Související články

K závěru roku už tradičně patří nejrůznější bilancování toho, co se během posledních dvanáctí měsíců přihodilo. Ohledněme se tedy i my za hlavními událostmi tohoto roku v České republice, alespoň za některými z těch, o nichž se mluvilo. Dnes vám nabízím souhrn prvního pololetí.

Od roku 2007 do letošního prosince předložili čeští žadatelé o podporu z fondů Evropské unie více než 30.000 žádostí za celkem 737,7 miliardy korun. Schváleno bylo k začátku měsíce 13.858 projektů, na které se váže 245,7 miliardy korun. Za listopad tak bylo odsouhlaseno přidělení dalších 19 miliard korun, sdělilo v tiskové zprávě ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Už dříve ministerstvo uvedlo, že uchazeči o dotace dostali zatím proplaceno 56,2 miliardy korun. Podle MMR zájem o dotace ze strukturálních fondů a Fondu Soudržnosti v ČR stále roste. Z monitorovací zprávy ministerstva za měsíc listopad vyplývá, že se objem proplacených peněz meziměsíčně zvýšil o 20 procent. Česko může v nynějším rozpočtovém období 2007 až 2013 z Bruselu získat až 26,7 miliardy eur, což je v závislosti na kurzu kolem 700 miliard korun. "Objem předložených žádostí svědčí o tom, že žadatelé mají velký zájem realizovat projekty a spolufinancovat je z fondů EU i v současné ekonomicky složité době. Zvyšující se objem proplacených peněz zase dává velkou naději, že ČR nebude mít problém vyčerpat všechny peníze, které má od EU na období 2007-2013 k dispozici," uvedl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška.

Pražští zastupitelé rozdělili téměř 800 milionů korun z fondů Evropské unie. Peníze dostanou projekty na podporu vzdělávání, znevýhodněných osob nebo informatiky. Projekty z programů Adaptabilita a Konkurenceschopnost v pátek schválili zastupitelé hlavního města. O peníze se ucházelo téměř 800 projektů, chtěly asi 3,2 miliardy korun. Na evropské peníze se nakonec může těšit 181 žadatelů. Praha může z evropských fondů čerpat z programů Konkurenceschopnost a Adaptabilita, které jsou určeny pro léta 2007 až 2013. Neinvestiční program Praha - Adaptabilita nabídne do roku 2013 celkem 127 milionů eur, v programu Konkurenceschopnost je celkem 276,3 milionu eur (7,25 miliardy korun).

Společnost RWE Transgas získá z Evropské unie více než 900 milionů korun (35 milionů eur) na stavbu nových plynových zásobníků v Česku. ČTK to řekl důvěryhodný zdroj. Moravské naftové doly, které se o peníze rovněž ucházely, zůstanou jako náhradník pro případ, že by se vybraný projekt neuskutečnil. Rozhodnutí by měla v příštích dnech oznámit Evropská komise. Peníze jsou součástí mimořádných výdajů ve výši zhruba čtyř miliard eur (zhruba 104 miliard korun), které Evropská unie letos schválila na vybudování nové energetické infrastruktury. Potřeba většího propojení energetických sítí v EU se naplno projevila při přerušení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu na přelomu loňského a letošního roku. Některé členské státy, především Slovensko a Bulharsko, se ocitly prakticky bez plynu, což silně zasáhlo jejich ekonomiky i obyvatele. EU z celkové částky Česku přidělila právě 35 milionů eur, tedy více než 900 milionů korun, na stav dalších plynových zásobníků, které mají posílit soběstačnost ČR během případného opakování plynové krize.

Evropský parlament schválil rozpočet Evropské unie pro příští rok. Výdaje, které EU oficiálně nazývá platbami, by měly dosáhnout 123 miliard eur, členské státy EU přitom původně stanovily výdajový strop na 120,5 miliardy eur. Europoslancům se však podařilo, jako již každoročně, dosáhnout zvýšení některých rozpočtových kapitol, mimo jiné u zahraniční politiky či u zemědělství. Na více peněz tak například dosáhnou i producenti mléka, které v uplynulých měsících zasáhl prudký propad výkupních cen.

Ministři zemědělství původně chtěli na podporu mlékárenství vydat 280 milionů eur, po tlaku europoslanců ovšem rozpočet pro tento účel počítá s částkou 300 milionů eur. Čeští zemědělci z této částky získají celkem 150 milionů korun. České ministerstvo zemědělství původně odhadovalo, že každý český producent mléka by měl dostat zhruba 50.000 korun, nakonec to však bude více peněz. Podporu totiž získají jen farmy, u nichž se výroba mléka podílí velkou částí na celkovém hospodaření.

Češi dosáhnou i na řadu dalších mimořádných finančních prostředků. EU totiž v rozpočtu počítá s výdaji na budování plynařské či elektrárenské infrastruktury ve výši téměř čtyř miliard eur. Česko má z této podpory získat 35 milionů eur na vybudování zásobníků zemního plynu, které by měly zlepšit energetickou bezpečnost země v případě další plynové krize, která se odehrála například počátkem letošního roku.

