Související články

Zatímco čeští představitelé ještě nerozhodli o způsobu ratifikace ústavy Evropské unie, euroskeptický prezident Václav Klaus už s velkou pompou zahájil kampaň za její odmítnutí. Píše to páteční francouzský deník Le Monde. Podnětem k článku byla středeční Klausova prezentace knihy Řekneme své ano nebo ne evropské ústavě.

Klaus, "známý svým hlubokým opovržením k novinářům, neopomněl zdůraznit, že 'v titulku je ano i ne'. V publikaci však není jediná věta, která by byla evropské ústavě příznivá," napsal prestižní list. Kniha obsahuje český překlad analýzy návrhu evropské ústavy od skupiny euroskeptických irských odborníků. Klaus k ní napsal předmluvu, kterou Le Monde označil za "skutečnou obžalovací řeč proti ústavě a proti většině vedoucích evropských představitelů". "Klaus tam předkládá své 'desatero přikázání', nové desky zákona ultraliberálních opozičníků vůči ústavě." Deník tak naráží na to, že Klaus přirovnal nedávno Evropskou unii k někdejší Radě vzájemné hospodářské pomoci. Výtky shrnul v únoru do desatera, jež v Česku i v Evropě vyvolalo velkou polemiku. Francouzský list dále konstatuje, že Klaus je jediný šéf státu v Evropě, který vede kampaň proti ratifikaci ústavy. Píše rovněž, že prezident "bez odstínů pranýřuje stoupence evropské integrace" a že "jeho pamflet se nerozpakuje používat obraty a výrazy, jichž před 'sametovou revolucí' používaly komunistické úřady proti disidentským intelektuálům".

O dva dny později než v Bruselu zahájili v pátek v Praze čeští ochránci zvířat kampaň proti subvencím na export zvířat z Evropské unie na Blízký východ. Stejně jako jejich evropští kolegové žádají, aby komise stáhla návrh na pokračování subvencí pro vývoz dobytka do třetích zemí z rozpočtu na příští rok. Podmínky cesty na jatka a způsob, jakým zvířata přicházejí o život, jsou podle ochránců zvířat v rozporu s evropskými standardy. Je neetické podporovat takové zacházení se zvířaty v jiných zemích, soudí.

Do vývozu hospodářských zvířat z unie dá Brusel ročně asi 60 milionů eur. Od loňského roku se to týká i České republiky, i když nepatří mezi velké vývozce, české překupní firmy loni získaly od EU dotace na vývoz 130 kusů dobytka. V roce 2003 ale bylo z Česka vyvezeno do Libanonu 2931 kusů dobytka na porážku a 408 kusů mladého dobytka, řekla ČTK Dita Michaličková ze Společnosti pro zvířata.

Hospodářský růst zůstane v Česku letos stejný jako loni, tedy čtyři procenta. V roce 2006 by HDP měl vzrůst na 4,2 procenta, vyplývá z pololetní prognózy, kterou zveřejnila Evropská komise. Nezaměstnanost, jež nyní v ČR podle metodiky EU činí 8,3 procenta, zůstane do konce letošního roku na stejné úrovni, příští rok mírně klesne na 8,2 procenta, uvedla komise. Názory českých ekonomů se různí. Podle některých vidí Brusel českou ekonomiku v růžových brýlích, podle jiných je naopak mírně pesimistický. "Predikce z dílny Evropské komise naznačují, že v Česku není potenciál k dalšímu zrychlení růstu HDP. S tím lze naprosto souhlasit," řekl hlavní ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek. On sám je dokonce ještě konzervativnější a předpokládá letošní růst ekonomiky jen o 3,7 procenta. Kvůli prudkému zdražování ropy navíc podle něj hrozí, že skutečný růst bude ještě nižší. Naopak podle ekonomky Next Finance Markéty Šichtařové je prognóza komise mírně pesimistická. "My počítáme letos i příští rok s hospodářským růstem ve výši 4,3 procenta. Není ovšem divu, že EK je spíš pesimistická, když eurozóna již tak dlouho zápolí s oživením," dodala.

Vicepremiér Martin Jahn nechce nový národní plán pro naplnění lisabonské strategie, který by pravidelně hodnotila Evropská komise. Roli národního plánu by podle Jahna mohla plnit zpracovávaná strategie hospodářského růstu. Jahn to řekl senátorům při obhajobě vládní zprávy o naplňování této strategie.

Vrcholný summit EU se minulý týden dohodl na tom, že státy budou vypracovávat národní programy reforem, jež budou vycházet z každoročně upřesňované strategie EU. Koordinovat v Česku by je měl právě Jahn.

EU si před pěti lety v lisabonské strategii stanovila cíl stát se do roku 2010 nejvýkonnější světovou ekonomikou. Uznala ale, že se jí tento cíl nepodaří naplnit, a nyní se hodlá soustředit na hospodářský růst, vytváření pracovních míst a rozvoj výzkumu a vývoje. "Nevím, jestli brzy se lisabonská strategie nezmění z běhu za Spojenými státy na úprk před Čínou a Ruskem," poznamenal Jahn s poukazem na rozvoj ekonomiky dvou uvedených zemí. Nová finanční perspektiva na léta 2007 až 2013 se musí zaměřit na posílení výzkumu, vývoje, inovací a rozvoje infrastruktury. "Není možné, aby nadále ten největší balík peněz šel do zemědělství, když prioritou je výzkum, vývoj a vzdělávání," řekl Jahn.

