Související články

Česká vláda doporučuje, aby se Evropská unie více soustředila na ekonomický růst a méně na sociální a ekologická opatření. Pouze tak prý může unie splnit tzv. Lisabonskou strategii, podle které se má stát nejvýkonnější ekonomikou světa a předstihnout USA a Japonsko. Kabinet plánuje investovat do vědy a výzkumu, vzdělání a podpory podnikání. Bruselu pak doporučuje změnit priority unijního rozpočtu a odstranit zbytečné bariéry. Kabinet ve středu tyto závěry schválil v materiálu Pozice ČR k dosavadnímu hodnocení Lisabonské strategie, řekla ČTK Pavla Prokopová z Úřadu vlády. Cíl předehnat své největší světové konkurenty si EU vytyčila již před pěti lety, zatím však za nimi spíše zaostává. To potvrdila i nedávná zpráva bruselské expertní skupiny pod vedením nizozemského expremiéra Wima Koka.

Evropská komise odvolala ve středu po čtyřech měsících pozastavení plateb z předvstupního fondu Phare na projekty v České republice. Znamená to, že od čtvrtka peníze z tohoto fondu zase do ČR poplynou. Komise v rozhodnutí uvedla, že chyby, kvůli kterým bylo čerpání peněz od 1. srpna pozastaveno, byly napraveny. Šlo o čerpání asi 3,7 miliardy korun (120 milionů eur) na projekty z peněz vyčleněných pro ČR v roce 2003 a částečně ještě v roce 2002. Komise přijala vysvětlení a ujištění české strany, že nový systém EDIS v ČR již funguje. Od čtvrtka lze tedy obnovit výplaty peněz, sdělil ČTK nejmenovaný zdroj EK. Dodal, že Praha kvůli této komplikaci nepřijde o žádné peníze z Phare. Realizace některých projektů se jen poněkud zdrží. Systémem EDIS byla převedena odpovědnost za všechny kroky od výběru projektů po výplaty peněz na české orgány. Komise bude provádět pouze následnou kontrolu.

Plně profesionalizovaná armáda nás bude po novém roce stát stále více peněz, připomínají Hospodářské noviny. Každý občan na ní dá ročně na daních 7 tisíc korun. Armádní rozpočet se má do pěti let vyšplhat ze současných 50-ti na 70 miliard korun. Zatímco vojín základní služby dosud pobíral žold 500 korun měsíčně, od ledna bude armádu stát zhruba 26 tisíc korun, dodává deník. To je také jeden z důvodů, proč je o službu u vojska nebývalý zájem. Armáda už teď má za více než 3 tisíce vojáků základní služby náhradu.

Evropská sociální politika a lisabonská strategie byly stěženími tématy jednání českého eurokomisaře Vladimíra Špidly s premiérem Stanislavem Grossem (ČSSD). "Šlo o běžné rutinní setkání, které mám i s ostatními představiteli zemí Evropské unie," řekl novinářům Špidla po setkání se svým nástupcem v čele vlády a sociální demokracie. Otázku, zda spolu oba politici projednávali také situaci v ČSSD, Špidla nekomentoval. Setkání bylo podle něj velmi přátelské. Premiér se k jednání se Špidlou nevyjádřil. Již dopoledne se Špidla sešel s ministrem práce a sociálních věcí Zdeňkem Škromachem (ČSSD). Lisabonská strategie, přijatá v roce 2000, zahrnuje program ekonomických a sociálních reforem, jehož cílem je udělat z EU do roku 2010 nejvýkonnější ekonomiku na světě, založenou na vzdělání, co nejvyšší zaměstnanosti a vysoké životní úrovni.

Do pondělí má Česko dodat bruselským úředníkům statistické údaje o vývoji jednotlivých průmyslových odvětví, které Evropské komisi chybějí k posouzení českého plánu vydání povolenek na vypouštění skleníkových plynů. Povolenky dostanou znečišťovatelé v celé EU k 1. lednu. Autor českého návrhu Tomáš Chmelík si netroufá odhadnout, zda se povede plán v Bruselu obhájit do konce roku. V pátek ministerstvu životního prostředí přišel dopis, v němž Evropská komise požaduje odůvodnění očekávaného růstu emisí ve vazbě na růst ekonomiky. Komise žádá i o vysvětlení, proč v českém hospodářství neexistuje prostor pro snižování emisí.

Návrh počtu povolenek schválila vláda po měsících sporů mezi ministerstvy životního prostředí a průmyslu a obchodu počátkem října. Provozovatelé 430 zařízení podle něj mají dostat v příštích třech letech po 108 milionech povolenek po jedné tuně. Pokud tolik emisí podniky nevypustí, budou moct zbylé povolenky prodat jiným. Ministerstvo životního prostředí vedené Liborem Ambrozkem původně navrhovalo rozdat povolenek mnohem méně. Protože povolenky budou volně obchodovatelné, jejich nezdůvodněné rozdávání bude Evropská komise považovat za nepovolené státní dotace.

