Související články

Vláda na svém středečním zasedání projedná novelu zákona, která v souladu s bruselskými směrnicemi slaďuje podmínky pro azyl v členských státech Evropské unie. Dokument navazuje na předešlou Dublinskou úmluvu o azylech, podle níž žádost o azyl vyřizuje první stát EU, na jehož území žadatel vstoupil. Úmluvu vláda schválila letos v červenci. Minimální požadavky pro udělení azylu by podle předlohy měly být nastaveny tak, aby měli příchozí ve všech členských zemích zajištěnou srovnatelnou životní úroveň podle Listiny základních práv a svobod. Má se tím předejít opakované migraci azylantů mezi evropskými státy. Každá členská země EU má zároveň nadále právo přezkoumat každou žádost o azyl, která mu byla předložena. Žadatel s tím však musí souhlasit.

Prezident Václav Klaus prohlásil, že kabinet Stanislava Grosse bagatelizuje podpis evropské ústavní smlouvy. Klaus kritizuje fakt, že smlouvu schválila vláda těsně před podpisem a neumožnila vážnější diskusi. Vadí mu i to, že až na poslední chvíli dostal od ministerstva zahraničí návrh, aby jmenoval náhradníky, kteří za něho pojedou v pátek smlouvu do Říma podepsat. "Vnímám velmi rozpačitě to, že takovou zásadní věc, jako je podpis smlouvy o evropské ústavě, schválila naše vláda až ve středu. Že to schválila, aniž by se to stalo jakoukoli vážnější diskusí v naší zemi. Je to jakoby neudálost, kterou se vláda snažila zbagatelizovat, a to je špatně," řekl Klaus.

Vláda ve středu rozhodla, že smlouvu za Českou republiku slavnostně podepíše premiér Stanislav Gross a ministr zahraničí Cyril Svoboda. Kritik euroústavy Klaus odmítl dokument stvrdit. O způsobu ratifikace zatím politická reprezentace nerozhodla. Všeobecně se předpokládá, že čeští občané rozhodnou o ústavní smlouvě v referendu. Zatímco páteční podpis bude jen formalitou a slavnostní ceremonií se společným obědem a společnou fotografií evropských lídrů, ratifikační proces očekává Brusel s obavami. Kdyby totiž ratifikace selhala v jediné zemi, nevstoupí text v platnost a bude dál platit dosavadní stav.

Premiér Stanislav Gross byl Klausovým vyjádřením překvapen. "Já mám pocit, že pan prezident přeci jenom začíná v tuto chvíli zbytečně eskalovat některé problémy, protože my jsme spolu o tom, kdo pojede do Říma, hovořili tak před šesti sedmi týdny. To si, myslím, že je dostatečně dlouhá doba, takže tomu moc nerozumím," řekl novinářům.

Odklad hlasování o důvěře nové Evropské komisi vyvolal mezi českými europoslanci různé reakce. Nikdo z těch, kteří byli osloveni ČTK, to však neoznačil za špatný krok. Komunisté a sociální demokraté, tedy odpůrci komise, hovoří hlavně o vítězství levice a demokracie a o výprasku pro šéfa EK Josého Barrosa, příznivci EK z pravice většinou vnímají Barrosovo rozhodnutí jako racionální krok, který Barrosovi dává další šanci. U europoslanců se objevil i názor, že Evropský parlament rovněž bojuje o svůj charakter. EP podle některých dokázal, že je silnější, než ho lidé mohou vnímat. Odložení hlasování zapříčinil fakt, že většina z poslanců odmítla podpořit komisi, mimo jiné kvůli názorům italského komisaře Rocca Buttiglioneho na postavení žen a homosexuálů. Místopředseda Evropského parlamentu Miroslav Ouzký (ODS) označil výsledek středečního zasedání ve Štrasburku za překvapivý a za první Barrosovu prohru. To ho mrzí. Jeho stranický kolega Jan Zahradil ale dodal, že Barroso tak využil šanci na záchranu své komise, což je dobře. "Nemá moc manévrovacího prostoru, snaží se toho využít, seč mu síly stačí," řekl ČTK Zahradil. Ouzký si myslí, že Barroso bude muset přistoupit k personálním změnám ve své komisi. Richard Falbr (ČSSD) míní, že Barroso dostal za vyučenou zaslouženě.

Ve vytváření obchodní image České republiky v zahraničí rozhodně máme co dohánět. Nejpříznivěji hodnotí české dodavatele Slováci a Britové, nadprůměrnou známku jsme si zasloužili od Poláků a Rusů, ale jen průměrné hodnocení od Maďarů, Němců a Rakušanů. Aspoň to tvrdí závěry průzkumu společnosti Datamar, která se na tuto problematiku podívala očima manažerů firem exportujících do zahraničí. Podrobnosti má Lenka Jansová.

