Související články

Náklady na pracovní sílu jsou v České republice stejně jako v ostatních postkomunistických zemích podstatně nižší, než je průměr Evropské unie. Vyplývá to z údajů Evropského statistického úřadu (Eurostat), podle něhož v Evropské unii je nejdražší pracovní síla ve Švédsku, v Dánsku a v Belgii. V ČR činily loni takzvané jednotkové náklady práce v přepočtu 10,6 eura na hodinu, zatímco průměr celé sedmadvacítky byl podle odhadu Eurostatu 23,4 eura. Ve srovnání s Českem byla z postkomunistických zemí pracovní síla dražší jen ve Slovinsku.

Evropská komise přijala nabídku české energetické společnosti ČEZ na prodej jedné z jejích tří uhelných elektráren. To zmírní obavy Bruselu z dominantního postavení podniku na českém trhu a povede k ukončení jeho vyšetřování antimonopolními orgány, uvedla komise. Ta od roku 2009 prověřovala, zda společnost nezneužívá své postavení na trhu výroby elektřiny. V únoru společnost ČEZ schválila dohodu s Evropskou komisí o narovnání, podle níž by měla prodat buď elektrárnu Počerady, Chvaletice, nebo Mělník III spolu s elektrárnou Tisová. Minulý měsíc se ČEZ dohodl na prodeji Chvaletic těžební firmě Litvínovská uhelná za 4,12 miliardy korun. Dohodu musí schválit komise. O elektrárnu Chvaletice se kromě Litvínovské uhelné ucházel Energetický a průmyslový holding (EPH). Dohoda ČEZ s těžařskou firmou vyvolala obavy z výrazného narušení domácího trhu s uhlím.

Ústavní většinu bude ke schválení v českém Parlamentu potřebovat irská výjimka z lisabonské smlouvy, rozhodla o tom vláda. Pro výjimku, která Irům zajišťuje například zachování neutrality či národní svrchovanost nad daněmi či potraty, tak budou muset hlasovat tři pětiny poslanců a tři pětiny přítomných senátorů. Kabinet se přiklonil k názoru, podle kterého irský protokol doplňuje zakládací smlouvy EU a jako takový musí být schválen ústavní většinou. České ministerstvo zahraničí ale prosazovalo názor, že ke schválení stačí klasická prostá většina, protože dokument nepřenáší české pravomoci na evropskou úroveň. Irové v roce 2008 lisabonskou smlouvu, upravující pravidla fungování unie, nejprve v referendu odmítli. Potvrdilo ji až druhé referendum v říjnu 2009 poté, co státy EU - za českého předsednictví - učinily závazek poskytnout Irsku určité záruky.

Český zemědělský a potravinářský vývoz by se měl do budoucna zaměřit především na 14 zemí mimo Evropskou Unii. Prioritu má deset zemí Společenství nezávislých států, Balkánu a jihovýchodní Asie. Mezi zájmová území mají patřit také USA, Kanada, Japonsko a Korea. Vyplývá to z nové proexportní iniciativy ministerstva zemědělství (MZe). Více než 90 procent vývozu zemědělského a potravinářského zboží v současnosti směřuje do zemí Evropské unie. Mezi prioritní země zařadilo ministerstvo Rusko, Ukrajinu, Bělorusko, Arménii, Gruzii a Kazachstán, dále Bosnu a Hercegovinu, Srbsko, Vietnam a Čínu. Prioritní země představují podle úřadu tradiční obchodní teritoria, kde má české zboží historické renomé, a existuje v nich zájem o české technologie. Současně patří mezi země přednostního zájmu zahraniční politiky státu.

Český prezident Miloš Zeman navzdory formálně omezeným pravomocím usiluje o maximální rozšíření svého vlivu a o vytvoření jakéhosi poloprezidentského systému. Napsal to slovenský list Sme, podle kterého je Zemanova snaha dostat bývalou první dámu ČR Livii Klausovou na post velvyslankyně na Slovensku ukázkou fungování "zemanismu" v praxi. "Bude to systém, ve kterém rozhoduje vazba na 'šéfa' a který je založený na odměňování věrných a zasloužilých, a na trestání odpůrců a kritiků. Post pro Klausovou je stejně odměnou za pomoc rodiny bývalého prezidenta v předvolební kampani Zemana, jako trestem a kopancem pro bývalého (prezidentského) protikandidáta a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga," píše list. Také list Pravda se postavil proti případnému vyslání Klausové na post české velvyslankyně na Slovensko. "Už jen samotná představa, že na české ambasádě by měla sedět manželka největšího euroskeptika v EU, vyvolává smíšené pocity," píše list. Zemanův postup v této otázce podle komentátora není důstojný pro prezidenta.

