Související články

Květnové rozšíření Evropské unie o deset nových členů znamenalo zkrácení front na hranicích pro tradiční země zatížené kamionovou dopravou, jako jsou Polsko, ČR, Německo či Rakousko. Zároveň ale provoz nákladních aut vzrostl. Vstup nových zemí na jednotný trh přinesl zvýšení obchodní výměny a zrušení celních kontrol na hranicích, které mnohdy znamenaly desítky hodin čekání. Vyplývá to z ankety ČTK.

Čeští dopravci najezdí kvůli menším frontám na hranicích zhruba o 15 procent více. Přepravy rostou i díky zrušení nedostatkových vstupních povolení do sousedního Německa či Rakouska. Podle mluvčího sdružení Česmad Bohemia Martina Felixe se po uvolnění hranic zvýšil i objem tranzitní dopravy přes tuzemsko. Dříve se kvůli dlouhému čekání vyplatilo Českou republiku objet.

Provoz na hranicích by mohly zkomplikovat úvahy policie o návratu k vážení nákladních aut na hranicích. Kamiony totiž mnohdy přijíždějí do Česka přetížené a ničí silnice.

Tak už je to tady. Státní agentura Czechinvest začala 1. července přijímat žádosti o peníze ze strukturálních fondů Evropské unie. Až do roku 2006 budou mít malé a střední podniky, ale i obce či kraje možnost získat z fondů unie a prostředků ministerstva průmyslu a obchodu celkem 11 miliard korun. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Jaký byl efekt přesvědčovací kampaně před vstupem naší země do Evropské unie? Šest z deseti Čechů si navzdory kampani na jaře stěžovalo, že je o unii málo informováno. Nejvíce informací lidé čerpali z médií - politické strany a instituce zaznamenaly výrazně menší důvěru. Přesto na postoj veřejnosti výroky politiků působí: vysoké procento nerozhodnutých v otázce euroústavy mají podle sociologů na svědomí právě skeptická stanoviska politiků.

Češi nedůvěřují evropským institucím a pouze dvě pětiny obyvatel dnes podporují členství ČR v Evropské unii, což je historicky nejnižší údaj. V kontrastu s tím si zavedení jednotné měny stále přeje více než polovina, přesněji 56 procent obyvatel. Vyplývá to z českého Eurobarometru, což je průzkum Evropské komise, který sleduje postoje k evropským otázkám. Jak ukázal průzkum, Češi vnímají EU jako záruku ekonomické prosperity, ale vidí v ní také symbol byrokracie a nezaměstnanosti. O její politice jsou málo informováni, institucím nerozumějí a jsou k nim skeptičtí. Polovina Čechů nechápe princip fungování EU a stejná část obyvatel se domnívá, že rozsah práva veta by měl zůstat nezměněn, protože zaručuje ochranu národních zájmů. ČR také patří s Dánskem, Tureckem a Velkou Británií mezi země s nejnižší podporou evropské ústavy. Co se týká výhod členství, jsou Češi spolu s Poláky, Litevci a Estonci nejméně skeptičtí v očekáváních. Slibují si ekonomické výhody a brání se dalšímu rozšiřování. Společnou obrannou a zahraniční politiku podporují více než tři čtvrtiny obyvatel. S dalším rozšířením unie souhlasí méně než polovina dotázaných. S nízkou důvěryhodností souvisí podle respondentů také malá informovanost o institucích EU. O Evropském parlamentu si 38 procent obyvatel myslí, že nemá na jejich život žádný vliv. O existenci Rady EU ví 54 procent lidí, nejméně známými institucemi jsou Evropský účetní dvůr a Výbor regionů (o obou slyšelo 21 procent lidí).

Do ciziny putuje stále více českého zboží. V květnu, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, se do zahraničí prodaly výrobky v hodnotě o 38 miliard korun vyšší než před rokem. Vývoz tak stoupl o jednu třetinu. Podrobnosti má Lenka Jansová.

Ministři financí Evropské unie schválili v pondělí takzvané konvergenční programy deseti členů unie, kteří vstoupili do společenství letos v květnu. U šesti nových členů včetně České republiky ministři vzali na vědomí existenci rozpočtových deficitů, uvedl nejmenovaný zdroj z unie.

