Související články

Evropská konfederace výrobců lihovin (CEPS) vyzvala českou vládu, aby ustoupila od záměru zavádět nové kolky na tvrdý alkohol. Zároveň žádá, aby Česko zrušilo obecný zákaz prodeje nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 20 procent. Opatření podle CEPS nepomáhají potlačit černý trh s alkoholickými nápoji a mohou být v rozporu s předpisy Evropské unie. Kainet by prý měl místo zakazování legálně vyrobeného alkoholu zveřejnit seznam značek, které považuje za záruku kvality a bezpečnosti pro zákazníky. CEPS připomněl, že zákaz prodeje tvrdého alkoholu pro Česko znamená denní ztrátu 25 milionů korun na vybrané dani.

Současná ekonomická situace v eurozóně je velmi složitá a dotýká se také České republiky. Ta sice nemá společnou měnu euro, ale vzestupy i pády posledních měsíců přijímá zprostředkovaně. Jako exportní ekonomika je na eurozóně a poptávce v ní téměř životně závislá. Debata o vstupu do eurozóny uvízla na mrtvém bodě. Česko vyčkává, jak se situace vyvine. Termín přijetí společné měny je tak, jak se zdá, v nedohlednu.

Prezident Václav Klaus se dnes po téměř padesáti letech vrátil do jihoitalské Neapole, kde v šedesátých letech minulého století půl roku studoval. Před prohlídkou města a výletem na nedaleký ostrov Capri debatoval se studenty na Univerzitě Fridricha II. Předpovídal mimo jiné konec eurozóny a prohlásil, že by se unie měla zabývat vlastními problémy, a neřešit, zda je schopná konkurovat Číně nebo Spojeným státům. "Nemyslím si, že bychom měli soutěžit s Asií či Spojenými státy," poznamenal Klaus. Taková debata je podle něj zbytečná, skutečným problémem je prý centralizace EU. Úvahy o soutěžení s Čínou či USA připomínají svět románů George Orwella, prohlásil Klaus. Prezident také uvedl, že zemím jako Řecko by "velmi pomohlo, kdyby jim bylo dovoleno opustit eurozónu"; zbavily by se tak umělého kurzu své měny. Klaus je v Itálii na čtyřdenní státní návštěvě. Do Neapole zamířil po úterních jednáních s italskými politiky v Římě a vrátil se tak na místo, kde v roce 1966 absolvoval svůj první delší pobyt mimo komunistický blok.

Evropská komise dá ve středu podle zdrojů ČTK zelenou plánu restrukturalizace Českých aerolinií (ČSA). Ta zahrnuje i úvěr ve výši 2,5 miliardy korun, které přepravce získal od státní firmy Osinek. Komise se obávala, zda by údajně výhodnější podmínky půjčky nemohly narušit konkurenceschopnost a volnou hospodářskou soutěž. ČSA jsou nyní součástí Českého Aeroholdingu, který sdružuje společnosti se státní účastí působící v leteckém průmyslu. Komise, která v Evropské unii dohlíží na dodržování pravidel, hloubkové šetření podpory na restrukturalizaci ČSA zahájila loni v únoru.

Slovensko v reakci na sérii otrav metanolem v Česku zakázalo dovoz a prodej lihovin z ČR. Zákaz prodeje už od neděle zavedlo Polsko. "Zákaz by měl trvat do doby, dokud Česká republika nedostane situaci pod kontrolu," řekl slovenský ministr Jahnátek. Nekvalitním českým alkoholem se na Slovensku otrávili čtyři lidé. Všichni pili slivovici, kterou si obyvatel východního Slovenska objednal přes internet v Česku. Ministr zemědělství Petr Bendl /ODS/ pak bude o smrtícím alkoholu v ČR informovat kolegy z EU.

Podpořit demokratické procesy v Gruzii před říjnovými parlamentními volbami do Tbilisi přijelo pět ministrů zahraničí států Evropské unie, mezi nimi i šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Spolu s kolegy z Lotyšska, Litvy, Bulharska a Rumunska se Schwarzenberg setkal s gruzínským ministrem zahraničí Grigolem Vašadzem k jednání o sbližování Gruzie s EU a o jejím zapojení do struktur NATO. Parlamentní volby se v Gruzii uskuteční 1. října. Dvoudenní mise pěti ministrů EU, kteří jsou členy neformální Skupiny přátel Gruzie, má být podle Karla Schwarzenberga nanejvýš nestranná. "Doufáme, že žádná ze stran nebude mít na naše stanovisko žádný vliv. Budeme zaznamenávat fakta. Nejlepším přítelem je ten, kdo chyby vidí a hovoří o nich," uvedl podle portálu Georgia online Schwarzenberg.

