Související články

V Poděbradech bylo odhaleno 28 srdcí znázorňujících členské země Evropské unie. Na oslavy 550. výročí mírové mise Jiřího z Poděbrad a deseti let České republiky EU, přijel premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i vyslanci zemí EU, kteří se na projektu podíleli. Myšlenky českého krále Jiřího z Poděbrad, který žil v 15. století, byly uskutečněny právě sjednocením evropských zemí. Každé ze srdcí ozdobili studenti českých výtvarných škol tak, aby na nich byly patrné symboly dané země. Otočné sochy jsou instalovány uprostřed poděbradské kolonády. "Evropská integrace je v posledních desítkách let tou nejlepší pojistkou proti tomu, aby se války a ozbrojené konflikty mezi evropskými státy opakovaly," řekl v proslovu Sobotka." Jiří z Poděbrad se v mírové misi pokusil vytvořit spojenectví evropských panovníků na rovnoprávné úrovni jednotlivých zemí a pokusil se prosadit v tehdejší Evropě myšlenku rovnocenné spolupráce. To bylo tehdy něco nebývalého, bylo to něco, s čím předběhl dobu," řekl premiér.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) odhaduje, že ministerstvo bude schopno snížit ztrátu evropských dotací v Operačním programu životní prostředí na tři až čtyři miliardy korun. Letos v tomto programu hrozí České republice ztráta 13 miliard. Kolik miliard se zachrání, se podle Brabce bude vědět v polovině roku. Situace je podle něj tak časově a technicky složitá, že snížit hrozící ztrátu 13 miliard korun i jen na polovinu bude obtížné. "Dnes si troufám, říct, že ztrátu v této chvíli budeme schopni snížit o tři čtyři miliardy korun," řekl Brabec. Ministerstvo za tři měsíce od jeho nástupu do funkce vypsalo pět nových výzev za 12,2 miliardy korun z Operačního programu životní prostředí. Jde o projekty mimo jiné na energetické úspory ve veřejných budovách nebo ochranu ovzduší a vod. V současnosti také MŽP dokončuje přípravu nového programového dokumentu OPŽP na dalších šest let. Do roku 2020 by mělo být k dispozici zhruba 70 miliard korun, tedy téměř o polovinu méně, než dosud.

Novela služebního zákona a změna zákona o posuzování vlivu staveb na životní prostředí (EIA) musí být účinné od příštího ledna, jinak bude ohroženo čerpání evropských dotací. Poslancům to při projednávání zprávy o vývoji nezaměstnanosti řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Uvedl také, že vláda letos připraví programy výstavby sociálních bytů nebo rozšíření kapacit mateřských a základních škol. Práce na konečném znění služebního zákona musí být podle Sobotky urychleny. Koalice se na něm dosud nedohodla a vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) v úterý zpochybnil harmonogram, podle kterého by předloha měla být schválena ve Sněmovně v červnu a v Senátu o měsíc později. Lidovci postrádají mimo jiné vyčíslení dopadů normy na státní rozpočet. Sobotka zdůraznil, že novela může být připravena tak, že náklady nebudou prakticky žádné. K zákonu o posuzování vlivu staveb na životní prostředí Sobotka poznamenal, že není v souladu s evropským právem. Vláda podle něho každý týden jedná s Bruselem o podobě změn a v "krátké době" chce předlohu poslat do legislativního procesu.

Z programu EU na výzkum hrozí větší ztráty, než se čekalo, Česku hrozí nedočerpání až deseti miliard korun. Původně se přitom v programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) mluvilo o ztrátě 7,5 miliardy. Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) řekl, že chce ztrátu snížit o čtyři miliardy. Z programu se staví po republice šestice velkých vědeckých center. Jejich problémy s čerpáním jsou podle Chládka způsobeny například zákonem o veřejných zakázkách. Ústavy totiž často poptávají techniku, kterou vyrábí na světě jen jedna firma. Když ale přijde jen jedna nabídka, musejí tendr zrušit. K řešení čerpání velkých center proto chtějí úředníci přistupovat individuálně. Ve druhém programu spravovaném ministerstvem školství, Vzdělávání pro konkurenceschopnost, se snad podaří vyčerpat všechny peníze.

