Související články

Pražské setkání Východního partnerství navštíví prezidenti Rakouska, Polska, Slovenska, Maďarska, Gruzie či Arménie. O účasti zástupců Ukrajiny se jedná. Na tiskové konferenci na Pražském hradě to řekl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Neformální setkání hlav států při příležitosti pátého výročí vzniku programu EU se uskuteční 24. a 25. dubna. Účast představitele Ukrajiny v uplynulých měsících vzbuzovala kontroverze. Původně pozvání platilo pro prezidenta Viktora Janukovyče, který byl po vlně protestů svržen. Později Hrad oznámil, že pozvánka platí pro nejvyššího představitele Ukrajiny. Tím je nyní Oleksandr Turčynov. Na pražské setkání podle informací médií nezamíří předseda Evropské komise José Manuel Barroso ani šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová. Ovčáček však uvedl, že seznam hostů ještě není definitivní. Za unii na Hrad přijede český eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.

Rozšíření Evropské unie o deset států včetně Česka před deseti lety bylo správným krokem. Napravilo historické křivdy a nabídlo novým státům příležitost k hospodářskému i společenskému rozvoji. V rozhovoru s ČTK to řekl někdejší eurokomisař pro rozšíření Günter Verheugen, který za Evropskou komisi vedl rozhovory o vstupu nových členů do EU. S desetiletým odstupem hodnotí Verheugen největší rozšíření v historii EU jako úspěšný projekt. "Předpovídal jsem, že Česká republika zažije silný ekonomický růst, a k tomu také došlo," řekl Verheugen. Ohradil se přitom proti tvrzením, že rozšíření mohlo původní patnáctku oslabit, a zdůraznil, že ekonomická krize, která později zabrzdila růst v celé EU, měla svůj základ ve starých zemích unie.

Celková výše přímých investic zprostředkovaných agenturou CzechInvest od vstupu Česka do EU je 415 miliard korun. Investice podpořily vznik více než 145.000 pracovních míst. Mezi největší investory v ČR patří společnosti Hyundai, Mondi Packaging Paper Štětí, Volkswagen (Škoda Auto) a Daikin Industries. Vyplývá to z údajů agentury CzechInvest.

Česká republika za dobu svého členství v EU od roku 2004 každoročně z rozpočtu unie získala více peněz, než do něj odvedla. Vyplývá to z údajů zveřejněných Evropskou komisí. Česko celkově od vstupu do EU zaplatilo do unijního rozpočtu 342,8 miliardy korun a získalo z něj 676,2 miliardy korun. Celkově tak ČR dosud získala z EU o 333,4 miliardy korun více, než do něj odvedla. Stejně na tom jsou podle údajů Evropské komise i další země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českem.

Deset let po svém vstupu do Evropské unie má Česká republika v unijních strukturách stále poněkud nižší zastoupení, než jaké by vzhledem ke svému počtu obyvatel mohla mít. Lidé, kteří v unijních orgánech pracují na vyšších pozicích, přitom míní, že je to dáno nejen stále relativně krátkou dobou od vstupu, ale také malým významem, kterou tato otázka v Česku samotném má. "Myslím, že je to tím, že to pro českou stranu dlouho nebyla priorita, a ještě chvilku potrvá, než se z toho ta správná priorita stane," řekl ČTK český eurokomisař Štefan Füle. V Evropské komisi pracovalo podle údajů samotné komise k 1. dubnu 459 osob z ČR, tedy 1,9 procenta z celkových 23.645 zaměstnanců unijní exekutivy.

Vláda schválila finální verzi Dohody o partnerství, která je nutná pro čerpání peněz z EU v příštích sedmi letech. Dokument vznikal tři roky, posledního půl roku o něm ČR neformálně vyjednávala s Evropskou komisí. ČR jej v následujících dnech oficiálně zašle Evropské komisi, informovala mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Radka Burketová. Česko může v letech 2014 až 2020 získat až 594 miliardy korun. Investice do infrastruktury, výzkumu a vývoje, životního prostředí nebo energetické účinnosti pomohou zvýšit konkurenceschopnost firem a zlepší kvalitu života, uvedla ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO).

Prezident Miloš Zeman chápe skepsi Čechů vůči Evropské unii. EU má demokratický deficit a euroskeptici to právem kritizují, řekl v rozhovoru s ČTK. Jako zastánce federalizace unie podpořil vytvoření evropské vlády a posílení pravomocí Evropského parlamentu. V květnu uplyne deset let od vstupu Česka do EU a průzkumy veřejného mínění ukazují pokračující pokles důvěry Čechů k osmadvacetičlennému bloku a jeho fungování. Za jednu z příčin této skepse označil Zeman demokratický deficit EU. Jako jeho příklad uvedl fungování Evropského parlamentu, který podle něj není plnohodnotným zákonodárným sborem, neboť nemá právo iniciovat zákony. Prezident se pozastavil i nad tím, proč má současná Evropská komise ministryni zahraničí, ale nemá další resortní ministry.

V rámci oslav desátého výročí vstupu České republiky do Evropské unie má 30. dubna do Prahy přijet unijní prezident Herman Van Rompuy. Uvedl to státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Deset let členství v EU si Česko připomene také mezinárodními konferencemi, výstavami a koncerty. Už tento pátek se na Pražském hradě bude konat konference nazvaná Česko očima Evropy, Evropa očima Česka. Vystoupí na ní prezident Miloš Zeman, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle nebo bývalý italský premiér Mario Monti. Na přelomu dubna a května proběhne podnikatelské fórum k deseti letům ekonomického působení Česka v EU, dvoudenní festival pod otevřeným nebem pro širokou veřejnost na pražském Střeleckém ostrově či koncert České filharmonie a Pražského filharmonického sboru v Rudolfinu. Česká republika vstoupila do EU 1. května 2004 spolu s dalšími devíti zeměmi střední, východní a jižní Evropy.

Česká republika ze členství v Evropské unii jednoznačně profituje, přineslo jí ekonomický růst i větší váhu na mezinárodní scéně, je přesvědčen expremiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla (ČSSD). Přínosů unie, do níž Česko vstoupilo 1. května 2004, podle něj ale nedokázalo plně využít, a to i kvůli euroskeptickým vládám, které zanedbaly čerpání evropských fondů. V rozhovoru s ČTK mluví také o budoucnosti osmadvacítky, z níž by se podle něj během jedné generace mohla stát konfederace. Nedostatky dnešní unie vidí Špidla například v malém zájmu občanů o evropskou politiku, za který podle něj ale nesou do značné míru vinu politici v jednotlivých zemích, nebo v částečném demokratickém deficitu.

Česká republika nevyužila dostatečně potenciál, který členství v Evropské unii představuje. Kvůli negativistickému přístupu minulých vlád se dostala do pozice kverulanta. V rozhovoru s ČTK to řekl bývalý eurokomisař Pavel Telička. Od vstupu Česka do unie uplyne 1.května deset let. Podle Teličky členství v unii přineslo Čechům řadu pozitivních věcí, jako je volný pohyb lidí, pracovních sil i zboží či možnost ucházet se o veřejné zakázky v zahraničí. Český stát by měl v budoucnu podle něj zlepšil své postavení a více se zapojit do unijního rozhodování. Sama unie by se měla soustředit na konkrétní problémy lidí, kterým by měla dávat přednost před otázkami větší integrace.