Související články

Vláda Jana Fischera jedná s prezidentem Václavem Klausem o přesné formulaci jeho návrhu na doplnění lisabonské smlouvy o garance pro Česko. Rozhodující bude ale říjnový summit hlav států a předsedů vlád EU, řekl premiér po jednání kabinetu, na kterém ministři formulovali stanovisko ke stížnosti části senátorů na lisabonskou smlouvu. Fischer zdůraznil, že partnerem vlády při jednání není pouze prezident, ale hlavně všechny ostatní země EU. Fischer také označil za iluzivní a neproveditelnou možnost, že by se kvůli Klausovu požadavku na úpravu lisabonské smlouvy znovu otevírala její ratifikace. Premiér připustil, že situaci by mohla vyřešit deklarace, která by později byla zařazena do evropského práva spolu s přístupovou smlouvou s Chorvatskem.

Skupina senátorů doplnila svůj návrh na přezkoumání souladu lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem. Termín veřejného jednání to neovlivní. Nadále platí, že se všichni účastníci řízení před Ústavním soudem sejdou 27. října. Nové argumenty senátorů soud zveřejní na internetu a pravděpodobně je také zašle na vědomí účastníkům řízení. Nebudou je však už žádat o nové vyjádření. Skupina senátorů dokumentu vytýká "extrémní nepřehlednost a nesrozumitelnost". Obávají se také prohlubování "demokratického deficitu Evropské unie". Unie prý může při tvorbě evropského práva obcházet národní parlamenty.

Pokračování evropské integrace ano, ale přeměna Evropské unie na superstát ne. Takto se ve středu v Poslanecké sněmovně vyjadřovali čeští kandidáti na eurokomisaře, kteří, kromě omluveného kandidáta KSČM Vladimíra Remka, zdůvodňovali, proč právě oni by měli Česko v Evropské komisi zastupovat.

Ve výjimce pro Českou republiku z využití evropské listiny základních práv, na kterou odkazuje lisabonská smlouva, nejde o poválečné Benešovy dekrety, ale například o zákon proti diskriminaci. Českému rozhlasu to ve středu řekl kritik smlouvy senátor Jaroslav Kubera (ODS). Výjimkou podmiňuje ratifikaci lisabonské smlouvy k reformě Evropské unie prezident Václav Klaus. Prezident požadavek zdůvodnil obavami z případných majetkových nároků sudetských vysídlenců, kteří by mohli obcházet české soudy. "Ono už nejde o Benešovy dekrety," řekl Kubera. Připomněl slova mluvčího sudetských Němců a europoslance za CSU Bernda Posselta, který prý nemůže zabránit tomu, aby kdokoli z vysídlenců podal žalobu založenou na něčem jiném. "Ono to nebude o tom, že bude žádat zrušení Benešových dekretů, ale třeba použije antidiskriminační zákon nebo směrnici číslo 44 z roku 2001," která je o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, uvedl Kubera. Riziko podle něho existuje a Klaus je chce úplně odstranit.

Čeští kandidáti na eurokomisaře jsou vesměs pro pokračování evropské integrace, nechtějí ale, aby se stal z Evropské unie superstát. Ze středečního semináře ve sněmovně však vyplynulo, že mají rozdílné názory na to, zda prodloužení ratifikace lisabonské smlouvy v České republice bude, nebo nebude mít vliv na oblast, kterou by měl zástupce Česka v Evropské komisi (EK) na starosti. Podle eurokomisaře Vladimíra Špidly (za ČSSD) je EU zajímavá tím, že není federací, ale ani prostou mezinárodní smlouvou. Unie by měla mít strukturu, která nebude superstát, řekl Špidla. "Unie by měla držet v rovnováze ekonomický, ekologický a sociální pokrok," zdůraznil. Špidla se vyslovil pro společnou zahraniční a obrannou politiku.

Prezident Václav Klaus ve středu po jednání se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem řekl, že nezmění svou podmínku ohledně podpisu pod lisabonskou smlouvou o reformě Evropské unie. Oba prezidenti si zjevně spolu dobře rozuměli - Klaus při přivítání v Medveděvově rezidenci Barvicha u Moskvy hovořil rusky - a hostitele nevyvedla z dobré nálady ani otázka na aktivity ruských tajných služeb v Česku, které popřel jako "spiklenecké teorie". Vztahy obou zemí Medveděv charakterizoval jako velmi dobré a přijal Klausovo pozvání do Česka.

ČR dosud jako jediná z 27 členských zemí EU lisabonskou smlouvu neratifikovala. Evropa čeká na verdikt českého ústavního soudu a Klausův podpis. Prezident ho nově podmínil tím, že je třeba pro Česko dojednat výjimku z listiny základních práv EU, která by se přijetím smlouvy stala závaznou. Klaus se v souvislosti s listinou obává možnosti prolomení takzvaných Benešových dekretů, které mimo jiné upravovaly poválečné vyvlastnění majetku sudetských Němců. Český prezident sice nevidí důvod, proč by měl z Moskvy vysílat signály o svém dalším postupu ohledně smlouvy, ale dodal, že i ruskému prezidentovi vysvětlil svou obavu z prohlubující se integrace unie.

