Související články

Čeští diplomaté předali Evropské komisi odpověď Prahy na předběžný návrh jedné z auditních zpráv k údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). ČTK to potvrdily informované zdroje. Komise by nyní měla český pohled na věc zohlednit ve finální verzi své zprávy. Podle návrhu auditní zprávy, jehož text letos unikl do médií, má Babiš stále vliv na svou bývalou firmu Agrofert, a je proto ve střetu zájmů při čerpání peněz z evropských fondů. Česko by kvůli tomu mohlo vracet do rozpočtu EU kolem 450 milionů korun. Premiér možnost střetu zájmů důrazně a opakovaně odmítá a uvádí, že vracení peněz nehrozí.

Aktivní politika v rámci Evropské unie, obhajoba českých zájmů pří projednávání nového rozpočtového rámce EU a také intenzivní PR České republiky jako mimořádně úspěšné země. To jsou hlavní úkoly české zahraniční politiky, o kterých mluvil premiér Andrej Babiš na setkání s českými velvyslanci.

Čeští velvyslanci by měli komunikovat se zahraničními médii a pracovat na pozitivním vnímání České republiky. Na úvod každoroční porady českých velvyslanců v Praze to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). V projevu se dotkl také otázek Evropské unie včetně jejího rozpočtu, ochrany klimatu, odchodu Velké Británie z Evropské unie či prázdninového sporu o výměnu českého ministra kultury. Premiér vybídl přítomné velvyslance, aby v cizině vyzdvihovali úspěšnost Česka. Země podle něj má obrovskou perspektivu a vrací se ke své pozici z doby první republiky. Česko podle něj roste a bohatne. Výkaz komunikace se zahraničními médii by měl podle Babišových představ být součástí informací o činnosti velvyslanců.

Česká republika bude chtít, aby z evropského fondu regionálního rozvoje bylo více peněz určeno na silnice. Česko také nesouhlasí s výraznými snížením peněz na rozvoj venkova, uvedl premiér Babiš. V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027 by bohatnoucí ČR měla dostat o 100 miliard korun méně než dosud. Za úspěšné Andrej Babiš označil nedávné vyjednávání o obsazení vrcholných postů v EU. "Neproběhlo to jako v minulosti, kdy se velké státy domluvily a ostatní to odkývali," uvedl. Za silný blok v té souvislosti považuje visegrádskou čtyřku (V4). Premiéři Česka, Slovenska, Maďarska a Polska podle něj bojovali za zájmy svých zemí, nikoliv stran či evropských frakcí. Za klíčové považuje vysvětlovat lidem, v čem jsou pozitiva EU.

Babiš dodal, že se zasazuje o racionální debatu v otázkách ochrany klimatu, případné větší závazky unie podle něj s sebou přinášejí otázku, jak k odpovědnosti donutit další země, jako jsou Čína, Rusko či Spojené státy. "Nemůžeme ohrozit průmysl, občany, konkurenceschopnost," varoval. Za českou prioritu považuje jadernou energii. Za nešťastný označil Babiš odchod Velké Británie z Evropské unie. Británii považuje za prioritního partnera. Podle českého premiéra se teprve ukáže, nakolik vážně myslí jeho britský protějšek Boris Johnson své deklarace o odchodu z unie bez dohody.

Kandidátkou na místo příští předsedkyně Evropské komise je Němka Ursula von der Leyenová. Po komplikovaných jednáních se na tom dohodli premiéři a prezidenti zemí Evropské unie. Nominaci německé ministryně obrany musí ještě potvrdit Evropský parlament. Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO doufá, že 21 českých europoslanců bude postupovat jednotně a při hlasování von der Leyenovou podpoří. Ti ale nemají na kandidátku jednotný názor.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je důležité, že do čela Evropské komise (EK) nezískal většinovou podporu na jednání Evropské rady minulý týden žádný z takzvaných "spitzenkandidátů". Někteří nemají rádi teritorium visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), řekl Babiš na zahájení Konference ekonomických diplomatů v pražském Černínském paláci. Podle systému "spitzenkandidátů" by měl podporu europarlamentu získat na základě většinové dohody frakcí ten uchazeč o křeslo předsedy EK, který se eurovoleb zúčastnil jako nominant své politické frakce do této významné unijní pozice. Systém v roce 2014 dostal do funkce stávajícího předsedu komise Jeana-Claudea Junckera. Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se znovu sejdou v neděli 30. června. Podle Babiše je důležité se rychle dohodnout, neboť 2. července se koná ustavující schůze nově zvoleného europarlamentu.

