Související články

Vláda považuje lisabonskou smlouvu jako celek i její jednotlivá ustanovení za slučitelné s českým ústavním pořádkem. Uvedl to premiér Jan Fischer ve vyjádření kabinetu pro Ústavní soud. Vláda tím reaguje na návrh na přezkoumání lisabonské smlouvy u Ústavního soudu, který podala skupina senátorů, především z ODS. Některé části návrhu má vláda za neopodstatněné. Vláda podle Fischera rovněž považuje za formálně nepřípustný návrh senátorů na přezkum už platných zakládajících smluv EU, které lisabonská smlouva mění.

Vláda Jana Fischera jedná s prezidentem Václavem Klausem o přesné formulaci jeho návrhu na doplnění lisabonské smlouvy o garance pro Česko. Rozhodující bude ale říjnový summit hlav států a předsedů vlád EU, řekl premiér po jednání kabinetu, na kterém ministři formulovali stanovisko ke stížnosti části senátorů na lisabonskou smlouvu. Fischer zdůraznil, že partnerem vlády při jednání není pouze prezident, ale hlavně všechny ostatní země EU. Fischer také označil za iluzivní a neproveditelnou možnost, že by se kvůli Klausovu požadavku na úpravu lisabonské smlouvy znovu otevírala její ratifikace. Premiér připustil, že situaci by mohla vyřešit deklarace, která by později byla zařazena do evropského práva spolu s přístupovou smlouvou s Chorvatskem.

Pokračování evropské integrace ano, ale přeměna Evropské unie na superstát ne. Takto se ve středu v Poslanecké sněmovně vyjadřovali čeští kandidáti na eurokomisaře, kteří, kromě omluveného kandidáta KSČM Vladimíra Remka, zdůvodňovali, proč právě oni by měli Česko v Evropské komisi zastupovat.

Ve výjimce pro Českou republiku z využití evropské listiny základních práv, na kterou odkazuje lisabonská smlouva, nejde o poválečné Benešovy dekrety, ale například o zákon proti diskriminaci. Českému rozhlasu to ve středu řekl kritik smlouvy senátor Jaroslav Kubera (ODS). Výjimkou podmiňuje ratifikaci lisabonské smlouvy k reformě Evropské unie prezident Václav Klaus. Prezident požadavek zdůvodnil obavami z případných majetkových nároků sudetských vysídlenců, kteří by mohli obcházet české soudy. "Ono už nejde o Benešovy dekrety," řekl Kubera. Připomněl slova mluvčího sudetských Němců a europoslance za CSU Bernda Posselta, který prý nemůže zabránit tomu, aby kdokoli z vysídlenců podal žalobu založenou na něčem jiném. "Ono to nebude o tom, že bude žádat zrušení Benešových dekretů, ale třeba použije antidiskriminační zákon nebo směrnici číslo 44 z roku 2001," která je o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, uvedl Kubera. Riziko podle něho existuje a Klaus je chce úplně odstranit.

Čeští kandidáti na eurokomisaře jsou vesměs pro pokračování evropské integrace, nechtějí ale, aby se stal z Evropské unie superstát. Ze středečního semináře ve sněmovně však vyplynulo, že mají rozdílné názory na to, zda prodloužení ratifikace lisabonské smlouvy v České republice bude, nebo nebude mít vliv na oblast, kterou by měl zástupce Česka v Evropské komisi (EK) na starosti. Podle eurokomisaře Vladimíra Špidly (za ČSSD) je EU zajímavá tím, že není federací, ale ani prostou mezinárodní smlouvou. Unie by měla mít strukturu, která nebude superstát, řekl Špidla. "Unie by měla držet v rovnováze ekonomický, ekologický a sociální pokrok," zdůraznil. Špidla se vyslovil pro společnou zahraniční a obrannou politiku.

Prezident Václav Klaus ve středu po jednání se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem řekl, že nezmění svou podmínku ohledně podpisu pod lisabonskou smlouvou o reformě Evropské unie. Oba prezidenti si zjevně spolu dobře rozuměli - Klaus při přivítání v Medveděvově rezidenci Barvicha u Moskvy hovořil rusky - a hostitele nevyvedla z dobré nálady ani otázka na aktivity ruských tajných služeb v Česku, které popřel jako "spiklenecké teorie". Vztahy obou zemí Medveděv charakterizoval jako velmi dobré a přijal Klausovo pozvání do Česka.

