Související články

Prvních sto dnů členství Česka v EU život Čechů a Češek podle odborníků zatím příliš neovlivnilo. I když se nenaplnily obavy občanů z výrazného zdražování, jejich postoje ke společné existenci 25 států se příliš nezměnily. Obyvatelé ČR patří stále k největším euroskeptikům. "Obecně se dá říci, že okamžité dopady vstupu ČR do EU na české hospodářství byly zanedbatelné. Nenaplnily se ani obavy z výrazného zdražení zboží a služeb," sdělil ČTK hlavní ekonom Živnostenské banky Patrik Rožumberský. Podle něj růst české ekonomiky nepřekročí v příštích čtyřech letech čtyři procenta.

Podle výzkumu agentury TNS Factum ve zlepšení životní úrovně doufala jen necelá čtvrtina Češek a Čechů. Podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) téměř polovina lidí nečekala, že se jejich životní podmínky změní. Zhoršení úrovně se naopak bála třetina občanů. Ve zlepšení věřil jen každý sedmý Čech a Češka. Čtyři z pěti obyvatel Česka si mysleli, že ceny potravin porostou. Energie zdraží podle tří čtvrtin dotázaných a doprava a pozemky podle dvou třetin oslovených. "Myslím si, že se postoje nějak dramaticky neproměnily. Proběhlo to (vstup do EU) v poklidu," řekla ČTK Naděžda Horáková z CVVM, která na analýze názorů občanů na EU pracovala. Podle průzkumu Eurobarometr patří Češi k největším euroskeptikům. Na soužití 25 států a společnou evropskou ústavu se s přílišnou nadějí nedívají.

Zájem o peníze z fondů Evropské unie předčil očekávání. V pátek měly obce a neziskové organizace poslední možnost žádat v prvním kole o peníze na velké, nadregionální projekty na cestovní ruch. V poledne se sešlo 61 žádostí na projekty za několik set milionů korun, řekl ČTK mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun. Termín pro podávání žádostí skončil v pátek a většina jich přišla na poslední chvíli. Největší projekt tvořilo 25 kilogramů materiálů, nejmenší byla obálka s několika desítkami stran textu. "Na ministerstvu se nám z došlých projektů pomalu tvoří pyramida," glosoval velký zájem Dimun. Příští úterý navíc na ministerstvo dorazí velké množství drobnějších regionálních žádostí, které dosud sbíraly jednotlivé kraje. Resort původně očekával, že se sejde nejvýše 50 velkých projektů. Jejich vytvoření je časově i finančně náročné a od obcí vyžaduje také relativně velké prostředky na financování, přestože Evropská unie hradí až 75 procent. "Je to důkaz toho, že se programu SROP daří a že se podařilo odvést dobrou práci," řekl Dimun. Žadatelé chtěli své projekty co nejlépe vypilovat, a většinou je proto odevzdávali až za pět minut dvanáct. Kdo v prvním kole nestihl žádost podat, může se ještě prosadit v dalších kolech.

Odcházející koaliční vláda jednomyslně schválila kandidaturu svého předsedy Vladimíra Špidly (ČSSD) na funkci evropského komisaře. Zároveň zrušila své usnesení z letošního února, v němž na toto místo nominovala Pavla Teličku. Nový premiér Stanislav Gross už má pro Teličku konkrétní funkci, ve které by mohl "dál hájit zájmy České republiky". S Teličkou, který zastupuje v Bruselu tento týden předsedu komise Romana Prodiho, mluvil Gross telefonicky a smluvil si s ním schůzku. Do té doby nechce být konkrétnější.

Špidla má nahradit Teličku v nové Evropské komisi, která začne pracovat od listopadu. V Bruselu bude působit do roku 2009. Špidla zdůraznil, že u tohoto rozhodnutí nebyl a celou schůzi řídil už Gross. Jakou agendu bude mít jako eurokomisař na starosti, závisí na rozhodnutí předsedy komise Josého Barrosa. Odstupující premiér by se nicméně rád věnoval sociální oblasti, dopravě, regionální politice nebo rozšíření EU.