Česko nedokázalo doposud plně využít členství v Evropské unii. Na Podnikatelském fóru: 10 let ČR v EU to řekl premiér Bohuslav Sobotka. "Nejde jen o čerpání z evropských fondů, jde také o naši schopnost prosazovat český pohled, české zájmy na evropské úrovni. My jsme tuto schopnost v minulých letech neměli a toto musíme rozhodně změnit," uvedl. Nová vláda se podle premiéra snaží vrátit Česko do hlavního proudu evropské integrace. Premiér dále řekl, že ČR se v tabulkách mezinárodní konkurenceschopnosti stále propadá.

Se členstvím České republiky v Evropské unii je po deseti letech spokojeno 28 procent Čechů, tedy mírně víc než před rokem. Nespokojenost za poslední rok mírně klesla na 31 procent. Neutrální postoj ani spokojen, ani nespokojen v průzkumu vyjádřilo 38 procent lidí. Vyplývá to z dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Proti loňsku se zvýšil také podíl lidí, kteří se cítí nejen občanem ČR, ale i občanem EU. U české veřejnosti celkově převažuje přesvědčení o prospěšnosti evropské integrace. Jako prospěšná je nejsilněji vnímána integrace v oblasti obrany, ekologie a kultury. O prospěšnosti hospodářské integrace je přesvědčeno 53 procent dotázaných. Nejskeptičtěji je hodnocena integrace v oblasti politiky, i zde však převažuje pozitivní hodnocení nad negativním.

Česká republika má nulový vliv na Evropskou unii, postavení malých evropských zemí ponížila zejména lisabonská smlouva, uvedl na tiskové konferenci u příležitosti 10. výročí vstupu Česka do unie bývalý prezident Václav Klaus. Opětovně se také vyslovil pro zachování národní měny a odmítnutí přechodu země na placení eurem.

Prezident Miloš Zeman odmítá snahy Evropské unie co nejvíce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v české energetice. Souhlasí se snižováním emisí oxidu uhličitého, které je podle něj možné s využitím jaderných zdrojů. Zeman to řekl v Praze na Žofínském fóru. Upozornil na německé utlumování atomových elektráren, které podle něj není výhodné pro české národní zájmy. Obnovitelné zdroje prezident kritizoval jako nestabilní, musejí být podle něho stejně zálohovány standardní strukturou elektráren. Postavil se také proti jejich dotování.

Vláda schválila prodloužení mandátu pro působení vojáků v Mali do konce letošního roku. Čeští vojáci tak nadále mají chránit velitelství výcvikové operace Evropské unie a trénovat maliské jednotky. Po dnešním jednání kabinetu to řekl místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Prodloužení mandátu podléhá schválení Sněmovnou i Senátem. "Tato mise velmi přispívá ke stabilizaci Mali a naplňuje závazky České republiky vůči Evropské unii," zdůvodnil rozhodnutí kabinetu Bělobrádek. Mali je třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka v subsaharské Africe, uvedl Bělobrádek. Současný mandát končí českým vojákům v červnu. Nově schválený dokument prodlouží jejich nasazení v Africe do konce roku. Ministerstvo obrany to přijde na více než 70 milionů korun.

Zvýšení schválených výdajových rámců rozpočtu pro roky 2015 a 2016, které v pondělí vládě navrhne ministerstvo financí, výrazně prohloubí strukturální deficit rozpočtu a je v rozporu s fiskální smlouvou Evropské unie. ČTK to v Olomouci řekl místopředseda opoziční TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Odhadl, že hodnota strukturálního deficitu by se příští rok zvýšila až na 1,9 procenta HDP, fiskální pakt ale požaduje 0,5 procenta. Kalousek připomněl, že v roce 2010 strukturální deficit činil téměř pět procent a poté se tento klíčový ukazatel podařilo snížit pod jedno procento. Na loňský rok Kalousek navrhl strukturální deficit 0,3 procenta.