Související články

Česká republika odvedla od května do prosince 2004 do rozpočtu EU zhruba 563 milionů eur a obdržela z něj skoro 798 milionů. Čistý rozdíl v český prospěch činil tudíž 235 milionů eur (sedm miliard korun), vyplývá z neoficiálního odhadu Evropské komise. Slovensko za stejné období převedlo do pokladny unie skoro 219 milionů eur a obdrželo 378,8 milionu, jeho čistý příjem činil tedy 159,8 milionu eur.

Je to lepší saldo než ČR mohla očekávat podle tabulek vypracovaných na základě výsledků jednání summitu v Kodani v prosinci 2002, kde byly dohodnuty přesné podmínky českého členství. Tehdy se předpokládalo, že v období květen až prosinec 2004 bude rozdíl mezi odvody a příjmy činit 196 milionů eur. Slovensko podle kodaňských tabulek mělo mít čistý příjem 191 milionů. Rozdíl je podle odborného zdroje způsoben zejména tím, že ČR obdržela více peněz pro zemědělství, než se předpokládalo (přímé platby, ale i dotace z titulu venkovského rozvoje). Podle nejmenovaného zdroje EK tyto výpočty dokazují, že Česko, Slovensko, ani žádný další nový členský stát se v prvním období po vstupu nestaly čistým přispěvatelem do rozpočtu EU, všechny z něj těžily. Tento trend bude pokračovat a sílit, jak budou přibývat platby z fondů určených na podporu chudším regionům a zemím (strukturální fondy, soudržnostní fond), kde se projekty teprve rozbíhají, a zemědělské dotace.

Předseda Evropského parlamentu Josep Borrell se zastal dvou čelných europoslanců, kteří minulý týden veřejně polemizovali s názory prezidenta Václava Klause na ústavní smlouvu EU. V dopise Klausovi uvedl, že jejich vyjádření nepředstavovala nedostatek úcty vůči svrchovanému státu, nýbrž reakci na osobní názory politika. "Předkládáte své osobní argumenty proti ústavní smlouvě se značnou silou a přesvědčením. Stejně tak s nimi mohou, se stejnou silou a přesvědčením, další politikové souhlasit nebo je odmítat," napsal Borrell. Reagoval na Klausův dopis, ve kterém prezident označil za urážlivé, nepřijatelné a v dosavadní historii EU za naprosto bezprecedentní výroky místopředsedy EP Aleja Vidala-Quadrase a předsedy ústavního výboru EP Jo Leinena. Oba politikové polemizovali s Klausovými názory a usoudili, že pokud by ústava byla v ČR ratifikována, měl by český prezident odstoupit.

Omezení dotací z Evropské unie, které navrhuje předsedající země Lucembursko, by Českou republiku v letech 2007 až 2013 připravilo asi o 150 miliard korun. Pro ČTK to odhadl expert České spořitelny na Evropskou unii Jan Jedlička. Ministr financí Bohuslav Sobotka tvrdí, že návrh je pro Českou republiku nepřijatelný. Zatímco podle původního záměru Evropské komise mohla Česká republika za sedmileté období získat až 1,181 bilionu korun, návrh Lucemburska by částku snížil asi o 150 miliard, odhadl Jedlička.

Český export po vstupu země do Evropské unie přeřadil na vyšší rychlost. Podle analytiků rostl dokonce nejrychleji ze všech evropských zemí. S Českou republikou může v růstu vývozu soutěžit pouze Čína a Jižní Korea. Export je také tahounem domácí ekonomiky, má hlavní podíl na tom, že v loňském roce vzrostl hrubý domácí produkt o čtyři procenta.

Předseda Evropského parlamentu Josep Borrell odpoví až příští týden na dopis českého prezidenta Václava Klause. ČTK to sdělil jeho mluvčí Jacques Nancy. Podle nejmenovaného zdroje v EP se v pátek na odpovědi v Borrellově sekretariátu pracovalo, nebyl však dokončen její překlad do češtiny. Nancy ČTK ještě dopoledne tvrdil, že Borrell v pátek zajisté odpoví.

