Související články

Prezident Václav Klaus zatím vládě nebude garantovat, že podepíše lisabonskou smlouvu. Nedostal totiž dosud záruky, že jeho požadavek ohledně smlouvy bude splněn. Rádiu Česko to řekl prezidentův tajemník Ladislav Jakl. "(Klaus) dostal pouze ujištění dobré vůle, že se tímto směrem bude vyjednávat," uvedl. Vláda v pondělí oznámila, že bude s partnery v Evropské unii jednat o Klausově požadavku na dodatečné garance pro ČR vzhledem k lisabonské smlouvě. Zároveň ale chce, aby Klaus jednoznačně slíbil, že pokud bude jeho podmínka splněna a Ústavní soud smlouvu posvětí, dokument bezodkladně podepíše. Podle Jakla prezident dostal několik námětů, jakými cestami by bylo možné jít a jak dosáhnout záruk. "Zatím ale žádná nemá podobu skutečné, reálné právní záruky. Pan prezident se rozhodně nespokojí s nějakou vágní deklarací," uvedl v Rádiu Česko tajemník. Prezident Klaus koncem minulého týdne oznámil, že pro ČR žádá trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, obdobně jako ji má Polsko či Británie.

KSČM vítá požadavek prezidenta Václava Klause, aby EU dala České republice dodatečné garance k lisabonské smlouvě. Klaus pro ČR žádá trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, jako ji mají Polsko či Británie. Obává se totiž případných majetkových nároků sudetských Němců. Prezident připojením záruk podmiňuje svůj podpis pod smlouvou. Komunisté již delší dobu vyjadřují obavy z prolomení takzvaných Benešových dekretů po přijetí "Lisabonu". To by podle nich znamenalo návrat odsunutých Němců do pohraničí a ztrátu majetku pro české občany, kteří na tomto území žijí. Ústavní soud nyní zkoumá smlouvu z hlediska jejího souladu s ústavou. "Rozhodnutí ÚS budeme muset respektovat, ať bude jakékoli," dodal předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle Filipa budou komunisté po případném přijetí smlouvy tlačit na její změny a zlepšení. Požadovat budou například změny v pravomocech "evropského ministra zahraničí", pokud jím bude i nadále Javier Solana.

Rakouská vláda se postavila proti doplnění dodatků k lisabonské smlouvě, které požaduje český prezident Václav Klaus. Podle něj má výjimka zabránit zpochybňování Benešových dekretů a případným majetkovým nárokům sudetských Němců. Rakouský kancléř Werner Faymann řekl, že pokud by se smlouva měnila, byla by nutná nová ratifikace ve všech zemích EU. Rakouský kabinet jakékoliv dodatky ke smlouvě, která má reformovat fungování rozšířené EU, odmítá. "Lisabonská smlouva se nebude měnit," uvedl kancléř Faymann. Také rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger označil dodatky za nemyslitelné. Jednostranné vysvětlivky či poznámky jsou prý "jiná otázka". Český prezident podmínil svůj podpis lisabonské smlouvy trvalou výjimkou z Listiny základních práv EU pro Česko, obdobně jako je mají Polsko či Británie. Faymann ale trvá na tom, že se s případnými českými "interpretacemi" lisabonské smlouvy práva sudetských Němců "v žádném případě nezhorší". Řekl to po jednání vlády. Kancléř se opět zmínil o potřebě zavést v Rakousku referendum, v němž by lidé v budoucnu rozhodovali o dalších smlouvách EU.

Úsilí o definitivní schválení Lisabonské smlouvy pokračuje. A zraky se upírají na českého prezidenta Václava Klause s otázkou, zda je připraven smlouvu podepsat, pokud bude splněna jeho podmínka, kterou vznesl minulý týden.

Mladá fronta Dnes se věnuje problémům s ratifikací lisabonské smlouvy v České republice. Komentář na stránkách deníku připomíná, že neplatí, že pokud parlament smlouvu schválil, je prezident povinen ji ratifikovat.