Belgický týdeník se zaměřením na kulturu The Bulletin, který vychází v angličtině a který čtou zejména zahraniční pracovníci v Bruselu, ocenil českého prezidenta Václava Klause jako osobnost roku v Evropské unii. Klaus dal prý lekci francouzskému prezidentovi Nicolasovi Sarkozymu a německé kancléřce Angele Merkelové, když si vymohl ústupek v podobě výjimky z listiny základních práv EU pro Česko, kterou podmínil svůj podpis pod ratifikací lisabonské smlouvy o unijní reformě.

"Prezident Klaus byl trvalým, nepříjemným a užitečným připomenutím, že s menšími zeměmi se nevyplatí si zahrávat," uvedl The Bulletin. Podle týdeníku si Německo, Francie a Velká Británie myslí, že mohou Evropskou unii řídit sami, ale Klaus je dokázal držet v nejistotě řadu měsíců. "Za tohle (Klaus) dostal v Bruselu, Stockholmu a v řadě dalších hlavních měst nálepku hlavního zloducha, ale ve skutečnosti Klaus jen ukázal, že Evropa je seskupením 27 států, nikoli třech států a 24 zemí," doplnil belgický týdeník.

Hodinové náklady na práci rostou v Česku téměř nejrychleji v Evropské unii. Ve třetím čtvrtletí letošního roku se zvýšily meziročně o 6,4 procenta, rychleji přitom práce zdražovala jen v Rumunsku (o 9,6 procenta) a Bulharsku (o 10,4 procenta). Novináře o tom informoval Eurostat. V celé EU náklady na práci vzrostly ve třetím čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 3,1 procenta a v eurozóně o 3,2 procenta. Růst v Česku je tak v rámci evropské sedmadvacítky silně nadprůměrný, což zjednodušeně řečeno znamená, že česká ekonomika rychle ztrácí ve srovnání s ostatními státy konkurenceschopnost. Na sousedním Slovensku například práce zdražuje jen velmi mírně, ve třetím čtvrtletí meziročně o 1,9 procenta. Slovensko tak vykazuje až 15. nejrychlejší růst.

Dotaci 35 milionů eur (903 milionů korun) na budování a rozšíření tuzemských zásobníků se zemním plynem pravděpodobně získá společnost RWE. S odvoláním na informace náměstka ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera o tom v pondělním vydání píše týdeník Euro. Pokud RWE peníze získá, využije je zřejmě na rozšíření kapacity zásobníků plynu Tvrdonice a Třanovice. Česká skupina RWE je součástí stejnojmenného německého koncernu. "Máme neoficiální informace, že zmíněný příspěvek získá právě česká skupina RWE," sdělil Euru Hüner. Mluvčí RWE Martin Chalupský uvedl, že společnost zatím rozhodnutí z Bruselu neobdržela a očekává je do konce letošního roku. Druhý z žadatelů o finance, společnost MND Gas Storage, podle Hünera zřejmě nezíská žádné peníze. MND Gas Storage je součástí skupiny Moravské naftové doly, kterou ovládá podnikatel Karel Komárek. "Firma byla zařazena na rezervní seznam. Mrzí nás takové neparitní rozdělení. MPO, potažmo stát požadoval, aby byla částka rozdělena mezi více subjektů," uvedl Hüner. MPO podle informací týdeníku Euro zaslalo Evropské komisi dopis, ve kterém vyslovilo názor, že je lepší rozdělit 35 milionů eur mezi více firem, a to i kvůli větší konkurenci na českém trhu se zemním plynem. Euro připomíná, že státní úředníci o finanční podpoře, která má být použita na projekty, jež zaručí větší bezpečnost a spolehlivost dodávek zemního plynu do Evropské unie, už několikrát jednali v Bruselu se členy Evropské komise. "Pokaždé bez většího úspěchu," upozornil týdeník.

Po středečním rozpočtovém fiasku už ODS naplno dochází, že se ocitla v zoufalé situaci, píší Lidové noviny. Spolu s ČSSD a zelenými je zodpovědná za Fischerovu vládu, na kterou ale už nemá vliv. Nyní občanští demokraté vymýšlejí, jak ze svízelné situace ven.

Nejvíce diskriminovanou menšinou ve státech EU za poslední rok jsou čeští Romové. Tvrdí to studie Agentury Evropské unie pro základní lidská práva (FRA) na základě rozhovorů s 23.000 přistěhovalci a příslušníky etnických menšin. Podle studie bylo v posledních 12 měsících obětí diskriminace 64 procent Romů v ČR. Vysoká míra diskriminace Romů panuje podle FRA také v Maďarsku, kde jí bylo podle zjištění agentury vystaveno 62 procent tamního romského etnika, v Polsku (59 procent) a Řecku (55 procent). Mezi Českou republiku a tyto státy se vklínila už jen Malta, kde bylo prý vystaveno diskriminaci 63 procent tamních afrických přistěhovalců.

Ředitelka kanceláře rady české vlády pro záležitosti romské komunity Gabriela Hrabaňová ČTK řekla, že podle jejího názoru je objektivní situace Romů v Česku lepší než v některých státech zejména východní Evropy. Mnohem horší životní podmínky podle ní mají například lidé žijící v romských osadách na Slovensku nebo Rumunsku. "Někde žijí v úplné segregaci, takže se proto s diskriminací ani nesetkají," míní Hrabaňová. Čeští Romové jsou však s většinovou společností v kontaktu, a proto si více uvědomují vzájemné rozdíly. "U nás se o diskriminaci také hodně mluví," uvedla Hrabaňová.