Prezident Václav Klaus opětovně kritizoval projekt Evropské ústavy i další integracii uvnitř Evropské unie. Podle něj tento proces ohrožuje demokracii a prosperitu jednotlivých členských zemí. Je to výhra europeistů a porážka Evropy, prohlásil už před časem Klaus. Jeho nejnovější vystoupení shrnuje Jaromír Marek.

Některá letadla takzvané vládní letky zřejmě již za dva roky nebudou moci létat do jiných zemí EU. V roce 2006 jim totiž skončí výjimky unie týkající se limitů hlučnosti, za další dva roky přestanou definitivně splňovat i upravené emisní limity. Provoz všech letounů sovětské výroby, které český stát vlastní, nyní závisí právě na těchto výjimkách. Lépe je na tom pouze kanadský stroj CL-601 Challenger, který byl zakoupen na začátku 90. let. Ani tento letoun však není ušetřen poruch. Kvůli prasklině na předním skle v pondělí neodletěl na plánovanou cestu po Blízkém východě a do Súdánu ministr zahraničí Cyril Svoboda. Šéf diplomacie nakonec použil stroj Tu-154, který kvůli tomu dnes urychleně přiletěl z Jordánska, kde s ním byl na návštěvě náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Česká armáda má nyní k dispozici dva ruské tryskové stroje Tu-154M, dvě menší trysková letadla Jak-40, jeden moderní Challenger, jeden vrtulový An-26B a tři vrtulníky Mi-8S. Sovětské stroje jsou těžké a mají o třetinu větší spotřebu paliva než moderní letadla a kratší dolet.

Česká republika je prý v rámci institucí Evropské unie v souvislosti s otázkou budoucnosti evropské ústavy vnímána jako "riziková" země. V Bruselu údajně existují obavy, že by právě Češi mohli dokument odmítnout. V diskusním pořadu České televize Otázky to připustil bývalý český eurokomisař Pavel Telička.

K tomu, aby evropská ústava vstoupila v platnost, dokument musí ratifikovat všechny členské státy. Pokud se jediná země postaví proti, nemůže začít platit. ČR se zatím nerozhodla, jak by ratifikace měla proběhnout. Zatím se zdá, že většina politiků je pro to, aby o euroústavě rozhodl lidový plebiscit. Senátoři se ale před několika týdny přikláněli k tomu, aby o dokumentu rozhodoval parlament.

Bývalý eurokomisař kritizoval výroky některých politiků i ústavních činitelů týkající dokumentu. Euroústavu například rozhodně při své nedávné návštěvě Německa odmítl prezident Václav Klaus, který prohlásil, že není vůči ní kritický, nýbrž že je "stoprocentně proti". "Rozhodně bych nepodsouval prezidentovi negativní vztah k evropské integraci... ale říci (to) tak kategoricky ... je poněkud unikátní na evropské scéně," uvedl Telička.

Česká republika bude poprvé předsedat Evropské unii v prvním pololetí roku 2009. Je to součástí dohody o rotaci členských zemí v čele EU, ke které po delším jednání dospěli velvyslanci "pětadvacítky". Musí ji ještě posvětit ministři zahraničí. Dohoda stanoví, že od ledna 2007 bude unii v souladu s ústavní smlouvou předsedat vždy tým tří zemí po dobu 18 měsíců. Ty si rozdělí toto období mezi sebou po šesti měsících, přičemž budou spolupracovat těsněji, než je dnes zvykem. Předpokládá se, že systém zůstane zachován, i kdyby ústava nebyla ratifikována, protože se výrazně neliší od dnešní praxe.

V lednu 2007 tedy nastoupí na půl roku Německo, následované Portugalskem a od ledna 2008 Slovinskem, prvním z 10 nových členských států. Pak se ujme žezla trio Francie-ČR-Švédsko, přičemž Češi budou hrát prim od ledna do června 2009.

Nejméně 350 vojáky přispěje Česká republika do vznikajících sil rychlé reakce Evropské unie. Česká armáda by spolu s partnery z Německa a Rakouska měla vytvořit jedno z 13 samostatných bojových uskupení, k jejichž vytvoření se v Bruselu zavázali ministři obrany EU. První z bojových uskupení EU, každé o síle asi 1500 vojáků a schopné do 15 dnů hasit krize kdekoli na světě, by mělo uzřít světlo světa již napřesrok. Česká republika počítá se svým příspěvkem podle ministra Karla Kühnla nejdříve od roku 2007. Ale technická jednání ještě probíhají a tedy ani datum zformování skupiny s Němci a Rakušany ještě není definitivně stanoveno. "Od počátku roku 2007 budeme připraveni vyslat zhruba 350 vojáků. Měla by to být klasická pěchota včetně dopravních prostředků a zbraní, ale (bude) také zabezpečena součástmi speciálních sil, jako chemici, zdravotníci, vojenská policie, meteorologové a další služby," uvedl Kühnl s tím, že tito specialisté nejspíš zvýší početní stav české jednotky. Bojové skupiny mají být nástrojem společné obranné politiky EU, ale Kühnl si nemyslí, že by šlo o nějakou předzvěst "evropské armády", na to se příliš liší pohledy jednotlivých členských zemí. O nasazení evropských sil do akce mají rozhodovat všechny členské státy, a to jednomyslně.