Vážná situace kolem otrav metanolem v České republice se bude řešit i na evropské půdě. Ve středu se situací bude zabývat příslušný výbor Evropského parlamentu. Potvrdil to europoslanec Pavel Poc. Smrtelné otravy budou mimořádně zařazeny na jeho jednání ve středu v podvečer. EU by se tím podle Poce měla zabývat mimo jiné kvůli tomu, že jde o přeshraniční problém, u něhož není navíc jasné, odkud problematický metanol pochází. Cílem je prodiskutovat se zástupci Evropské komise, která v EU dohlíží na dodržování pravidel a monitoruje obdobné hrozby, zda a jestli byli evropští partneři Česka v této věci včas a adekvátně informováni prostřednictvím systému včasného varování. Debatovat se bude rovněž o tom, jak komise s Prahou při řešení této záležitosti spolupracuje. Podle Poce by se měli situací zabývat také ministři zemědělství, kteří se v Bruselu sejdou 24. a 25. září. Jestli se na pořad jednání toto téma dostane či ne, ale zatím rozhodnuto není.

Mezi Evropany panují velké rozdíly v tom, jaký zájem mají o vědecké objevy a technologický vývoj. Velký zájem o ně má v Česku jen devět procent lidí, tedy nejméně z 27 států Evropské unie. Například na Kypru jde o 43 procent obyvatel, ukázaly také dnes zveřejněné výsledky evropského průzkumu Eurobarometr. Vůbec se pak o technologický pokrok a zjištění vědců v Evropské unii nezajímá v průměru 22 procent lidí. V Česku je to ale opět o poznání více. Připustilo to 32 procent dotázaných. Průzkum rovněž ukázal, že většina Evropanů má pozitivní smýšlení o robotech. To, že do pěti let bude běžné, že budou vykonávat domácí práce, si ale myslí jen osm procent z nich, tedy stejně jako v Česku. Například v Dánsku o tom bylo přesvědčeno 27 procent lidí, kteří se zúčastnili výzkumu. Že tomu tak bude za 20 let, si ale už myslí 30 procent Evropanů a 29 procent Čechů.

Evropská unie by se měla více integrovat a vyvíjet směrem k federaci. Ve svém výročním projevu na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku k tomu vyzval předseda Evropské komise José Barroso. Podle něj by se také měla změnit základní smlouva EU; ta současná přitom po tvrdém vyjednávání vstoupila v platnost teprve před třemi lety. Na Barrosův projev reagoval prezident Václav Klaus, který ideu směřování EU k federaci odmítl. Klaus na Barrosově vystoupení ocenil jen to, že údajně poprvé nahlas přiznal skutečné cíle příznivců dalšího prohlubování evropské integrace. "V roce 2004 jsme vstupovali do Evropské unie, a ne do federace, v níž se staneme bezvýznamnou provincií," uvedl Klaus v odpovědi serveru novinky.cz. Vývoj v EU by se podle něj měl ubírat opačným směrem, než navrhuje Barroso. "Měli bychom naopak uvažovat o tom, jak svou státnost a suverenitu obnovit," uvedl.

Obhajoba lidských práv musí zůstat jednou z klíčových komponent české zahraniční politiky, zdůraznil premiér Petr Nečas (ODS). Česko ale podle něj nemá být "papežštější než papež" a má se v této otázce chovat podobně jako další členové Evropské unie. Reagoval tak po jednání vlády na ostrá slova, kterými jej za jeho pondělní projev na brněnském strojírenském veletrhu počastoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Odmítavou reakci Schwarzenberga i některých dalších politiků a lidí z občanské sféry vzbudila Nečasova pondělní slova, že podpora tibetskému duchovnímu vůdci dalajlamovi či ruským aktivistkám Pussy Riot může ohrozit tuzemský export. Ministr zahraničí reagoval nezvykle tvrdými slovy a prohlásil mimo jiné, že jej premiérovo vystoupení zděsilo. Vadilo mu, že ministerský předseda mohl "takto sklonit hlavu před zeměmi, o kterých všichni víme, že potlačují lidská práva," poznamenal s tím, že Nečas ve vyjádření o Tibetu převzal čínskou propagandu.