. Po 30 letech svobody můžeme potvrdit, že české ženy obstály," řekla Putnová. V současnosti jsou podle ní ženy zastoupeny ve všech odvětvích podnikání, na rozdíl od 90. let, kdy podnikání žen v technických oborech vzbuzovalo nedůvěru. České podnikatelky působí nyní zejména v obchodu i expertní činnosti, kam patří například odborné či auditorské služby. Putnová zdůraznila, že ženy podnikají nejen ve středním věku, ale i v 60 a 70 letech.

Česká republika pozastavila vývozní licence na vojenský materiál do Turecka. Na svém twitterovém účtu o tom informoval vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Uvedl to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (za ANO). Česko tak zareagovalo na tureckou vojenskou akci v Sýrii. Podle Hamáčka to, co se děje na severu Sýrie, je nepřijatelné a následovat by měla silná, jednotná a účinná reakce EU. Ministři zahraničí unijních zemí se zavázali k tomu, že členské státy budou omezení vývozu zbraní do Turecka v reakci na jeho vojenskou operaci v Sýrii koordinovat.

Podle výroční zprávy o kontrole vývozu vojenského materiálu, kterou zpracovává ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), český export do Turecka roste. Loni se proti předloňsku zdvojnásobil. Stoupl na 5,4 milionu eur (139,4 milionu ). Na konci loňska mělo povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem 280 držitelů. Licence uděluje licenční správa, která spadá pod ministerstvo průmyslu. Deníku N Havlíček řekl, že se rozjednaná licenční řízení přerušují a nová povolení se nebudou schvalovat. Dodal, že ČR může rozhodnutí přehodnotit podle vývoje situace a dalších jednání v EU a v NATO.

České předsednictví v Evropské unii v druhé polovině roku 2022 by mělo stát zhruba 1,24 miliardy korun. Na pondělním jednání to schválila vláda. Podle informací ČTK pro materiál předložený premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) nehlasoval žádný z ministrů nominovaných sociální demokracií. ČSSD považuje plánované výdaje za podhodnocené. Za nedostatečný považuje rozpočet i plánované personální zabezpečení předsednictví ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), výdaje jsou podle něj zhruba o půl miliardy nižší, než byly v poslední době u obdobně velkých zemí. Šéf ČSSD Jan Hamáček řekl, že jeho ministerstvo vnitra zase materiál v současné podobě nemůže schválit kvůli rezervám v zajištění bezpečnosti.

V letech 2007 až 2009 bylo na přípravu a předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun, což je v dnešních cenách 4,32 miliardy. Premiér Andrej Babiš (ANO) na začátku roku uvedl, že původní návrh rozpočtu počítal s výdaji 2,6 miliardy, sám požadoval maximálně polovinu.

Česko by mělo v době předsednictví uspořádat jeden summit na úrovni hlav států a premiérů, 14 neformálních ministerských zasedání, jednání vlády s Evropskou komisí, s konferencí předsedů Evropského parlamentu a přes 250 neformálních pracovních jednání.

Vláda zatím nevyřešila spor o rozpočet na české předsednictví v Evropské unii, které se uskuteční ve druhé polovině roku 2022. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je částka 50 milionů eur (1,29 miliardy korun) navrhovaná premiérem Andrejem Babišem (ANO) příliš nízká.

Turecká ofenziva proti kurdským milicím YPG na severu Sýrie jen zhorší situaci civilistů a uprchlíků v regionu. ČTK to napsal ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v reakci na informace o zahájení operace turecké armády. Podle Petříčka je nutné situaci řešit diplomaticky, ministr chce, aby Evropská unie přijala společný postup. Vyzval k diplomatickému tlaku na Ankaru. K řešení by měly přispět i Spojené státy. Také ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) vyzval k diplomatickému řešení situace. Rozhlasové stanici Frekvence 1 řekl, že Turecko by mělo vojenskou akci zastavit.

Česká republika se ztotožňuje se společným postojem Evropské unie, která tureckou vojenskou operaci na severovýchodě Sýrie odsoudila. ČTK to napsal premiér Andrej Babiš (ANO). Zároveň je přesvědčen o tom, že situaci bylo možné předejít, kdyby s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem světové mocnosti aktivně vyjednávaly. Turecko zahájilo operaci v příhraničí Sýrie ve středu. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker poté vyzval Ankaru k zastavení operace, Francie tureckou ofenzivu odsoudila a spolu s Británií a Německem vyzvala ke svolání Rady bezpečnosti OSN. Na dotaz ČTK Babiš uvedl, že osobně po jednání s Erdoganem podpořil pouze plán zajistit až dvěma milionům uprchlíků lepší život doma v Sýrii. "Vystavět domy, školy a nemocnice," poznamenal. "Součástí toho ale nikdy nebyla diskuse o vojenské okupaci severovýchodu Sýrie," doplnil.

