Související články

V půlce letošního roku bylo zhruba 24 procent obyvatel Evropské unie připojeno k širokopásmovému internetu. Meziročně to představuje nárůst o 21,6 procenta. Informovala o tom Evropská komise. Jako širokopásmové se označuje připojení k internetu, které umožňuje vysokorychlostní přenos velkých objemů dat.

Nejvíc připojení na jednoho obyvatele mají Dánsko a Nizozemsko, kde má širokopásmové připojení k internetu jen něco málo pod 40 procent populace. V ČR to bylo podle údajů EK 17,8 procenta, což představuje deváté nejnižší číslo v rámci 27členné EU. Ještě o něco hůř na tom jsou Slováci, kde to činí 14,3 procenta.

Výjimka z Listiny základních práv EU pro Česko by podle bývalého prezidenta Václava Havla neměla začít vůbec platit nebo by měla později zaniknout. Řekl to v nedělním diskusním pořadu České televize. Výjimku si vynutil současný prezident Václav Klaus jako podmínku pro svůj podpis lisabonské smlouvy. Zdůvodňoval to rizikem prolomení Benešových dekretů. Některé politické strany a odbory naopak vyjadřují obavy, že výjimka může omezit uplatňování sociálních práv českých občanů. Vláda dodatek vyjednala na říjnovém summitu EU, měl by být včleněn do textu přístupové smlouvy Chorvatska k EU. Do té doby součástí smlouvy nebude, protože nebude ratifikován. Václav Havel připomněl, že výjimka zatím součástí smlouvy není. Podle něj by ČR měla s EU sdílet "její listinu artikulující okruh základních civilizačních hodnot a ideálů".

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) v těchto dnech připravuje argumenty pro Evropskou komisi, které mají podpořit poslední navrženou trasu 25kilometrového železničního tunelu z Prahy do Berouna. ČTK to řekl mluvčí SŽDC Pavel Halla. Díky stavbě za 33 miliard korun by se měla cestujícím zkrátit cesta mezi Berounem a hlavním městem na deset minut, nyní je to přes půl hodiny. "Do konce roku připravujeme přehodnocení pro Evropskou komisi, tak abychom mohli příští rok zahájit proceduru žádosti o příspěvek EU z Operačního programu Doprava. Takže zatím všechno běží podle harmonogramu," uvedl Halla. Tunel se má začít budovat v roce 2012 a hotov by měl být do roku 2018. V současnosti trať z Prahy do Berouna vede podél Berounky a je na ní 11 zastávek. Maximální povolená rychlost vlaků je 80 kilometrů za hodinu. Tunel by trať zkrátil o deset kilometrů a jezdit by se po ní mohlo rychlostí až 300 kilometrů v hodině.

O tom, jakou oblast dostane zástupce Česka v příští Evropské komisi, se zatím stále nerozhodlo. Po pátečním večerním setkání s šéfem EK Josém Barrosem, který sestavuje i příští sbor eurokomisařů, to uvedl český kandidát na eurokomisařský post a současně ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. Na dotaz, zda už je jasnější situace, jaké portfolio by měl získat, ministr řekl: "Ne, není." Dialog o tom teprve započal. "On (Barroso) ví o našich preferencích. Já vím, jak on hledí na sestavování komise, jaké jsou jeho priority," řekl po schůzce, která trvala takřka půldruhé hodiny. O rozdělení jednotlivých portfolií se bude rozhodnuto až poté, co všechny země předloží své kandidáty, což se zatím nestalo, a také poté, co bude vybrán vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku. O této prestižní funkci, jejíž držitel bude automaticky i místopředsedou Evropské komise, se bude rozhodovat příští týden ve čtvrtek na mimořádném unijním summitu v Bruselu. Až po něm je tak možné čekat rozdělení křesel v Evropské komisi, která v EU dohlíží mimo jiné na dodržování norem či přichází s návrhy nových legislativních opatření.

Česko sníží výdaje na zahraniční rozvojovou spolupráci na příští rok o 16 procent, řekla ředitelka odboru rozvojové spolupráce ministerstva zahraničních věcí Hana Ševčíková. Loni Česko vydalo na zahraniční rozvojovou pomoc více než 4,2 miliardy korun, což tvoří 0,12 procenta hrubého národního produktu (HNP). Plán na letošní rok počítal s výdaji 4,5 miliardy, tedy asi 0,13 procenta HNP. Pokud se vezme v ohled to, že ČR utrpěla ekonomický sestup, bude v příštím roce poměr pomoci k HNP zhruba stejný, uvedla Ševčíková. Podle průzkumu agentury SC&C z listopadu loňského roku by téměř polovina Čechů souhlasila s navýšením této částky.

Česko nedosáhne v příštím roce cíle stanoveného pro nové členské země EU vynakládat na zahraniční rozvojovou spolupráci 0,17 procenta procenta HNP. Požadované výše prostředků poskytovaných na zahraniční rozvojovou spolupráci ČR nedosáhne ani do konce roku 2012. Zástupci nevládních organizací zabývajících se pomocí chudým zemím upozornili na to, že současná hospodářská krize ohrožuje úspěchy, kterých Česko v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce dosáhlo. Doufají, že pokles státních prostředků poskytovaných do zahraničí je pouze dočasný. "Pro snížení negativních dopadů krize na rozvojové země je nyní potřeba, aby rozvinuté státy, mezi nimi i ČR, dostály svým mezinárodním závazkům," řekl ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek.

Česká ratifikační listina k lisabonské smlouvě o Evropské unii byla v pátek večer uložena v Římě do depozitáře, kde se uchovávají důležité dokumenty EU. Smlouvu, která reformuje činnost sedmadvacetičlenného bloku, do budovy italského ministerstva zahraničí přivezl premiér Jan Fischer. Česko bylo poslední členskou zemí, která ratifikační listinu odevzdala. "Lisabon" tak může začít platit 1. prosince.

Ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle opět jmenoval energetiku mezi oblastmi, které by chtěl mít jako eurokomisař na starosti. Po středečním jednání s předsedou Evropské komise José Barrosem uváděl rozšíření EU nebo dopravu. Na páteční jednání se pak chystal s cílem šéfa komise přesvědčovat, že tyto tři oblasti jsou portfolia, "kde má český komisař co říct". Füle to řekl senátorům z výboru pro záležitosti EU. Uvedené oblasti podle Füleho odrážejí nejen jeho osobní preference, ale i zájem země.

Český prezident Václav Klaus v Londýně ocenil návrh šéfa britských konzervativců Davida Camerona uspořádat referendum o každém dalším přesunu pravomocí do Bruselu. On sám by pro takový postup byl také, protože členské země Evrupské unie předaly pravomocí víc, "než je zdravé a rozumné". Naopak důraz, který kladou konzervativci na ekologii, označil prezident za "nešťastný".

Ve všech denících najdeme fotografii bývalého prezidenta Václava Havla z jeho středečního projevu v Evropském parlamentu. Deník Právo a Lidové noviny se věnují té části projevu, ve které se zastal kandidáta na českého eurokomisaře Štefana Füleho. Hospodářské noviny a Mladá fronta Dnes přinášejí srovnání Havlova bruselského projevu s únorovým vystoupením Václava Klause na půdě europarlamentu a podle obou deníku z tohoto klání vyšel vítězně jednoznačně Václav Havel.

Jméno příštího českého člena Evropské komise už známe. Nyní se tak nabízí otázka: co v této funkci od Štefana Füleho očekávat?