ČR dosud jako jediná z 27 členských zemí EU lisabonskou smlouvu neratifikovala. Evropa čeká na verdikt českého ústavního soudu a Klausův podpis. Prezident ho nově podmínil tím, že je třeba pro Česko dojednat výjimku z listiny základních práv EU, která by se přijetím smlouvy stala závaznou. Klaus se v souvislosti s listinou obává možnosti prolomení takzvaných Benešových dekretů, které mimo jiné upravovaly poválečné vyvlastnění majetku sudetských Němců. Český prezident sice nevidí důvod, proč by měl z Moskvy vysílat signály o svém dalším postupu ohledně smlouvy, ale dodal, že i ruskému prezidentovi vysvětlil svou obavu z prohlubující se integrace unie.

Česko má nadále jedny z nejhorších veřejných financí v Evropské unii. Evropská komise jej stále vede ve skupině nejvíce rizikových zemí. Novináře o tom ve středu informovala Evropská komise. Skupiny jsou celkem tři, přičemž ČR se v nejhorší z nich nachází od roku 2006. České veřejné finance jsou tak jen stěží dlouhodobě udržitelné bez citelné reformy. Spolu s Českem se ve skupině zemí s nejrizikovějším vývojem rozpočtů nachází Kypr, Irsko, Řecko, Španělsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Nizozemsko, Rumunsko, Slovinsko, Velká Británie a dokonce i Slovensko, které ještě poměrně nedávno patřilo mezi premianty Evropské unie. "Náprava (veřejných financí) si vyžádá ambiciózní konsolidační programy na snížení dluhů a deficitů v následujících letech a hluboké reformy sociálního systému," uvedla Evropská komise.

Evropská komise chce v celé EU sjednotit pravidla pro sjednávání hypoték. Legislativa by sice měla přinést jednodušší pravidla pro poskytování hypoték, ale úvěry by mohla zdražit a zpřístupnit pro menší počet lidí než v současnosti. Informuje o tom internetový server Euractiv s tím, že návrh má zabránit opakování hypoteční krize z loňského roku, která nakonec přerostla v krizi finanční a hospodářskou. Podle tuzemských odborníků je český hypoteční trh zdravý a funkční a navrhované opatření zbytečné. Pokud by prošlo, jeho dopady by byly značně negativní. Brusel chce údajně prosadit, aby banky mohly klientům poskytovat jen úvěry ve výši 40 procent hodnoty nemovitosti. Kdo by chtěl více peněz, musel by se zavázat ke splácení výrazně vyšších úroků. V praxi to znamená, že kdyby Čech či Moravan žádal o hypotéku na byt za dva miliony korun, finanční ústav by mu mohl půjčit jen 800.000 korun za běžný úrok. Pokud by chtěl více, splátky by se mu výrazně prodražily.

Prezident Václav Klaus zatím vládě nebude garantovat, že podepíše lisabonskou smlouvu. Nedostal totiž dosud záruky, že jeho požadavek ohledně smlouvy bude splněn. Rádiu Česko to řekl prezidentův tajemník Ladislav Jakl. "(Klaus) dostal pouze ujištění dobré vůle, že se tímto směrem bude vyjednávat," uvedl. Vláda v pondělí oznámila, že bude s partnery v Evropské unii jednat o Klausově požadavku na dodatečné garance pro ČR vzhledem k lisabonské smlouvě. Zároveň ale chce, aby Klaus jednoznačně slíbil, že pokud bude jeho podmínka splněna a Ústavní soud smlouvu posvětí, dokument bezodkladně podepíše. Podle Jakla prezident dostal několik námětů, jakými cestami by bylo možné jít a jak dosáhnout záruk. "Zatím ale žádná nemá podobu skutečné, reálné právní záruky. Pan prezident se rozhodně nespokojí s nějakou vágní deklarací," uvedl v Rádiu Česko tajemník. Prezident Klaus koncem minulého týdne oznámil, že pro ČR žádá trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, obdobně jako ji má Polsko či Británie.

KSČM vítá požadavek prezidenta Václava Klause, aby EU dala České republice dodatečné garance k lisabonské smlouvě. Klaus pro ČR žádá trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, jako ji mají Polsko či Británie. Obává se totiž případných majetkových nároků sudetských Němců. Prezident připojením záruk podmiňuje svůj podpis pod smlouvou. Komunisté již delší dobu vyjadřují obavy z prolomení takzvaných Benešových dekretů po přijetí "Lisabonu". To by podle nich znamenalo návrat odsunutých Němců do pohraničí a ztrátu majetku pro české občany, kteří na tomto území žijí. Ústavní soud nyní zkoumá smlouvu z hlediska jejího souladu s ústavou. "Rozhodnutí ÚS budeme muset respektovat, ať bude jakékoli," dodal předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle Filipa budou komunisté po případném přijetí smlouvy tlačit na její změny a zlepšení. Požadovat budou například změny v pravomocech "evropského ministra zahraničí", pokud jím bude i nadále Javier Solana.