Hlavní česká témata v Evropě jsou podle Babiše vnitřní trh, obchod a zahraniční politika. Evropa nemá vliv například na teritorium Blízkého východu, poznamenal premiér. Nejdůležitější je ale podle něj jednání o evropském rozpočtu pro nadcházející programové období let 2021 až 2027. "Je důležité, abychom prosadili naše zájmy. Paradoxně to funguje tak, že Evropa nám určí svoje témata místo toho, abychom my určili naše potřeby. Potom to dopadá tak, že některé programy nečerpáme," řekl. Důležité je podle Babiše investovat do dopravní infrastruktury, školek, škol či obnovy kulturních památek. Velké téma je podle premiéra také klima. Zopakoval, že jaderná energie je pro ČR strategickým zdrojem. Dosažení tzv. uhlíkové neutrality do roku 2050 by podle Babiše znamenalo konec spalovacích motorů a automobilů na naftu.

Český premiér Andrej Babiš se dnes v Bruselu sešel s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. O auditech ke svému údajnému střetu zájmů s ním podle svého dnešního vyjádření mluvit nechtěl. Již před schůzkou s Junckerem hovořil Babiš s brexitovým vyjednavačem EU Michelem Barnierem, který je podle vyjádření úřadu maďarského premiéra Viktora Orbána jedním z kandidátů visegrádské skupiny na post Junckerova nástupce. Český premiér se s Junckerem sešel v 11:00 SELČ a podle lidí z EK šlo o standardní jednání před začátkem summitu. Mluvčí komise Margaritis Schinas na twitteru uvedl, že debata se věnovala programu dnešní vrcholné schůzky, budoucím strategickým prioritám EU a tématům společného zájmu.

Andrej Babiš přitom předminulý týden prohlásil, že chce s Junckerem hovořit i o návrhu auditní zprávy, který označil za útok na Českou republiku. Před dnešním odletem do Bruselu však prohlásil, že si tento záměr rozmyslel.

Návrh auditní zprávy Evropské komise, který na konci května zveřejnila média, uvádí, že Babiš má dál vliv na společnost Agrofert, kterou vložil do svěřenských fondů, a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle předběžné zprávy vracet do unijního rozpočtu asi kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Babiš takovou možnost vylučuje.

Podezření ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) oslabují podle senátorů českou pozici na jednáních Evropské rady, zejména o příštím víceletém unijním rozpočtu. Senát nad tím v usnesení vyjádřil po debatě o programu červnového zasedání špiček členských zemí v Bruselu znepokojení. Babiš se z jednání horní komory omluvil, na sociálních sítích zveřejňoval fotografie z návštěvy Baťova kanálu. Senát pravděpodobně nemá, co na práci, řekl později Babiš novinářům ke kritice ze strany senátorů.

S návrhem usnesení přišel evropský výbor, podle svého předsedy Václava Hampla (KDU-ČSL) nebyl v této věci jednotný. Od některých členů podle něho zaznívalo, že Senát by neměl vyjadřovat právní soud, jiní členové ale poukazovali na to, že jde o politický problém a Senát by se měl k situaci vyjádřit. Na plénu pro návrh hlasovalo 53 ze 72 přítomných senátorů, sedm jich bylo proti.

