Související články

Evropská komise plánuje postih Švédska a Polska za to, že dosud nezavedly úplná pravidla fungování telekomunikačního trhu. Komise na nedostatky upozornila i další země, včetně České republiky. Té vyčítá, že nezajistila komplexní služby v rámci telefonních seznamů, že stále neumožňuje přenositelnost čísel a že lidé nejsou dostatečně chráněni proti nevyžádané reklamě. České ministerstvo informatiky zatím o kritice neví. Ohledně telefonních seznamů a přenositelnosti čísel se ČR dočkala takzvaného odůvodněného stanoviska, které je druhým stupněm procedury pro porušení práva před žalobou k Evropskému soudnímu dvoru. Nedostatečná ochrana před nevyžádanou reklamou je předmětem varovného dopisu, což je první stupeň.

Čeští středoškoláci jsou vůči EU naladěni pozitivně a konstruktivně, k jejímu fungování ale mají také zásadní výhrady. Tento závěr vyplynul z projektu Evropská budoucnost je i budoucnost česká, který finančně podpořil úřad vlády. Více než čtyři stovky studentů odpovídaly na deset otázek týkajících se fungování společenství. Ve slohových pracích se žáci zamýšleli nad tématem Abych byl v Evropské unii spokojen. "Za přínos považují studenti například možnost volně cestovat a studovat v cizině," uvedla ve středu v Praze na závěr projektu jeho autorka Olga Chválová. Dodala, že na druhou stranu jsou ale jejich představy o správném fungování EU v rozporu se současným stavem. Za podmínku své spokojenosti v EU označili studenti v závěrečném prohlášení rovnoprávné postavení České republiky mezi ostatními členskými zeměmi.

Evropská komise hodnotila kvalitu života v městech Evropské unie. Do souboru pod názvem Městský audit bylo zahrnuto 258 měst ze všech 25 zemí unie. Praha z průzkumu vyšla jako nejbohatší město z nových členských zemí, napsala Mladá fronta Dnes. Do souboru byly z Česka dále zahrnuty Brno, Plzeň, Ostrava a Ústí nad Labem. Praha se dobře umístila i z kulturního hlediska.

Občanští demokraté chtějí, aby se o postoji České republiky k novému návrhu rozpočtu Evropské unie diskutovalo v Poslanecké sněmovně. "Já bych za logické považoval, kdyby s tím předseda vlády přišel sám," řekl místopředseda ODS Pavel Bém v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce na dotaz, zda bude ODS žádat zařazení tohoto bodu na schůzi sněmovny. Vláda chce na svém příštím zasedání schválit materiál, podle něhož bude Česká republika vyjednávat o novém rozpočtu Evropské unie na nadcházejícím summitu EU. Členské státy EU totiž odmítly sporný britský návrh unijního rozpočtu na příštích sedm let. Londýn poté oznámil, že předloží nový. "Česká pozice je jednat tak, aby bylo možné dojít k dohodě," uvedl ve středu premiér Jiří Paroubek. Dodal, že i původní britský návrh je pro Českou republiku výhodný, i když k němu má Praha výhrady. "Je logické, že polský i maďarský premiér vyjádřili naprostý, absolutní nesouhlas, já jsem se divil, proč se za české národní zájmy nepostavil premiér Jiří Paroubek," řekl Bém. Podle zamítnuté představy Londýna by celkové příjmy Česka z unijního rozpočtu tvořily 755 miliard korun, 279 miliard korun by Česko platilo do rozpočtu unie. Čistý zisk v následujících sedmi letech by byl zhruba 480 miliard korun. Roční příjmy by tak dosahovaly průměrně 69 miliard korun. "To je jedenáctkrát více než nyní, je to nesrovnatelné," prohlásil nedávno premiér.

Ministři kultury Visegrádské skupiny chtějí získat od Evropské unie v plánovacím období 2007 až 2013 co nejvíce peněz. Dostat se k nim chtějí prostřednictvím všech dostupných strukturálních fondů, z nichž některé země dosud plně nečerpaly. O jakou částku by mělo jít, ale nezaznělo kvůli dosud neschválenému rozpočtu EU. Visegrádská skupina sdružující Maďarsko, Česko, Polsko a Slovensko chce při přípravě některých významných projektů proto postupovat společně, koordinovat přípravu a také si vyměňovat poznatky. Novinářům to řekl po jednání skupiny ministr kultury Vítězslav Jandák.

Česká republika by měla přijmout euro od ledna roku 2010. Prohlásil to premiér Jiří Paroubek po jednání s Českou národní bankou. Různých termínů vstupu do eurozóny už ale bylo v uplynulých letech víc. Ani rok 2010 tedy nemusí být definitivní. Jde nejen o ekonomické, ale i politické rozhodnutí. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Velká Británie v návrhu rozpočtové dohody Evropské unie seškrtala příjmy nových zemí. Pro Česko to znamená ztrátu asi 2 z 25 miliard eur, se kterými mohla počítat podle původního lucemburského návrhu, který v létě nebyl přijat. Jak se k rozpočtovému návrhu staví Česká republika, se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové.