Na nominaci dosluhujícího ministerského předsedy do funkce evropského komisaře se lídři vládní koalice shodli minulý týden. Rozhodnutí o Špidlově přesunu do Bruselu vyvolalo rozporné reakce. Zejména opozice a podle průzkumů i část veřejnosti považují nové působiště za trafiku pro Špidlu, který opustil premiérské křeslo v polovině funkčního období. Špidla ale kritické hlasy odmítá. Práci eurokomisaře považuje za velkou výzvu, odpovědnost a službu České republice.

Do některých zemí EU lze z Česka vézt jen omezené množství tabákových výrobků pro osobní potřebu, oznámilo ČTK Generální ředitelství cel. Limit 200 kusů cigaret uplatňují Rakousko, Belgie, Irsko, Dánsko, Finsko, Německo, Švédsko a Velká Británie. Při dovozu nad toto množství se platí daň. Ostatní země EU uplatňují limity čtyřikrát vyšší.

Evropská unie povolila České republice odložit uvalení minimální daňových sazeb pro určité tabákové výrobky, aby růst jejich cen nebyl příliš strmý. Přechodné období má také Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Staré členské země unie naproti tomu mají možnost zachovat na tuto dobu vůči nováčkům množstevní omezení pro dovoz, které v současnosti platí pro země mimo EU. Mohou tak chránit svůj trh před tím, aby si lidé vozili odjinud tabákové produkty levnější díky nižším daním.

Český komisař Pavel Telička se o tom, že by jej měl v evropské exekutivě vystřídat premiér Vladimír Špidla, nejprve dozvěděl od kamaráda, který čerpal informace z médií. Až pak s ním hovořil úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. Špidla se dosud neozval. Na Špidlově nominaci na funkci evropského komisaře se dohodli představitelé koaličních stran, Špidla řekl, že takovou nabídku přijme. "Byl jsem informován od jednoho ze svých kamarádů z Prahy, který to zachytil v médiích. Předseda Gross mě kontaktoval po koaličních jednáních a tiskové konferenci... Hovořili jsme velmi stručně," řekl ČTK a Českému rozhlasu Telička. "Beru na vědomí fakta a fakta jsou jasná. Koalice jednala, koalice rozhodla," řekl. "Premiér Špidla, který mě ještě jako velvyslance při EU navrhl do této funkce s mandátem do roku 2009, dospěl k závěru, že by chtěl tuto práci vykonávat a že ji bude dělat z hlediska reprezentace ČR lépe než já. Nezbývá mi, než říci, že doufám, že tato změna bude dobrá, bude ku prospěchu této instituce, Evropské unie, Evropy a samozřejmě obrazu ČR v ní," prohlásil. Evropský komisař Pavel Telička se tento víkend od úřadujícího předsedy ČSSD Stanislava Grosse nedočká vysvětlení, proč ho chce vládní koalice v Bruselu vyměnit za odcházejícího premiéra Vladimíra Špidlu. V Praze, kam přicestoval po pátečním rozhodnutí lídrů sociální demokracie, lidovců a unionistů, se telefonicky dověděl, že Gross není v hlavním městě a vrátí se až v pondělí.

Vládní koalice nemůže počítat s tím, že její návrh prosadit odcházejícího premiéra Vladimíra Špidlu do křesla evropského komisaře získá širší podporu na domácí politické scéně. Zástupci opoziční ODS a KSČM jsou přesvědčeni, že někdejší lídr sociální demokracie není vhodným kandidátem na tuto významnou funkci v centrále EU, kterou dosud zastává Pavel Telička. Kritika zaznívá i zevnitř ČSSD. "V dějinách Evropské unie bude pan Špidla prvním evropským komisařem bez plynulé znalosti angličtiny. Je to upřednosťňování řešení vnitřních problémů koalice a ČSSD na úkor České republiky," řekl ČTK místopředseda občanských demokratů Petr Nečas.

I Špidlův stranický kolega, šéf sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka řekl, že z chystané Špidlovy nominace není nadšen. "Byl to právě Vladimír Špidla, kdo v ČSSD a ve vládě prosadil pana Teličku, a to i proti sociálnědemokratickému kandidátovi," uvedl. Telička ale už podle Laštůvky prokázal, že je mužem na svém místě. Bylo by proto škoda ho nyní měnit, zvlášť kdyby to mělo být kvůli "vnitrostátním hrátkám".

