Související články

Listina základních práv EU, z níž chce nyní prezident Václav Klaus před svým případným podpisem pod lisabonskou smlouvu pro ČR trvalou výjimku, je podle generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška v souladu s českou Ústavou. Tento jednomyslný názor ústavních soudců z loňského roku připomněl v nedělním diskusním pořadu České televize. Okamžitě se dostal do konfliktu s tajemníkem prezidenta Ladislavem Jaklem, jenž ústavní soudce obvinil z toho, že loni při prvním projednávání lisabonské smlouvy reformující EU před ÚS "evidentně" vůbec nečetli Klausova stanoviska. Langášek podobný výrok označil za "absurdní a dehonestující". Soud se podle něj velmi vážně zabývá každým podáním a první řízení o konformitě lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem trvalo více než sedm měsíců.

Němečtí a francouzští diplomaté zvažují dva způsoby, jak odstranit poslední překážku v ratifikaci lisabonské smlouvy, kterou vytvořil český prezident Václav Klaus požadavkem na trvalou výjimku Česka z Listiny základních práv EU. Píše to britský nedělník Sunday Times, podle něhož je jedním způsobem odvolání prezidenta a druhým změna české ústavy, která by hlavě státu odebrala právo veta. Podle listu řeší evropští diplomaté tyto otázky v diskuzích se svými českými kolegy. "Pokud prezident brzdí demokratický proces a klade odpor rozhodnutí parlamentu stejně jako vůli lidí, pohybuje se za hranou zákona a bude muset čelit důsledkům," řekl Sunday Times nejmenovaný německý diplomat. Nedělník cituje také českého senátora Jiřího Oberfalzera, blízkého Klausova spojence a jednoho ze členů senátorského klubu ODS, kteří předložili lisabonskou smlouvu k prozkoumání českým ústavním soudem. Podle něj francouzský prezident Nicolas Sarkozy už pohrozil Česku vyloučením z Evropské unie. "Myšlenky na změnu ústavy kvůli zbavení se prezidenta jenom ukazují, jak je naše mladá demokracie slabá," cituje Sunday Times Oberfalzera.

Prezidentův tajemník Ladislav Jakl sdělil, že koaliční vláda Mirka Topolánka znala výhrady hlavy státu k lisabonské reformní smlouvě a Listině základních práv EU. Uvedl to v televizi Prima. Před ratifikací smlouvy v Česku chce Klaus nečekaně trvalou výjimku z listiny kvůli obavám z prolomení takzvaných Benešových dekretů. Bývalý vicepremiér této vlády pro EU Alexandr Vondra řekl, že Klaus tento typ výhrad nezmiňoval. Vondra opět odmítl možnost, že by smlouva ohrožovala dekrety. Klaus, tvrdý odpůrce "Lisabonu", nyní překvapil české i evropské politiky svou podmínkou trvalé výjimky z listiny, bez níž prý lisabonskou smlouvu neratifikuje. Jakl v Primě ani v České televizi jednoznačně neřekl, zda Klaus po vyjednání podmínky smlouvu podepíše. Zopakoval, že Klausovi nestačí politická deklarace, chce "skutečné" záruky. ČR je poslední zemí EU, kde nebyla ratifikace ukončena. Podle Vondry by mohla být výjimka přiložena k nějaké budoucí smlouvě, například o rozšíření EU o Chorvatsko či Island. Poté, co by lisabonská smlouva vstoupila v platnost, by výjimka ještě ale neplatila. To by stalo až poté, co by další smlouva s českým dodatkem byla schválena v celé EU. To by mohlo trvat až tři roky, soudí Vondra.

