Související články

Evropská komise schválila plán Česka přidělovat po určité přechodné období povolenky na vypouštění emisí skleníkových plynů zdarma v rámci modernizace české energetiky. Poskytnutí prostředků v objemu 1,878 miliardy eur je podle Bruselu v souladu s unijními pravidly pro státní pomoc. "Investice, s nimiž se počítá v českém i maďarském plánu, oběma členským státům umožní diverzifikovat jejich zdroje pro výrobu elektřiny a přispět k rozšíření vnitrostátních trhů s energií," uvedl v prohlášení eurokomisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia. Modernizace energetické infrastruktury a další navržené kroky podle komise přispějí k liberalizaci trhů s energií, zvýšení bezpečnosti dodávek i snížení emisí. Projekty, kterých se podpora formou přidělování volných povolenek týká, zahrnují třeba budování nových zařízení na biomasu a plyn.

Polovina Čechů nesouhlasí s letošním udělením Nobelovy ceny míru Evropské unii. Nejradikálnějšími odpůrci jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé, 62 procent z nich by tuto cenu EU nedalo. Většina Čechů si přesto myslí, že Česká republika měla být na předávání ceny v Norsku zastoupena. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. EU získala ocenění za své aktivity v oblasti šíření míru a demokracie v Evropě a za dlouhodobou roli při sjednocování kontinentu. S oceněním souhlasí jen 32 procent Čechů, 50 procent je proti, zbylí dotázaní uvedli, že "neví" nebo že "je to nezajímá". Odpůrci argumentují nejčastěji tím, že EU si cenu nezaslouží, protože nepracuje tak, jak by měla. Téměř čtvrtina lidí by také cenu udělovala spíše jednotlivcům než celku. Tento názor mají hlavně vysokoškoláci. Zastánci ocenění udělení ceny EU vidí klad unie zejména v aktivitách vedoucích k sjednocení kontinentu (20 procent) a v udržování míru v Evropě (26 procent).

Evropská komise vyzývá Českou republiku k dalším důchodovým reformám. Pomohly by jí zlepšit stav veřejných financí. V krátkodobém horizontu ČR podle dnes zveřejněné zprávy o rozpočtové udržitelnosti v EU sice nehrozí rozpočtové tlaky, avšak riziko existuje ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, a to právě zejména v souvislosti s náklady spjatými se stárnutím populace. Nedávné penzijní reformy, včetně navýšení věku odchodu do důchodu, podle hodnocení komise byly důležitou odpovědí na dlouhodobé výzvy, avšak ne zcela vyčerpávající. Komise dnes Česko opět vyzvala, aby přehodnotilo plány umožnit takzvané předdůchody. Předdůchody začnou fungovat od ledna příštího roku a měly by při splnění určitých podmínek pomoct lidem, kteří brzy před odchodem do důchodu přijdou o práci. Lidé, kteří je využijí, třeba nebudou později znevýhodněni při vyměřování starobního důchodu. Stát za ně bude také platit zdravotní pojištění.

Státy Evropské unie ze střední a východní Evropy mohou přijít v příštích sedmi letech o stovky milionů eur kvůli odložení aukcí emisních povolenek na produkci oxidu uhličitého (CO2). Nejvýrazněji by takové opatření postihlo Polsko, Česko a Rumunsko, uvedl server Patria.cz s odvoláním na studii pro polskou vládu. "Draft návrhu, který počítá s odkladem aukcí celkem 900 milionů emisních povolenek CO2... zkrátí příjmy rozpočtů České republiky, Polska, Estonska, Kypru, Bulharska a Rumunska o zhruba 1,9 miliardy eur (47,9 miliardy Kč) mezi lety 2013 až 2020," citovala Patria.cz ze studie. Podle studie budou jmenované země nejvíc zasažené kvůli tomu, že si u Evropské komise vyjednaly výjimku z okamžitého zavedení emisních povolenek. Na jejím základě nebudou muset elektrárny už od roku 2013 platit za všechny povolenky, ale podíl těch, které dostávají zdarma, se bude snižovat postupně. Patria.cz ale uvádí, že očekávané odložení aukcí povolenek by pomohlo firmám. Těm by se totiž snížily náklady.

