Související články

Evropská unie potřebuje podle prezidenta Václava Klause nutně změnu. Mělo by proto vzniknout nové uskupení, které by se mohlo jmenovat Organizace evropských států, napsal Klaus v sobotních Lidových novinách. Pustil se tak do diskuse o budoucnosti Evropy, k níž již dříve vyzval české politiky.

V článku s názvem Vytvořme jinou Evropskou unii v LN Klaus napsal, že "musíme opustit myšlenku vytvoření Státu Evropa, která je nám stále sugerována". Podle něj bude třeba zbavit se i takových slov, jako je "evropské občanství". "Musí jít i o zrušení lecčeho z toho, co vzniklo v minulém dvacetiletí," uvedl Klaus. Členy OES podle něj budou jednotlivé státy, nikoli přímo občané, jak se o to pokoušela evropská ústava. Rozhodování v podstatných věcech prý bude muset být konsenzuální. Nová unie, která vzejde z reflexe po neúspěchu referend o ústavě, zároveň bude potřebovat ústavní dokument. Vytvoření nového ústavního dokumentu bude nakonec nezbytné, uvedl Klaus, přestože sám si myslí, že trocha "spontánnosti přirozeného řádu a neviditelné ruky nic nezkazí" a že "nikým bezprostředně neřízený a neorganizovaný proces utvoří vnitroevropské vztahy lépe než sebelépe uvažující politikové".

"Potřebujeme politický systém liberální demokracie, který nutně vyžaduje občanský princip, spojený s přirozenou loajalitou lidí k vlastnímu národu a s elementárním pocitem národní identity," napsal Klaus.

Prezident Václav Klaus svou vizí o nové sjednocené Evropě české politiky zaskočil. Shodují se s ním jenom na tom, že je potřeba přijmout výzvu Evropské rady a jednat o dalším směřování Evropské unie. Žádný z oslovených politiků ale nevěří, že by bylo možné se vrátit 20 let zpět až ke společenství zcela suverénních států, jak si představuje prezident.

Nejvíce pochopení Klaus nalezl u místopředsedy KSČM Vojtěcha Filipa. Souhlasí, že je evropská ústava mrtvá a že je potřeba vypracovat nový text. Unijní občanství považuje ve shodě s prezidentem za umělý výtvor a také se mu nelíbí nízká kontrola bruselské byrokracie, která má více pravomocí než Evropský parlament. O tom, že by byl možný návrat 20 let zpět, ale pochybuje.

"Souhlasím s panem prezidentem v tom, že Česká republika má mít názor na to, jakou Evropu chce," řekl ČTK předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Vladimír Laštůvka (ČSSD). Není si ale jist, zda se na tom čeští politikové shodnou. Prezident stejně jako ODS chápe podle Laštůvky EU pouze jako ekonomický prostor. Podle poslance jde ale o politický projekt, který spěje ke stále větší integraci. "Jsem eurofederalista a jsem hluboce přesvědčen, že integrace bude pokračovat," řekl. Rozhodně odmítl prezidentův názor, že by projekt evropské ústavy zkrachoval. Proces bude pokračovat s určitým oddechem, uvedl. V Evropě také není žádný subjekt, který by si přál návrat o 20 let zpět, dodal Laštůvka.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek rozlišuje dvě vize vývoje evropské integrace - jako prostoru volného obchodu a pohybu osob a Evropy postupně se politicky a institucionálně integrující. Prezident podle něj inklinuje k té první, zatímco lidovci k druhé. "Názor pana prezidenta nesdílím, ale jsem ten poslední, kdo by mu upíral právo ho říkat," uvedl.

Unionisté rovněž podporují další integraci Evropy i evropskou ústavu. "Platí, že Unie svobody je nadále pro evropskou ústavu a pro další pokračování evropské integrace," sdělil ČTK postoj předsedy US-DEU Pavla Němce mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun.

Moravskoslezský kraj získal úvěr 1,1 miliardy korun od Evropské investiční banky (EIB). Zhruba 935 milionů Kč kraj využije na rozvoj komunikací a 55 milionů korun na modernizaci mošnovského letiště. Zbylé peníze jsou určeny například na sociální či vzdělávací projekty. Informovali o tom viceprezident EIB Ivan Pilip a hejtman kraje Evžen Tošenovský. Kraj může peníze čerpat necelých pět let a splátky si může odložit o šest let. Nejdříve bude splácet úroky a až poté samotný úvěr, uvedl Pilip. Podle něj se však podobných úvěrů dočkají i další české kraje. Nejdále jsou jednání s krajem Jihomoravským, Jihočeským a Libereckým. Půjčka o EIB je jednou z možností, jak kraje mohou spolufinancovat projekty, na které v příštích letech poputují peníze z fondů Evropské unie. Protože je čerpání úvěru navíc rozloženo na několik let dopředu, peníze tolik nezatíží krajské rozpočty a údajně nepovedou k přemrštěnému zadlužení. Moravskoslezský kraj je teprve druhým, který úvěr od EIB získal. Před dvěma týdny smlouvu o poskytnutí úvěru na 900 milionů korun podepsali i zástupci Pardubického kraje.

