Související články

Převážně pozitivně hodnotili poslanci Evropského parlamentu výkon českého komisaře Vladimíra Špidly při slyšení ve výboru pro zaměstnanost a sociální věci a ve výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. Z jejich závěrů vyplynulo, že nemají zásadní námitky proti jeho zařazení do příští Evropské komise. Aby se úřadu úspěšně zhostil, musí podle poslanců "přesvědčit evropské občany o výhodách silného sociálního modelu". Vadou na kráse podle dopisu bylo to, že "odpovědi na některé otázky nebyly úplné", například pokud jde o názor na postavení žen v Turecku. Výbor žádá, aby se k tomuto bodu Špidla dodatečně písemně vyjádřil.

Čeští občané budou moci snáze vést soudní spory v jiných zemích Evropské unie (EU). Rovněž pro jejich občany bude jednodušší soudit se v Česku. Počítá s tím vládní předloha, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Pokud se občan jiného členského státu EU ocitne před soudem v Česku a požádá o to, má mít nárok na právní pomoc, konkrétně na zástupce, tlumočníka, osvobození od soudních poplatků či překlad písemností. Obdobně se zákon týká občanů, kteří bydlí v Česku, ale před soudem se ocitnou v jiné členské zemi unie.

Krabička cigaret podraží v dalších dvou letech asi o 13 korun. Vláda na svém výjezdním zasedání v Brně schválila novelu zákona o spotřebních daních, jejichž růst po české vládě požaduje Evropská unie, řekl ČTK bez dalších podrobností Luboš Šikula z tiskového odboru Úřadu vlády. První růst cen asi o šest korun na krabičku by měl přijít v dubnu příštího roku, v lednu 2006 by se měla cena zvýšit o dalších sedm korun. Ceny porostou i u tabáku a doutníků.

Stát si od zvýšení spotřebních daní z tabákových výrobků slibuje více peněz ve státní pokladně. Pro příští rok původně odhadoval dodatečné příjmy do rozpočtu ze zdražení cigaret ve výši 3,4 miliardy Kč. Nejcitelnější zdražení přinese rok 2007, kdy ceny podle odhadů odborníků vzrostou o dalších osm až 12 korun. Za tři roky tak cigarety podraží asi o 21 korun. Konečný růst cen v roce 2007 však bude závislý i na kurzu koruny k euru, a bude proto předmětem až některé z dalších novel.

Kritiku nízké ceny cigaret v České republice zřejmě přinese celoevropská studie, kterou unijní odborníci zveřejní v úterý v Bruselu. Zpráva o kouření na starém kontinentu naopak pochválí Británii, kde krabička cigaret již běžně stojí 6,6 eura (211 korun), informovala agentura Reuters. V Česku loni činila průměrná cena krabičky cigaret 42 korun.

Česká republika a Lucembursko mají "velmi špatnou" politiku boje proti kouření, protože ponechávají stav, kdy jsou cigarety v poměru k příjmům levné, řekl Luk Joossens, který se na zprávě pro síť Evropské unie pro prevenci proti kouření podílel.

Česká vláda bude v pondělí znovu jednat o zvyšování cen cigaret v dalších letech. Podle novely zákona o spotřebních daních by měla krabička cigaret v dalších dvou letech podražit asi o 13 korun. Růst daní po české vládě požaduje Evropská unie, uvedlo v pátek české ministerstvo financí. Podle odborníků budou Češi i přes citelné zdražování kouřit pořád stejně. Poroste ale obliba levnějších značek a pašování a padělání cigaret, které se zatím českým celníkům daří držet na uzdě. Zatímco na Slovensku tvoří nelegální cigarety polovinu všech prodejů a v Polsku i Maďarsku představují asi třetinu, v Česku je to kolem deseti procent.

Noví členové Evropské unie i nadále snižují daně z příjmu firem. Ve starých členských zemích zůstává zdanění společností vysoké a stále více tamních podniků proto odchází na východ za nižšími daněmi. Například německé firmy platí téměř třikrát vyšší daně než litevské společnosti, dvakrát vyšší než podniky v Polsku a Maďarsku a o polovinu vyšší než firmy v České republice, uvedla studie poradenské společnosti Ernst & Young (E&Y).

"Daňové nůžky mezi jednotlivými státy EU se i nadále rozevírají," uvedl Jan Čapek, který v E&Y vede daňové poradenství. Některé státy navíc oznámily v příštích letech další snižování podnikových daní.

Česká republika má sice poměrně vysoké sazby daně, zároveň ale nabízí velké množství úlev a odpisů, které konečnou daň snižují. Firmy tedy fakticky platí jinou, takzvanou efektivní daň. Ta je prý v ČR na úrovni 25 procent, díky snížení sazeb v dalších letech by ale měla klesnout na 21,2 procenta.

I tak ale mají české firmy jedny z nejvyšších daní ve střední a východní Evropě. Nevýhodou Česka je podle expertů i rekordně vysoké sociální a zdravotní pojištění, které je společně s Belgií nejvyšší v Evropě a může odradit i některé potenciální investory.

