Související články


Český prezident Václav Klaus vyzval Evropskou unii, aby se vzdala "nadnárodních" a "celokontinentálních" ambicí a soustředila se na zajištění ekonomické liberalizace a prostoru s minimálními státními zásahy. V přednášce na výročním zasedání prestižního mnichovského Institutu pro hospodářský výzkum (IFO) řekl, že rozšíření EU je významné politické uznání civilizační zralosti nových členských zemí, nepřináší ale starým ani novým členům výrazné výhody. Noví členové podle něj přejali s právem EU i evropský model korporativního státu, sociální ekonomiky spojené s nízkou konkurenceschopností, hospodářskou strnulostí, vysokou nezaměstnaností a nízkým hospodářským růstem. Přejímání evropské legislativy může spíše brzdit reálné hospodářské sbližování jednotlivých zemí. Ani pro "staré" země EU nebude mít rozšíření zvláštní výhody, odhaduje Klaus, který zdůraznil, že jeho projev nemá být politickým, ale akademickým proslovem na akademické půdě.

Češi a Němci spolu musí mluvit, zdůraznil v Mnichově před českými novináři prezident Václav Klaus. Míní, že jeho dnešní návštěva prokázala, že česko-německé a česko-bavorské vztahy mohou být přátelské a normální i přes rozdílnosti týkající se poválečného odsunu sudetských Němců. Na zasedání měl být i bavorský premiér Edmund Stoiber, který nedávno znovu vyčetl Česku, že dosud nezrušilo Benešovy dekrety, a pohrozil, že jej oficiálně nenavštíví, dokud to neudělá. Klaus nato prohlásil, že pozvánku do Mnichova i přes Stoiberovy výroky přijme, a nyní připustil, že s jeho přítomností počítal. Stoiberovi ale účast zhatil soudní proces týkající se politické korupce, kde bavorský premiér svědčil.

Pokud česká společnost nezačne investovat do vědy a výzkumu, skončí podle organizátorů dnešního mezinárodního vědeckého fóra její občané v Evropě jako čističi bot. Proti vyspělým státům má Česká republika velké zpoždění. A nejhorší na tom je, že veřejnost to nevnímá, řekl novinářům ředitel projektu na podporu vědecké a technické inteligence Česká hlava Václav Marek. "V Česku nejsou dobré podmínky pro vědeckou práci," uvedl jeden z účastníků fóra Michael Valášek z ČVUT. Podle něj nejde jen o materiální stránku, ale i o organizaci. "Bez aplikace vědy zahyneme. Nebudeme schopni konkurovat a nebudeme umět zastavit ničení životního prostředí a přírodních zdrojů," upřesnil. Setkání se účastní zhruba dvě stě vědců. "Kromě našinců to jsou lidé z Německa, Francie a Rakouska. Jejich země jsou na vysoké úrovni v podpoře vědy a výzkumu. Proto bychom rádi, aby nám předali své zkušenosti," uvedl Marek. Aby všichni pochopili, jak to s českou vědou je, vyvěsili organizátoři před Kongresovým centrem billboard s nápisem Bez vědy skončíme jako čističi bot, pod kterým opravdu čistič bot pracoval. Někteří z příchozích, například poslanec Jaroslav Zvěřina (ODS), si jeho práci dokonce vyzkoušeli. "Myslím, že v žádné zemi nejsou pro vědce podmínky ideální. U nás by se měl zvýšit podíl HDP na celkových výdajích na vědu, měly by se změnit podmínky pro podnikání a zmenšit se stupeň regulace," řekl. Koalice se letos v únoru dohodla, že soukromé investice do vědy a vzdělání budou daňově zvýhodněny. Práce na přípravě příslušné legislativy ale pokračují pomalu. V lepším případě by tak úlevy mohly začít fungovat nejdříve v roce 2006, píše se v diskusních materiálech.

Čechy podle očekávání možnost poprvé si vybrat evropské poslance zatím příliš nelákala. V prvních dvou hodinách po zahájení hlasování přišla k urnám podle informací ČTK od volebních komisařů jen necelá desetina oprávněných voličů, mnohde byla účast mnohem nižší. Většina volebních komisařů se shodovala v tom, že o eurovolby je menší zájem než o parlamentní nebo komunální volby.

První hodiny využili k uplatnění volebního práva tradičně převážně senioři a lidé středního věku. Řada voličů si podle zkušeností členů volebních komisí najde cestu k volebním urnám ve večerních hodinách. "Větší nápor očekáváme až mezi čtvrtou a osmou hodinou," řekl ČTK předseda jedné volební komise v Karlíně Karel Čížek.

V Brně do 16:00 odevzdalo hlas zhruba šest procent voličů, řekla ČTK Lenka Cundová z krajského úřadu. V některých volebních místnostech v Moravskoslezském kraji zaznamenali větší počet voličů hlavně bezprostředně po zahájení voleb. "Potřebujeme odvolit před odjezdem na dovolenou. Je to morální povinnost, zatím jsem byl u všech voleb a doufám, že budu taky u všech ostatních," řekl ČTK Ostravan Jiří Heinrich.

Jako tristní označil volební účast David Lukeš z jedné volební komise v Mělníku. "Je to ještě horší než při senátních volbách. A to je co říct," řekl. V Mladé Boleslavi přišlo do volebních místností pět až 13 procent voličů. Spíše menší zájem voličů hlásí členové volebních komisí v Královéhradeckém kraji. V sousedním Pardubickém kraji přišlo volit asi osm až deset procent lidí. Do jedné z přerovských volebních místností se dostavilo jen osm voličů, mnohé olomoucké a šumperské okrskové komise ale registrovaly desítky voličů. V Karlovarském kraji zejména v malých obcích zatím do volebních místností dorazilo minimum lidí. Větší účast se očekává v sobotu.

Zatímco na ústeckém sídlišti Skřivánek byli volební komisaři překvapeni nečekanou účastí voličů, v centru Děčína zely volební místnosti prázdnotou. Tradičně bez zájmu o volby zůstali i romští obyvatelé mosteckého sídliště Chanov. Lístek tam odevzdalo do 16:00 jen šest z celkem 939 zapsaných voličů. V Libereckém kraji odvolila asi desetina lidí. Důvod, proč šla k volbám do Evropského parlamentu, prozradila v Liberci důchodkyně o berlích. "Chodím k volbám vždycky, protože volové volit chodí," uvedla.

Prvními v jedné z volebních místností ve Valašském Meziříčí byl patrně nejstarší manželský pár voličů na území města. Vladimír Skýpala se narodil v roce 1913 a jeho žena Anežka o pět let později. V Brumově-Bylnici na Zlínsku začaly eurovolby bez elektrické energie; celé město, ve kterém žije asi 6000 obyvatel, bylo bez proudu kvůli středeční vichřici. Volební komisaři byli vybaveni sirkami, svíčkami, baterkami a mobilními telefony. Dodávka energie byla obnovena v 15:45.