Prezident Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM David Král si myslí, že Špidlovou výhodou ve srovnání s Teličkou je zkušenost z premiérské funkce, handicapem horší znalost jazyků i bruselských poměrů. "V Evropě si během přístupových jednání vydobyl pozici konsensuálního, byť ne příliš výrazného politika, což možná pro Evropskou komisi není špatná vizitka," řekl Král.

Praha zásadně nesouhlasí s návrhem Evropské komise na radikální reformu cukerného režimu v Evropské unii. Tento návrh by prý Českou republiku diskriminoval. Země, která je po desetiletí soběstačná v produkci cukru, by se administrativním aktem změnila na dovozce cukru. Podrobnosti zjišťoval Zdeněk Vališ.

Česká republika již do společného rozpočtu Evropské unie poslala přes šest miliard korun. Ministerstvo financí do Bruselu každý měsíc odesílá přibližně dvě miliardz korun, první stovky milionů v úterý poslali rovněž celníci. Celkem by Česko letos mělo odvést téměř 17 miliard korun a získat může až o 12 miliard korun více, řekl ČTK mluvčí MF Radek Němeček. První téměř dvě miliardy získala Evropská unie již o den dříve, než do ní ČR vstoupila. "Obě strany se obávaly možných zádrhelů, a první peníze proto raději poslaly dříve," vysvětlil Němeček. Další platby následovaly podle plánu první pracovní den v červnu i červenci. Jednotlivé částky se od sebe mohou mírně lišit, protože se změnily výdaje rozpočtu unie a Evropská komise výši odvodů ještě přepočítala. Kompenzace pro ČR přicházejí z Bruselu také každý měsíc, a to v eurech. Česká národní banka je převádí na koruny a peníze potom směřují do státního rozpočtu do kapitoly Všeobecná pokladní správa.

Do Bruselu míří první české peníze vybrané na clech. Celníci pošlou v pondělí nebo v úterý do společného evropského rozpočtu 261,8 milionu korun, které vybrali v květnu, tedy v prvním měsíci členství České republiky v Evropské unii. ČTK to řekl mluvčí celní správy Jiří Barták.

Peníze vybrané na clech se do Bruselu budou podle Bartáka posílat každý měsíc, a to formou záloh. Pokud by skutečné výběry zálohu převýšily, Česká republika příslušný rozdíl doplatí. Pokud by naopak bylo vybráno méně peněz, EU část prostředků vrátí. Do společného rozpočtu unie odevzdává Česko tři čtvrtiny všech celních příjmů. Státní pokladna tak jen v letošním roce přijde asi o tři miliardy korun. Zbylá čtvrtina vybraných cel zůstává v tuzemsku a financuje se z ní činnost celní správy.

Další odvody do Bruselu tvoří procento z vybrané daně z přidané hodnoty a především odvod z hrubého národního produktu každého státu. Země také odvádějí dávky na zemědělské produkty dovážené ze států, jež nejsou členy unie. Česká republika by v letošním roce měla do Bruselu odvést asi 19,3 miliardy korun (623 milionů eur). Získat může z evropských fondů až 25 miliard korun, musí však předložit dostatek kvalitních projektů.

Meningokoková otrava zabila v Liberci šestnáctiměsíční holčičku

Celková otrava zaviněná pravděpodobně meningokokem typu A zabila v neděli časně ráno v Liberci šestnáctiměsíční holčičku. Dítě bylo v sobotu v noci hospitalizováno s vysokými teplotami a křečemi, onemocnění způsobenému meningokokem tehdy ještě nic nenasvědčovalo. "Během několika hodin se však stav dítěte dramaticky zhoršil a při transportu na specializované pracoviště zemřelo," řekl ČTK primář dětského oddělení liberecké nemocnice Martin Zítek.

Pediatr uvedl, že s podobně rychlým průběhem onemocnění se ještě nesetkal. "V minulosti jsme už dva nebo tři případy meningokokového onemocnění měli, vždy ale s mnohem mírnějším průběhem, a pacienty se tak podařilo vyléčit," řekl Zítek. Dodal, že přes veškerou snahu nedokázali lékaři dítěti pomoci. "Časně ráno ji sanitka převážela k vrtulníku, který měl holčičku dopravit do Motola, cestou však zkolabovala a resuscitace byla neúspěšná," dodal. Provedená pitva podle něho ukázala, že bezprostřední příčinou smrti bylo krvácení do vnitřních orgánů.