Proti nízkým firemním daním nových členů protestují například vrcholní politici Francie a Německa, kteří požadují jejich sblížení. Francouzský ministr financí dokonce navrhl, aby státy, jež uplatňují nízké daně, ztratily nárok na dávky z regionálních fondů EU. To ale odmítlo i Německo, které je jinak v otázce daní spojencem Francie.

Česká republika, Polsko a Maďarsko budou moci přijmout jednotnou evropskou měnu euro nejdříve v roce 2010 kvůli tomu, že jejich vlády nejsou ochotny rychle snižovat rozpočtové schodky. Oznámila to Evropská prognostická síť (EFN), která je výzkumnou organizací EU. V případě, že by v českých parlamentních volbách v roce 2006 zvítězila euroskeptická ODS, by země mohla vstoupit do eurozóny až v roce 2011, dodala. Slovensko by mělo být prvním ze čtyř velkých nových členů Evropské unie, který přijme euro. Díky hospodářským reformám by totiž podle EFN mohlo vstoupit do eurozóny již v roce 2008 nebo 2009. Ještě dříve než Slovensko by mohla přejít na euro šestice menších zemí, které se letos rovněž staly součástí EU. Organizace EFN uvedla, že Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Kypr a Malta by mohly přijmout euro již v letech 2007 až 2008.

EFN předpokládá, že hrubý domácí produkt nových členských států letos stoupne o 5,2 procenta a v příštích letech poroste o 4,0 až 4,5 procenta. V České republice by měla ekonomika letos stoupnout o 3,6 procenta a v příštím roce o 4,0 procenta, napsala agentura Reuters.

1. května vstoupily společně Česká i Slovenská republika do EU. Režim na společné česko-slovenské hranici by však přitom paradoxně měl být od příštího roku přísnější než doposud. Vlády obou zemí totiž letos v lednu podepsaly smlouvu, která upravuje pravidla pohybu přes společnou hranici. Ta mají být mnohem přísnější než doposud. Více Jaromír Marek.

Český prezident Václav Klaus nepředpokládá, že by v jeho vlasti mohlo být vypsáno referendum o vstupu Turecka do Evropské unie. Prezident to řekl v Bratislavě novinářům. Podle Klause je spor o Turecko sporem o budoucnost EU.

Možnost, že by například Francie mohla o budoucnosti Ankary rozhodovat v referendu, připustil před několika dny její prezident Jacques Chirac. Ten totiž uvedl, že navrhne, aby se v jeho zemi o přijetí Turecka rozhodovalo ve všelidovém hlasování.

"Nemám sebemenších námitek proti tomu, aby se Turecko stalo členem EU - takové unie, jakou já bych si přál, aby byla," uvedl prezident o svém postoji ke vstupu Turecka do EU. "Taková unie by neměla mít důvod bránit jakémukoli státu usilujícímu o vstup, státu přátelskému, státu demokratickému, aby se členem tohoto seskupení států stal," soudí Klaus.

Prezidenta ale podle jeho slov překvapuje, že "silácké ano" říkají i politici, "kteří bojují za úplně jiné pojetí EU, kteří bojují za stále těsnější EU". Měli by totiž podle Klause naopak hovořit: "Chceme-li supersjednocenou, superunifikovanou unii, tak si vlastně myslíme, že země jako Turecko ne." Spor o Turecko totiž není sporem o Turecko, ale sporem o budoucnost EU, domnívá se prezident.

Poprvé i vinaři z nových členských zemí Evropské unie, včetně České republiky a Slovenska, budou moci obdržet unijní pomoc na restrukturalizaci vinic s cílem zvýšit kvalitu vína. Z celkové sumy 450 milionů eur (14,1 miliardy korun) pro další sezonu však největší díl připadne na největší pěstitele ze Španělska, Francie a Itálie.

Zaměření na kvalitu namísto na kvantitu se unie snaží podporovat penězi od roku 1999, zejména pro španělské a francouzské pěstitele přebytků laciného stolního vína.

Budou všichni řidiči v Evropské unii mít za 20 let stejné průkazy? Čtvrteční debata ministrů dopravy "pětadvacítky" v Lucemburku nepřinesla na tuto otázku definitivní odpověď. Skupina zemí v čele s Francií a Německem se nadále brání povinnosti během příštího desetiletí přistoupit ke kompletní výměně průkazů.

Česká republika tento záměr Evropské komise podporuje, už proto, že se tak jako tak chystá nahradit stávající typy řidičských dokladů jednotným průkazem, který by tudíž mohl mít už parametry předepsané unií. Podle ministra dopravy Milana Šimonovského se počítá s kratšími lhůtami než v návrhu směrnice EU, pokud by však prošla, Praha se jí přizpůsobí. Poukázal na to, že v EU obíhá kolem 110 typů dokladů potvrzujících oprávnění řídit motorová vozidla, což v podstatě znemožňuje policii kontrolovat je a významně usnadňuje padělání. "Řídit auto, to je jako mít v kapse ostře nabitý revolver," upozornil. Politikové by podle něj měli dbát na to, aby oprávnění řídit dostávali skutečně jenom ti, kdo složí příslušné zkoušky, aby se vyloučila možnost padělání nebo "řidičákové turistiky", kdy si občané jedné země, kterým byl průkaz zabaven, dají vystavit jiný u sousedů.