Související články

Český prezident Miloš Zeman a předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve středu sledovali, jak na nádvoří Pražského hradu vystoupala modrožlutá vlajka Evropské unie, Doplnila tak prezidentskou zástavu a vlajku ČR. Při slavnosti zazněly hymny České republiky a Evropské unie. Unijní vlajka tak nad Pražským hradem zavlála devět let po vstupu České republiky do EU. Proti vyvěšení evropské vlajky protestovalo na Hradčanském náměstí několik uskupení. Desítky demonstrantů pískaly a skandovaly "hanba". Zemanův předchůdce Václav Klaus se unijní zástavě na Hradě bránil. Nový prezident je oproti němu příznivcem evropské integrace. Zeman Barrosa pozval do Prahy krátce po svém zvolení hlavou státu. Už v úterý večer prezident s Barrosem společně povečeřeli. Ředitel hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček k tomu řekl, že večeře měla pracovní charakter a diskuse se točila kolem otázek kyperské krize, víceletého rozpočtu unie či transevropských dopravních koridorů.

Mezi pět finalistů letošního ročníku soutěže o excelentní turistickou destinaci EDEN se probojovalo Lipensko, České Švýcarsko, Krkonoše, Orlické hory a Podorlicko a Těšínské Slezsko. ČTK to sdělil mluvčí agentury CzechTourism Pavel Klicpera. Ústředním tématem šestého ročníku soutěže je cestování bez bariér. Vítěz bude vyhlášen 23. května. Porota hodnotila v destinacích především kvalitu dostupných služeb, partnerství mezi tamějšími subjekty, udržitelnost rozvoje cestovního ruchu ve smyslu široké nabídky pro všechny a budoucnosti destinace po omezení přílivu peněz z Evropské unie.

Prezident Miloš Zeman se přiklání k tomu, aby ČR patřila k takzvanému tvrdému jádru evropské integrace. Odlišuje se tak od premiéra Petra Nečase a jeho ODS. Prezident to uvedl poté, co podepsal nový záchranný fond eurozóny. "Já jsem vždy zastával názor, že EU potřebuje společnou zahraniční a obrannou politiku a samozřejmě také společnou fiskální politiku včetně postupné harmonizace daňové soustavy. Nevím, jestli to nazývat mainstreamem nebo tvrdým jádrem. Podle mého názoru jsou to synonyma. Já jsem vysoce ocenil nedávný projev pana předsedy Barossa, kde se vyslovil pro budoucnost EU jako evropské federace," řekl prezident na tiskové konferenci. Nečasova vláda zastává k Evropské unii zdrženlivější postoj.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg označil podpis prezidenta republiky Miloše Zemana pod dodatkem Lisabonské smlouvy, který umožnil vznik záchranného fondu na pomoc ohroženým ekonomikám eurozóny, za bohulibý krok. Je to podle něj signál, že česká strana pomalu akceptuje, že je členem EU. Doufá, že Zemanův podpis eurovalu trochu vylepší obraz České republiky. Zemanův krok přivítali i někteří další oslovení politici, pouze poslanec ODS Boris Šťastný označil euroval za zločinný dokument. Podpis dodatku smlouvy přivítal předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. "Já myslím, že to určitě zlepší naši vyjednávací pozici v rámci Evropské unie. Jenom je škoda, že se to nestalo například předtím, než se jednalo o finančních prostředcích, které Česká republika bude mít k dispozici po roce 2014 ze společného evropského rozpočtu," podotkl. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil podpis eurovalu za správný krok.

Česko se bude letos ucházet o 47 miliard korun z fondů EU na velké národní projekty nad 50 milionů eur. Z toho ale projekty za celkem 37,4 miliardy hodnotí ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako rizikové. Bez problémů jsou záměry pouze za 9,5 miliardy korun, píše list E15. V roce 2015 skončí dvouletá lhůta, během níž je možné peníze z EU za nynější sedmileté období dobírat. České úřady chtějí nově předložit 25 záměrů. Mezi novými návrhy jsou například výstavba průjezdu Plzní a rekonstrukce železniční stanice v Olomouci. ČR dostala z EU od roku 2007 na podporu klíčových investic do infrastruktury téměř 82 miliard korun, letos se uchází o dalších zmíněných 47 miliard. Pokud Evropská komise nové žádosti o dotace uzná, stoupne počet velkých odsouhlasených projektů ze 30 na 55.