Po téměř 50 letech bude v Česku setkání archeologů světového významu. Do Plzně přijede v září asi 1600 vědců na konferenci, kterou pořádá katedra archeologie Západočeské univerzity (ZČU) s Evropskou archeologickou asociací. Podobný rozsah měl v ČR naposledy v roce 1966 archeologický kongres v Praze, řekl děkan Fakulty filozofické ZČU Pavel Vařeka. Konference se připravuje od podzimu 2011, kdy se plzeňská univerzita dozvěděla o nominaci. Evropskou asociaci přesvědčily výsledky výzkumů plzeňských archeologů. Do pořadatelství se díky stipendijnímu fondu zapojují studenti archeologie z celé Evropy. Osobní záštitu nad konferencí, která se bude konat od 4. do 8. září v univerzitním kampusu v Plzni na Borech, převzali ministr školství, plzeňský primátor i Plzeňský kraj.

Protikorupční agentura při Radě Evropy ze Štrasburku důrazně kritizovala Českou republiku za to, že neustavila nezávislý orgán pro monitorování financí politických stran a jejich kampaní. Ve své zprávě Skupina států proti korupci (GRECO) také tvrdí, že Česká republika reagovala "neuspokojivě" na doporučení, s nimiž skupina přišla v hodnotící zprávě před dvěma lety. GRECO tehdy doporučila vytvoření nezávislého monitorovacího mechanizmu pro financování stran a jejich kampaní. Bylo to jedno ze 13 doporučení. Zpráva připomíná, že nezávislý orgán je klíčový pro efektivní a objektivní uplatňování pravidel pro financování politických stran.

Česko se bude letos ucházet o 47 miliard korun z fondů EU na velké národní projekty nad 50 milionů eur. Z toho ale projekty za celkem 37,4 miliardy hodnotí ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako rizikové. Bez problémů jsou záměry pouze za 9,5 miliardy korun, píše list E15. V roce 2015 skončí dvouletá lhůta, během níž je možné peníze z EU za nynější sedmileté období dobírat. České úřady chtějí nově předložit 25 záměrů. Mezi novými návrhy jsou například výstavba průjezdu Plzní a rekonstrukce železniční stanice v Olomouci. ČR dostala z EU od roku 2007 na podporu klíčových investic do infrastruktury téměř 82 miliard korun, letos se uchází o dalších zmíněných 47 miliard. Pokud Evropská komise nové žádosti o dotace uzná, stoupne počet velkých odsouhlasených projektů ze 30 na 55.

Vyvěšení vlajky Evropské unie na Pražském Hradě neznamená změnu české zahraniční politiky. Po jednání s předsedou Evropské komise José Barrosem to řekl premiér Petr Nečas (ODS). Podle něj se význam symbolického aktu zveličuje. "To, zda vlaje ta nebo ona vlajka, neznamená nějakou změnu české politiky," odpověděl na dotaz ČTK Nečas. Podle něj je rozdíl, jestli se na Hrad pohlíží jako na úřední budovu, na níž vlajka EU běžně vlaje, nebo na "symbol tisícileté české státnosti, kde by tedy měla vlát pouze národní vlajka." "Jinudy ta dělící linka nevede a je z toho trošku zbytečně dělaná větší záležitost, než se patří," dodal premiér. Předseda vlády a jeho strana zastávají spíše zdrženlivý postoj k evropské integraci.

Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla Tanec Praha, který se v posledních letech potýkal s nedostatkem peněz, získá do rozpočtu 100 tisíc eur (2,5 milionu korun) z významného evropského programu EU Culture. Je to vůbec poprvé, kdy nějaký festival z České republiky tento grant obdržel, řekla ředitelka přehlídky Yvona Kreuzmannová. Vedení Tance Praha podle ní ještě čeká, zda ministerstvo kultury dorovná svůj snížený příspěvek, aby se splnila jedna z podmínek Evropské unie na výši spolufinancování. Na výši státní dotace závisí, jak bude vypadat program 25. ročníku. Ještě před týdnem podle Kreuzmannové hrozilo, že bude kvůli nedostatku peněz tento ročník poslední. Tanec Praha se uskuteční mezi 27. květnem až 4. červencem v Praze a dalších deseti českých městech.