Klaus v dopise označil kritiku svých názorů na Evropskou unii a ústavní smlouvu ze strany místopředsedy EP Aleja Vidal-Quadrase a předsedy ústavního výboru EP Jo Leinena za urážlivou a vyzval Borrella, aby k tomu zaujal stanovisko. Oba europoslanci se dopustili "hrubých urážek vůči mé osobě, jakožto demokraticky zvolenému prezidentu České republiky", napsal Klaus.

"Kdyby byl napsal mně, s radostí bych mu odpověděl. Napsal však Borrellovi a jsem přesvědčen, že dostane odpověď od něj," řekl v pátek večer Vidal-Quadras ČTK. Hněvivá Klausova reakce ho překvapila. "Debatu začal on tím, že napsal onu předmluvu k textu profesora Coughlana. Pochopili jsme z toho, že chce diskutovat. Jeho velmi ostré a agresivní názory dělaly dojem, že si přeje vyvolat spor, zvedli jsme tedy onu rukavici, což je v demokracii něco zcela přirozeného." Ukázalo se však, pokračoval, že Klaus nechápe rozdíl mezi úlohou prezidenta jako hlavy státu a politika. Pokud si myslí, že zastupuje celou Českou republiku a všechny její občany, nemá se plést do sporů. A pokud se do nich pustí, na což má plné právo, nemůže se dovolávat postavení prezidenta. "Prostě nechápe rozdíl mezi těmito dvěma rolemi." Španělský konzervativec si také nemyslí, že by se mělo s Klausem diskutovat jen na české půdě. "O evropských věcech se má mluvit v celé unii a my europoslanci jsme představiteli nejen svých voličů, ale všeho evropského lidu. Pokud jsem tedy nějak přispěl k rozvoji oné debaty, jsem tomu rád, protože naším úkolem je se starat, aby lidé ústavní smlouvu znali, aby o ní přemýšleli a měli možnost si o ní se znalostí věci udělat názor."

Nancy řekl, že Borrell příští týden odpoví také na dopis europoslanců Jana Zahradila (ODS) a Vladimíra Železného (klub Nezávislí/Demokraté), kteří se před časem pozastavili nad Leinenovými výroky ohledně Klausových názorů na euroústavu v rozhovoru pro Lidové noviny.

Debata o názorech prezidenta Václava Klause na evropskou ústavní smlouvu by se měla odehrávat výlučně v České republice, řekl ČTK český velvyslanec při EU Jan Kohout. Reagoval tak na kritiku, kterou vůči prezidentovi vznesli místopředseda Evropského parlamentu Alejo Vidal-Quadras a předseda ústavního výboru EP Jo Leinen. "Kolbiště by mělo být doma; jakékoli hlasy zvenčí jsou při zvýšené citlivosti na rady a doporučení z ciziny fakticky kontraproduktivní. Pokud chce o tom někdo na úrovni debatovat, ať přijede prosazovat své názory k nám a nedělá to z Bruselu prostřednictvím médií," řekl Kohout ČTK.

Kritika dvou představitelů Evropského parlamentu na adresu prezidenta Václava Klause za jeho názory na EU a evropskou ústavu byla na místě, míní představitelé ČSSD. Uvedli to v prohlášeních, která v pátek poskytli ČTK. Klaus naopak považuje kritiku za urážku a čeká omluvu. Totéž požaduje i ODS. Její europoslanci považují kritiku Klause za skandální.

Europoslanci ČSSD Libor Rouček a Richard Falbr označili způsob, jakým Klaus komentoval obsah a smysl evropské ústavy, za "zavádějící a zkreslující". "Ani neztratíme svou národní identitu ani se nestaneme pouhými provinciemi státu Evropská unie," uvedli. Místopředseda Evropského parlamentu Roca Vidal-Quadras a šéf výboru pro ústavní záležitosti Jo Leinen podle Falbra s Roučkem "pouze uvedli na pravou míru, jaké jsou skutečnosti". Způsob Klausova vyjádření k evropské ústavě "není korektní, nevychází z hlubší znalosti evropského práva a evropského integračního procesu a je založen pouze na negativních emocích", dodali Rouček a Falbr.