Vyvěšení vlajky Evropské unie na Pražském Hradě neznamená změnu české zahraniční politiky. Po jednání s předsedou Evropské komise José Barrosem to řekl premiér Petr Nečas (ODS). Podle něj se význam symbolického aktu zveličuje. "To, zda vlaje ta nebo ona vlajka, neznamená nějakou změnu české politiky," odpověděl na dotaz ČTK Nečas. Podle něj je rozdíl, jestli se na Hrad pohlíží jako na úřední budovu, na níž vlajka EU běžně vlaje, nebo na "symbol tisícileté české státnosti, kde by tedy měla vlát pouze národní vlajka." "Jinudy ta dělící linka nevede a je z toho trošku zbytečně dělaná větší záležitost, než se patří," dodal premiér. Předseda vlády a jeho strana zastávají spíše zdrženlivý postoj k evropské integraci.

Do Prahy přicestoval předseda Evropské komise José Barroso. S prezidentem Milošem Zemanem společně ve středu na Pražském hradě vyvěsí vlajku Evropské unie. Zeman také svým podpisem potvrdí vznik záchranného fondu EU. Zemanův předchůdce Václav Klaus byl odpůrcem vyvěšení evropské zástavy nad Hradem i vzniku záchranného fondu, který je určen pro pomoc zemím eurozóny s finančními problémy. Evropský stabilizační mechanismus se týká jen zemí platících eurem. Česko je kvůli chybějícímu prezidentskému podpisu poslední zemí EU, která ratifikaci eurovalu zatím nedokončila.

Z šesti miliard korun, které by měla dostat ČR v letech 2014 až 2020 z EU na reformu psychiatrické péče, budou zhruba čtyři miliardy na modernizaci psychiatrických léčeben a nemocnic s psychiatrickou péčí a na budování komunitních center. Dvě až tři miliardy poslouží na vzdělávání zdravotníků a na kampaň, která by měla psychiatrii destigmatizovat. Řekl to ředitel odboru evropských fondů na ministerstvu zdravotnictví Jan Bodnár. Reformu chce podle něj uskutečňovat ministerstvo ve spolupráci s kraji a těmi, kdo péči poskytují. "Světová zdravotnická organizace doporučuje přesun těžiště z psychiatrických léčeben do komunitní a akutní péče. Ty jsou v ČR nedostatečně rozvinuty," upřesnil Bodnár. Ministerstvo chce podle něj podpořit oddělení akutní psychiatrické péče, tato péče má posílit i v nynějších psychiatrických léčebnách, které do konce roku změní název na psychiatrické nemocnice. Pokud někde zůstanou dál léčebny, měla by zde být hlavně detenční a dlouhodobá péče.

Do Česka v úterý zamíří předseda Evropské komise (EK) José Barroso, který se setká s prezidentem Milošem Zemanem a ve středu také s premiérem Petrem Nečasem. Návštěva má potvrdit prezidentův vstřícnější přístup k evropské integraci, kterým se chce odlišit od svého euroskeptického předchůdce Václava Klause. Zeman během návštěvy podepíše dodatek lisabonské smlouvy, který umožňuje vznik nového záchranného fondu eurozóny, kterou trápí finanční krize. Vyvěsí též na Hradě evropskou vlajku. Zeman už dříve uvedl, že podpis eurovalu vnímá především jako symbolickou věc. Evropský stabilizační mechanismus (ESM) se totiž týká jen zemí platících eurem a podle Zemanova odhadu se ČR k jednotné evropské měně připojí nejdříve až za pět let. Česko je kvůli chybějícímu prezidentskému podpisu poslední zemí EU, která ratifikaci eurovalu zatím nedokončila. Česku před zavedením eura nevzniknou kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky.

Bulharský antimonopolní úřad provedl razii v tamních sídlech českých energetických firem ČEZ a Energo-Pro, a také v rakouské EVN. Uvedla to agentura Reuters a později ČTK potvrdil i ČEZ. Důvodem prověrky je podezření, že firmy spolupracovaly, aby společným postupem znesnadňovaly spotřebitelům změnu dodavatele elektrické energie. ČEZ tvrdí, že v Bulharsku zákony dodržuje. Bulharský úřad, který při razii zabavoval dokumenty, se na tomto postupu dohodl s antimonopolním orgánem Evropské komise. ČEZ spolu s EVN a Energo-Pro čelí kritice značné části Bulharů, kteří je obviňují ze skokového zvýšení cen elektřiny. ČEZ také čelí hrozbě odebrání licence. Česká firma veškerá obvinění odmítá. Na postup bulharských úřadů si stěžuje u Evropské komise. Postup bulharských úřadů může podle ČEZ odporovat i volnému pohybu kapitálu a svobodě usazování, které jsou zakotveny v základních smlouvách Evropské unie.