Česko má nadále jedny z nejhorších veřejných financí v Evropské unii. Evropská komise jej stále vede ve skupině nejvíce rizikových zemí. Novináře o tom ve středu informovala Evropská komise. Skupiny jsou celkem tři, přičemž ČR se v nejhorší z nich nachází od roku 2006. České veřejné finance jsou tak jen stěží dlouhodobě udržitelné bez citelné reformy. Spolu s Českem se ve skupině zemí s nejrizikovějším vývojem rozpočtů nachází Kypr, Irsko, Řecko, Španělsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Nizozemsko, Rumunsko, Slovinsko, Velká Británie a dokonce i Slovensko, které ještě poměrně nedávno patřilo mezi premianty Evropské unie. "Náprava (veřejných financí) si vyžádá ambiciózní konsolidační programy na snížení dluhů a deficitů v následujících letech a hluboké reformy sociálního systému," uvedla Evropská komise.

KSČM vítá požadavek prezidenta Václava Klause, aby EU dala České republice dodatečné garance k lisabonské smlouvě. Klaus pro ČR žádá trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, jako ji mají Polsko či Británie. Obává se totiž případných majetkových nároků sudetských Němců. Prezident připojením záruk podmiňuje svůj podpis pod smlouvou. Komunisté již delší dobu vyjadřují obavy z prolomení takzvaných Benešových dekretů po přijetí "Lisabonu". To by podle nich znamenalo návrat odsunutých Němců do pohraničí a ztrátu majetku pro české občany, kteří na tomto území žijí. Ústavní soud nyní zkoumá smlouvu z hlediska jejího souladu s ústavou. "Rozhodnutí ÚS budeme muset respektovat, ať bude jakékoli," dodal předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle Filipa budou komunisté po případném přijetí smlouvy tlačit na její změny a zlepšení. Požadovat budou například změny v pravomocech "evropského ministra zahraničí", pokud jím bude i nadále Javier Solana.

Rakouská vláda se postavila proti doplnění dodatků k lisabonské smlouvě, které požaduje český prezident Václav Klaus. Podle něj má výjimka zabránit zpochybňování Benešových dekretů a případným majetkovým nárokům sudetských Němců. Rakouský kancléř Werner Faymann řekl, že pokud by se smlouva měnila, byla by nutná nová ratifikace ve všech zemích EU. Rakouský kabinet jakékoliv dodatky ke smlouvě, která má reformovat fungování rozšířené EU, odmítá. "Lisabonská smlouva se nebude měnit," uvedl kancléř Faymann. Také rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger označil dodatky za nemyslitelné. Jednostranné vysvětlivky či poznámky jsou prý "jiná otázka". Český prezident podmínil svůj podpis lisabonské smlouvy trvalou výjimkou z Listiny základních práv EU pro Česko, obdobně jako je mají Polsko či Británie. Faymann ale trvá na tom, že se s případnými českými "interpretacemi" lisabonské smlouvy práva sudetských Němců "v žádném případě nezhorší". Řekl to po jednání vlády. Kancléř se opět zmínil o potřebě zavést v Rakousku referendum, v němž by lidé v budoucnu rozhodovali o dalších smlouvách EU.

Předseda ODS a bývalý premiér Mirek Topolánek si myslí, že Klaus lisabonskou smlouvu podepíše. V rozhovoru pro rádio Impuls také varoval před tím, aby se do situace v České republice vměšovali politici ze zahraničí. "Ať si řeší problémy ve své komisi," řekl na adresu předsedy Evropské komise José Barrosa. Barroso dnes po jednání s premiérem Janem Fischerem uvedl, že není v zájmu České republiky, aby oddalovala ratifikaci smlouvy o reformě institucí EU, pokud Ústavní soud dospěje k závěru, že tento dokument není v rozporu s českým právním řádem. Z Topolánkova vyjádření vyplynulo očekávání, že Klaus nakonec svůj podpis pod dokument připojí. Šéf ODS uvedl, že kdyby prezident opravdu chtěl smlouvu v této situaci nepodepsat a byl politikem "s velkým P", lze si představit, že nepodepíše, abdikuje, vstoupí s nějakým subjektem zpátky do politiky a půjde do voleb. "Nevím, jestli Václav Klaus něco takového chce udělat. Myslím si, že ne," řekl Topolánek. Navíc podle něj prezident vždy tvrdil, že pokud lisabonskou smlouvu schválí Irové, tak ji podepíše. "To, že veřejně se vyjadřoval vždy vyhýbavě, tak to patří ke stylu jeho politického vyjádření," míní předseda ODS. Klaus minulý týden oznámil, že pro ČR žádá trvalou výjimku z Listiny základních práv EU. Obává se totiž případných majetkových nároků sudetských Němců. Jeho krok překvapil české i evropské politiky. Klausův podpis je poslední, který chybí k tomu, aby smlouva reformující EU začala platit ve všech 27 zemích EU.