Související články

Se smíšenými pocity vnímá Sasko nadcházející páté výročí otevření schengenské hranice pro Česko, Polsko a další nováčky EU. Zejména obyvatelé a firmy z pohraničí spojují zrušení kontrol s masivním nárůstem kriminality, který přičítají hlavně Čechům a Polákům, a volají po více policistech a návratu zátarasů na hraniční čáru. Ten však saské úřady nepovažují za řešení a ani celkovou bilanci otevření "Schengenu" nevidí tak černě. "Za poslední rok byla kriminalitou postižena každá třetí firma, což navozuje pocit, že se bezpečnostní situace dále zhoršuje. Něco se musí udělat," prohlásil prezident řemeslnické komory v Drážďanech Jörg Dittrich. Firmám spadajícím pod tuto organizaci způsobili podle něj zloději v posledních 12 měsících škody za 1,35 milionu eur (34 milionů Kč) a podnikatelům ze sousední komory v Chotěbuzi dokonce za 1,43 milionu eur. "Otevření hranic je přínosem pro obě strany. Platí to jak v hospodářství, tak v turistice. Je politováníhodné, že při tak skvělém projektu se vždycky najdou kriminální živly, které ho zneužijí. K tomu ale dochází i v dalších evropských regionech. Je potřeba proti tomu důsledně společně bojovat a nenechat tyhle živly zvítězit," soudí ale mluvčí saského ministerstva vnitra Frank Wend.

Příjmy Česka z cestovního ruchu vzrostly za tři čtvrtletí roku o 8,6 procenta na 104,6 miliardy korun. Uvedla to agentura CzechTourism s odkazem na údaje České národní banky. Výsledky pozitivně ovlivnilo hlavně první čtvrtletí roku, kdy počet zahraničních turistů vzrostl meziročně o 14,4 procenta a příjmy ze zahraničního cestovního ruchu o 16,5 procenta. Výrazný růst příjmů ze zahraničního cestovního ruchu zaznamenala ČR i ve druhém čtvrtletí. "Růst příjmů odpovídá našim očekáváním. Od počátku roku do konce třetího čtvrtletí vzrostl počet příjezdů zahraničních turistů o 8,7 procenta, příjmy za stejné období rostly stejným tempem," uvedl ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška.

Prezident Václav Klaus nepodepíše doplněk lisabonské smlouvy, který se týká nového záchranného fondu eurozóny - Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). "Tyto valy považuji za zrůdnou, nesmyslnou, absurdní věc a já je podepisovat rozhodně nebudu," uvedl Klaus na setkání týdeníku Euro s manažery. Na samotnou činnost fondu, který už od podzimu funguje, to ale nemá bezprostřední vliv. Klause vyzval k podpisu ve čtvrtek Senát. Česko je poslední zemí EU, která ratifikaci nedokončila. "Prezident republiky má povinnost ratifikovat mezinárodní smlouvu bez zbytečného odkladu poté, kdy obě komory Parlamentu České republiky vysloví souhlas s ratifikací, jak konstatoval Ústavní soud," uvedl již dříve předseda senátního evropského výboru Miroslav Krejča (dříve ČSSD).

Senát dnes vyzval prezidenta Václava Klause k tomu, aby "neprodleně" podepsal doplněk lisabonské smlouvy, který umožní vznik nového záchranného fondu eurozóny - Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). ČR je poslední zemí EU, která ratifikaci nedokončila. Proces je třeba dokončit ještě letos, aby nový fond mohl od začátku příštího roku fungovat. Vyjádření prezidentské kanceláře ČTK zjišťuje. Předseda senátního evropského výboru Miroslav Krejča (dříve ČSSD) připomenul, že Senát a Sněmovna vznik fondu schválily už na jaře - horní komora 25. dubna, dolní komora pak 5. června. Výzvu schválilo 47 z 54 přítomných senátorů, nepodpořili ji jen zástupci ODS.

Česká republika má stále výhrady ke společnému bankovního dohledu v EU. Svůj souhlas podmiňuje přijetím speciální deklarace, která by zaručila národní bance kontrolu nad českými privátními bankovními ústavy - a to i v případě, že se z nich stanou pobočky zahraničních mateřských bank. Ministr financí Miroslav Kalousek dokonce pohrozil na summitu v Bruselu vetem, pokud tato podmínka nebude splněna.