Český premiér Jiří Paroubek, který je na návštěvě Rakouska, v rozhovoru pro list Die Presse označil chystané gesto vůči německým antifašistům za "věc slušnosti", odmítl ho však spojovat s vyhnáním nebo odsunem Němců z Československa po druhé světové válce.

V Česku by se brzy mohly opět začít stavět družstevní nájemné byty. Stát chce na jejich výstavbu poskytovat dotace. Počítá s tím vládní návrh, který velkou většinou schválila Sněmovna, takže i kdyby návrh zákona o podpoře výstavby družstevních bytů nepodpořil Senát nebo nepodepsal prezident, Sněmovna by případné veto hravě přehlasovala. První stavby se pak mohly začít připravovat už letos. Více k tomu Zdeněk Vališ.

Hospodářské noviny si všímají, že Česko se stává výrazným dovozcem cigaret, zatímco jejich tuzemská výroba klesá. Za prvních pět měsíců letošního roku se dovezlo téměř dvakrát víc cigaret než surovin k jejich výrobě. Hlavním důvodem je zrušení 55-tiprocentního dovozního cla na cigarety po našem vstupu do Evropské unie. Import se tak výrazně zlevnil a firmám se už víc vyplácí cigarety dovážet, než je vyrábět. Proto také některé z nich uzavírají provozy.

Češi patří společně s Maďary a Slováky mezi největší jedlíky uzenin v Evropě. Zatímco evropský průměr podílu uzenin na celkovém prodeji potravin se pohybuje kolem 4,49 procenta, v ČR to podle průzkumu společnosti Makro Cash&Carry činí 8,73 procenta. "Češi se v podílu uzenin na celkovém prodeji potravin umístili v Evropě na druhém místě za Maďary," řekla novinářům nákupčí masných výrobků společnosti Makro Cash&Carry Petra Jelečková. Dodala, že průměrný Čech při tisícikorunovém nákupu potravin utratí za uzeniny 87 korun, což je dvojnásobek evropského průměru a více než čtyřnásobek ve srovnání s Velkou Británií. "Prodej uzenin by se v ČR již neměl výrazně zvyšovat. Lze spíše očekávat další přesun poptávky směrem ke kvalitnějším výrobkům, jako jsou uzená masa či šunky," uvedla Jelečková.

Mezi nejoblíbenější masné výrobky v ČR patří párky, trvanlivé salámy, paštiky, šunky a v posledních letech se do popředí zájmu dostávají i uzená masa. "Nárůst prodeje uzených mas činil za posledních pět let 200 procent," podotkla.

Evropská komise poslala České republice varovný dopis, ve kterém se pozastavila nad aplikací směrnice EU o autorském právu z roku 2001 a požádala o další informace. Je to první etapa procedury pro porušení práva, která může skončit až u Evropského soudního dvora. Praha má na odpověď dva měsíce. Mluvčí českého ministerstva kultury Kateřina Besserová ČTK řekla, že problémy, na něž komise poukazuje, by měla odstranit novela autorského zákona. Zároveň potvrdila, že její úřad se bude dopisem EK zabývat a vypracuje odpověď.

EK připomněla, že zmíněná směrnice je základním kamenem evropského autorského práva a zajišťuje rovnou ochranu duševního vlastnictví v digitálním prostředí. Vyžaduje, aby členské státy zavedly do svého práva postihy proti "hackerům" a počítačovým pirátům a zajistily ochranu děl zveřejňovaných v elektronické podobě.

Ze sdělení EK vyplývá, že Česká republika směrnici převedla do svého práva, jsou však pochybnosti o její aplikaci. Podle českého diplomatického zdroje nezahrnuje platná úprava v ČR všechny prvky směrnice EU a autorský zákon bude třeba novelizovat.

Francie a Finsko obdržely ve středu v této věci už druhé varování, protože jejich právo zatím na předpis EU nebere vůbec zřetel, ačkoli měl být převeden do konce roku 2002. Španělska se EK naléhavě dotázala, zda a jak hodlá konečně reagovat na rozsudek Evropského soudního dvora, který konstatoval, že v této zemi směrnice EU zatím neplatí.

Ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně sedí pouhých 31 žen. Malé zastoupení žen ve veřejných funkcích vidí jako problém i samotní politici. Proto se křesťanští demokraté rozhodli doporučit krajským organizacím, aby na kandidátkách pro příští parlamentní volby bylo více žen. A komunisté jdou ještě dál - na prvních třech místech jejich kandidátky musí být alespoň jedna žena. Jaké je postavení žen v politice? A mají vůbec zájem se v ní angažovat? Na to hledala odpověď Martina Lustigová.

O víkendu se v Evropě vrhne do řek na 200 tisíc lidí. Koná se totiž Evropský den koupání v řekách, který v Česku pořádá ekologické sdružení Arnika. Cílem akce je mimo jiné podpořit úsilí o zlepšení kvality vody.