Související články

Prezident Miloš Zeman by chtěl, aby summit Východního partnerství, který začal ve čtvrtek na Pražském hradě, přispěl ke snížení napětí na Ukrajině. Mohl by nabídnout zprostředkování oběma stranám konfliktu. Zeman v projevu na úvod dvoudenní vrcholné schůzky řekl, že to navrhne účastníkům jednání. Obává se totiž, že na Ukrajině hrozí buď invaze Ruska, nebo občanská válka. V této souvislosti připomněl občanskou válku, která vypukla v 90. letech v bývalé Jugoslávii a vyvrcholila rozpadem této země. "To nejhorší, co bychom mohli udělat, je přihlížet konfliktu, který se rozhořívá blízko nás. A kdyby tento konflikt dostoupil intenzity, kdy by na obou stranách byly tisíce mrtvých, tak už žádná preventivní akce a žádné dobré služby nepomohou," dodal český prezident. Do projektu Východního partnerství EU se v roce 2009 během českého předsednictví unii zapojily kromě Ukrajiny také Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán. Cílem programu je rozšířit spolupráci EU s těmito postsovětskými republikami a nabídnout jim možnost politického a hospodářského sblížení s unií. K jednáním o výsledcích prvních pěti let fungování tohoto projektu a jeho budoucnosti přijeli do Prahy prezidenti většiny účastnických států programu a šéfové států dalších zemí střední a východní Evropy.

Události na východě Ukrajiny vyvolávají jednoznačné podezření, že tam intervenuje Rusko. Stále to ale není důvod k uvalení hospodářských sankcí Evropské unie na Moskvu. Uvedl to ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ekonomická válka s Ruskem by podle něj vážně poškodila nejen Rusy, ale také další státy regionu i samotnou EU. Zaorálek nepředpokládá, že Moskva zopakuje scénář z Krymu a přímo vojensky zasáhne na východě Ukrajiny. Jejím cíle je podle něj spíše destabilizace situace v sousední zemi a zabránění prezidentským volbám. EU zatím uplatňuje proti více než třicítce ruských a krymských představitelů cílené sankce, zakázala jim vstup na území unie a zmrazila jejich majetku v EU. Tento seznam nedávno ministři zahraničí EU navrhli rozšířit. K ekonomickým sankcím chce ale EU sáhnout až v momentě, kdy ruští vojáci překročí východoukrajinskou hranici.

Akce Knihy bez DPH, kterou organizoval Svaz českých knihkupců a nakladatelů, vyvolala ve více než třech stovkách knihkupectví v celé republice velký zájem čtenářů. Ty nalákaly nejen ceny knih snížené o desítky korun, ale také různé propagační akce. Jednodenní snížení cen knih o 15 procent mělo upozornit na skutečnost, že současná patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty na knihy je jedna z nejvyšších v Evropě. V mnoha knihkupectvích se podle svědectví prodavačů tvořily fronty a lidé si kupovali několik svazků najednou.

Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by projekt Východního partnerství Evropské unie zasloužil transformaci. EU by měla k účastnickým postsovětským republikám přistupovat individuálněji a neuplatňovat na ně modely, které použila při přistupování Česka a dalších středo a východoevropských zemí. Zaorálek to řekl před vrcholnou schůzkou k 5. výročí Východního partnerství na Pražském hradě. Do projektu Východního partnerství se v roce 2009 zapojily Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán. Jeho cílem bylo rozšířit spolupráci EU s těmito bývalými státy SSSR a nabídnout jim možnost politického a hospodářského sblížení s unií. Požadavky EU na reformy spojené s asociačními dohodami podle ministra spustil v těchto zemích transformační procesy, které vyžadují až desetinásobek prostředků, než je EU ochotná vynaložit. Východní partnerství by se proto podle něj mělo transformovat a používat méně byrokratické postupy vůči postsovětskému regionu.

