Související články

Zejména dodržování pohody zvířat prověřují tento týden v tuzemsku inspektoři Evropské unie. Jejich cílem je kraj Vysočina, kam v úterý zamířili. Navštívit chtějí drůbeží jatka a jatka na červené maso. Mise začala v pondělí a skončí v pátek, řekl ČTK mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Inspektoři rovněž hodlají prověřit shromažďovací místo pro telata a farmu nosnic. Místa, která tři inspektoři EU navštíví, si podle Dubna vybírají těsně před tím, než vyrazí do terénu. Nelze vyloučit, že kromě Vysočiny zamíří i do jiného kraje. Kromě prověření státního veterinárního dozoru nad porážkami a transportem zvířat misi zajímá způsob a účinnost proškolování odborných pracovníků SVS. "Předpokládáme, že pokud inspektoři zjistí nějaké nedostatky, že budou, jako tomu bylo dosud, drobného rázu. Velké problémy neočekáváme," uvedl mluvčí SVS. Žádná inspekce z EU zatím nezpochybnila úroveň českého státního veterinárního dozoru, dodal.

Inspektoři EU naposledy zamířili do Česka loni v říjnu, kdy v potravinářských podnicích prověřovali zejména dodržování veterinárních a hygienických předpisů. Nedostatky našli v jednom ze šesti závodů. Šlo o jatka Agroprim Všetice. Podle českých veterinářů však poměry v potravinářských provozech hodnotili celkově pozitivně.

Velké obchodní řetězce působící v tuzemsku musí respektovat pravidla tržního chování v rámci EU. V nedělním pořadu televize Nova Sedmička to řekl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Zároveň odmítl spekulace, že by kontroly České obchodní inspekce zaměřené na novoroční slevy v řetězcích souvisely s neúčastí jejích šéfů na předvánoční pracovní snídani s ministry, jejímž tématem měla být obchodní politika těchto firem a některé nešvary, na něž poukazují jejich dodavatelé. Urban v neděli zdůraznil, že nynější kontrolní akce jsou bezprostřední reakcí na stížnosti občanů. "My máme pocit, jakoby řetězce ještě nevěděly, že jsme v Evropě, a chceme pouze to, aby se chovaly ke svým zákazníkům - k Čechům - stejným způsobem, jako se chovají k Francouzům, jako se chovají k Němcům, jako se chovají kdekoliv ve světě," řekl Urban. Ministr rovněž uvedl, že novoroční výprodeje provázela mnohá pochybení a chování velkých obchodních řetězců označil za neetické. Napříště by tomu měla zabránit novela zákona o ochraně spotřebitele, již jeho resort připraví.

Zavádějící údaje o výši slev a lákání zákazníků na zboží, které v prodejně vůbec nebylo - to jsou jen některé nedostatky, kterých se při masívním lednovém výprodeji zboží dopustil obchodní řetězec Carrefour. Vyplývá to ze závěrů kontroly, kterou uzavřela Česká obchodní inspekce. Carrfouru nyní hrozí pokuta do výši jednoho milionu korun.

KDU-ČSL je pro spojení termínu referenda o evropské ústavní smlouvě s volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2006. Lidovci podporují přijetí evropské ústavní smlouvy, která podle nich posiluje demokracii, právo, prosperitu a bezpečnost České republiky a zvyšuje podíl na rozhodování v EU. "Odmítnout ústavní smlouvu znamená krok zpátky, do rizik a nejistot 20. století," uvádí se v usnesení celostátního výboru. KDU-ČSL podporuje myšlenku obecného referenda. Uvědomuje si ale, že při současném rozložení sil takový zákon není průchodný, a tedy že o ústavě občané rozhodnou na základě jednorázového plebiscitu, doplnil Jakob. Spojit referendum a volby chce také premiér a šéf ČSSD Stanislav Gross, zatímco prezident Václav Klaus a ODS chtějí obě hlasování oddělit.

