Související články

Irena Pelikánová byla členskými zeměmi Evropské unie potvrzena jako česká soudkyně tribunálu Soudního dvora EU. Ve funkci tak pokračuje dalších šest let, až do roku 2019. Informovalo o tom stálé zastoupení ČR u Evropské unie. Pelikánové předchozí mandát vypršel na konci srpna, vláda však v červenci navrhla její setrvání ve funkci. Profesorka obchodního práva Pelikánová je soudkyní unijního tribunálu od května 2004, minulé funkční období začala v roce 2007. S její opětovnou nominací to však na jaře nevypadalo dobře. Tehdejší vláda premiéra Petra Nečase (ODS) nedala na doporučení českých právních odborníků, kteří soudkyni podpořili. Nečasův kabinet navrhl, aby ČR u soudu zastupoval tehdejší ministr bez portfeje Petr Mlsna. Poradní výbor soudu ale tuto nominaci odmítl s tím, že kandidát není dostatečně zkušený. Nová vláda premiéra Jiřího Rusnoka pak s opětovnou nominací Pelikánové souhlasila.

Evropská komise formálně vyzvala Českou republiku, aby zajistila plné převzetí směrnice o energetické náročnosti budov do svého práva. Praha má po tomto "odůvodněném stanovisku" komise dva měsíce na sdělení, co pro to udělala. Směrnice z roku 2010 kromě jiného žádá, aby členské státy stanovily minimální požadavky na energetickou náročnost budov, zajistily certifikaci její míry i pravidelné kontroly systémů vytápění a klimatizace. Státy EU by měly připravit vlastní plány na zvýšení počtu budov s "téměř nulovou spotřebu energie" a komisi o nich pravidelně informovat. Stejný postup jako vůči České republice komise uplatnila také vůči Rumunsku. Tyto země ale nejsou jediné, které mají problémy. Podobné varování dostaly v lednu Itálie, Řecko, Portugalsko a Bulharsko, v dubnu Španělsko a Slovinsko, v červnu Belgie, Německo, Finsko, Francie, Lotyšsko, Polsko a Nizozemsko a v září Rakousko, Kypr, Estonsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko a Velká Británie.

V Jablonci nad Nisou se znovu otevřela největší prodejna bižuterie ve střední Evropě. Pod novým názvem Palace Plus představuje na ploše 700 metrů čtverečních průřez bižuterní tvorbou regionu, doplněný o sklo, vánoční ozdoby a šperky. Zákazníci tam najdou drobnosti za pár desítek korun, ale i luxusní bižuterii za několik tisíc. Jablonecká prodejna bižuterie původně s názvem Palace Made in Jablonec funguje od dubna 2011. U jejího zrodu stál místní svaz výrobců skla a bižuterie, jehož cílem bylo propagovat tradiční českou výrobu bižuterie, která je pro Jablonecko typická. Palace Plus nabízí bižuterii se značkou Made in Jablonec od tří desítek jabloneckých firem. Samostatnou část má jablonecká Preciosa, která vedle šperků představuje i skleněné figurky a drobné plastiky z křišťálu.

Prodloužení trasy ropovodu z Litvínova do německé rafinérie ve Spergau se stalo "Projektem společného zájmu" Evropské unie. Oznámila to Evropská komise. Celkem tak označila 248 projektů rozvoje evropské energetické infrastruktury. Mělo by to znamenat jejich rychlejší schvalovací procedury i jistější přístup k financování. V Česku se to týká také zamýšlených přípojek plynovodů do Rakouska a rozvoje částí elektrické sítě uvnitř země. Na podporu projektů bude z fondu pro propojení Evropy Connecting Europe Facility (CEF) vyčleněno pro roky 2014 až 2020 přes 5,8 miliardy eur (více než 150 miliard korun). V ČR je projektem společného zájmu EU kromě ropovodu do Spergau plán na 100 kilometrů plynovodu označovaného jako Stork II. mezi Libhoští, Hatí a Kedzierzynem v Polsku, dále spojení plynovodu mezi Břeclaví a Baumgartenem a Reinthalem v Rakousku, a 110 kilometrů zamýšleného plynovodu mezi jižními Čechami a rakouským Oberkappel. Uvnitř Česka je v evropském zájmu stavba vnitřních linek, rozvoden a trafostanic ve Vernéřově, Vítkově, Přešticích, Kočíně, Mírovce a Čebíně.