Evropská komise se zatím nechce pouštět do komentářů snah českého prezidenta Václava Klause, který ratifikaci lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie nově podmiňuje tím, že Česká republika získá výjimku z listiny základních práv. Brusel čeká na upřesnění situace z Česka. "Myslím, že v tomto stadiu na prvém místě potřebujeme objasnění případných záměrů České republiky," řekl mluvčí EK Johannes Laitenberger na dotaz, co si komise myslí o postupu českého prezidenta. Brusel podle něj ví o tom, že v Česku o prezidentových požadavcích jedná vláda. Připomněl také, že v úterý se do sídla unijních institucí chystá český premiér Jan Fischer, který se má setkat s šéfem Evropské komise Josém Barrosem. Očekává proto, že ministerský předseda bude lídra EK informovat o situaci, která v ČR v této věci nyní panuje.

Vláda je připravena jednat s partnery v Evropské unii na říjnovém summitu EU o řešení situace ohledně lisabonské smlouvy vzniklé požadavkem prezidenta Václava Klause na dodatečné garance. Prezident by měl však zároveň poskytnout kabinetu záruku, že pokud bude jeho podmínka splněna a Ústavní soud rozhodne o souladu smlouvy s českou ústavou, Klaus co nejrychleji dokončí ratifikaci. Uvedl to v pondělí premiér Jan Fischer na tiskové konferenci s tím, že nepovažuje za možné znovuotevřít celý ratifikační proces. V úterý jej čekají jednání v Bruselu. "Vláda nicméně po důkladném posouzení všech vnitropolitických a zahraničně politických souvislostí deklaruje svoji připravenost jednat se svými evropskými partnery o možném řešení vzniklé situace," uvedl Fischer. Vyjednávání by se podle premiéra mělo odehrát na summitu EU 29. a 30. října. Prosincová Evropská rada by už byl podle něj příliš pozdní termín.

Německý europoslanec Jo Leinen vyzval k zahájení procesu odvolání českého prezidenta Václava Klause, pokud by lisabonskou smlouvu nepodepsal ani v případě, že na ní český ústavní soud nenajde závady. Připomíná také, že Klausem kritizovaná charta lidských práv EU se poválečných takzvaných Benešových dekretů netýká. Rakouský europoslanec Othmar Karas zase Klause kritizuje za "osobní ješitnost a taktizování" při ratifikaci lisabonské smlouvy. "Pokud by (Klaus) odmítl podepsat (lisabonskou smlouvu) po kladném rozhodnutí českého ústavního soudu, měly by ostatní ústavní instituce proti němu zahájit proces impeachmentu," uvedl socialistický europoslanec Leinen. Klausův požadavek na dodatek vylučující aplikaci unijní Charty základních lidských práv při posuzování požadavků sudetských Němců vysídlených z Československa po druhé světové válce je podle Leinena jen dalším krokem Pražského hradu pro svévolné narušení procesu ratifikace lisabonské smlouvy. Uvádí, že takové požadavky jsou zcela zbytečné, protože charta se týká pouze unijních zákonů a podobných aktů. Pokud jde o majetkové spory mezi členskými státy, není EU kompetentní. Kromě toho nemá charta retroaktivní účinek.

To, co český prezident Václav Klaus naznačoval už několik měsíců, se definitivně stalo skutečností. Poté, co ratifikační listinu k Lisabonské smlouvě o reformě Evropské unie v sobotu podepsal i polský prezident, chybí k platnosti smlouvy už jen český souhlas.

Deníky pokračují na svých názorových stránkách v komentování kroku prezidenta Václava Klause, který v pátek potvrdil, že žádá trvalou výjimku z listiny základních práv v lisabonské smlouvě EU, a to ještě před tím, než dokument případně ratifikuje. Prezident se obává, že listina by mohla prolomit takzvané Benešovy dekrety.