Tisk komentuje postavení nových členských států Evropské unie při tvorbě rozpočtu na roky 2007 až 2013. Více než omezení prostředků, které bude moci Česká republika z unijního rozpočtu čerpat, však tisk kritizuje princip, který ukazuje na nerovné postavení nováčků v unii. Některé deníky ale naznačují, že pokud se výměnou za nižší objem financí zjednoduší procedura jejich čerpání, nemusí na to být ČR tak špatně.

Vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií nejsou v žádném případě konkurenční, ale vzájemně se doplňují, řekla v Praze francouzská ministryně obrany Michele Alliotová-Marieová. Vzhledem k tomu, že NATO a EU mají odlišné kompetence, hodí se podle ní k řešení různých druhů krizí. "Ke krizím budeme přistupovat tak, že bude určeno, která z nich je specifičtější pro tu či onu instituci, a tak budeme zajišťovat celkovou světovou stabilitu," prohlásila Alliotová-Marieová. Některé zásahy podle ní budou moci obě instituce provádět společně.

Ministryně během jednodenní návštěvy České republiky připomněla, že společná evropská obrana je velice mladá, existuje totiž teprve tři roky. Evropa přesto dokázala zasáhnout v Makedonii, Demokratické republice Kongo a nyní v Bosně a Hercegovině, uvedla. K hlavním plánům společné evropské obrany patří vybudování jednotek rychlého nasazení, takzvaných battlegroups. Česká republika se na jedné z nich původně domluvila s Německem a Rakouskem, její ustanovení se ale údajně vinou Berlína posouvá. Česká armáda se proto nyní dohodla na postavení jiné společné jednotky se slovenským vojskem. K dispozici by měla být v roce 2009.

Alliotová-Marieová po setkání se svým českým protějškem Karlem Kühnlem tak vyzdvihla "velmi hlubokou tradici" česko-francouzských kulturních, politických i vojenských vztahů. Náměstek ministra obrany Martin Bělčík ji na tiskové konferenci doplnil, že první dva náčelníci československého generálního štábu byli francouzští generálové. V pátek odpoledne se francouzská ministryně zúčastnila oslav 200. výročí bitvy u Slavkova, ve které napoleonská vojska roku 1805 porazila koalici Rakouska a Ruska. "Je to oslava strategie a taktiky vojsk, která tam bojovala, a je to také oslava moudrosti národů, kterým se podařilo překročit překážky a spolupracovat spolu, vytvářet Evropu," uvedla k výročí ministryně.

Česká a francouzská armáda na příští rok plánují obnovení společných cvičení pozemních sil. Mechanizované jednotky obou vojsk spolu cvičily i v minulosti, po reorganizaci v české armádě však společné operace skončily. Nyní spolupracují pouze vojenská letectva.

Případné škrty v rozpočtu EU na léta 2007 až 2013 musí snášet všechny členské země evropské pětadvacítky a nejen hlavně nováčci. Po setkání v Budapešti, na němž se šéfové vlád "visegrádské čtyřky" neshodli s britským premiérem Tony Blairem na jeho představě rozpočtu unie, to řekl český premiér Jiří Paroubek. "Pokud se mají snížit rozpočtové příjmy a budou se snižovat výdaje, tak by bylo dobré, aby byli zasaženi všichni, nejen nové členské země," zdůraznil Paroubek. Naznačil, že škrty by měly snášet zejména bohatší země EU. Je totiž podle něj v zájmu celé Evropské unie, aby se ekonomická úroveň chudších států přiblížila úrovni zemí dřívější evropské patnáctky. "Nepovažujeme za dobré, pokud by se za základ snižování braly výdaje, které jsou alokovány do nových členských zemí. Podle našich předběžných informací by to mohlo tvořit až 73 procent celého toho snížení," dodal. O konkrétních číslech se premiéři na setkání v Budapešti prý nebavili.

Podle dostupných informací počítá Británie se snížením rozpočtu z 1,06 na 1,03 hrubého národního důchodu EU, tedy o více než 20 miliard eur na sedm let. Většinu z této úspory, zhruba 16 miliard, představují škrty ve výdajích ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti pro nové členské státy. Ty ale s takovým návrhem nejsou spokojeny. "Pokud se chceme dobrat nějakých závěrů, tak asi budeme muset k nějakým ústupkům přistoupit všichni. Na jedné straně Britové nebo Francie a na další straně Česká republika nebo Slovensko. Jde o to, aby se našla ta správná proporce mezi spravedlností a solidaritou," poznamenal Paroubek.

Britský premiér Tony Blair na schůzce nové země EU upozornil, že jejich hospodářský růst závisí také na přílivu zdrojů z unie. V případě, že rozpočtový výhled nebude dohodnut, podle něj hrozí, že se na něm členské státy unie nebudou schopny shodnout ani v příštím roce.