Související články

Pokud by nebylo možné EU změnit, ČR byla měla evropské společenství opustit a zůstat sama sebou. Při uvedení nové knihy to řekl exprezident Václav Klaus. V knize Česká republika na rozcestí: Čas rozhodnutí, kterou napsal Klaus společně se svými kolegy, volá po zásadních změnách v ekonomice i politice. Změny je podle autorů možné uskutečnit v podstatě jen za předpokladu, že Česko vystoupí z Evropské unie. První dvě části knihy přinášejí popis nynější situace a analýzu příčin krize společnosti. Ve třetí části autoři v čele s Klausem nastiňují návrh řešení. V ekonomice jde mimo jiné o deregulaci tržního prostředí, dokončení privatizace, omezení mandatorních výdajů státu a zrušení přímých firemních daní. V politice píšou například o prodloužení volebních období, o posílení stability vlád a o jmenování, nikoli volení, senátorů. Mezi dalšími návrhy je také podpora učňovského školství na úkor humanitních oborů a snížení počtu vysokých škol. Názory bývalé hlavy státu už minulý týden vyvolaly odmítavé reakce mnohých politiků.

Z evropských fondů se nepodaří v programovacím období 2007 až 2013 vyčerpat 30 až 70 miliard korun. Premiér Jiří Rusnok vidí důvody ve velmi složitém způsobu, jimiž se evropské peníze příjemcům přidělují. "Nezvládli jsme management jejich čerpání," zdůraznil premiér na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR v Brně na Mezinárodním strojírenském veletrhu. V souvislosti s projekty zmínil neschopnost české administrativy i oborových svazů zvládat dlouhodobé projekty a cíle. "Když v letech 1996 až 1998 zasáhla Česko první ekonomická krize, chtěl Svaz průmyslu a dopravy od vlády zvýšit podporu technického školství. To se nestalo a dneska se žádá totéž. Zoufale nám chybí velkorysost a strategické myšlení," zdůraznil Rusnok. Česko se podle něj upíná k jedinému velkému projektu, jímž je rozšíření jaderné elektrárny Temelín. Západní Evropa přitom prožívá renesanci železnice, staví se vysokorychlostní tratě, přestože mají dálnice. "My místo toho napřimujeme staré tratě a nedokážeme se odhodlat ke stavbě nových tratí," uvedl Rusnok.

Důvěra Čechů v Evropskou unii i Evropský parlament (EP) se po loňském propadu mírně zvýšila, přesto zůstává nízká. EU nyní důvěřují dvě pětiny Čechů. To je z dlouhodobého hlediska jedna z nejnižších hodnot. Nízká je rovněž jejich důvěra v EP, která činí stejně jako před půl rokem 35 procent. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM. Důvěra v EU podle STEM dlouhodobě kolísala přibližně mezi 50 a 60 procenty, zatím posledním vrcholem byla doba počátku českého evropského předsednictví v roce 2009. Následně v roce 2010 projevovalo důvěru EU mírně nad 50 procent Čechů. Pokles pod 50procentní úroveň STEM poprvé za celou dobu sledování zaznamenal v první polovině roku 2011. Následoval další propad na historické minimum v roce 2012, kdy EU vyslovovalo důvěru 37 procent Čechů. Letos v únoru to bylo 42 procent, nejnovější údaje tak svědčí o stagnaci. Důvěra v EP má obdobný průběh.

Se členstvím ČR v Evropské unii je spokojeno 41 procent lidí. Nárůst míry spokojenosti na 48 procent letos v dubnu byl jen přechodný a aktuální počet spokojených je stejně jako loni v dubnu nejnižší od vstupu země do unie v roce 2004. Plyne to z výsledků průzkumu agentury STEM. Dvě třetiny Čechů se přesto cítí být Evropany. Počet těchto lidí se od roku 2011 nijak výrazně nezměnil. Relativně nízké míře spokojenosti s integrací ČR do EU podle průzkumu odpovídá hodnocení současného vývoje v této instituci. Směřování unie považuje za správné třetina Čechů. Do roku 2010 se bylo podobně smýšlejících mírně nad 50 procent.

Politici nesouhlasí s návrhem exprezidenta Václava Klause, aby Česko vystoupilo z Evropské unie. Hovoří o přínosu členství pro Česko, zejména v hospodářství. S názorem svého předchůdce se neztotožňuje ani prezident Miloš Zeman. EU chápe nejen jako společenství volného obchodu, ale jako určitou kulturní identitu. "Doufám, že i Václav Klaus uzná, že existuje fenomén, kterému se říká evropská kultura," podotkl prezident. "Je to pro nás zcela nepřijatelná cesta, jsme přesvědčeni, že ta nejefektivnější ochrana českých národních zájmů je v diskusi v hlavním evropském proudu," řekl v reakci na Klausovo stanovisko místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Sociální demokraté označují Klausův návrh za cestu do bezvýznamnosti. Podle nich unie přinesla do Česka investice a pracovní místa a postarala se o značný rozvoj země. "To vypadá, jako by pan profesor přiletěl z jiné planety a 21 let neovlivňoval zásadním negativním způsobem tuto zemi. Myslím, že v Bruselu vypadáme jak hlupáci," komentoval Klausova slova lídr hnutí ANO Andrej Babiš. Za členstvím Česka v unii stojí také zelení, podle jejich šéfa Ondřeje Lišky je koncept evropské integrace příležitostí k předcházení konfliktů a posilování spolupráce.