Image České republiky v Bruselu není kvůli problémům s čerpáním dotací dobrá. Všechny české projekty jsou nyní pod větším drobnohledem, řekl ČTK předseda České národní delegace ve Výboru regionů v Bruselu Petr Osvald. Z pohledu čerpání evropských peněz je Česko nejhorší z celé EU, loni nedočerpalo až deset miliard korun. Zásadně ale odmítá rozšířený názor, že dotace vytváří v Česku korupční prostředí. Podle něj si však většinu problémů způsobují Češi sami. "Základní problém je v zákonu o zadávání veřejných zakázek, který je daleko přísnější než jinde v Evropě. Starosty a další zadavatele často blokuje v tom, aby zakázku zadali správně. Ne proto, že by nechtěli, ale protože je to už příliš komplikované," tvrdí Osvald, podle nějž dnes nejde zadat zakázku tak, aby její zadavatel nebyl napadán a dehonestován.

Ve čtvrtek a v pátek hostí Praha dvě vrcholná mezinárodní setkání k pátému výročí zahájení projektu Východního partnerství. Jeho cílem je rozšířit spolupráci Evropské unie s šesti postsovětskými republikami a nabídnout jim možnost politického a hospodářského sblížení s EU. Tento program odstartoval v roce 2009 během českého předsednictví unie a podle diplomatů jeho význam ve světle současné krize na Ukrajině vzrostl. Právě dění na Ukrajině by mělo stát v centru debat v české metropoli. Kromě Kyjeva se do projektu zapojily Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán. Jejich prezidenti a vysocí představitelé se během obou dnů setkají na Pražském hradě s dalšími hlavami států ze střední a východní Evropy.

Vedle hostitele, českého prezidenta Miloše Zemana se akce zúčastní dosluhující slovenský prezident Ivan Gašparovič, rakouský Heinz Fischer, polský Bronislaw Komorowski, maďarský János Áder a litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. EU bude zastupovat komisař pro rozšíření Štefan Füle. Z účastnických států programu přijedou prezidenti Moldavska Nicolae Timofti, Gruzie Giorgi Margvelašvili, Arménie Serž Sargsjan a kontroverzní hlava Ázerbájdžánu Ilham Alijev. Ukrajinu, odkud byl původně pozván nedávno sesazený proruský prezident Viktor Janukovyč, bude nakonec reprezentovat ministr zahraničí Andrij Deščycja. Zatím bez zástupce zůstává Bělorusko, jehož autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka Západ kritizuje za potlačování lidských práv a pronásledování opozice.

V pátek k projektu Východního partnerství pořádá mezinárodní konferenci také ministerstvo zahraničí, na níž kromě šéfa resortu Lubomíra Zaorálka (ČSSD) vystoupí eurokomisař Füle, gruzínský prezident Margvelašvili, kandidát na ukrajinského prezidenta a bývalý ministr zahraničí země Petro Porošenko, diplomaté a experti z regionu.

Česko do Bruselu odeslalo finální verzi Dohody o partnerství. Dokument určuje, jakým způsobem bude ČR čerpat peníze z evropských fondů v novém programovém období 2014-2020. V těchto letech může ČR získat až 594 miliard korun. Evropská komise má nyní tři měsíce na posouzení a na schválení dohody. V případě, že nebudou vzneseny žádné připomínky, očekává se její schválení na přelomu letošního léta a podzimu.

Francouzský premiér Manuel Valls v pátek jako svého prvního zahraničního hosta ve funkci přijal českého ministerského předsedu Bohuslava Sobotku (ČSSD). Věnovali se společným vztahům, energetice a Evropské unii. Oba politici, kteří jsou ve funkci teprve krátce, se podle Sobotky shodli na zintenzivnění vzájemných vztahů na bázi dohody o strategickém partnerství z roku 2008. Dobrou příležitost k posílení vztahů obou zemí vidí Sobotka i v připravovaných návštěvách prezidenta Miloše Zemana, který se v červnu zúčastní připomínky 70. výročí vylodění západních spojenců v Normandii a v září by měl zavítat do Paříže.