Pokud Turecko splní všechna politická kritéria nutná ke vstupu do Evropské unie, pak není důvod jeho členství bránit. Po setkání v Praze se na tom shodli český premiér Stanislav Gross a předseda dánské vlády Anders Fogh Rasmussen. Turecko je kritizováno především za porušování lidských práv žen a kurdské menšiny. Česká vláda zatím nerozhodla, s jakým stanoviskem k Turecku Gross na unijní summit pojede. Zdrženliví jsou lidovci, kteří ale mají v osmnáctičlenné vládě jen tři ministry. Turecké členství ohrozí podle politiků KDU-ČSL soudržnost Evropy a hodnoty, na kterých vznikla. Jsou jen pro ekonomické vazby. Většina vládních politiků se ale přiklání k tomu, aby unie dala Ankaře šanci.

Česká republika a deset dalších členských států Evropské unie neplní kritéria nezbytná pro vstup do eurozóny, tedy pro převzetí jednotné měny eura. Uvedla to Evropská komise v pravidelné zprávě. Do eurozóny nepatří deset nových členských států, jež vstoupily do EU 1. května, plus Švédsko. Tato jedenáctka má postavení "členských států s výjimkou", což znamená, že jejich přijetí eura je považováno za otázku času. Neúčast Británie a Dánska v eurozóně plyne z jejich zvláštního statusu.

ČR splňuje dvě z požadovaných pěti kritérií, a to míru inflace pod referenční hodnotou (2,4 procenta v srpnu) a dlouhodobou úrokovou míru (6,4 procenta v srpnu). Její rozpočtový deficit však výrazně překračuje požadovanou úroveň tří procent hrubého domácího produktu, její zákonodárství neodpovídá požadavkům na začlenění České národní banky do Evropského systému centrálních bank a její měna není zapojena do směnného mechanismu Evropského měnového systému. Komise zopakovala v této souvislosti obavu o naprostou nezávislost ČNB, protože zákon dává Poslanecké sněmovně právo schvalovat nebo zamítat její výroční finanční zprávu a žádat o její změny. Podobné hodnocení jako Evropská komise předložila také Evropská centrální banka. Ta za nejhůře připravené členy označila Polsko a Maďarsko. Česku vytkla nedobrý stav veřejných financí.

V Česku se ohledně schopnosti splnit kritéria pro přijetí eura dostaly do střetu ministerstvo financí a Česká národní banka. Viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer řekl, že při současném tempu snižování rozpočtového deficitu se Česku nepodaří v roce 2010 euro přijmout. MF v reakci uvedlo, že Česká republika plní konvergenční program podle plánu a již dnes splňuje čtyři z pěti maastrichtských kritérií.

S kritikou evropských institucí souhlasí experti, které oslovila ČTK. Podle některých se ČR nemusí podařit euro přijmout do roku 2010, jak zatím plánuje. "Hodnotící zpráva je objektivní a vyvážená a s jejím vyzněním lze souhlasit," řekl ČTK člen bankovní rady České národní banky Pavel Štěpánek. ČNB podle něj sdílí názor, že hlavní výzvou pro Česko je udržitelné a důvěryhodné zlepšení veřejných rozpočtů, které by mělo být podpořeno lepším fungováním trhu práce.

Maďarsko a Česká republika jsou podle ministra zemědělství Jaroslava Palase na dobré cestě k získání finanční pomoci, která by oběma zemím usnadnila export přebytků z letošní sklizně. Komisař Evropské unie pro zemědělství Franz Fischler při pondělním zasedání ministrů zemědělství v Lucemburku žádost o příspěvek rovnou nezamítl, jak se obvykle stávalo při podobných případech, ale vyžádal si další podklady s tím, že situace se bude řešit. "Vypadá to, že jsme na dobré cestě," řekl ČTK Palas s tím, že ve čtvrtek prostřednictvím českých diplomatů v Bruselu předá Fischlerovi dopis, v němž upřesní českou situaci s nadúrodou a se skladovými kapacitami. O konkrétní sumě ze společné pokladny se však ještě nehovořilo.

"Země jako Maďarsko, Česko, Slovensko a Rakousko jsou při exportu v nevýhodě. Jsme suchozemské státy a doprava obilí do přístavů je pro nás finančně náročnější," vyložil Palas hlavní argument, na který komisař Fischler podle jeho slov odpověděl příslibem, že se situace bude řešit. Ministr vysvětlil, že se letos v ČR očekává nejvyšší úroda obilí za posledních deset let, až 8,8 milionu tun, což je zhruba o dva miliony nad obvyklou sklizní 6,5 až sedm milionů tun. U Maďarska je problém ještě vyhrocenější, přebytek dosahuje čtyř milionů tun. Maďarsko-českou žádost podpořila také slovenská a rakouská delegace.

