Související články

Premiér Petr Nečas (ODS) po setkání s předsedou Evropské komise José Barrosem ocenil spolupráci s komisí i jednotlivými komisaři při snaze dosáhnout transparentního a efektivního čerpání evropských fondů. Barroso zdůraznil, že peníze z evropských fondů jsou důležité pro "dobro českých občanů, regionů i českých firem". Uvedl, že se na nutnosti zlepšit české čerpání s premiérem Nečasem shodli. Ocenil také české vyjednávání o novém víceletém finančním rámci. Česko, které v tomto období mohlo z EU získat až 26,7 miliardy eur, pro roky 2014 až 2020 dosáhne na zhruba 20,5 miliardy eur (přes 517 miliard korun). Nebude tak už v přepočtu na hlavu největším příjemcem evropských peněz, přesto čeští vyjednavači označují dosažené za úspěch, snižuje se totiž celý evropský rozpočet. O jeho konečné podobě se nyní tvrdě vyjednává v evropském parlamentu.

Evropský satelitní navigační systém Galileo, jehož centrála sídlí v Praze, by se do budoucna mohl rozšířit o další evropský vesmírný projekt Copernicus (GMES). Ten sdružuje pozorovací satelity, snímající jednotlivé oblasti Země, které pomáhají předvídat vznik živelných katastrof a podílejí se na meteorologických předpovědích. O možnosti rozšíření české centrály Galilea jednal předseda Evropské komise José Manuel Barroso se zástupci ministerstva dopravy. Po přesunu centrály Galilea přijíždí do Prahy velké množství zahraničních partnerů například z americké NASA, nebo z čínské vesmírné agentury. Řada jednání, která se dříve odehrávala v Bruselu, se tak přesunula do Česka, doplnil šéf kosmických aktivit na ministerstvu dopravy. Systém Galileo, jehož centrála sídlí v pražských Holešovicích od loňského září, má být ekvivalentem amerického systému GPS. Proti GPS má být evropský systém daleko přesnější. Vedle dopravy by Galileo měl nabídnout služby pro zdravotnictví, zemědělství, rybolov, civilní obranu a další obory.

Český prezident Miloš Zeman a předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve středu sledovali, jak na nádvoří Pražského hradu vystoupala modrožlutá vlajka Evropské unie, Doplnila tak prezidentskou zástavu a vlajku ČR. Při slavnosti zazněly hymny České republiky a Evropské unie. Unijní vlajka tak nad Pražským hradem zavlála devět let po vstupu České republiky do EU. Proti vyvěšení evropské vlajky protestovalo na Hradčanském náměstí několik uskupení. Desítky demonstrantů pískaly a skandovaly "hanba". Zemanův předchůdce Václav Klaus se unijní zástavě na Hradě bránil. Nový prezident je oproti němu příznivcem evropské integrace. Zeman Barrosa pozval do Prahy krátce po svém zvolení hlavou státu. Už v úterý večer prezident s Barrosem společně povečeřeli. Ředitel hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček k tomu řekl, že večeře měla pracovní charakter a diskuse se točila kolem otázek kyperské krize, víceletého rozpočtu unie či transevropských dopravních koridorů.

Mezi pět finalistů letošního ročníku soutěže o excelentní turistickou destinaci EDEN se probojovalo Lipensko, České Švýcarsko, Krkonoše, Orlické hory a Podorlicko a Těšínské Slezsko. ČTK to sdělil mluvčí agentury CzechTourism Pavel Klicpera. Ústředním tématem šestého ročníku soutěže je cestování bez bariér. Vítěz bude vyhlášen 23. května. Porota hodnotila v destinacích především kvalitu dostupných služeb, partnerství mezi tamějšími subjekty, udržitelnost rozvoje cestovního ruchu ve smyslu široké nabídky pro všechny a budoucnosti destinace po omezení přílivu peněz z Evropské unie.

Prezident Miloš Zeman se přiklání k tomu, aby ČR patřila k takzvanému tvrdému jádru evropské integrace. Odlišuje se tak od premiéra Petra Nečase a jeho ODS. Prezident to uvedl poté, co podepsal nový záchranný fond eurozóny. "Já jsem vždy zastával názor, že EU potřebuje společnou zahraniční a obrannou politiku a samozřejmě také společnou fiskální politiku včetně postupné harmonizace daňové soustavy. Nevím, jestli to nazývat mainstreamem nebo tvrdým jádrem. Podle mého názoru jsou to synonyma. Já jsem vysoce ocenil nedávný projev pana předsedy Barossa, kde se vyslovil pro budoucnost EU jako evropské federace," řekl prezident na tiskové konferenci. Nečasova vláda zastává k Evropské unii zdrženlivější postoj.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg označil podpis prezidenta republiky Miloše Zemana pod dodatkem Lisabonské smlouvy, který umožnil vznik záchranného fondu na pomoc ohroženým ekonomikám eurozóny, za bohulibý krok. Je to podle něj signál, že česká strana pomalu akceptuje, že je členem EU. Doufá, že Zemanův podpis eurovalu trochu vylepší obraz České republiky. Zemanův krok přivítali i někteří další oslovení politici, pouze poslanec ODS Boris Šťastný označil euroval za zločinný dokument. Podpis dodatku smlouvy přivítal předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. "Já myslím, že to určitě zlepší naši vyjednávací pozici v rámci Evropské unie. Jenom je škoda, že se to nestalo například předtím, než se jednalo o finančních prostředcích, které Česká republika bude mít k dispozici po roce 2014 ze společného evropského rozpočtu," podotkl. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil podpis eurovalu za správný krok.

