Související články

Debatu o aktuálních problémech jako je situace v eurozóně, koordinace hospodářských politik či obnova konkurenceschopnosti EU a jejích členů očekává premiér Petr Nečas od své čtvrteční schůzky s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem. Nečas to řekl novinářům po jednání vlády. Evropský politik, který do Prahy přicestuje ve čtvrtek na krátkou návštěvu, se setká také s prezidentem Milošem Zemanem. Významný představitel EU přijíždí do ČR necelý měsíc poté, co zemi navštívil šéf Evropské komise José Barroso.

Potravinářská komora chce do připravované novely zákona o potravinách prosadit, aby obchodní řetězce povinně zveřejňovaly údaje o podílu tuzemských potravin na svých pultech. Uvedl to prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Potravináři se prý nechali inspirovat na Slovensku, kde tato praxe funguje necelý rok. Novelu označovanou za největší změnu potravinového práva v Česku od vstupu země do EU projednává vláda. Návrh mimo jiné rozšiřuje kompetence ministerstva zemědělství i na oblast veřejného stravování a zvyšuje postihy za klamání při prodeji potravin. S přesunem kompetencí nesouhlasí ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo financí. Legislativní náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek řekl, že na jednání vlády návrh odmítne. Potravinářská komora podle Tomana záměr rozšířit kompetence ministerstva zemědělství podporuje.

Vláda ve středu projedná novelu zákona o potravinách označovanou za největší změnu potravinového práva od vstupu země do Evropské unie. Návrh mimo jiné rozšiřuje kompetence ministerstva zemědělství (MZe), které je jeho předkladatelem, i na oblast veřejného stravování a zvyšuje postihy za klamání při prodeji potravin. S přesunem kompetencí nesouhlasí ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo financí. Podle vrchní ředitelky Úřadu pro potraviny - sekce potravinářských výrob ministerstva zemědělství Viery Šedivé jsou hlavní důvody pro rozsáhlou novelizaci tři. Prvním je potřeba zapracovat do české legislativy předpisy dle požadavků Evropské unie, druhým důvodem je snaha reagovat na konkrétní zjištění z potravinářské praxe. "Třetím důvodem je usnesení vlády, které bylo přijato v souvislosti s metanolovou kauzou," řekla Šedivá novinářům. Usnesení nařizuje ministerstvu zemědělství sjednocení dozoru nad potravinami.

Výdaje vlády v následujících letech porostou a v roce 2016 by měly výdaje státního rozpočtu a státních fondů činit 1,158 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu střednědobých výdajových rámců na léta 2014 až 2016. Materiál ministerstva financí ve středu projedná vláda. MF současně počítá v následujících třech letech s deficitem veřejných financí 2,8 procenta hrubého domácího produktu, tedy pod EU požadovanou tříprocentní hranicí. Naplánované výdaje vychází z aktuální prognózy ministerstva financí. Ta letos počítá se stagnací ekonomiky, příští rok s růstem o 1,2 procenta, v roce 2015 o 2,1 procenta a v roce 2016 se zvýšením HDP o 2,6 procenta.

Prezident Miloš Zeman si dokáže představit, že Česká republika v dohledné budoucnosti přijme euro. V rozhovoru pro sobotní vydání německých regionálních novin Passauer Neue Presse prohlásil, že Česko by se mohlo členem eurozóny stát během pěti let. Německý list připomíná, že Zemanův předchůdce Václav Klaus se k přijetí společné evropské měny stavěl odmítavě. Zeman se v rozhovoru vyslovil i k budoucí podobě Evropské unie a zdůraznil, že nesouhlasí s přijetím Turecka. Přidružení Ruska si naopak představit dovede, i když v horizontu 20 let. Zahraničně politickou prioritou EU by se pak podle Zemana měl stát boj s terorismem "včetně islámského terorismu". Nový český prezident by si přál, aby se Česko na tomto boji více podílelo.

Pokud jde o vztah České republiky k Německu, Zeman popřel, že chtěl v prezidentském volebním souboji s Karlem Schwarzenbergem sbírat body s pomocí protiněmeckých stereotypů. Svůj dřívější výrok o tom, že sudetští Němci byli pátou kolonou Adolfa Hitlera, ale Zeman obhajuje. Tento fakt podle něj po druhé světové válce "historici všeobecně přijali". Zeman nevidí důvod, proč by hodnocení minulosti mělo ovlivňovat nynější a budoucí vztahy Česka s Bavorskem.