Zajištění stabilnějšího ekonomického prostředí, které zahrnuje i snížení daňové zátěže - tím hlavně by mohla Česká republika přispět k záměru EU změnit svoji ekonomiku v roce 2010 v nejsilnější na světě. Uvádí to doporučení k takzvané lisabonské agendě, které v Bruselu zveřejnilo sdružení evropských obchodních komor Eurochambres pro každou členskou zemi. Doporučení přišla krátce před očekávanou zprávu bývalého nizozemského premiéra Wima Koka, která má zhodnotit slabiny prvního poločasu lisabonské strategie ekonomického a sociálního vývoje EU. "Lisabonské cíle nemohou splnit samy instituce EU. Hlavní podíl musí nést členské země," zdůraznil generální tajemník Eurochambres Arnaldo Abruzzini.

Stabilnější ekonomiku požadují obchodní komory po více než polovině členských zemí včetně Německa, Francie, ale i Slovenska, jemuž současně doporučují investovat více do zaměstnanosti. Třeba Rakousko a Itálie by se měly soustředit spíš na zajištění pružnějšího pracovního trhu. V části věnované zaměstnanosti Eurochambres uvádí, že Česká republika i Slovensko by se měly zaměřit na reformu daňového a sociálního systému.

V oblasti inovací a výzkumu by měla Praha především změnit svůj školský systém, více podporovat počítačové technologie a celoživotní vzdělávání. Prioritou v ČR je podle Eurochambres i zlepšení pracovního trhu a jeho flexibility, podpora investic v nejchudších regionech a zohlednění ekologie v daňovém systému.

Eurochambres vycházela z materiálů dodaných národními komorami. Pod Eurochambres spadá 2000 regionálních a místních organizací ze 41 zemí. Reprezentuje tak přes 17 milionů firem.

Inspektoři Evropské unie začnou s prověrkou vybraných potravinářských závodů v úterý v Praze. Ve středu hodlají pokračovat na Plzeňsku a ve čtvrtek ve středních Čechách. Podniky, které navštíví, si vybírají kontroloři sami. Do pátku, kdy pětidenní mise skončí, mohou prověřit kolem 15 provozů, soudí mluvčí Stání veterinární správy Josef Duben. Dvoučlenná inspekce si podle něj hodlá prohlédnout závody na červené a bílé maso, zpracovatele zvěřiny a mlékárny. Při předchozí lednové misi evropští inspektoři namátkově prověřili několik desítek provozů a objevili přitom i některá nevyhovující pracoviště.

Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Milana Maleny si inspektoři konkrétní podniky vyberou až na příslušných krajských veterinárních správách. Vedle úrovně veterinárního dozoru nad zpracovateli živočišných produktů se zaměří také na identifikaci a přesuny zvířat. Pokud by kontrola zjistila vážné prohřešky proti unijním předpisům, mohla by Evropská komise v krajním případě přijmout vůči Česku ochranná opatření, tedy omezit přístup tuzemských potravin na evropský trh. "Státní veterinární správa prověřila všechny zpracovatele, kteří smějí vyvážet do členských států EU, a neočekává problémy, jež by znamenaly omezení možnosti exportu na evropský trh," uvedl dříve Duben.

Na společný trh Evropské unie může od května dodávat asi čtvrtina tuzemských provozů na zpracování živočišných produktů. Jde o ty, které splnily standardy požadované pro zpracovatele s velkou kapacitou. Zbytek může působit na místním trhu v rámci České republiky. Od poloviny loňského roku do konce letošního března veterináři uzavřeli kvůli nesplnění požadavků necelých 600 z celkových více než 4000 provozů.

Převážně pozitivně hodnotili poslanci Evropského parlamentu výkon českého komisaře Vladimíra Špidly při slyšení ve výboru pro zaměstnanost a sociální věci a ve výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. Z jejich závěrů vyplynulo, že nemají zásadní námitky proti jeho zařazení do příští Evropské komise. Aby se úřadu úspěšně zhostil, musí podle poslanců "přesvědčit evropské občany o výhodách silného sociálního modelu". Vadou na kráse podle dopisu bylo to, že "odpovědi na některé otázky nebyly úplné", například pokud jde o názor na postavení žen v Turecku. Výbor žádá, aby se k tomuto bodu Špidla dodatečně písemně vyjádřil.