Do Prahy přicestoval předseda Evropské komise José Barroso. S prezidentem Milošem Zemanem společně ve středu na Pražském hradě vyvěsí vlajku Evropské unie. Zeman také svým podpisem potvrdí vznik záchranného fondu EU. Zemanův předchůdce Václav Klaus byl odpůrcem vyvěšení evropské zástavy nad Hradem i vzniku záchranného fondu, který je určen pro pomoc zemím eurozóny s finančními problémy. Evropský stabilizační mechanismus se týká jen zemí platících eurem. Česko je kvůli chybějícímu prezidentskému podpisu poslední zemí EU, která ratifikaci eurovalu zatím nedokončila.

Z šesti miliard korun, které by měla dostat ČR v letech 2014 až 2020 z EU na reformu psychiatrické péče, budou zhruba čtyři miliardy na modernizaci psychiatrických léčeben a nemocnic s psychiatrickou péčí a na budování komunitních center. Dvě až tři miliardy poslouží na vzdělávání zdravotníků a na kampaň, která by měla psychiatrii destigmatizovat. Řekl to ředitel odboru evropských fondů na ministerstvu zdravotnictví Jan Bodnár. Reformu chce podle něj uskutečňovat ministerstvo ve spolupráci s kraji a těmi, kdo péči poskytují. "Světová zdravotnická organizace doporučuje přesun těžiště z psychiatrických léčeben do komunitní a akutní péče. Ty jsou v ČR nedostatečně rozvinuty," upřesnil Bodnár. Ministerstvo chce podle něj podpořit oddělení akutní psychiatrické péče, tato péče má posílit i v nynějších psychiatrických léčebnách, které do konce roku změní název na psychiatrické nemocnice. Pokud někde zůstanou dál léčebny, měla by zde být hlavně detenční a dlouhodobá péče.

Do Česka v úterý zamíří předseda Evropské komise (EK) José Barroso, který se setká s prezidentem Milošem Zemanem a ve středu také s premiérem Petrem Nečasem. Návštěva má potvrdit prezidentův vstřícnější přístup k evropské integraci, kterým se chce odlišit od svého euroskeptického předchůdce Václava Klause. Zeman během návštěvy podepíše dodatek lisabonské smlouvy, který umožňuje vznik nového záchranného fondu eurozóny, kterou trápí finanční krize. Vyvěsí též na Hradě evropskou vlajku. Zeman už dříve uvedl, že podpis eurovalu vnímá především jako symbolickou věc. Evropský stabilizační mechanismus (ESM) se totiž týká jen zemí platících eurem a podle Zemanova odhadu se ČR k jednotné evropské měně připojí nejdříve až za pět let. Česko je kvůli chybějícímu prezidentskému podpisu poslední zemí EU, která ratifikaci eurovalu zatím nedokončila. Česku před zavedením eura nevzniknou kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky.

Bulharský antimonopolní úřad provedl razii v tamních sídlech českých energetických firem ČEZ a Energo-Pro, a také v rakouské EVN. Uvedla to agentura Reuters a později ČTK potvrdil i ČEZ. Důvodem prověrky je podezření, že firmy spolupracovaly, aby společným postupem znesnadňovaly spotřebitelům změnu dodavatele elektrické energie. ČEZ tvrdí, že v Bulharsku zákony dodržuje. Bulharský úřad, který při razii zabavoval dokumenty, se na tomto postupu dohodl s antimonopolním orgánem Evropské komise. ČEZ spolu s EVN a Energo-Pro čelí kritice značné části Bulharů, kteří je obviňují ze skokového zvýšení cen elektřiny. ČEZ také čelí hrozbě odebrání licence. Česká firma veškerá obvinění odmítá. Na postup bulharských úřadů si stěžuje u Evropské komise. Postup bulharských úřadů může podle ČEZ odporovat i volnému pohybu kapitálu a svobodě usazování, které jsou zakotveny v základních smlouvách Evropské unie.