Související články

V Evropské unii v loňském roce citelně vzrostl počet antisemitských útoků. Vyplývá to ze studie univerzity v izraelském Tel Avivu, o níž informoval internetový server EUobserver. V Česku univerzita eviduje celkem sedm násilných útoků. V rámci EU jde o poměrně vysoké číslo, přestože není srovnatelné s Velkou Británií či Francií. Více útoků než v Česku univerzita zaznamenala jen v Polsku, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Německu, Rakousku, Belgii či ve Švédsku. Studie v případě Česka nepopisuje žádný konkrétní případ, ale připomíná, že Nejvyšší správní soud letos v únoru rozpustil Dělnickou stranu, která mimo jiné upozorňovala na velký počet Židů ve vedení českého státu. K židovskému původu se otevřeně hlásí například český premiér Jan Fischer, jehož syna kvůli hrozbám fyzického útoku dokonce hlídala policie.

V Českém centru v New Yorku se od čtvrtka bude konat sedmidenní přehlídka současných evropských filmů. Představí se na ní 17 snímků z 11 zemí a její součástí bude i diskuse o problémech distribuce zahraničních filmů ve Spojených státech. ČTK o tom informovala kurátorka akce Irena Kovářová. Přehlídka nese název Disappearing Act, což je anglické označení pro trik, při němž iluzionista nechá někoho zmizet. "Jde o filmy, které byly úspěšné na různých fórech, ale v New Yorku jim nebylo dopřáno najít diváky, protože zmizely dřív, než si jich lidé všimli," řekla ČTK Kovářová. Přehlídku, jejíž první ročník se v New Yorku uskutečnil loni v době českého předsednictví v Evropské unii, zahájí projekce českého filmu Muži v říji. Jeho režisér Robert Sedláček se promítání zúčastní a bude odpovídat na otázky diváků. Dalším českým filmem na přehlídce bude René dokumentaristky Heleny Třeštíkové. Kromě českých filmů mohou diváci na akci, která skončí 15. dubna, zhlédnout ještě slovenské, rakouské, francouzské, rumunské, maďarské, německé, italské, španělské, slovinské a nizozemské filmy. Mezi největší lákadla přehlídky Kovářová kromě Reného řadí například slovenský dokumentární snímek Jak se vaří dějiny.

Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International tvrdí, že Česká republika a některé další země Evropské unie vyvážejí nástroje, které policie a armáda v cizině často zneužívá k mučení vězňů. České úřady jsou přitom touto organizací paradoxně kritizovány a zároveň chváleny. Podle ní je totiž Česko mezi sedmi evropskými státy, které jako jediné plní povinnost veřejně o tomto typu vývozu informovat.

V rubrice Ptejte se právníka uzavřeme téma podnikání v zemích EU, konkrétně v podání právnických osob.

Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek navrhuje zrušit post ministra pro evropské záležitosti, který nyní zastává Juraj Chmiel (za ODS). Agendu jeho úřadu by podle Paroubka klidně mohlo převzít ministerstvo zahraničí. Ministerstvo životního prostředí pak podle něj může převzít nestraník za ODS. Návrh na řešení personálního obsazení vlády po odchodu ministrů za zelené, který Paroubek představil novinářům, počítá také s tím, že agendu ministra pro lidská práva a menšiny bude spravovat premiér Jan Fischer. Volební lídr ODS Petr Nečas se k nabídce vyjádří až na úterní schůzce s Paroubkem a Fischerem. "Pokud to ODS odmítne, nebudu tomu rozumět," uvedl Paroubek. Podle něj je to nabídka, kterou nelze odmítnout. "Paroubek není schopen držet žádnou dohodu," reagoval volební lídr občanských demokratů Petr Nečas, který poukázal na dohodu ze čtvrtečního večera pokračovat v jednání až po Velikonocích. Předsedovi ČSSD jde podle Nečase především o jeho vlastní prezentaci v médiích. Nečas uvedl, že s ním nebude "handlovat" o politických funkcích.

Premiér zná Paroubkův nový návrh jen z médií, sdělil ČTK vládní mluvčí Roman Prorok. "Premiér předpokládá, že ho Jiří Paroubek předloží na další schůzce po Velikonocích. Do té doby k němu nebude zaujímat stanovisko," doplnil Prorok. Spor vznikl poté, co Fischer pověřil vedením ministerstva životního prostředí po odchodu Jana Dusíka (za SZ) ministra zemědělství Jakuba Šebestu, kterého do vlády nominovali sociální demokraté, a rezignoval ministr pro lidská práva Michael Kocáb (za SZ). Fischer po čtvrtečním jednání podotkl, že Šebestu pověřil řízením dalšího resortu ve chvíli, kdy nebylo jasné, že odejde i Kocáb. Po jeho odchodu se podle Fischera staly požadavky ODS legitimní.

V právní rubrice budeme pokračovat na téma podnikání v zemích EU. Tentokrát se však místo fyzických budeme věnovat právnickým osobám.

Lídři Evropské unie zatím nedali zelenou některým konkrétním cílům, které Evropská komise vytyčila pro novou unijní "desetiletku". Z řady stran se totiž na plán k zajištění nových pracovních míst a ekonomického růstu, respektive na konkrétní nastavení cílů, snesla kritika. Podle představ komise je jedním z cílů, kterých by měla EU podle strategie do roku 2020 dosáhnout, zvýšení míry zaměstnanosti u populace ve věku 20 až 64 let ze současných 69 na nejméně 75 procent. Tento plán obsahují i závěry dnes skončeného summitu, stejně jako cíle v oblasti investic do vědy a vzdělávání a pro boj s klimatickými změnami. Od českých zástupců zaznívaly pochyby před jednáním třeba ohledně cíle v oblasti chudoby. Podle návrhu komise si měla unie dát cíl, že počet lidí žijících v chudobě klesne o 20 milionů. O konkrétních metách budou státníci rokovat v červnu, kdy by měla být strategie definitivně schválena.

Kdy přijmout euro - pokud tedy vůbec? O této otázce v konečném důsledku rozhodnou někteří z politiků, kteří se nyní ucházejí o hlasy voličů a v této věci také již prezentují své názory. My jsme se ale ve stejné záležitosti zajímali o názory ekonomů.

Česko ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie dobře odolává dopadům hospodářské krize. Vyplývá z pololetního barometru Konfederace evropského podnikání BusinessEurope, sdružující 40 národních zaměstnavatelských svazů z 34 evropských zemí. Co způsobilo tak dobré postavení Česka v tomto žebříčku?

Současná úřednická vláda Jana Fischera nebude odvolávat českou velvyslankyni při EU Milenu Vicenovou. V Bruselu to v pondělí řekl šéf diplomacie Jan Kohout. Ten nyní hodlá připravit plán střídání velvyslanců na vysokých postech. Rozhodovat o něm ale bude až kabinet, který vznikne po květnových volbách. Zda navrhne změnu i na postu v Bruselu, Kohout říci nechtěl. O tom, že Kohout chce současnou velvyslankyně při EU odvolat, informoval v minulých dnech týdeník Respekt. Ministr to nechtěl potvrdit, ale ani to nevyvrátil. Po setkání s Vicenovou v Bruselu pouze řekl, že spolu mají korektní dohodu, o jejíž podrobnostech ale nechtěl s novináři hovořit. Podotkl pouze, že hodlá připravit seznam pro personální změny na důležitých zahraničních postech, který předloží svému nástupci v příští vládě. "To jest, aby příští vláda o těchto postech rozhodla," dodal.