Související články

Ať vyhraje volby kdokoli, nového českého prezidenta uvítá Evropa s úlevou. Bude to totiž znamenat konec Václava Klause, popudlivého prezidenta, který jednou přirovnal Evropskou unii k Sovětskému svazu. Napsal to britský list Financial Times (FT). Klaus, který je architektem liberálních reforem z počátku 90. let, měsíce zdržoval ratifikaci lisabonské smlouvy, stavěl se proti připojení země k euru a je skeptický vůči krokům k jednotnější Evropě, napsaly FT a připomněly, že český prezident odmítl nad svým sídlem vyvěsit evropskou vlajku. Podle listu by první přímé prezidentské volby v České republice měly přinést proevropského vůdce. "Není pochyb o tom, že pověst Prahy jako nejvíce euroskeptického hlavního města po Londýnu se po Klausově odchodu nejspíš změní," napsal britský ekonomický deník. Podle něj jsou volby také rozptýlením od hospodářských potíží. "Malá a otevřená česká ekonomika se propadla, když její export do eurozóny stagnuje. Vláda premiéra Petra Nečase je hluboce nepopulární kvůli utahování opasků, které zavedla kvůli omezení rozpočtového deficitu," píší FT.

Lidé by měli prezidenta volit podle své hlavy, ne podle vzedmuté mediální kampaně. Novinářům to řekl prezident Václav Klaus poté, co přišel v přímé volbě hlavy státu volit svého nástupce. Současný český prezident odvolil v pražských Kobylisích. Novým prezidentem by podle něj měl být ten, kdo s Českou republikou cítí a něco pro ni už udělal. Už dříve uvedl, že mezi prezidentskými kandidáty vidí jediného politika, tím je podle něj Miloš Zeman. Nevidí ale prý nikoho, komu by bez váhání prezidentský úřad předal. Před novináři vyvracel také úvahu o tom, že si po pravděpodobném nástupu více proevropského prezidenta oddechne české ministerstvo zahraničí. "Evropská unie je naše vnitřní záležitost a je pouze historickým omylem, že si někdo myslí, že se to týká ministerstva zahraničí," poznamenal Klaus. V odpovědi na dotaz novinářů nevyloučil, že bude za pět let na prezidenta znovu kandidovat.

Česko je zemí, která v EU nejméně uděluje své občanství cizincům. Přestože v ČR lidí ze zahraničí přibývá a tvoří už přes čtyři procenta obyvatel, ročně se českým občanem stane ani ne 2000 žadatelů. Vyplývá to z údajů Eurostatu, Českého statistického úřadu a ministerstva vnitra. Ve Sněmovně je návrh nového zákona o občanství. Zástupci organizací na pomoc cizincům některé části kritizují. Podle nich se podmínky ještě zpřísňují a role úředníků se posiluje. Výhrady má i ombudsman. Podle autorů norma naopak situaci v mnoha případech zjednodušuje.

V roce 2011 získalo občanství 1936 cizinců. Z nich bylo 378 Slováků. V Česku přitom na konci roku 2011 žilo asi 436.400 migrantů. Povolení k trvalému pobytu mělo přes 198.000 z nich. Občanství může získat cizinec, který má v ČR aspoň pět let povolení k trvalému pobytu, v zemi se převážně zdržuje, nebyl v posledních pěti letech odsouzen za úmyslný čin, prokáže znalost češtiny, platí odvody a daně a vzdá se dosavadního občanství. Ministerstvo vnitra připravilo nový zákon, který je ve Sněmovně. Odborníci kladně hodnotí možnost dvojího občanství. Norma podle expertů zlepšuje třeba i postavení druhé generace přistěhovalců, kteří mohou mít na občanství nárok.

Prezident Václav Klaus přijel na svou poslední návštěvu Německa ve funkci hlavy státu. V projevu při slavnostním obědě jeho německý protějšek Joachim Gauck rozptyloval obavy z Evropské unie. "Svoboda a odpovědnost, nároky a úsilí, trh a stát - to všechno dát znovu do dobré rovnováhy musí být náš cíl v Evropě," uvedl Gauck před Klausem, který je známým kritikem současného směřování EU a prohlubování evropské integrace. Český prezident se v Berlíně ještě setkal s předsedou dolní parlamentní komory Norbertem Lammertem a především s kancléřkou Angelou Merkelovou. Snažil se ji přesvědčit, aby EU směřovala jinam. Merkelová na rozdíl od Klause patří k předním zastáncům dalšího utužování spolupráce mezi státy EU a eurozóny, v němž vidí prostředek k překonání současné krize v měnové unii.

