Související články

Česká republika otevírá ve Štrasburku nový honorární konzulát. Město na západě Francie, které je sídlem Evropského parlamentu, Rady Evropy nebo Evropského soudu pro lidská práva jich tak má již 39. Ve Štrasburku také působí 47 stálých zastupitelstev a ambasád akreditovaných právě při Radě Evropy. Funkce honorárního konzula se ujímá štrasburský advokát Frančois Simmonet, který je tak šestým českým konzulárním zástupcem ve Francii. Naposledy se pátý konzulát otvíral letos v květnu v Marseilli. Vznikem nové mise ve Štrasburku reaguje česká diplomacie na rostoucí počet českých občanů působících v této evropské metropoli a s tím související i zvyšující se počet smíšených manželství. Kromě množících se úředníků s českým občanstvím v evropských institucích je ve Štrasburku také stále více českých studentů. ČR zároveň ve čtvrtek v Polsku otevře honorární konzulát pro vojvodství Slezské a Lodžské se sídlem v Čenstochové. Bude to druhý český honorární úřad na polském území.

Bývalý český ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle bude mít v nové Evropské komisi na starost rozšiřování Evropské unie i takzvanou sousedskou politiku, která upravuje vztahy se zeměmi, o nichž se neuvažuje jako o budoucích členech unie. Je to dobré portfolio pro našeho eurokomisaře? A jaké úkoly před ním staví?

Zástupci devíti evropských regionů v Bruselu podepsali společnou deklaraci, v níž vyzývají k dokončení dálničního spojení mezi Brnem a Vídní. To může zahrnovat i kontroverzní silnici R52, jejíž výstavbu nedávno zkomplikovalo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Podle soudu jsou totiž změny v územním plánu Břeclavska, přes nějž má část silnice vést, neplatné. V současnosti hrozí, že Rakousko silnici spojující Vídeň s Brnem na svém území dokončí, na českém území na ni však žádná nebude kvůli průtahům navazovat. Text podepsali zástupci čtyř polských regionů, třech českých a dvou rakouských. Poláci se celé iniciativy účastní proto, že napojení Brna s Vídní je nezbytnou součástí transevropské trasy Gdaňsk - Brno - Vídeň.

Česká republika a Řecko podporují rozšiřování Evropské unie o další balkánské státy a případně i o Turecko za předpokladu, že tyto kandidátské země splní všechny podmínky stanovené EU. Na jednání se na tom shodli prezident Václav Klaus a jeho řecký protějšek Karolos Papulias. Hovořili také o situaci na Kypru či dalším směřování EU. Při jednání došlo i na blížící se kodaňský summit o klimatu. Klaus neskrýval, že v této věci se s Papuliasem neshodli. Pro něj prý bude "úspěchem" kodaňské konference, když se na ní nic nedohodne. "Česká republika jako jeden z novějších členů EU nemá pocit, že vstupem ČR do EU se mají zabouchnout dveře Evropské unie," řekl Klaus. Česko je proto podle něj velmi otevřené dalšímu rozšiřování EU. Je ale třeba zjistit, aby každá kandidátská země země splnila kriteria pro vstup, reagoval na dotaz, jaký je jeho postoj k rozšíření unie o Turecko. Právě další rozšiřování EU bude mít v nové Evropské komisi na starost český zástupce Štefan Füle. Česko patří v EU i mezi nepříliš početnou skupinu zastánců vstupu Turecka do unie, který stále vzbuzuje diskuse. Vstup Turecka komplikuje i to, že neuznalo Kypr, který se stal členem unie v roce 2004. EU tlačí na to, aby se ostrov rozdělený na řeckou a tureckou část sjednotil.

Takzvaná výjimka z Listiny základních práv Evropské unie budí i pár dní před vstupem lisabonské smlouvy v platnost rozpaky, nedorozumění a otázky. Podle některých hlasů výjimka znamená, že se Češi nedovolají svých práv, například na stávku nebo kolektivní vyjednávání. Jiní tvrdí, že taková interpretace je mýtus a výjimka vlastně není žádnou výjimkou. Pravda je, že slovem "výjimka" se zjednodušeně a ne zcela správně označuje Protokol o uplatňování Listiny základních práv EU. O tom, co tento protokol znamená a jak ovlivní Čechy, jestli vůbec nějak, panují spory. Lisabonská smlouva vstoupí v platnost v úterý 1. prosince. "Mýtus provázející tento protokol říká, že se prý jedná o vyloučení použití Listiny EU na posuzování aktů vydaných v Polsku a Velké Británii; pravda je však jiná," píše se ve studii Parlamentního institutu (PI) už z června 2008. Podle studie se o žádnou výjimku nejedná. Protokol pouze potvrzuje, že soud EU nemůže posuzovat něco, co nesouvisí s právem EU. Protokol si na začátku ratifikačního procesu dojednalo Polsko a Velká Británie, ČR se přidala až letos v říjnu. Odborník na evropské právo z Univerzity Karlovy Jiří Zemánek považuje "výjimku" z právního hlediska za nadbytečnou, protože jen jinými slovy opakuje to, co obsahuje listina. K podobnému závěru došla ředitelka PI Jindřiška Syllová v komentáři s názvem "Protokol číslo 30 ve sklenici vody" v Lidových novinách.

Čtyři české výzkumné projekty si z evropského operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace rozdělí téměř 2,4 miliardy korun. Peníze na výzkum dostanou v první vlně Technická univerzita v Liberci, Vysoké učení technické v Brně, Ústav přístrojové techniky Akademie věd a Výzkumný ústav veterinárního lékařství. ČTK o tom informovalo ministerstvo školství, které dotaci schválilo. Mezi další uchazeče úřad ještě rozdělí čtyři miliardy.