Delegátem víkendového sjezdu sociální demokracie byl také Valtr Komárek, profesor ekonomie, někdejší ředitel Prognostického ústavu Akademie věd a místopředseda první československé popřevratové vlády. Jeho názory na některé společensko-ekonomické otázky zjišťoval Zdeněk Vališ.

Češi zatím nevědí prakticky nic o obsahu ústavní smlouvy EU, jejíž ratifikace začala v 25 členských státech. Většina české společnosti se k ústavě staví spíše pozitivně; většina má ovšem také výhrady zejména k délce a nesrozumitelnosti dokumentu. Dílčí informace o něm mají výhradně z médií a od politiků a přejí si dovědět se víc. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, který provedla v lednu pro Evropskou komisi firma Mareco, součást sítě Optem, jež připravuje pravidelné průzkumy Eurobarometr.

Autoři studie dospěli k závěru, že vzhledem k naprosté neznalosti obsahu ústavy je třeba mít pochybnosti o 40-50 procentech odpovědí. Průzkum odhalil, že lidé příznivě naklonění EU mají také vesměs kladný názor na ústavu. Autoři si všímají "širokého přesvědčení", že ČR si vyjednala špatné podmínky členství v EU. Většina respondentů se obává, že v unii mají rozhodující slovo velké země a na malé se nehledí. Udávají také množství příkladů negativního vlivu EU na jejich životy, které s unií nemají nic nebo málo společného - důvodem bude podle zprávy pochybné informování v médiích či záměrné využívání EU politiky pro prosazování jejich zájmů. Z dalších negativních názorů velmi rozšířených v české veřejnosti odhalil průzkum rozladění kvůli odkladu volného pohybu pracovních sil a odpor k přebujelé a přeplacené bruselské byrokracii.

Úpravy Paktu stability a růstu povedou k jeho výraznému oslabení, především z pohledu transparentnosti, vynutitelnosti cílů a principu rovného zacházení. Zároveň mohou vést k ohrožení stabilního a neinflačního vývoje v Evropské unii. Uvedla to Česká národní banka po jednání bankovní rady.

Summit EU tento týden schválil změny paktu především tím, že rozšířil možnosti, jak uniknout sankcím za překročení tříprocentního limitu rozpočtového deficitu. Pro země střední a východní Evropy je významné především to, že EU umožní odpočítávat z deficitu náklady reformy důchodového systému.

Navzdory výhradám k rozvolnění definice a vynucování cílů paktu ČNB pozitivně vnímá posílení paktu v jeho preventivní části. Ta směřuje k zodpovědné fiskální politice v příznivých obdobích. "To může být přínosem pro dodržování fiskální disciplíny na evropské úrovni," uvedli členové rady.

Česká národní banka nesdílí úvahy, že by reforma paktu stability mohla vést k dřívějšímu přijetí eura Českou republikou v důsledku změkčení fiskálních cílů. Splnění maastrichtských kritérií ve fiskální oblasti je podmínkou nutnou, nikoli však postačující, k hladkému přijetí eura, uvedla.

Evropský parlament dostane ze Senátu hlavně podkladové materiály a záznam jednání, při němž horní komora před dvěma lety vydala tehdejšího senátora a nynějšího europoslance Vladimíra Železného k trestnímu stíhání. Vyplývá to z textu odpovědi europarlamentu, kterou ve čtvrtek schválili členové senátního mandátového a imunitního výboru.

Evropský výbor pro právní záležitosti se chtěl kvůli nové žádosti o zbavení imunity Železného od senátorů mimo jiné dozvědět, jaké důvody je vedly k jeho vydání. Senátoři se tomu ale vyhnuli odkazem na záznam jednání. "Nechtěli jsme se pouštět do komentáře, proč Senát Železného vydal. Odkazujeme ve svých odpovědích k tomu, jak (Senát) jednal, aby si Evropský parlament udělal obrázek o celé kauze," uvedl již v úterý bývalý předseda výboru Jan Hadrava (US-DEU).

Senát před dvěma lety posuzoval především to, zda trestní stíhání Železného pro poškozování věřitele a krácení daní má nějaké politické motivy. Většina členů výboru se tehdy shodla na tom, že Železného případ nemá charakter politické perzekuce, nesouvisí s jeho mandátem, a doporučila jeho vydání. Jeho doporučení pak vzalo za své 61 z 80 přítomných senátorů.

Komentáře čtvrtečních novin se věnují hlavně výsledkům bruselského summitu hlav států 25 zemí Evropské unie. Ten přinesl kromě jiného změkčení podmínek takzvaného paktu stability. Podle názoru Mladé fronty Dnes byly na summitu EU obětovány nadnárodní projekty národním zájmům. "Summit ukázal i to, kdo je pánem Evropy. Nikoli Brusel, tedy komise nebo parlament, nýbrž sjezd hlav národních států," píše MfD. Dobrou zprávou je, že do budoucna se nikdo nemusí obávat, že by Brusel narušil národní suverenitu.

Lídři Evropské unie se v úterý dohodli na kompromisu, který pro země, kde se platí eurem, zmírňuje podmínky takzvaného paktu stability. Ten má přitom chránit společnou měnu tím, že stanoví pravidla pro rozpočtové hospodaření. Reforma se samozřejmě dotkne také Česka, i když ještě nepatří do eurozóny. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.