Česko a Slovensko by podle předsedy českého Senátu Milana Štěcha (ČSSD) měly minimálně uvažovat o ještě užší vzájemné spolupráci v zájmu své pozice v EU. Podle předsedy slovenské Národní rady Pavola Pašky oba státy svou historií i současnými vztahy nabízejí Evropě vizi, jak má vypadat Evropa budoucnosti. Uvedli to v Praze na konferenci Češi a Slováci - 20 let spolupráce samostatných států a jejich působení v EU a NATO. "Dnes ten čechoslovakismus nebo slovakočechismus je přímo pro Evropu žádoucí, a to nejen kvůli příkladu nenásilného rozdělení bývalé federace," uvedl Paško. Připomenul, že vzájemné soužití je dáváno za příklad pro všechny ostatní členské státy EU, jak dospět k prosperitě a jak uspořádat evropskou budoucnost.

Loňský rok nebyl pro českou ekonomiku příznivý. Vliv na ni měla recese i malá chuť občanů utrácet, zvyšovala se inflace a reálně tak klesaly i mzdy. Podniky se zdráhaly nabírat zaměstnance a nezaměstnanost tak poprvé v historii překročila hranici půl milionu lidí. Naopak dobrou zprávou může být fakt, že české banky jsou podle zátěžových testů ve výborné kondici a schodek státního rozpočtu skončil lépe, než se čekalo. Jan Charvát hovořil o uplynulém roce s Michalem Mejstříkem, členem Národní ekonomické rady vlády. Ten na začátku jejich rozhovoru

Česko na pohonné hmoty uvalilo nejvyšší daně ze dvanácti zemí, které od roku 2004 vstoupily do Evropské unie. Zdanění nafty v České republice je i nad průměrem celé sedmadvacítky. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Evropský energetický portál (EEP). Na míru zdanění pohonných hmot si dlouhodobě stěžují dopravci a podnikatelé. Celková výše daní uvalených na litr nafty, tedy DPH a spotřební daně, v Česku podle EEP činí 0,689 eura (17,34 koruny). To představuje 48 procent z celkové ceny dieselu. Stejnou výši daně vyměřuje na litr nafty také Maďarsko, u ostatních deseti nových zemí EU je daň nižší. Nejmenší daň z nových států unie uvalila na naftu Litva, kde celkové zdanění činí 0,527 eura na litr. V rámci celé EU je česká daň na naftu devátá nejvyšší. Vyšší částku vyměřují Británie, Itálie, Irsko, Nizozemsko, Německo a severské země. Vůbec nejvyšší je hodnota daně v Británii, kde činí 0,96 eura na litr.

Česká republika letos nesplnila dvě ze čtyř maastrichtských kritérií, tedy požadavků EU nezbytných pro přijetí eura. Kvůli zvýšení snížené sazby DPH od počátku roku 2012 ČR tak neplní kritérium cenové stability. Země rovněž nedodržela tříprocentní podíl deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu (HDP). Vyplývá to z každoročního materiálu ČNB a ministerstva financí k plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. ČR se zavázala vstupem do EU podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Stanovení termínu vstupu je však v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá nyní pro ČR žádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udržitelnosti veřejných financí. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ČR nyní plní, a i přes obtížně předvídatelný vývoj na finančních trzích se podle MF neočekávají tak významná rizika, která by zabránila plnění tohoto konvergenčního kritéria v následujících letech.

Kanada podle kanadských médií zrychlí vyřizování žádostí o azyl z České republiky. Česko se spolu s 26 dalšími zeměmi ocitlo na seznamu takzvaných bezpečných států, kde lidem ve srovnání s jinými částmi světa podle Kanaďanů obvykle nehrozí perzekuce. Kanadské úřady v minulosti u žadatelů z těchto zemí dospívaly k závěru, že jejich žádosti jsou neodůvodněné. Nyní je proto budou posuzovat ve zkráceném řízení za 30 až 45 dní. Změna kanadské imigrační politiky otevírá cestu k ukončení vízové povinnosti pro Česko. Ottawa ji zavedla v létě 2009 zhruba po dvou letech od jejího zrušení, a to kvůli vysokému nárůstu počtu žadatelů o azyl z České republiky. Šlo převážně o Romy, kteří si stěžovali na pronásledování a rasismus. Česká vláda krok Kanaďanů ostře kritizovala. Pohrozila také, že kvůli němu zablokuje jednání o obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Kanadou.

Evropská komise schválila plán Česka přidělovat po určité přechodné období povolenky na vypouštění emisí skleníkových plynů zdarma v rámci modernizace české energetiky. Poskytnutí prostředků v objemu 1,878 miliardy eur je podle Bruselu v souladu s unijními pravidly pro státní pomoc. "Investice, s nimiž se počítá v českém i maďarském plánu, oběma členským státům umožní diverzifikovat jejich zdroje pro výrobu elektřiny a přispět k rozšíření vnitrostátních trhů s energií," uvedl v prohlášení eurokomisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia. Modernizace energetické infrastruktury a další navržené kroky podle komise přispějí k liberalizaci trhů s energií, zvýšení bezpečnosti dodávek i snížení emisí. Projekty, kterých se podpora formou přidělování volných povolenek týká, zahrnují třeba budování nových zařízení na biomasu a plyn.