Podle Jany Prattingerové z Krajské hygienické stanice v Liberci pocházelo děvčátko z ubytovny v Chrastavě, kde žijí převážně Romové. "V souvislosti s možnou nákazou jsme prověřovali zhruba stovku lidí, ti z nejbližšího okolí nemocného děvčátka začali dostávat antibiotika. Prověřujeme i další kontakty, nikdo jiný ale zatím neonemocněl," řekla ČTK krajská epidemioložka. Podle hygieniků šlo od začátku roku už o šestý případ meningokového onemocnění v Libereckém kraji - čtyři byly na Semilsku a dva na Liberecku. Dva lidé na Semilsku a jeden na Liberecku nákaze podlehli. Meningokokovou sepsí byl postižen v květnu i desetiletý chlapec ze Semil. Průběh jeho onemocnění však nebyl tak rychlý a lékařům z Fakultní nemocnice v Hradci Králové se ho podařilo zachránit.

Vloni bylo v České republice hlášeno 101 nemocných, zemřelo jich deset, předloni bylo 122 hlášených případů a zemřelo dvacet osob. Letos bylo podle Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy hlášeno již přes 50 případů a do 4. června zatím zemřelo osm osob. Invazivní meningokokové onemocnění patří mezi nejrychleji probíhající infekční nemoci a často končí smrtí. Onemocnění vyvolané mikrobem Neisseria meningitis začíná nenápadně jako chřipka, teplotou, bolestí v krku, bolestí svalů, kloubů. Objevuje se přecitlivělost, zvracení, bolesti břicha, průjem. Dále se projevuje červenofialovými skvrnami po těle (krvácení do orgánů a kůže), ztuhlostí šíje. Během několika hodin se mění v život ohrožující stav, kdy horečky přesahují 40 stupňů Celsia, někdy se přidává i šokový stav, při kterém dochází k selhání vnitřních orgánů. Infekce se přenáší výhradně z člověka na člověka, a je o to zákeřnější, že nejvíce postižených je ve věkové skupině od jednoho do čtyř let a 15 až 19 let. Běžně se meningokok vyskytuje u desetiny obyvatel, aniž ohrožuje jejich zdraví a život. Šíří se vzduchem a mimo lidský organismus bakterie meningokoka během několika vteřin hyne.

Nemoc se vyskytuje ve třech variantách označovaných A, B, a C. Proti skupině A a C je možné očkovat. Většina pacientů se při včasném zjištění nemoci, která se léčí antibiotiky, uzdraví. Ke snížení rizika onemocnění výrazně pomáhá zvýšený příjem vitamínů, omezení kouření a dodržování správné životosprávy.

Pro efektivnější výměnu policejních informací a co nejrychlejší zapojení nových členských zemí Evropské unie do schengenského prostoru se v pátek na setkání šéfů resortů vnitra šesti středoevropských států v Rakousku vyslovil český ministr vnitra Stanislav Gross, který schůzce předsedá. "V první řadě bych chtěl, abychom se věnovali zefektivnění výměny policejních a zpravodajských informací," řekl Gross během jednání se svými kolegy ze států takzvané salcburské skupiny, jejímiž členy jsou kromě Česka také Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Polsko a Maďarsko. Propojení příslušných informačních databází s cílem ulehčit vyhledávaní údajů sice považuje Gross za náročný úkol, je však přesvědčen, že jej jednotlivé země musejí zvládnout v zájmu zajištění větší bezpečnosti obyvatel. Do tohoto procesu by se měl zapojit také koordinátor Evropské unie pro boj s terorismem Gijs de Vries, dodal. Obhajoval protiteroristická bezpečnostní opatření, jež jsou přijímána členskými zeměmi Evropské unie. "Cílem (opatření) je zabránit a předcházet útokům, které ohrožují lidská práva včetně demokratických systémů," zdůraznil ministr, jenž se po demisi premiéra Vladimíra Špidly snaží sestavit nový vládní kabinet.