Za svoji prohru i prohru pro deset milionů občanů České republiky považuje bývalý prezident Václav Klaus současný proevropský kurz Česka. Za prohru má i skutečnost, že vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) nebude uplatňovat výjimku z Listiny základních práv Evropské unie v lisabonské smlouvě, kterou Klaus jako hlava státu prosadil. Exprezident to řekl v rozhovoru pro ČTK. Lisabonskou smlouvu, která upravila fungování EU, neměl prý sílu nepodepsat, neboť v odporu proti ní zůstal v celé Evropě sám. Fakt, že Sobotkova vláda i prezident Miloš Zeman prosazují co největší integraci Česka do evropských struktur a jsou pro přijetí eura, považuje za "obří nezodpovědnost".

Současná vláda se tváří, že má nekonečné množství financí, které je možné použít na všechno možné i nemožné, míní exprezident Václav Klaus. Připomněl třeba požadavek na zvýšení platů policistů, který podle něj musely řešit všechny porevoluční vlády. Vláda se vyslovila i pro vyšší valorizaci důchodů nebo proti nemocničním poplatkům. "Ten příští rok bude teprve test pravdy a test toho, jestli tuto vládu je vůbec možné jako zodpovědné hospodáře naší země brát, nebo nebrat vážně," uvedl v rozhovoru pro ČTK.

Za střelbu od boku považuje Václav Klaus názory současné vlády, že by Česká republika mohla přijmout euro okolo roku 2020To, že premiér Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu Jan Mládek (oba ČSSD) v nedávné době vyřkli možné termíny vstupu Česka do eurozóny, je podle exprezidenta výraz jejich osobního chtění nebo snaha zalíbit se "bruselským vládcům". Klaus je velkým kritikem jednotné evropské měny. Tu se Česká republika vstupem do Evropské unie zavázala přijmout, v současnosti ale na to podle vlády i ekonomů není ekonomicky připravena. K debatě o termínech přijetí eura Klaus dnes připomněl, že v 90. letech částečně v žertu prohlásil, že Česko by mohlo do eurozóny vstoupit v roce 2017 - na sté výročí Velké říjnové socialistické revoluce.

Dominance Německa, případně Francie, v Evropě je podle Klause nyní větší, než kdy byla ve 20. století, je přesvědčen exprezident Václav Klaus. Malým zemím včetně Česka podle něj evropské mocnosti nenaslouchají. Ve skutečnosti rozhoduje německá kancléřka Angela Merkelová spolu s francouzským prezidentem. "Evropská unifikace dotvořená, dotlačená do své nové fáze lisabonskou smlouvou a primárně dotlačená Německem, dospěla k situaci, že dominance Německa a eventuálně Francie, s trochu vedlejší rolí hranou Velkou Británií, je nekonečně větší, než byla kdykoliv v celém minulém století," uvedl Klaus. Jasně také odmítl tvrzení, že členstvím v unii Česká republika získala silnější hlas v Evropě i na mezinárodním poli.

Bývalý prezident Václav Klaus hlasoval v referendu o přistoupení k Evropské unii proti vstupu Česka do unie. Přiznal to v rozhovoru s ČTK. O tom, jak známý kritik prohlubující se evropské integrace v roce 2003 hlasoval, se dosud vedly spekulace. Byl to přitom právě Klaus, kdo krátce před referendem smlouvu o přistoupení ČR podepsal. Klausovo jméno je s českým vstupem do unie spojeno hned v několika zásadních okamžicích. Jako tehdejší premiér například v lednu 1996 oficiálně podal žádost Česka o vstup do EU. Svého tehdejšího kroku ani přes řadu výhrad k dnešní osmadvacítce prý nelituje.

Podle Evropské komise je v rozporu s evropskými pravidly, že Česká republika omezuje možnost vstupu do politické strany či právo na její založení jen na české občany. Vyplývá to ze zveřejněného balíku prohřešků členských zemí proti unijní legislativě. Česko má nyní dva měsíce na nápravu, věc by mohla případně skončit až u Soudního dvora EU. V podobné situaci se ze stejného důvodu jako ČR ocitly také Polsko a Litva. V jejím případě se ale komisi nelíbí jen omezení možnosti politickou stranu zakládat.