Občanští demokraté předloží návrh ústavního zákona o jednorázovém referendu k euroústavě tak, aby Češi hlasovali o budoucnosti Evropské unie (EU) ještě do konce letošního roku. Rozhodlo o tom širší vedení nejsilnější opoziční strany. Její místopředseda Ivan Langer v rozhlasovém pořadu Interview BBC řekl, že ODS zatím nejednala s jinými stranami o tom, zda návrh podpoří. "Většinový názor v obou komorách parlamentu je ten, že by ratifikace ústavní smlouvy měla proběhnout prostřednictvím referenda, a proto věříme, že tento náš návrh získá podporu," řekl Langer. Vyjednávání s jinými stranami by podle něj mohlo začít po dokončení celého návrhu zákona. Kdyby občané ústavní smlouvu nepodpořili, mohlo by se podle návrhu ODS referendum znovu konat nejdříve po dvou letech. "Referendum je tak zásadní věc, že by nemělo docházet k její 'inflaci'," vysvětlil Langer to, proč by se nové referendum nemělo konat dříve. Podle Langera nepočítá návrh občanských demokratů s povinnou účastí voličů. Upozornil ale, že tato věc bude předmětem debaty ve sněmovně a v Senátu. Myslí si, že kvórum by v návrhu být mělo, ale očekává proti tomu výhrady. Otázka, na kterou by občané v referendu odpovídali, by podle Langera měla znít: "Souhlasíte s podmínkami členství České republiky v Evropské unii dle smlouvy zakládající ústavu pro Evropu?"

Strohý, prázdný, falešný na straně jedné, ale také moudrý, vyvážený, státnický na straně druhé - to jsou různé charakteristiky novoročního projevu prezidenta republiky Václava Klause, které zazněly z úst českých politiků. My vám v dnešním vydání rubriky Česko v komentáři nabízíme pohled publicisty Ondřeje Neffa. Telefonicky s ním hovořil Josef Kubeczka.

Míra nezaměstnanosti v zemích eurozóny i v celé Evropské unii zůstala v listopadu beze změn na 8,9 procenta. Nezaměstnanost je na této úrovni už osmým měsícem v řadě, oznámil statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost byla v listopadu v Irsku, kde činila 4,3 procenta, v Lucemburska byla na 4,4 procenta a v Rakousku 4,5 procenta. Naopak nejvyšší je ve Španělsku, kde vystoupila na 10,5 procenta, vysoká je ale i v Německu. Tam činí 9,9 procenta. Z nových členských zemí Evropské unie je nejhorší situace v Polsku, kde míra nezaměstnanosti činila 18,4 procenta. Vysoká je i na Slovensku se 17,3 procenta. Česká republika měla v listopadu nezaměstnanost 8,4 procenta.

Analytici tvrdí, že výraznějšímu oživení v eurozóně brání příliš vysoký kurz eura. Růst ekonomiky je přitom už teď výrazně slabší než ve Spojených státech, které chce západní Evropa v následujícím desetiletí ekonomiky dohnat. Dosavadní výsledky však svědčí o tom, že Evropa bude dál zaostávat.

Začátek nového roku je vždy spojen nejen s bilanci roku končícího, ale i výhledem na rok začínající. Jaký tedy bude rok 2005 v České republice? O krátké shrnutí se v rubrice O čem se mluví pokusil Jaromír Marek.

Shrnutí nejdůležitějších událostí roku 2004 připravila Lenka Jansová.

Evropská komise v těchto dnech schválila, že bude spolufinancovat čtyři dopravní projekty v České republice celkovou částkou 280 milionů eur, tedy 8,5 miliardy korun. Peníze z Fondu soudržnosti stát použije například na stavbu silničního obchvatu Prahy či modernizaci železničního úseku Červenka - Zábřeh na Moravě.

Česká ekonomika se pomalu přibližuje úrovni Evropské unie. V přepočtu na obyvatele dosáhlo bohatství Česka v roce 2003 téměř 73 procent průměru současné Evropské unie. Tato čísla uvedl Český statistický úřad. Důvodem přibližování k unii však nejsou pouze úspěchy ekonomiky, ale také letošní rozšíření unie o chudší státy. Více informací má Zdeňka Kuchyňová.