Česká vláda nyní musí jednat s prezidentem Václavem Klausem i s Evropskou komisí a hledat cestu, jak splnit Klausovu žádost o trvalou výjimku z Listiny základních práv EU. Myslí si to předseda ČSSD Jiří Paroubek, který o tématu hovořil také s ministrem zahraničí Janem Kohoutem. Klaus chce trvalou výjimkou odstranit obavy z možných majetkových nároků sudetských Němců. Bez ní prý lisabonskou reformní smlouvu nepodepíše, a neukončí tak jako poslední v EU její ratifikační proces. Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda vyzval lidi, aby se šli 17. listopadu na Pražský hrad Klause na jeho postoj zeptat. "Realita je taková, že prezident toto považuje jako svou daň za podpis pod Lisabonem. Můžeme se předhánět v právních stanoviscích, ale to problém neřeší," uvedl v neděli v diskusním pořadu televize Prima Jiří Paroubek a připomněl, že jeho strana Václava Klause prezidentem nezvolila. Doufá prý v to, že to je Klausova poslední podmínka. S Cyrilem Svobodou se shodl na tom, že podle dostupných právních stanovisek nehrozí přijetím lisabonské smlouvy prolomení takzvaných Benešových dekretů. Klausův postoj podle obou politiků komplikuje české postavení v EU.

Irové konečně řekli ano, Poláci udělali to samé v sobotu, ale plány na přeměnu Evropy v celosvětového hráče by ještě mohlo zmařit "ne" českého prezidenta Václava Klause, napsala agentura AP. Pro většinu evropských vůdců je smlouva velký krok vpřed k Evropské unii efektivnější, spolehlivější a lépe připravené na zvládání velkých záležitostí na světové scéně. Ne tak pro vehementně euroskeptického Klause, který smlouvu neúnavně napadal a teď je v jedinečné pozici, aby ji mohl případně zablokovat. Její krach by Evropskou unii uvrhl do bezpříkladné krize. V sázce jsou plány na nové posty evropského prezidenta a ministra zahraničí, zjednodušený rozhodovací proces a posílení pravomocí Evropského parlamentu. Vyjednávači smlouvy říkají, že reformy jsou nutné k tomu, aby EU mohla při svém rychlém rozšiřování na východ počínaje rokem 2004 fungovat efektivněji. Konzervativec Klaus se kochá v tom, být proti proudu. Tvrdí, že smlouva dává příliš mnoho moci Bruselu a zbavuje jednotlivé země jejich svrchovanosti tím, že jim odnímá právo veta a nahrazuje ho většinovým hlasováním. Spekulace o jeho úmyslech ho nechávají v klidu. Ale svým postojem se netají.

Nejnovější požadavek prezidenta Václava Klause na vyjednání trvalé výjimky z Listiny základních práv EU bude významným bodem pondělního jednání úřednické vlády premiéra Jana Fischera. Klaus nově svůj případný podpis pod lisabonskou smlouvou reformující EU podmínil právě vyjednáním takových záruk, které by znemožnily podle něj hrozící majetkové požadavky sudetských Němců. Zaskočil tak české politiky i diplomaty Evropské unie, jen Klausův podpis totiž zbývá k dokončení ratifikace dokumentu v celé sedmadvacítce. Český premiér Fischer už dal najevo, že stále věří v možnost úspěšného završení ratifikačního procesu v ČR tak, aby smlouva mohla vstoupit v platnost do konce tohoto roku. "Budeme hledat cesty, jak i za těchto okolností nalézt solidní východiska," řekl v pátek s tím, že problém vyžaduje důkladnou analýzu věcnou, politickou i právní. "Mohu odpovědně prohlásit, že vláda ČR zvážila možné dopady lisabonské smlouvy, a to včetně eventuálního prolomení Benešových dekretů, již během procesu jejího vyjednávaní. Takové riziko se nejeví jako reálné," uvedl Fischer v prohlášení pro média.

Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt kritizoval požadavek Václava Klause na trvalou výjimku z Listiny základních práv lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie a označil postup českého prezidenta za cynickou hru. Uvedl to v tiskovém prohlášení, které ČTK obdržela. Václav Klaus, známý odpůrce smlouvy, svůj požadavek v pátek mimo jiné zdůvodnil obavou z prolomení takzvaných Benešových dekretů, na jejichž základě bylo po druhé světové válce z někdejšího Československa vysídleno několik milionů Němců a zabaven jejich majetek. Klausovy obavy se týkají právě otevření možných majetkových nároků vysídlenců. Posselt považuje Klausův požadavek za omezování lidských práv sudetských Němců a za "cynickou hru s osudy milionů lidí, zbavených práv, vyhnaných a mnohdy zavražděných, a jejich potomků". Český prezident podle něj ví, že Listina základních práv EU, která je součástí lisabonské smlouvy, nevytváří žádné právní důsledky pro majetkové poměry v členských státech unie; Klaus se prý ale "pokouší ze zatuchlých nacionalistických emocí a lítosti nevinných vytlouct politický kapitál". To Posselt označil za "hluboce antievropské, nemorální a obrácené do minulosti".

Požadavek českého prezidenta Václava Klause na doplnění lisabonské smlouvy reformující Evropskou unii šokovaly a popudily představitele a diplomaty Evropské unie, píší britské listy. Zároveň zmiňují častý názor, že jde jen o zdržovací taktiku. Například maďarský premiér řekl listu The Times, že Klausův postoj je "naprosto kontraproduktivní". The Independent píše o "ohromujícím oznámení", které šokovalo diplomaty v Bruselu a zhatilo naděje EU na rychlé uvedení lisabonské smlouvy v život. Klausovy nejnovější požadavky hrozí, že se celý dokument rozpadne, uvedl list. Maďarský premiér Gordon Bajnai řekl deníku The Times, že Klausova taktika, je "naprosto kontraproduktivní a brání ekonomickému oživení Evropy". "Patřím k většině evropských premiérů, kteří jsou již dost netrpěliví, aby lisabonská smlouva vstoupila v platnost," řekl. The Guardian napsal, že protievropský prezident Klaus svými požadavky popudil Brusel, Berlín a Paříž. Financial Times píší o zmatku, který Klausovy nové požadavky vyvolaly, zatímco The Times se domnívají, že "rozlícení lídři EU jsou odhodláni zabránit Klausovi, aby zdržoval nebo doplňoval lisabonskou smlouvu".

Premiér Jan Fischer vyloučil možnost, že by jednání o požadavku prezidenta Václava Klause k lisabonské smlouvě mohlo přinést znovuotevření ratifikace dokumentu v celé EU. Úřad vlády to sdělil ČTK. Václav Klaus předtím prohlásil, že bude chtít trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, která je součástí smlouvy. Prezident, známý odpůrce lisabonské smlouvy, se obává prolomení takzvaných Benešových dekretů. Vláda i experti ale jeho obavy nesdílejí. Prezident váhá s podpisem smlouvy, bez něj ale nelze v ČR zakončit ratifikaci. Svým novým požadavkem Klaus nyní ještě víc zkomplikoval již tak nejistou situaci v Česku, kde se z podnětu několika senátorů navíc čeká na verdikt Ústavního soudu ke smlouvě. Celá EU přitom netrpělivě čeká, až ČR jako poslední člen smlouvu přijme. Česká vláda, s níž Klaus předem nový postoj nekonzultoval, je připravena o žádosti hlavy státu jednat. "Spolu s evropskými partnery bude hledat takové řešení, které neohrozí dokončení ratifikačního procesu. Jeho znovuotevření v rámci evropské sedmadvacítky považuji za vyloučené," uvedl v prohlášení Fischer.

Český premiér Jan Fischer uvítal završení ratifikace lisabonské smlouvy v Polsku a věří v to, že v "dohledné době" se tento dokument reformující činnost Evropské unie podaří přijmout i v Praze. Sdělil to ČTK Fischerův mluvčí. Ministr pro EU Štefan Füle doufá, že smlouvu do konce roku ratifikuje i Česko. Smlouvu v sobotu ve Varšavě podepsal prezident Lech Kaczynski, Česko tak zůstává poslední členskou zemí v celé unii, která tak neučinila. Čeká se na podpis prezidenta a tvrdého kritika smlouvy Václava Klause a na rozhodnutí Ústavního soudu, který smlouvu na návrh několika senátorů posuzuje. Klausova kancelář zatím polský krok nekomentovala.