Česká republika a Maďarsko mají společný zájem na rozšiřování svých jaderných elektráren; budou o své jaderné energetice v rámci Evropské unie rozhodovat suverénně a obhajovat ji. Po jednání v Budapešti to novinářům řekli český prezident Václav Klaus a jeho maďarský protějšek János Áder. Ten připomněl, že se Česko stejně jako Maďarsko rozhodlo pro rozšíření jaderných elektráren. Maďarsko, které příští týden vypíše tendr na rozšíření své jediné jaderné elektrárny Paks na jihu země, by se prý rádo podělilo s ČR o zkušenosti s již vyhlášeným tendrem na dostavbu Temelína. Áder zdůraznil, že každá vláda chce svou energetickou závislost na zahraničí snižovat a jaderná energetika je klíčovým domácím zdrojem Maďarska. Klaus v Maďarsku zopakoval, že ho znepokojuje, jakým způsobem některé rakouské politické strany proti rozšíření Temelína protestují.

Česká republika podmiňuje svůj souhlas se vznikem jednotného bankovního dohledu v EU tím, že unie schválí specifickou deklaraci, která stanoví práva národního regulátora. Za Prahu tuto myšlenku na úterním jednáním ministrů financí v Bruselu vznesl ministr financí Miroslav Kalousek. Připomněl, že více než 90 procent českého bankovního sektoru je v rukou dceřiných společností bank sídlících v eurozóně. ČR má prý podporu například Maďarska či Bulharska. Z některých jiných zemí ale na český požadavek zazněly kritické hlasy, například z Rakouska. Kalousek připustil, že jde o kontroverzní požadavek. Vláda ho ale i tak považuje za klíčový pro případný souhlas se vznikem jednotného dohledu. Supervize by se měla týkat zemí eurozóny, avšak přistoupit by k němu mohly dobrovolně i další země. Dohled by měla mít na starosti Evropská centrální banka (ECB), která je současně tvůrcem měnové politiky zemí eura.

Připojení k internetu má 65 procent domácností, což je o tři procentní body více než loni. Za pět let se podíl bytů s internetem zdvojnásobil. Uvedli to zástupci Českého statistického úřadu na tiskové konferenci. Vysokorychlostní internet mělo 63 procent domácností proti loňským 59 procentům. Osobní počítač mělo 67 procent rodin, což představuje nárůst o dva procentní body. Téměř čtvrtina domácností měla dva nebo více PC. Počet domácností připojených k internetu se za posledních pět let zvýšil o 1,4 milionu. Podle údajů z roku 2011 Češi v rámci EU stále zaostávají ve vybavení výpočetní technikou. Evropský průměr je 77 PC na 100 bytů a 67 procent připojených domácností. Ve vybavenosti počítačem bylo Česko na 18. místě v EU a v rozšířenosti internetu na 15. místě ze 27 členských zemí.

Ministerstvo financí očekává za letošní rok nárůst deficitu veřejných financí na pět procent hrubého domácího produktu. Nárůst z loňských 3,3 procenta je způsoben především účetním dopadem nedávno schválených církevních restitucí a také problémy s dřívějším čerpáním fondů EU. Vyplývá to z dnes zveřejněného Fiskálního výhledu ministerstva financí. Do dluhu se podle materiálu církevní restituce v letošním roce nepromítnou, protože fakticky se kompenzace bude splácet po dobu 30 let. Původně v říjnu MF počítalo letos s deficitem 3,2 procenta HDP. Vedle vlivu církevních restitucí ve výši 1,5 procenta HDP ovlivní deficit i korekce ve vybraných operačních programech kvůli dřívějším chybám v jejich čerpání, a to ve výši 0,3 procenta HDP. V současné době neproplacená část zdrojů z EU na operační programy Doprava a Životní prostředí činí 11,2 miliardy Kč.

Čeští Romové si ze všech etnických nebo národnostních menšin v zemích EU v průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) nejčastěji stěžovali na útoky, vyhrožování nebo závažné obtěžování s vnímaným rasistickým motivem. FRA ve studii, kterou představila v německé Mohuči, varuje před vzestupem kriminality spojené s etnickou nenávistí a xenofobií. FRA zaznamenala v roce 2010 ve všech státech EU nejméně 84.000 případů takto motivovaných činů. V absolutních číslech jich bylo podle agentury DPA v Británii - téměř 47.000, tedy více než polovina. V České republice zaznamenalo v uplynulém období rasisticky motivovaný útok 32 procent dotázaných Romů, což je nejvíce ze všech zemí, v nichž byl průzkum proveden.