"Obdrželi jsme celkem 44 žádostí, ze kterých bylo vybráno osm nejlepších," uvedla v tiskové zprávě ministryně školství Miroslava Kopicová. Na prvním místě se podle ministerstva v celkovém hodnocení umístil projekt Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně na vybudování výzkumného centra nových technologií ve strojírenství - NETME Centre. Získal dotaci 767,5 milionu korun.

Český kandidát na eurokomisaře a bývalý ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle bude mít v Evropské komisi na starost oblast rozšiřování Evropské unie. Novinářům to řekl šéf komise José Barroso, který oznámil rozdělení resortů ve svém příštím týmu. Füle nahradí bývalého českého premiéra Vladimíra Špidlu, který se věnoval oblasti sociálních věcí.

Navzdory českým průtahům při schvalování lisabonské smlouvy o unijní reformě, které byly provázeny hrozbami, že by Česko mohlo o eurokomisaře úplně přijít, získal nakonec Füle "portfolio", které mnozí diplomaté hodnotí jako jedno ze silnějších v Evropské komisi. Füle bude mít na starosti i takzvanou sousedskou politiku, která upravuje vztahy se zeměmi, o nichž se neuvažuje jako o budoucích členech EU. Bude také pravidelně hodnotit všechny uchazeče o členství v unii. Dá se předpokládat, že 28. členskou zemí se v příštích letech stane Chorvatsko, nelze však vyloučit ani Island. Podle diplomatických zdrojů ČTK o oblast, kterou získali Češi, stáli i Bulhaři, Slováci a Lotyši.

Světová dohoda o snížení produkce skleníkových plynů na blížícím se summitu v Kodani je žádoucí, ale ne za každou cenu, myslí si ministr pro EU Štefan Füle. Pokud by se světové ekonomické velmoci rozhodly k dohodě nepřistoupit, Evropská unie by neměla přísnější opatření přijímat sama, aby neohrozila konkurenceschopnost evropských podniků. Füle to řekl na pražské konferenci o bezpečnosti ve světě. V případě, že se země jako USA, Rusko, Čína, Indie a Brazílie rozhodnou nepřijmout stejné závazky jako EU, získají jejich podniky na globálním trhu nesporné výhody, zdůraznil Füle. EU by tak podle něj mohla vážně ohrozit svou konkurenceschopnost. "Je důležité se shodnout, ale ne za každou cenu," řekl Füle, český kandidát na eurokomisaře. Füle hovořil dále o nutnosti toho, aby unie byla energeticky nezávislým celkem. K tomu má ČR co nabídnout, konstatoval.

Výběr prvního prezidenta EU a ministryně zahraničí EU čeští politici, které oslovila ČTK, vesměs přivítali. Na čtvrtečním summitu v Bruselu si sedmadvacítka do svého čela vybrala belgického premiéra Hermana Van Rompuye, evropskou diplomacii povede Britka Catherine Ashtonová. To, že nejde o politicky profilované a známé osobnosti, může být prý spíše výhodou. Místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) upřednostňuje to, že oba zástupci EU mají pověst výborných vyjednavačů. Podle senátora a bývalého ministra pro EU Alexandra Vondry (ODS) jsou oba dobrou volbou s ohledem na to, kdo další byl ve hře. "Věřím, že Van Rompuy bude působit jako moderátor hledající konsenzus, a ne jako parní válec, který jede hlava nehlava," zhodnotil Vondra. Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda především přivítal fakt, že Van Rompuy zastupuje evropskou křesťansko-lidoveckou frakci. Pozitivně vnímá také to, že prezident EU pochází z malé země s podobnou vahou, jakou má ČR. "To je argumentem proti tvrzení, že se EU bude řídit pouze zájmy mocných zemí," sdělil ČTK Svoboda.

Větší pochybnosti panují v případě baronky Ashtonové v čele evropské diplomacie. Například podle předsedy senátního výboru pro EU Luďka Sefziga (ODS) by měl mít tuto funkci na starosti někdo silnější a výraznější typu Tonyho Blaira, který by v rámci koordinační role byl schopen domluvit větší množství společných názorů. Podle senátora Jiřího Dienstbiera (za ČSSD) vzhledem k malé známosti a předvídatelnosti konkrétních kandidátů bude třeba teprve vyčkat, jak se všechno vyvine.

Podle premiéra Jana Fischera Rompuy i Ashtonová jsou pro Česko dobrou volbou. Především Ashtonová prý pomohla Česku během předsednictví EU dojednat mimo jiné smlouvu o volném obchodu s Kanadou. "Ta jména nám plně vyhovují. To jsou všechno lidé, kteří k nám mají blízký vztah. Jsem plně přesvědčen, že všichni mají potenciál a předpoklady ty posty zastávat velice dobře," uvedl Fischer, který má podle svých slov blízko především k Van Rompuyovi, který je podobně jako on sám vzděláním ekonom. Ashtonová má podle něj zase blízko nejen k Česku, ale i k celému regionu střední a východní Evropy.

Premiér Jan Fischer v rozhovoru pro Magazín Dnes nepřímo připustil, že mohl uvažovat o nabídce stát se eurokomisařem, kdyby ji dostal až po parlamentních volbách. Na Fischerovi jako kandidátovi se shodly ODS a ČSSD, ale premiér nabídku odmítl s odůvodněním, že má s vládou odpovědnost dovést zemi k řádným volbám.