Související články

Evropská unie poskytne na modernizaci a stavbu devíti českých silničních projektů přes miliardu korun nevratné pomoci ze strukturálních fondů. Peníze získá Ředitelství silnic a dálnic, které je správcem českých dálnic a silnic 1. třídy. Na jednotlivé stavby EU přispěje od 25 do 75 procent celkových nákladů, řekl ČTK mluvčí ŘSD Jan Hoření. Z peněz EU se bude modernizovat například obchvat Znojma na silnici číslo I/38, obchvat Božího Daru na silnici I/25 nebo most přes Olši v Karviné. Nově z prostředků EU vzniknou protihlukové stěny na silnici číslo I/10 v Mnichově Hradišti a Pískové Lhotě. Celková částka dotace z prostředků Strukturálních fondů EU na období 2004 až 2006 pro ŘSD je cca 1,16 miliardy korun. Schválených devět projektů tak vyčleněné prostředky téměř zcela vyčerpá. Na zbývajících 54 milionů ŘSD připravuje další projekty. ČR již vyčerpala téměř veškerý finanční rámec pro dopravu na roky 2004 až 2006. Z kohezního fondu to bylo 358,7 milionu eur (asi 11 miliard korun). Kromě toho jdou na řadu projektů v ČR peníze z předvstupního fondu ISPA a operačního programu Infrastruktura. Unie tak podporuje například výstavbu dálnic D8 a D1 či rychlostní komunikace R48. Peníze EU jdou také na silniční okruh Prahy.

Pokud česká armáda nakoupí nákladní automobily Tatra bez výběrového řízení, výrobce konkurenčních mercedesů zřejmě takový nákup vojenské techniky napadne u Evropské komise. Informoval o tom v aktuálním čísle týdeník Euro.

Uskupení Poličské strojírny - DaimlerChrysler, které se snaží prodat armádě nákladní mercedesy, může podle časopisu ve své stížnosti vycházet z evropských norem, podle nichž nejde v případě nákladních automobilů střední kategorie o techniku určenou výlučně k vojenských účelům. V takových případech proto není možné výběrové řízení obejít, a to ani když nákup organizuje armáda. "Přímý nákup bez tendru by evropské normy umožňovaly pouze v případě, že by nakupované vozy měly být opancéřovány nebo vybaveny napevno připevněnými zbraňovými systémy. Tak tomu ale dosud nebylo," uvedlo Euro.

O přímém nákupu asi tisícovky tatrovek pro českou armádu za více než miliardu korun rozhodla loni v květnu tehdejší vláda Vladimíra Špidly. Výběrové řízení se rozhodla nevypsat kvůli tomu, že jde o koupi vojenského materiálu důležitého pro zajištění obrany a bezpečnosti státu. Později ale vznikly pochybnosti, jestli zadáním přímé zakázky neporuší ministerstvo obrany přísné směrnice EU, která pečlivě sleduje rovnou soutěž. Členskému státu, který směrnice poruší, hrozí žaloba u Evropského soudního dvoru a následně poměrně vysoká pokuta.

"Podle mého názoru to vojenské vozidlo je, ale pravidla Evropské unie jsou přísná. Vše musí důkladně posoudit odborníci," řekl Kühnl při dubnové návštěvě kopřivnické Tatrovky. Z důvodů strategických i ekonomických by považoval za logické, aby vojáci používali české vozy. Novými automobily chce armáda postupně nahrazovat především zastaralé Pragy V3S.

Na vládní informační kampaň o euroústavě půjde až 200 milionů korun: letos na osvětu připadne 80 milionů korun a v příštím roce dalších nejvýše 120 milionů korun. Rozhodla o tom vláda. A to přesto, že dosud není jisté, jakým způsobem se o přijetí ústavní smlouvy bude v Česku rozhodovat, zda v referendu občany nebo v parlamentě.

Na vládní informační kampaň o euroústavě půjde až 200 milionů korun: letos na osvětu připadne zhruba 80 milionů korun a v příštím roce dalších maximálně 120 milionů korun, pokud se bude konat referendum. Jednomyslně to ve středu schválila vláda. Ministerstvo zahraničí původně počítalo s 218 miliony korun. Kampaň bude v první fázi ryze informační, od října se v ní budou promítat různé názorové proudy, uvedla ředitelka vládního odboru pro informování o evropských záležitostech Petra Mašínová. Jestliže se bude konat všelidové hlasování, potom by se přesvědčování ujaly politické strany. Ještě před prázdninami by měly do České republiky přijet dva kamiony s 50.000 výtisků ústavní smlouvy, které vláda objednala v tiskárně Evropské komise. Dalších 100.000 kusů dokumentu by měly vytisknout tuzemské tiskárny. Mašínová usiluje také o to, aby text euroústavy otiskly české deníky.

Více než polovina Čechů míní, že Evropská unie by měla mít jednotnou ústavu. O jejím přijetí by podle šesti lidí z deseti mělo v Česku rozhodnout referendum. Nadpoloviční většina dotázaných přitom není o obsahu euroústavy informována vůbec a více než čtvrtina lidí vyjádřila názor, že by se referenda spíše či rozhodně nezúčastnila. Vyplynulo to z dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Názor veřejnosti na přijetí euroústavy se od února 2005 nijak významně nezměnil. S jejím přijetím stále souhlasí 51 procent lidí, čtvrtina je proti a 23 procent lidí se k otázce nedokáže vyjádřit. Proti euroústavě v Česku veřejně vystupuje prezident Václav Klaus, který pro veřejné mínění dlouhodobě představuje nejdůvěryhodnější figuru na politické scéně. Kvůli své kritice se již dostal do ostrého sporu s poslanci Evropského parlamentu i s šéfem Poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem.