Podle Mikuláše Beka z klubu STAN měl být návrh usnesení ostřejší. "Formulace je korektní, nesnaží se dělat soudce, jen konstatuje fakt," podotkl. Proti návrhu vystupoval Jiří Čunek (KDU-ČSL), podle kterého by se domácí problémy měly řešit doma. Návrh označil za sebemrskačství, diskutuje se podle něho ve skutečnosti o domácím politickém poli.

Země visegrádské čtyřky, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, by měly podpořit místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče v úsilí obsadit jednu z vrcholných funkcí v Evropské unii. Novinářům to řekl slovenský prezident Andrej Kiska na zámku v Lánech při své poslední oficiální návštěvě Česka. Podporu Šefčovičovi vyjádřil i český prezident Miloš Zeman. Prezidenti spolu debatovali o výsledcích evropských voleb v obou zemích. Podle Kisky hlasování na Slovensku potvrdilo trend předchozích prezidentských, krajských i obecních voleb, který podle něj ukazuje, že lidé už si nepřejí pokračování vlády Směru. Oba prezidenti si také pochvalovali svou spolupráci v době, kdy byli v úřadu, a dobré osobní vztahy. "Důležité je, že jsme důvěřovali jeden druhému a nikdy nevystupovali proti sobě. Budeš mi chybět, Andreji," řekl Zeman. Kiska Zemanovi popřál hodně elánu do dalšího období. "Doba není jednoduchá a hlas prezidenta je velmi důležitý. Přeju mu, aby jeho hlas byl slyšet, aby ho mnozí poslouchali lépe. Své následovnici (Zuzaně Čaputové) určitě vzkážu, že ji tu bude čekat velmi příjemné a přátelské ovzduší," řekl slovenský prezident.

Zeman s Kiskou uzavřeli společný program neformální prohlídkou lánské obory, na kterou se vydali v golfovém vozíku. Společně navštívili mimo jiné pamětní kámen Tomáše Garrigua Masaryka vztyčený na počest prvního československého prezidenta v roce 1935, loveckou chatu nebo prezidentskou vyhlídku.

První a poslední oficiální zahraniční cesty českých a slovenských prezidentů tradičně míří do druhé země. Kiska je za poslední měsíc v Česku podruhé. Na konci dubna předal řediteli Národního muzea Michalu Lukešovi Řád bílého dvojkříže druhé třídy, který je nejvyšším slovenským státním vyznamenáním pro cizince. Od rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy převzal Zlatou medaili Karlovy univerzity, setkal se také se studenty. Zuzana Čaputová, která Kisku ve funkvi prezidenta vystřídá, by měla na první oficiální návštěvu Česka přijet 20. června, necelý týden po své inauguraci.

České eurovolby potvrdily dominanci hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Zároveň ukázaly růst popularity nejsilnějších opozičních stran - občanských demokratů (ODS) a Pirátů. K volbám přišlo 28,72 procent voličů. Vyšší účast nebyla ani v prvních eurovolbách v roce 2004.

Hnutí premiéra ANO Andreje Babiše vyhrálo v evropských volbách se ziskem 21,18 procent a získá tak v evropském parlamentu 6 křesel. Na druhém místě se umístila ODS s 14,5% hlasů a obsadí 4 mandáty. Vůbec poprvé vyšlou 3 europoslance do Štrasburku Piráti, kteří dostali 14% hlasů, koalice STAN a TOP 09 s 11,65 % obsadí 3 mandáty, SPD získala 9,1 %, což znamená dvě křesla, dvě křesla získala také KDU–ČSL, když pro ni hlasovalo 7,2 voličů. Na posledním místě a ziskem jednoho křesla skončila KSČM. Debaklem skončily volby pro vládní ČSSD, která nepřekročila povinnou pětiprocentní hranici. „ Výsledek je tvrdá rána. Nepodařilo se nám probudit vnitřní sílu sociální demokracie a výsledek nás bolí“, řekl v prvním prohlášení předseda strany Jan Hamáček. Volební účast byla jako už tradičně u evropských voleb nižší než v parlamentních volbách, přesto 28,72 procenta je výrazně lepší výsledek než tomu při posledním hlasování před pěti lety.