Místopředsedkyně senátorů ČSSD a výboru pro evropské záležitosti Alena Gajdůšková soudí, že omlouvat by se měl spíš Klaus českým občanům za své postoje. Prezidentovo chování podle senátorky navíc vybočuje z ústavního rámce. Podle ústavy konání prezidenta v zahraniční oblasti podléhá spolupodpisu premiéra a odpovídá za něj vláda. "Jestliže tedy prezident nekoná v souladu se zahraničněpolitickou linií vlády, pak porušuje Ústavu České republiky," tvrdí senátorka.

V dalším kole zvláštního tendru Evropské unie na prodej obilí z intervenčních skladů ve střední Evropě dnes našlo odběratele 29.535 tun české pšenice při minimální ceně 90 eur, tedy 2720 korun. Celkem se již v tendrech EU prodalo asi 110.000 tun pšenice původem z Česka, zhruba třetina předpokládaného množství. Evropská komise potvrdila, že podobně jako v předchozích kolech nepřijala žádné nabídky na koupi obilí z Polska a Maďarska. Kvůli neochotě tamních obchodníků akceptovat na jejich vkus stále příliš vysoké ceny se to stalo i v předchozích tendrech.

EU letos organizuje tendry na vývoz pšenice ze středoevropských zemí, které většinou nemají moře a přitom měly loni vysokou nadúrodu. Celkově má v plánu zahrnout do těchto tendrů 800.000 tun pšenice. V předchozích třech kolech trendu se prodalo celkem asi 82.000 tun české pšenice, Polsko a Maďarsko zatím neprodaly nic. Komise nechce jít s cenou příliš dolů na úkor rozpočtu EU. Ten členským státům proplácí nákup od farmářů do intervenčních skladů při úřední ceně přibližně 101 eur za tunu. Až dosud v tendru stále nejde o množství, která by zásadně ulevila českým skladům. Přebytek z loňské nadúrody se jen v Česku odhaduje na dva miliony tun. Týdenní tendry však mají běžet až do konce června.

Za urážku suverénní členské země Evropské unie považuje prezident Václav Klaus kritiku, kterou si za své názory na unii a euroústavu vysloužil od místopředsedy Evropského parlamentu Roca Vidal-Quadrase a předsedy ústavního výboru EP Jo Leinena. V dopise předsedovi EP Josepu Borellovi Klaus napsal, aby zaujal stanovisko. Podle šéfa prezidentské kanceláře očekává prezident omluvu.

Oba europoslanci se dopustili "hrubých urážek vůči mé osobě, jakožto demokraticky zvolenému prezidentu České republiky", napsal Klaus Borellovi. "Důvodem jejich urážlivých, nepřijatelných a v dosavadní historii EU naprosto bezprecedentních útoků byla skutečnost, že otevřeně zastávám kritické názory vůči smlouvě o ústavě pro Evropu," napsal prezident. Kritika prezidentových postojů pobouřila také představitele ODS. "Inkviziční tažení proti těm, kteří nezastávají unifikovaný postoj evropských federalistů, je smutným dokladem demokratického deficitu některých evropských politických elit," uvedli.

Změny v důchodovém systému nejsou podle eurokomisaře pro sociální politiku Vladimíra Špidly všelékem, který zvrátí nezadržitelné stárnutí evropské populace. Je zapotřebí celé škály opatření od přijímání a integrace migrantů do společnosti, až po lepší podporu rodin, řekl ČTK Špidla. Do roku 2030 podle něj v EU přibude 30 milionů lidí starších 80 let. Česko s Itálií patří k zemím, které stárnou nejrychleji. Pokud politici nezačnou demografickému jevu čelit, Evropa se začne vylidňovat. Varianty řešení demografické krize Evropy nabízí Špidla v takzvané Zelené knize, kterou představil v Brně na konferenci Evropa 4 generací. Průměrný věk v "pětadvacítce", který v roce 1960 činil 32 let, se vyšplhá na 50 let v roce 2050. Skutečný úbytek obyvatelstva již začal v Česku, Maďarsku, Polsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Bulharsku Rumunsku a na Slovensku, tedy ve státech, které jsou v EU nové nebo které mají unii rozšířit.