O víkendu zadrželi celníci na Svitavsku zásilku 320 samopalů. Český dopravce neměl ke zbraním i dalšímu vojenskému materiálu zbrojní licenci ani přepravní povolení. ČTK o tom informovala zástupkyně tiskového mluvčího Celního úřadu pro Pardubický kraj Renata Dernerová. Zásilka v dřevěných bednách směřovala do jednoho ze států Evropské unie. Šlo o samopaly vzor SA 58 a AK 47. Celníci zásilku v hodnotě několika milionů korun zajistili a případ vyšetřují.

Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko nesouhlasí s návrhem na změnu směrnice Evropské komise (EK), která se týká jaderné bezpečnosti. Oznámil to na summitu premiérů těchto zemí, takzvané visegrádské čtyřky (V4), slovenský premiér Robert Fico. Cílem směrnice je posílit harmonizaci bezpečnostního rámce jaderné bezpečnosti a rozšíření úrovně vzájemného posuzování bezpečnosti jaderných zařízení. Podle maďarského premiéra Viktora Orbána by měla EU projekty týkající se jaderné energetiky podporovat, a nikoli tuto oblast "nadměrně regulovat". Hovořil také o tom, že visegrádská čtyřka začíná pociťovat politizaci otázky výroby elektřiny z jádra. "Očekáváme od zemí, které jádro nevyužívají, aby respektovaly ty, které ho využívají," dodal Fico. Navržená směrnice EK reaguje na havárii ve fukušimské elektrárně v březnu 2011. Český premiér Jiří Rusnok podle agentury MTI k tomuto tématu mimo jiné prohlásil, že je potřeba podporovat suverenitu každého státu, jestliže se již rozhodne využívat či nevyužívat jadernou energii.

Velké evropské energetické firmy jako Enel, E.On, RWE, ale i český ČEZ chtějí změnu směru evropské energetické politiky. Podle jejich představitelů mají evropská energetická politika i kroky členských států na svědomí kolaps konkurenceschopnosti v jejich oblasti podnikání. Za poslední čtyři roky tak vzrostly ceny pro domácnosti o 17 procent a pro firmy až o 21 procent. Podle společností je ale potřeba, aby účty co nejvíce odrážely tržní ceny a nesloužily jako zdroj pro financování jiných politik. Deset firem, které v Bruselu společně vystoupily, představuje polovinu evropské elektrické výroby, 30 procent jejích obnovitelných zdrojů, zaměstnává okolo 630.000 lidí a má na 213 milionů zákazníků, tedy asi třetinu populace celé EU.

Česko je podle atraktivity z hlediska konkurenceschopnosti, inovačního potenciálu a budoucí prosperity země mezi 28 zeměmi EU na 19. místě. Nejlépe se umístily Švédsko, Dánsko a Finsko. Na opačném konci žebříčku je Řecko, Rumunsko a Bulharsko. Vyplývá to z Erste inovačního barometru, který představila Česká spořitelna. Česko se umístilo například za Slovinskem, Maďarskem nebo Španělskem. Nejhůře je na tom ve veřejných výdajích na vzdělávání nebo v rozšíření e-governmentu. Naopak si nevede špatně v podílu high-tech vývozů na celkových exportech a také v počtu absolventů technických univerzit.

Členství v EU považuje za dobrou věc jen 28 procent Čechů a Češek nad 15 let. Zhruba stejný podíl lidí ho vidí jako špatné. Nahradit korunu eurem by si přála ani ne pětina dotázaných. Postoj k osmadvacítce a společné měně je tak mezi zeměmi Visegrádu v Česku nejhorší. Ukázaly to výsledky zářijového průzkumu, které ČTK poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Odpovídalo 1029 obyvatel ČR nad 15 let.

První úsek trasy metra D povede z Pankráce do Písnice a vyjde na 24,69 miliardy korun. Jeho výstavbu schválili radní hlavního města Prahy. Město získat na výstavbu peníze z evropských fondů. Řekla to mluvčí magistrátu Tereza Králová. Kdy metro začne jezdit zatím není jasné, pokud by ale Praha získala příští rok příslib peněz z EU, mělo by to být do roku 2022. Nová trasa má měřit přes deset kilometrů a obslouží několik sídlišť v oblasti Krče, Lhotky, Libuše, Nových Dvorů a Písnice. Odlehčit by měla lince C.