Vedle Česka vzali ministři na vědomí rozpočtové deficity Kypru, Maďarska, Malty, Polska a Slovenska. V případě Řecka, které loni překročilo limitní hranici tří procent hrubého domácího produktu, ministři schválili protiopatření, napsala agentura Reuters.

Český konvergenční program jel do Bruselu obhájit ministr financí Bohuslav Sobotka. Evropská komise sice již dříve souhlasila s českým plánem stlačit deficit veřejných financí z letošních šesti procent pod tři procenta hrubého domácího produktu do roku 2008, zároveň ho však označila za málo ambiciózní a příliš opatrný.

Příjmy rozpočtu by podle EK mohly být vyšší a výdaje nižší, než si plánuje česká vláda. Stále nejasný je navíc i dopad daňových změn na chování firem i občanů. Pokud by se České republice nepodařilo do roku 2008 stlačit deficity rozpočtů pod tři procenta, hrozila by jí velká pokuta.

Spolupráce národních parlamentů zemí Evropské unie, jejich postavení po květnovém rozšíření EU a globální problémy by měly být tématy dvoudenní schůzky předsedů těchto parlamentů. Uskuteční se v pátek a v sobotu v nizozemském Haagu. Česko na ní budou zastupovat šéfové Poslanecké sněmovny a Senátu Lubomír Zaorálek a Petr Pithart. ČTK o tom informoval Zaorálkův poradce Libor Vacek. Setkání zástupců národních parlamentů se uskuteční dva měsíce po největším jednorázovém rozšíření EU. Od 1. května se jejími novými členy stalo hned deset států ze střední, východní a jihovýchodní Evropy včetně Česka. Počet členů EU tak stoupl na 25.

Některé staré a nové členské země začaly již debatovat o tom, zda a jak by mohly společně v pětadvacetičlenné unii lobbovat a prosazovat své zájmy. Naposledy o tom jednali před týdnem v Praze zástupci parlamentů Česka, Polska, Slovenska, Rakouska, Maďarska a Slovinska. Mimo jiné ocenili i to, že chystaná evropská ústava dává národním parlamentům větší prostor.

Pokud bude na občana České republiky vydán evropský zatykač, bude moci být vydán do jiného státu Evropské unie. Předpokládají to předlohy, které dnes schválila Poslanecká sněmovna. Předlohy počítají s tím, že občané by byli na základě eurozatykače vydáni jen do země, která by své občany na základě evropského zatykače rovněž vydala Česku. Čeští občané by byli v cizí zemi jen souzeni, ale trest by si mohli odpykat v ČR. Na základě eurozatykače by mohl být vydán do ciziny člověk podezřelý z terorismu, obchodu s lidmi, pedofilie, korupce a obchodu s drogami a zbraněmi. Vydáni by byli i lidé podezřelí ze znásilnění, únosů letadel a lodí, vydírání, padělatelství peněz, rasismu, vraždy a dalších závažných trestných činů. Eurozatykač má být nástrojem boje s terorismem. V zemích EU ale nepanuje kolem jeho zavedení jednota. Evropská komise v pondělí upozornila, že Česko patří k šesti zemím EU, jež nezvládnou jeho zavedení do konce června, jak se zavázaly. Podle komise se tak tyto země vyřazují se z evropského systému boje proti terorismu. Sněmovna dnes sice předlohy s eurozatykačem schválila, ale to neznamená, že budou platit. Musí je totiž projednat ještě Senát a podepsat prezident Václav Klaus, což potrvá několik týdnů. Navíc parlamentní opozice dala najevo, že je připravena předlohy napadnout u Ústavního soudu. Dlouhodobě totiž nesouhlasí s vydáváním občanů Česka do ciziny.

Být to dnes obráceně, vysloužili by si zřejmě od svých žáků ty nejhorší známky na vysvědčení učitelé cizích jazyků a výpočetní techniky. Jak píše Mladá fronta Dnes, právě výuku těchto předmětů totiž absolventi všech typů škol v nedávném průzkumu Národního ústavu odborného vzdělávání nejvíc kritizovali. Mnozí z nich zjišťují, že v práci s počítačem a v komunikaci v jiných řečech mají největší mezery.

Jako hosta do rubriky Česko v komentáři si Josef Kubeczka pozval znalce poměrů v nejsilnější vládní straně, komentátora deníku Právo Alexandra Mitrofanova. Nemohli už v závěru pracovního týdne nehovořit o krizi v ČSSD.