Z evropského Fondu solidarity by měla Česká republika na likvidaci následků červnových povodní získat 15,9 miliónu eur (okolo 412 milionů korun). Oznámil to eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn. S návrhem Evropské komise musí ještě souhlasit členské země i Evropský parlament. Pomoc z fondu kvůli povodním je plánovaná také pro Německo a Rakousko, které o peníze stejně jako Praha unii v létě požádaly. Komisař Hahn vyzdvihl rychlost, s jakou EU na žádosti postižených zemí reagovala. Doufá, že potřebný souhlas dalších institucí přijde brzy, aby mohly být peníze převáděny ještě před Vánoci.

Podíl českého zdravotnictví na HDP nedosahuje průměru EU, v roce 2011 byl 7,5 procenta, v EU 9,56 procenta. Také soukromé výdaje, kam se řadí i spoluúčast pacientů, jsou v ČR s 15,8 procenty jedny z nejnižších mezi evropskými zeměmi OECD. Nejvyšší jsou v USA, 52,2 procenta, a ve Švýcarsku, 35,1 procenta. ČR zaostává i ve výdajích zdravotnictví na jednoho občana podle parity kupní síly. Data OECD zveřejnili čeští statistici s tím, že vyšší podíl nevypovídá nic o efektivitě využití vynaložených prostředků. Nárůst spoluúčasti byl jedním z bodů reformy zdravotnictví, kterou zaváděla ODS a pak TOP 09. Do roku 2014 měla narůst na 22 procent. Valnou většinu peněz zdravotnictví tvoří veřejné výdaje, v ČR to v roce 2011 bylo 84,2 procenta celkových výdajů na zdravotnictví. Při porovnání výdajů na jednoho obyvatele v přepočtu podle kupní síly a cenové hladiny v jednotlivých zemích ČR převyšuje blízké země Polsko, Maďarsko a Slovensko, ale nedosahuje úrovně většiny ostatních evropských zemí OECD.

Závislost českého exportu na zemích EU pomalu klesá. Podíl tuzemského vývozu do osmadvacítky se loni snížil na 80,9 procenta z 83 procent v roce 2011. Rozhodující část vývozu do EU směřovala do třinácti států, především do Německa. Vyplývá to z analýzy zahraničního obchodu, kterou zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytika ČSOB Petra Dufka jde zatím o vcelku malý posun v teritoriální orientaci českého zahraničního obchodu. "Přesto ukazuje, že se čeští exportéři v době slabé poptávky v zemích EU poohlížejí po dalších trzích. Rostl podíl vývozu do Ruska, USA, na Ukrajinu, do Turecka a Japonska. Je to pozitivní vývoj, avšak dlouhodobě se česká ekonomika závislosti na evropském trhu rozhodně nezbaví," uvedl Dufek. Michal Brožka z Raiffeisenbank tento vývoj považuje za důsledek relativně nižší poptávky ze zemí EU, s níž má ČR přebytky zahraničního obchodu, a naopak rostoucí poptávky z některých zemí mimo EU, se kterými má Česko zahraniční obchod v deficitu.

Kateřina Pancová byla v pátek navečer propuštěna z vazby. Pražský vrchní soud totiž zamítl stížnost státního zástupce proti jejímu propuštění na svobodu. Bývalá ředitelka kladenské nemocnice je obžalovaná v kauze exposlance Davida Ratha ze sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z poškození finančních zájmů Evropské unie. Hrozí jí až deset let vězení. Pancová strávila ve vazbě přes 16 měsíců, soud ji poslal za mříže loni 17. května. S Pancovou žádal o propuštění z vazby i obžalovaný Petr Kott, který je jejím partnerem. Tomu však středočeský soud nevyhověl, protože podle něj hrozí, že by Kott mařil proces například útěkem do ciziny. Podle obžaloby, která viní celkem 11 lidí z manipulace zakázek ve Středočeském kraji a z korupce, žádala Pancová spolu s Kottem úplatky ve výši 48,2 milionu korun. Z této částky prý stihli před svým zadržením převzít 38,2 milionu.

Hradní kancléř Vratislav Mynář (SPOZ) stále nemá bezpečnostní prověrku, žádost o ni dokonce pozastavil. Nemůže se tak účastnit některých jednání včetně zasedání vlády. Zastupují ho při nich jeho podřízení. Mynář se bez prověrky na stupeň tajné či přísně tajné nemůže účastnit například projednávají informací od zpravodajských služeb. Vedle jednání vlády nemůže ani na Bezpečnostní radu státu nebo zasedání Evropské unie či Severoatlantické aliance. Napsala to Mladá fronta Dnes (MfD). Podle deníku se odborníci i Mynářovi předchůdci podivují, jak může Hrad bez prověrky vést. "Nedovedu si představit, že by šéf politického odboru tuto prověrku neměl," řekl někdejší mluvčí prezidenta Václava Havla Ladislav Špaček s tím, že v režimu utajení je třeba i program státní návštěvy. To, že jeho kancléř nemá bezpečnostní prověrku, ale není podle prezidenta Miloše Zemana žádný problém. Prezident prý komunikuje přímo s premiérem a vládou.