Narodil se v zahraničí - konkrétně v americkém Washingtonu, kde jeho otec pracoval jako korespondent Československého rozhlasu. Jiří Dienstbier mladší, syn prvního polistopadového ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera, se v politice pohybuje už dvacet let. Je kandidátem sociálních demokratů na prezidentský post a zároveň i místopředsedou strany a senátorem.

Česko se nepřidá ke vznikající evropské bankovní unii. Své banky tak nepodřídí plánovanému dohledu ze strany Evropské centrální banky. Na bruselské schůzce evropských lídrů to prohlásil premiér Petr Nečas.

Premiér Petr Nečas je přesvědčen, že Česká republika nebude mít důvod vstupovat do rodící se bankovní unie až do doby, než rozšíří řady unijních států platících eurem. Česko se sice zavázala do eurozóny vstoupit, ale nyní to není na pořadu dne. Není ani stanoveno žádné datum, kdy by se tak mělo stát. Česká národní banka oznámila, že dohodu o bankovním dohledu bere na vědomí. "Chcete-li znát můj osobní názor, tak já jsem hluboce přesvědčen o tom, že ke vstupu do bankovní unie nemáme a nebudeme mít žádný důvod, pokud budeme stát mimo eurozónu," uvedl Nečas. "V této chvíli neumí říct vůbec nikdo, jak tento systém bude fungovat. To je teprve ve hvězdách. Z tohoto pohledu také sáhodlouhé úvahy o tom, že když se někdo nezúčastní, tak vystupuje protievropsky, jsou spíše dětinské," řekl. "My nemáme žádný důvod tady kamkoli spěchat," dodal premiér. Ministři financí EU se v noci na čtvrtek po 14 hodinách intenzivních jednání dohodli na vzniku jednotného bankovního dohledu pod záštitou Evropské centrální banky. Jejich dohodu potvrdil dnes skončený summit unie. Jednotný dohled, který by měl začít fungovat od března 2014, se bude týkat eurozóny, další státy se budou moci dobrovolně přidat.

Čeští diplomaté pravděpodobně ve čtvrtek sdělí v Praze svým izraelským kolegům, že nesouhlasí s izraelským plánem na rozšíření židovských osad na palestinských územích. Na dotaz ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. České negativní stanovisko by podle něj mělo zaznít na pravidelném celodenním česko-izraelském politickém dialogu. Izraelský plán vyvolává znepokojení v Evropské unii, šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg věří, že Izrael v této věci ustoupí. Podle ministra se jedná o velkou překážku pro blízkovýchodní smíření. Česká republika je v rámci EU považována za výrazně "proizraelskou". Svědčí o tom i to, že ČR jako jediná ze zemí EU nedávno hlasovala v OSN proti udělení pozorovatelského nečlenského statusu Palestině.

Evropský parlament dnes podle očekávání schválil rozpočet Evropské unie na příští rok, který počítá s platbami ve výši 132,8 miliardy eur (3,4 bilionu korun), dalších 150,9 miliardy eur (3,8 bilionu korun) odsouhlasil v závazcích. Europoslanci podpořili také opravný rozpočet pro letošek, který počítá s dodatečnými šesti miliardami eur na částečné pokrytí plateb do konce roku. Více peněz oproti letošku hodlá unie vydat například na zahraniční záležitosti, tvorbu nových pracovních míst či podporu hospodářského růstu.

Lékařka, europoslankyně, horolezkyně i příležitostná herečka. Tím vším je Zuzana Roithová, které bude věnovaný další medailon z našeho cyklu prezidentských kandidátů. Z domácí politiky si ji můžeme pamatovat jako ministryni zdravotnictví, od roku 2004 je europoslankyní za frakci lidovců. Evropské téma se také snaží podle svých slov stále zdůrazňovat, i když to v Česku není příliš populární.