Skupina vesměs euroskeptických poslanců Evropského parlamentu předložila návrh na vyslovení nedůvěry Evropské komisi. Slibují si od toho, že přinutí předsedu EK Josého Barrosa, aby v plénu EP objasnil své vztahy s řeckým podnikatelem Spirem Lacisem. Mezi signatáři jsou čeští poslanci Vladimír Železný (Nezávislí) a Miloslav Ransdorf (KSČM). Poslanci poukazují na to, že Barroso se loni v srpnu s manželkou o dovolené nechal hostit na Lacisově jachtě a v září pak Evropská komise schválila pro podnikatelovu firmu regionální pomoc ve výši deseti milionů eur. Mají tedy za to, že zde došlo k jasnému střetu zájmů, a soudí, že Barroso by měl své počínání v plénu EP vysvětlit.

Evropský komisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti Vladimír Špidla nemíní zasahovat do sporu o vepřín na území bývalého internačního tábora pro české Romy v Letech u Písku. Ke zrušení vepřína jako symbolu romské diskriminace nedávno vybídl Českou republiku Evropský parlament. Špidla připomněl, že jako premiér se nepřiklonil k přestěhování vepřína, ale zaměřil se na "reálně existující problémy" českých Romů. Nesouhlasí však s výroky poslance Evropského parlamentu za KSČM Miloslava Ransdorfa, že "ohledně Letů se bezuzdně lže" a že "žádný skutečný koncentrák tam nikdy nebyl". "Tábor v Letech existoval, byl tam tábor, v němž byli lidé vězněni, utlačováni a umírali tam, byli nepřímo zabíjeni," řekl Špidla.

Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) v úterý oficiálně zveřejnil programové prohlášení, s nímž jeho vláda v pátek požádá poslance o důvěru. Za priority považuje přijetí euroústavy, hospodářský růst, podporu bydlení a rodin s dětmi, přípravu tezí důchodové reformy, snížení daní lidem s nižšími příjmy, boj proti kriminalitě a s nezaměstnaností. I když navazuje na činnost předchozích dvou vlád v tomto volebním období, oproti svým předchůdcům hodlá Paroubek daleko více zasahovat do činnosti ministerstev. Především se chce zaměřit na finanční stabilizaci zdravotnictví, podporu exportu či podnikatelů. Podle politoložky Vladimíry Dvořákové jsou vládní sliby vcelku realistické - kabinet například nemá ambici prosadit důchodovou reformu, ale dohodnout se jen na jejích základních principech. Premiér už nehovoří o reformě, ale jen o stabilizaci zdravotnictví, řekla v úterý Dvořáková ČTK. Paroubek si podle ní uvědomuje, že má na prosazení cílů necelý rok.

Znáte euroústavu? Tak na tuhle otázku odpoví podle průzkumů většina Čechů: ne. Není mnoho lidí, kteří třísetstránkový dokument přečetli a pokud ano, řadě věcí možná nerozumí. Většina pouze ví, že euroústava existuje a že se kolem ní strhla slovní šarvátka mezi prezidentem Václavem Klausem - jejím odpůrcem - a dvěma poslanci Evropského parlamentu. Dosud není známo, jak bude euroústava v Česku schvalována, ale zdá se, že debata kolem ní začíná po počátečním téměř nezájmu, nabývat na síle.

Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová v pondělí v pražském Karolinu představila svých deset argumentů pro přijetí evropské ústavní smlouvy. Aniž zmínila českého prezidenta Václava Klause, jejích deset bodů vyznělo jako polemika s jeho desaterem výhrad vůči euroústavě. Zatímco Klaus varuje, že státy v nové EU ztratí dosud výlučné právo tvořit si své vlastní zákony a že se v hlasovacích procedurách proti dnešnímu stavu sníží váha Česka, Wallströmová tvrdí, že ústavní smlouva přinese spravedlivější a efektivnější rozhodování v EU a zjednoduší její právní systém. Podle komisařky větší kontrolní pravomoc získá volený Evropský parlament a vliv na politiku EU budou mít i evropští občané. Každá země si ponechává kontrolu nad svou zahraniční politikou a ozbrojenými silami. EU přitom podle ní bude mít po přijetí euroústavy větší vliv ve světě díky zřízení funkce evropského ministra zahraničí. Eurokomisařka odpovědná za vztahy mezi institucemi a za komunikační strategii EU měla zájem se s Klausem setkat. Prezident byl však na oslavách konce druhé světové války v Moskvě. O ratifikaci evropské ústavy Wallströmová hovořila s českým premiérem Jiřím Paroubkem, jehož vláda považuje schválení smlouvy za svůj hlavní cíl. Paroubův kabinet prosazuje ratifikaci v referendu a chystá o ústavě obsáhlou informační kampaň. Česká vláda má o podobě informační kampaně k euroústavě rozhodnout během května.