Ministerstvu pro místní rozvoj vznikla kvůli kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha (dříve ČSSD) škoda za zhruba 200 milionů korun. Peníze mu pro podezření z manipulace s veřejnými zakázkami ve Středočeském kraji odmítla proplatit Evropská unie a ministerstvo se jako poškozený připojilo k obžalobě, aby je získalo zpět. Stejně tak učinil Středočeský kraj, který ale výši škody zatím nespecifikoval. Ministerstvo financí se naopak k řízení před soudem nepřipojilo, v případu mu prý žádná škoda nevznikla. Ani Evropská unie o žádné peníze nepřišla, problém ale spočívá v tom, že ministerstvo pro místní rozvoj už v rámci takzvaného předfinancování dotací 200 milionů na zakázky poslalo.

Pro prohloubení jednotného trhu jak uvnitř Evropské unie, tak i za jejími hranicemi se po společném jednání v Helsinkách vyslovili premiéři ČR a Finska Petr Nečas a Jyrki Katainen. Nečas zdůraznil také český zájem o rozvoj vzájemného obchodu a investice v České republice. "Obě naše země jsou průmyslové a proexportní," připomněl na tiskové konferenci finský premiér Katainen. Oba premiéři podle předsedy finské vlády také hovořili o spolupráci v obranné oblasti, ve sdílení kapacit či obranném průmyslu. České společnosti mohou nabídnout Finsku mnoho svých výrobků, připomněl Nečas. Ve Skandinávii jako perspektivní vidí energetický sektor, české firmy se například podílejí na přestavbách finských elektráren včetně jaderných. Druhou oblastí je výstavba dopravní infrastruktury, české firmy se například účastní na výstavbě metra ve finské metropoli. ČR má možnost do země dodávat tramvaje nebo trolejbusy. "Rádi bychom přivítali finské zboží i peníze v Česku," poznamenal premiér České republiky a připomněl finské zkušenosti s inovacemi i skvělou úroveň finského školství.

Vedení hlavního města si od připojení ke svazku obcí České dědictví UNESCO slibuje lepší propagaci Prahy i snazší přístup k penězům z evropských fondů. Uvedl to radní Václav Novotný (TOP 09). "Praha obtížně získává příspěvky z evropských fondů. Sdružení obcí je získává snadno. Ty prostředky lze získat třeba na propagaci. Z našeho hlediska je to levný způsob propagace, investovaných 200.000 se dobře vrací," řekl Novotný. Přistoupení podepsal primátor Bohuslav Svoboda (ODS), radní jej schválili již na svém jednání loni v prosinci. Ve sdružení sídlícím v Litomyšli se spojila česká města, která mají na svém území některou z památek zapsaných na seznamu UNESCO. Svazek vznikl v roce 2001. Účelem a cílem je přispívat k zachování nejcennějšího kulturního a přírodního dědictví nebo jeho propagace. Rozruch loni vzbudilo Brno, které ze svazku vystoupilo. Podle většiny brněnských zastupitelů nemělo členství pro město význam.

Pokud by byla snížena podpora investic ze současných 40 procent na 25 procent, jak navrhuje Evropská komise, dvě třetiny firem by již do nových či stávajících projektů v České republice neinvestovaly. Vyplývá to z průzkumu agentury CzechInvest. Česko se změnou nesouhlasí, stejně jako některé další členské státy EU Pobídky, které Česká republika nabízí investorům, loni přilákaly 48 firem, což je nejvíc od finanční krize v roce 2008. Investiční záměry v hodnotě 20 miliard korun pomohou vytvořit 5500 nových pracovních míst. Investiční pobídky využívají v Česku hlavně velké podniky. Zájem investorů povzbudila změna pravidel pro čerpání daňových výhod. Na novelu zákona o investičních pobídkách, která je účinná od července 2012, si počkaly například Škoda Auto, Saar Gummi Czech, Třinecké železárny a Jotun Powder Coatings. Novela zákona například prodloužila lhůtu na čerpání slevy z daně z příjmu na deset let.

Česko by mělo více využívat takzvané návratné finanční nástroje umožňující několikrát využívat dotace z evropských fondů. Vládě to doporučili experti z Národní ekonomické rady vlády (NERV). Informoval o tom tajemník rady David Havlíček. Díky několikerému využití evropských peněz se podpoří více projektů. V praxi jde většinou o zvýhodněné půjčky či úvěry, které příjemce postupně splácí. Vrácené peníze pak může stát či jiný poskytovatel dotace opět půjčit jinému zájemci. Podle členů NERV dokáže tento systém otestovat udržitelnost financovaných projektů, čímž se zvýší konkurenceschopnost nejen samotných projektů, ale i ekonomiky jako celku. České republice by podle návrhu mělo připadnout v rámci kohezní politiky na roky 2014 − 2020 celkem 20,5 miliardy eur (zhruba 530 miliard korun).