Představitelé sněmovních stran odsuzují tureckou ofenzivu proti syrským Kurdům. Vojenskou operaci, kterou Ankara obhajuje vytvořením bezpečnostní zóny pro uprchlíky v severní Sýrii, označují čeští politici za zradu a za porušení mezinárodního práva. "Útok na jiný suverénní stát je nepřípustný, doufám, že RB OSN najde cestu jak věc řešit a místo zbraní budou mluvit diplomaté. Turecko nemůže doložit žádný legitimní důvod ke vstupu svých vojsk na území Sýrie," reagoval na tureckou ofenzivu předseda KSČM Vojtěch Filip. "Je to odporná zrada spojenců, kteří prokázali neuvěřitelnou statečnost v boji s Islámským státem. Teď USA ženou Kurdy do náruče Asada, Ruska a Íránu. Ani tehdy, když USA ustoupily Putinovi a vzdaly v ČR radar, jsem nebyl tolik rozhořčen a znechucen," uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Kurdské milice YPG bojovaly proti teroristickému uskupení Islámský stát (IS), Ankara zahájila ofenzivu proti nim poté, co se z oblasti stáhli američtí vojáci.

Evropská unie by mohla v příštím programovém období podpořit stavby urgentních příjmů velkých i okresních nemocnic v ČR. Usilují o to ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Ministerstvo zdravotnictví chce, aby bylo v ČR 15 urgentních příjmů prvního stupně zejména při fakultních nemocnicích a dalších 80 menších, alespoň jeden v každém okrese. Při otevření urgentního příjmu Fakultní nemocnice Plzeň to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Ministerstvům se nelíbí úsporná opatření na zajištění českého předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2022. Zjistil to server iRozhlas. Návrh Úřadu vlády počítá s výdaji asi jedné miliardy 200 miliónů korun, což je podstatně méně, než kolik investovaly jiné státy. Seškrtaný rozpočet například pokryje platy maximálně pro dvě stovky zaměstnanců. Jednotlivé úřady přitom požadovaly zhruba 600 lidí na zajištění konferencí a dalších akcí nebo administrativy spojených s předsednictvím v Radě EU.

Například ministerstvo životního prostředí v připomínkách uvádí, že pokud vláda neposkytne resortům dostatek peněz, měla by zvážit, že předsednictví nechá jiné zemi. Resort spravedlnosti tvrdí, že se předsednictví s omezeným rozpočtem nedá kvalitně zvládnout. Podobně to vidí i ministerstvo školství a takřka všechny dotčené úřady.

Věra Jourová z hnutí ANO prošla slyšením v Evropském parlamentu a byla jednomyslně schválena do pozice budoucí místopředsedkyně Evropské komise pro evropské hodnoty a transparentnost. Po slyšení před europoslanci získala podporu zástupců většiny frakcí. Definitivní potvrzení celé Komise bude mít v rukou plénum europarlamentu za dva týdny.

Ministerstvo zemědělství v pondělí odeslalo odpověď na zemědělský audit Evropské komise k možnému střetu zájmů premiére Andreje Babiše z hnutí ANO. Českému rozhlasu to potvrdil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Podle návrhu auditní zprávy je Babiš kvůli vyplácení dotací ve střetu zájmů a má stále vliv na svou bývalou firmu Agrofert. Obsah odpovědi zaslané do Bruselu Toman nechtěl komentovat.

Na konci května a na začátku června dorazily do Česka dvě předběžné auditní zprávy EK, které se týkají Babišova možného střetu zájmů. V první z nich komise dospěla k závěru, že Babiš má dal vliv na společnost Agrofert a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu asi kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Odpověď na ni předali zástupci ministerstva pro místní rozvoj na konci srpna stálému zastoupení ČR v Bruselu. Obsah druhé, která se týkala zemědělských dotací, není známý. Kvůli ní ale tehdy Státní zemědělský intervenční fond uvedl, že nebude Agrofertu proplácet dotace od února 2017, kdy Babiš firmu do vložil svěřenských fondů. Holding už dříve uvedl, že oba návrhy auditů EK vnímá jako pochybné a neprofesionální.