Související články

Český tisk vítá dohodu členských zemí EU o rozpočtu. Deníky vyzdvihují, že Česko dostane z Bruselu nejvíc peněz na hlavu, do Česka by mohl proudit čistý příjem až 93 miliard korun ročně.

V letech 2007 až 2013 má Česko možnost získat ročně z Evropské unie čistý příjem ve výši 93 miliard korun. Takový je výsledek dramatického dvoudenního jednání o evropském rozpočtu na summitu v Bruselu. Má Česko důvod ke spokojenosti? To zjišťoval Zdeněk Vališ.

Evropská unie varovala Írán před pokračováním v podezřelém jaderném programu a před výhružkami Izraeli. Vyzvala také Teherán, aby skoncoval s diskriminačními omezeními, která pociťují čeští vývozci. Evropští vůdci v prohlášení, připojeném k závěrům nynějšího summitu EU, odsoudili prohlášení íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, vybízejícího k vymazání Izraele z mapy a zpochybňujícího holokaust. "Tyto výroky jsou naprosto nepřijatelné a nesmějí mít místo v civilizované politické debatě," praví se v prohlášení. Podle diplomatických zdrojů by výpady íránského prezidenta, spolu s pokračováním jaderného programu, budícím obavy z vývoje jaderné zbraně, mohly vést až k uvalení sankcí.

Do dokumentu EU se české diplomacii podařilo prosadit formulaci, že summit "v duchu solidarity EU vybízí Írán zrušit veškeré diskriminační restrikce vůči jednotlivým členským státům". Írán podle diplomatických zdrojů přinejmenším od léta 2003 uplatňuje vůči českým firmám neoficiální embargo, jako odvetu za vysílání Svobodné Evropy z Prahy. Íránci sice znevýhodňování českých vývozců popírají, ale české firmy nemají šanci získat potřebná povolení k novým kontraktům. Na obchodní bilanci se však ještě projevuje dobíhání dřívějších kontraktů, jejichž zrušení by bylo pro íránskou stranu nevýhodné.

Evropská unie neruší národní zájmy, ale snaží se je sladit, aby byly státy "co nejméně nespokojeny", píše Mladá fronta Dnes ve svém komentáři, který se věnuje jednání o rozpočtu unie. Zdejší euroidealisté i euroskeptici vidí poprvé skutečnou Unii. Není to ani dobročinný spolek, ani hydra požírající suverenitu národů a rozpouštějící naši zvláštnost v byrokratické šedi.

Opoziční Občanská demokratická strana podporuje postoj české vlády k sedmiletému rozpočtu EU. "Pozice České republiky, jak bude prezentována na jednání Evropské rady, je velmi podobná pozici ODS. My tuto pozici podporujeme," řekl Topolánek poté, co se v Bruselu sešel s předsedou Evropské komise Josém Barrosem a s činiteli Evropské lidové strany. Topolánek ujistil, že pokud bude schválen rozpočet EU přibližně v podobě navržené Británií, v Evropském parlamentu ho podpoří všech devět poslanců ODS.

Český premiér Jiří Paroubek bude při jednání o sedmiletém rozpočtu EU bojovat o další navýšení příjmů pro Českou republiku. Britský návrh považuje za dobrý, bude se ho ale snažit ve prospěch ČR ještě vylepšit. Dosavadní propočet příjmů z fondů EU určených pro chudší země totiž vychází z dubnové prognózy Evropské komise, která odhadla růst českého HDP na průměrně 3,3 procenta. Růst HDP je ale ve skutečnosti podstatně vyšší. "Letos máme pět procent a nic nenasvědčuje tomu, že v příštím roce by to mělo být méně," uvedl premiér. Tento rozdíl Paroubek odhaduje na 500 milionů eur. Británie již slíbila přidat 200 milionů pro Prahu, Paroubek bude chtít další příslib hned a ne až v roce 2010, kdy se podle návrhu mají provést korekce podle skutečného růstu hrubého domácího produktu členských zemí. Za výrazný klad středečního britského návrhu považuje Paroubek nabídku, aby se z evropských peněz směla platit daň z přidané hodnoty projektů prováděných obcemi a nevládními organizacemi. Při pětiprocentní DPH by to mohlo pro české adresáty znamenat úsporu pěti miliard korun ročně. V opačném případě by podle něj řada obcí a neziskových organizací nemohla jít do některých projektů, protože by se s jejich financováním nedokázaly vypořádat.

Jestliže staré členské státy EU neotevřou své trhy práce pro české občany, zváží Česko zavedení takzvaných přechodných opatření vůči Rumunsku a Bulharsku. Po čtvrtečním jednání tripartity to řekl ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Rumuni a Bulhaři, kteří se stanou novými občany EU v roce 2007, by tak v Česku mohli pracovat jen s povolením. Škromach se obává, že Česko a Slovinsko by se kvůli své nejvyšší životní úrovni mezi novými členskými státy mohly stát cílem rumunských a bulharských pracovníků. Vláda by pak byla nucena trh práce chránit. Zájem o práci v ČR po rozšíření EU stoupl. Podle ministra se například mezi Slováky zvedl o 30 procent. Nyní jich v ČR působí 80.000. O místo v Česku usilují mnohem častěji také Poláci. Staré členské státy se po rozšíření EU v roce 2004 obávaly levné pracovní síly z východu a své pracovní trhy občanům z osmi nových zemí uzavřely. Bez povolení mohou lidé získat místo jen v Irsku a Británii, větší překážky neklade ani Švédsko. Podle Škromacha se ale po více než roce a půl členství v EU prokázalo, že Češi nejsou pro pracovní trhy starých zemí unie žádná hrozba a nezaplavili je. Západoevropským zemím ale podle Škromacha chybí odvaha nové členské státy odlišit, posuzovat je samostatně a případně otevřít jejich občanům pracovní trh jednotlivě.

Státní společnost Lesy České republiky porušila předpisy Evropské unie při zadávání veřejných zakázek. Tvrdí to Evropská komise, která požádala příslušné české orgány o vysvětlení. Jaká je podstata problému?

Rozpočet Evropské unie na léta 2007 až 2013 - to je největší problém, který v současnosti pálí země "pětadvacítky". Návrh rozpočtu, vypracovaný Velkou Británii jakožto zemí nyní předsedající unii, se nelíbí především nově přistoupivším státům, protože značně omezuje prostředky, které by mohly ze společného balíku čerpat. Londýnu vytýkají zejména fakt, že nezvýšil svůj vlastní příspěvek do unijní pokladny, Francie se zase nechce vzdát vysokých dotací pro své zemědělce. Polsko dokonce pohrozilo, že britský návrh bude vetovat. Rozpočtový gordický

Podle Evropské komise nebyly při zadávání veřejných zakázek státním podnikem Lesy ČR se vší pravděpodobností dodrženy předpisy EU. Komise to ve středu uvedla na dotaz ČTK. Podle zdroje z komise jsou Lesy ČR smluvním partnerem ve smyslu příslušné směrnice EU a vztahují se na ně tudíž pravidla o veřejných zakázkách. Vyplývá z toho, že vypsání tendrů mělo být komisi notifikováno. Komise požádala české orgány o vyjádření. Ty mají na odpověď dva měsíce. EK zahájí řízení pro porušení práva v případě, že by odpověď nebyla uspokojivá, sdělila komise ČTK.